Říj 2, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Muzeum v Poličce na Svitavsku zahájí výstavu, která propojí přírodu s uměním. Říši hmyzu doprovodí obrázky kreslíře Ondřeje Sekory, autora Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka.
„Výstava návštěvníky zavede mezi hmyzí umělce, lovce, škůdce i hrdiny. S lupou v ruce či u binolupy prozkoumají zástupce hmyzu od hlavy k zadečku. Zajímavé bude porovnání ilustrovaného hmyzu ze Sekorových knih s hmyzem skutečným,“ řekla kurátorka výstavy Simona Valachová.
Ondřeje Sekoru (1899-1967) výstava představí nejen jako kreslíře, ale také jako novináře a milovníka sportu. Miloval přírodu nebo propagoval ragby. „Dílo bude prezentováno originály Sekorových ilustrací nejen z knih o Ferdovi. K vidění budou také velké loutky, animovaný film Hermíny Týrlové i množství publikací,“ řekla kunsthistorička Světlana Dittrichová.
Výstava má edukativní rozměr, dětem ukáže, v čem je hmyz užitečný a pro lidstvo nepostradatelný. „Na děti čeká množství zajímavostí, a hlavně velká hmyzí herna plná badatelských, pohybových, tvořivých i hravých aktivit. Zahrají si na opylovače, poměří se s kobylkou ve skoku nebo svižníkem v rychlosti, vyrobí si svého brouka a novoroční přání, nakreslí kabátek pro motýla, sehrají divadlo, posvačí s beruškou, ocitnou se v noci mezi světluškami nebo spočítají, kolik mravenců by je uneslo, a to není zdaleka vše,“ řekla Valachová.
Přestože Sekora kreslil mravence a další hmyz dřív, vůbec poprvé se čtenáři s Ferdou Mravencem setkali v roce 1933 v novoročním čísle Lidových novin. Na spodním okraji jedné vnitřní strany bylo šest políček, na kterých se mravenec s puntíkatým šátkem na krku snažil schovat před velikými dešťovými kapkami. Úkryt našel v opuštěné šnečí ulitě.
Autor: Muzeum Polička
Srp 8, 2024 | Aktuality
Lidé mohou ode dneška hlasovat o vítězi Ceny sympatie v národní ekologické soutěži Adapterra Awards. Soutěž zároveň oceňuje nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu. Letos o titul usilovalo 77 projektů, z toho 20 vybrala odborná porota do finále. Mezi finálovými projekty je například udržitelná výkrmna prasat na Olomoucku nebo přeměna lomu Svaté Anny na Táborsku v přírodní zahradu. Vítězové si rozdělí ceny od 50.000 do 100.000 Kč. Finalisty představil novinářům v Praze Michael Hošek, zástupce Nadace Partnerství, která soutěž vyhlašuje.
Vítěz Ceny sympatie získá 50.000 korun na rozvoj dalších adaptačních opatření. „Ocenění je důležité nejen z pohledu podpory jednotlivých projektů, propagace celkového přístupu k udržitelnosti, ale také proto, že může sloužit jako inspirace pro další,“ uvedl Antonín Weber, porotce soutěže ze společnosti Deloitte.
Hlasování potrvá do úterý 15. října na webových stránkách, vítěze soutěže Adapterra Awards pořadatelé vyhlásí v Praze ve středu 6. listopadu. Hlas mohou dát lidé dvěma českým a jednomu rakouskému projektu.
Mezi finálovými projekty je například rozšíření firmy Sonnentor v Čejkovicích na Hodonínsku o ekologickou budovu Solis, revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku nebo zelená střecha na základní škole Úprkova v Hradci Králové.
Celostátní kolo soutěže se dělí do čtyř hlavních kategorií, Krajina, Sídla, Budovy a Průmysl. Vítěz kategorie Krajina získá 100.000 korun, pro kategorii Sídla vyčlenili partneři soutěže 50.000 korun. Do obou kategorií vybrala porota šest finálových projektů. Nejvíce finalistů, tedy osm, je v kategorii Budovy, jejíž vítěz obdrží cenu v hodnotě mezi 50.000 až 100.000 korun. Čtvrtá kategorie bude každý rok proměnlivá, letos je to Průmysl. Z osmi nominovaných projektů vybrala porota do finále čtyři. Speciální ocenění letos získají také projekty s nejkvalitnějším technickým řešením energetického hospodářství.
Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů – například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Projekty do soutěže přihlašují obce, jednotlivci, firmy i organizace, následně je hodnotí odborná porota. V loňském roce se soutěže zúčastnilo celkem 115 projektů, což bylo rekordní číslo, z nichž organizátoři vybrali 21 do finále.
Autor: Nadace Partnerství
Čvc 30, 2024 | Aktuality
Interaktivní mapa může pomoct Čechům si vyzkoušet zálohování PET lahví a plechovek v zahraničí při letní dovolené. Lidé v ní najdou, které země zálohují, jaký typ obalů, výši zálohy a kde se dají PET lahve či další obaly vracet. Mapu vytvořila Iniciativa pro zálohování, která o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku by podle dřívějších vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mohl systém zálohování PET lahví a plechovek začít fungovat nejdřív v druhé polovině roku 2025.
Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi v destinacích, jako je Chorvatsko, Malta, pobaltské státy či Skandinávie, zálohuje však i sousední Slovensko a Německo a od letošního roku jsou nápojové obaly se zálohou nově také v Irsku, Maďarsku a Rumunsku. Iniciativa pro zálohování ale upozorňuje, že obaly lze vrátit pouze v zemi, kde byly taktéž zakoupeny.
„Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení 15 centů a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a ikonku lahve R v kroužku,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.
Češi zavedení systému záloh podle posledních dat podporují, v červnovém průzkumu Ipsos se pro něj vyjádřily tři čtvrtiny populace. Česká vláda by na podzim měla rozhodovat o návrhu zákona o zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Ministr Hladík očekává jeho fungování nejdříve v druhé polovině roku 2025 či začátku roku 2026.
Novela ministerstva životního prostředí má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.
Spustit zálohový systém plánují v nadcházejícím roce Polsko a Rakousko. Několik dalších zemí, včetně Řecka, Turecka, Kypru nebo Portugalska, se na systémy záloh připravují. Odpůrci zálohování upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.
Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.
Autor: Iniciativa pro zálohování
Čvc 30, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Českému trhu v současnosti dominuje levný dovážený nábytek, který většinou není určen k demontáži nebo recyklaci, uvádí Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN). Podle údajů Českého statistického ústavu Česko ročně vyřadí přibližně 150.000 tun nábytku. Na jednoho člověka tak připadá v průměru 14 kilogramů nábytkového odpadu ročně. Jako vhodné řešení se podle institutu ukazuje být například pronájem nábytku, který snižuje dopad na životní prostředí a odpovídá měnícím se potřebám lidí.
Podle posledních dat Evropské environmentální kanceláře (EEB) vyprodukují podniky a spotřebitelé v členských státech EU ročně deset milionů tun nábytkového odpadu. Největší podíl tvoří dřevěný nábytek jako stoly a židle, následovaný kuchyňským nábytkem a matracemi.
„Česká