Lis 9, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Obyvatelé města Počátky na Pelhřimovsku s 2000 oprávněnými voliči převahou hlasů odmítli stavbu větrných elektráren v lokalitě Jakubínská. Se stavbou v dnešním místním referendu souhlasilo 200 lidí, proti bylo 514 hlasujících. Referendum je platné a závazné. Lidé hlasovali i o tom, zda má město jednat o výstavbě elektráren i v jiných lokalitách města. Referendum s touto otázkou je neplatné kvůli nízké účasti. Vyplývá to z údajů zveřejněných na úřední desce.
Referendum vyvolali odpůrci výstavby větrných elektráren, o kterých město s investorem několik let jednalo. Argumentovali především ochranou krajinného rázu. Chtěli, aby se lidé vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Na tuto otázku odpovědělo kladně 148 lidí, 544 bylo proti. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účast alespoň 35 procent oprávněných voličů, v této otázce ale dosáhla 34,85 procenta.
Zastupitelstvo města referendum rozšířilo o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren v lokalitě Jakubínská, která se nachází na katastru Počátek ve směru za Strážným kopcem k obci Jakubín, za podmínek finančního přínosu pro město Počátky. Podle starosty města Karla Štefla mohlo město získat z jedné elektrárny ročně přes milion korun. Postavené mohly být tři nebo čtyři.
Lidé dostali v hlasovací místnosti dvě otázky a dvě samostatné obálky. Mohli odpovídat na obě, nebo jen na jednu z otázek.
O výstavbu elektráren v Počátkách usilovala společnost W.E.B. i díky blízkosti rozvodny, která má navíc volnou kapacitu pro připojení nových zdrojů. Veřejnost společnost už dřív oslovila s anketou, ve které bylo pro výstavbu elektráren 60 ze 135 hlasujících.
Rozhodnutí v místním referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, a alespoň 25 procent voličů.
Autor: Město Počátky
Lis 9, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Hasiči pokračují s těžkou technikou v rozhrabávání hromady po požáru na skládce odpadu u Litvínova na Mostecku. Na výšku měla 15 metrů. Plameny už se neobjevují, místo stále prolévají vodou, řekl mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf. Hořet začaly pneumatiky a drť pražců v sobotu odpoledne.
U zásahu zůstává osm profesionálních jednotek a jedna dobrovolná. Vodu čerpají z jezera Most vzdáleného pět kilometrů od skládky. Silnice je v daném úseku pro řidiče uzavřená. „Nadále využíváme termokamery, drony a báňská záchranná služba pomocí speciálních teploměrů měří teplotu v hloubce do tří metrů na celé ploše,“ uvedl Rudolf. Halda se musí rozhrabat a celá ochladit. „Zatím nemůžeme z místa odjet,“ řekl mluvčí. Zásah může podle odhadu hasičů trvat do dnešního odpoledne nebo i déle.
Pneumatiky a drť pražců vzplály v sobotu kolem 15:30. Oheň se rychle šířil a hasiči nakonec vyhlásili zvláštní stupeň poplachu, při kterém mohou povolávat i jednotky ze sousedních krajů. Na skládce zasahovalo 31 jednotek, a to i z Libereckého a Středočeského kraje. Krátce pomáhal s hašením vrtulník s vakem na vodu. Obcemi v okolí skládky projíždělo speciálně vybavené vozidlo hasičů, které měřilo případný únik škodlivin do ovzduší. Žádné škodlivé látky podle hasičů přístroje nenaměřily. Na skládce odpadu u Litvínova v minulosti hořelo opakovaně. V červnu 2023 tady zasahovalo šest jednotek s cisternami u požáru komunálního odpadu. Vyhlášen byl tehdy druhý stupeň požárního poplachu. V roce 2018 Ústecký kraj zakázal kvůli častým požárům po určitou dobu přijímání dalšího odpadu pro mechanickou úpravu. V létě 2021 objevili na skládce inspektoři z České inspekce životního prostředí sudy s vysoce hořlavým styrenem. Podle schváleného plánu budou styrenové smoly, které pocházejí ze staré ekologické zátěže v Nelahozevsi, umístěny do speciálního sarkofágu.
Autor: HZS
Lis 9, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Hasiči pokračují v zásahu v třídírně odpadu v Chomutově, kde začalo hořet ve středu kolem 20:00. Požár se dál nešíří, na místě zůstanou do pátku. Nakladače rozhrabávají hromadu a hasiči ji prolévají vodou. V pátek ráno provedou hloubkový průzkum, bude-li vše v pořádku, zásah ukončí. Krajští hasiči o tom informovali na facebooku.
Požár třídírny v chomutovské ulici Na Moráni hasiči lokalizovali v 1:30 ráno. Hořelo na ploše 20krát 20 metrů, k hašení použili pěnu. Na místě jsou vedle tří profesionálních jednotek také dobrovolní hasiči z okolních obcí, stále zasahuje deset jednotek. „Hromadu odpadu rozhrabují nakladače provozovatele a hasiči ji prolévají vodou. Požářiště je bez plamenného hoření, snižujeme teplotu hromady,“ uvedli hasiči.
K vyhledávání jednotlivých ohnisek používají hasiči termokamery. „Do 17:00 hodin zajistíme osvětlení areálu a připravíme se na noční kontrolu požářiště. Na místě zásahu zůstanou přes noc dvě jednotky, které budou požářiště nepřetržitě monitorovat,“ uvedli hasiči. V pátek v 8:00 hodin bude proveden hloubkový průzkum. Bude-li vše v pořádku, vyhlásí likvidaci požáru a zásah ukončí. U velkého požáru odpadu zasahovali od sobotního odpoledne na skládce u Litvínova. Hořely tam pneumatiky a drť pražců. Oheň likvidovalo skoro 130 hasičů. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu, který umožňuje povolat jednotky z dalších krajů. Podle měření hasičů do okolí žádné škodliviny neunikly, příčina se vyšetřuje.
Autor: HZS
Říj 20, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Z celkového objemu nabízených potravin obchodní řetězce a on-line supermarkety vyhodí zpravidla méně než jedno procento. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza řekl, že boj s plýtváním začíná ještě dříve, než se potraviny dostanou na pult. Řetězce podle něj investují do modernizace skladů či chladicích zařízení, pečlivější je také plánování a výběr obalových materiálů.
Tesco vyhodí 0,5 procenta nabízených potravin, podle mluvčí Ivy Pavlouskové je to ve srovnání s finančním rokem 2016/2017, kdy firma začala o plýtvání reportovat, pokles o 80 procent. Stejný podíl potravin vyhodí také on-line supermarket Rohlík.cz. Řetězec Albert pak loni vyhodil 0,06 procenta z celkového objemu, oproti výchozímu roku 2016 se podíl potravinového odpadu snížil o 61 procent. Do příštího roku firma cílí na pokles o 65 procent.
Starší ovoce, zeleninu, pečivo nebo masné a mléčné výrobky blížící se datu spotřeby se obchodníci podle Prouzy nejdříve pokoušejí prodat ve slevách, a to například ve formě speciálních balíčků. „Od ledna do června letošního roku se prodalo 827.365 tašek, což znamená, že bylo zachráněno 2483 tun potravin. V loňském roce se celkem prodalo 1,586.754 tašek, zachránilo se tedy téměř 5157 tun,“ řekla mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.
Řetězec Penny Market se letos spojil s platformou Nesnězeno, balíčky nabízí v obchodech i přes aplikaci Nesnězena. „Novinky jsou výhodné pro obě strany. Zákazníci mohou nakoupit ještě výhodněji nad rámec aktuálních slev a my prodáme potraviny, které by jinak přišly nazmar,“ řekl mluvčí Tomáš Kubík. Neprodané položky pak obchodníci věnují potravinovým bankám, zvířatům, bioplynovým stanicím nebo je zpracují do dalších produktů.
Z neprodaných rohlíků a housek řetězec Globus vyrábí strouhanku. „V (naší) restauraci je pečivo také součástí nádivek v mase, mletých směsí, žemlovky nebo ho zpracováváme jako krutony k polévkám,“ uvedla mluvčí Aneta Turnovská. Ze starších banánů Globus podle ní dělá zmrzlinu. On-line supermarket Rohlík.cz pak v září uvedl řadu více než 40 takzvaných upcycling produktů využívajících suroviny, které by jinak skončily jako odpad. Jsou mezi nimi granola z pivovarského sladu nebo slané pochutiny.
Jídlo pravidelně vyhazuje asi třetina Čechů, průměrně za 1800 korun ročně, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Too Good To go, která bojuje proti plýtvání potravin. Spíše podle něj jídlo vyhazují mladší než starší lidé. Zlevněné potraviny s blížícím se datem spotřeby pak nakupuje 74 procent z více než tisícovky respondentů, 14 procent ho ale nakonec vyhodí.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplynulo už dříve z dat ministerstva životního prostředí. Češi podle Prouzy plýtvají méně než dříve, zdražování po roce 2019 je naučilo kupovat jen to, co opravdu spotřebují, uvedl.
Autor: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Říj 20, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
V Česku ubývá pěstíren hub, zatímco před 20 lety jich bylo zhruba 30, aktuálně se pěstováním hub zabývají tři pěstírny. Vyplývá to z odpovědí odborníků a pěstitelů. Podle nich způsobil pokles zejména levný dovoz z Polska. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že dovoz hub loni přesahoval 8,5 milionu kilogramů, produkci českých pěstíren odhadují odborníci na 4,5 milionu kilogramů hub ročně. Dovoz hub z Polska činí 8,3 milionu kilogramů.
„Obor stagnuje, přičemž hlavním důvodem je levnější konkurence ze zahraničí, zejména pak z Polska,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Zahraniční houby jsou podle pěstitelů levnější především kvůli nižší ceně za pracovní sílu i dalším nákladům. „Také větší měřítko produkce umožňuje zahraničním pěstitelům dosáhnout úspor z rozsahu, což snižuje jejich náklady,“ řekl Ondřej Staněk z pěstírny Funghi CZ na Novojičínsku.
Česká produkce podle odborníků dokáže pokrýt významnou část poptávky, zvýšená poptávka se ale řeší dovozem z Polska. „To znamená, že podíl domácích hub na trhu se postupně snižuje. Navíc tlak obchodních řetězců na snižování cen ztěžuje udržení ziskovosti,“ dodal Staněk. „Obor pěstování hub se vzhledem k současné krizi způsobené levnými dovozy hub nerozvíjí,“ upozornil Ivan Jablonský z České zemědělské univerzity v Praze.
Podle Rudolfa Ryznera z Ryznerovy hlívárny, která se nachází na Vyškovsku, oboru nepomáhá ani klimatická změna, která způsobuje nárůst nákladů na energie a snižuje výnosy. „Tržní ceny nerostou natolik, aby dokázaly pokrýt zvyšující se náklady zejména na mzdy a energie,“ podotkl Ryzner. Pěstování hub je podle odborníků nákladově náročně, největší část nákladů tvoří energie potřebná pro udržení optimálních podmínek růstu, a bez dostatečných výdajů nemohou firmy investovat do technologií a infrastruktury. „Ve srovnání s loňským rokem jsou naše marže nižší, což nás nutí hledat úspory a efektivnější způsoby produkce,“ řekl Staněk.
Pěstitelům hub by pomohla například dotační podpora na pěstební plochu, uvedli. Také Staněk by uvítal podporu domácí produkce formou státních dotací nebo osvětových kampaní. Havel tvrdí, že jednou z možností je také orientace na pěstování specifických druhů hub. „Komerčně lze pěstovat i jiné houby, včetně čínských hub typu reishi nebo shiitake. Tyto houby mají pro člověka velké zdravotní benefity a mimo jiné působí jako prevence proti rakovině,“ uvedl Havel. Podle Jablonského se ve světě dá produkčně pěstovat 15 až 20 druhů hub.
Podobný krok už dříve učinila Ryznerova hlívárna, která dříve produkovala až 250 tun žampionů a hlívy ročně. „Nástup polské konkurence nás přinutil přeorientovat se čistě na výrobu hlívy, která nás díky nižší potřebě lidské práce činí konkurenceschopnější,“ řekl Ryzner. Podle Staňka ale poptávka po exotických houbách typu například shiitake v Česku chybí.
Autor: MŽP
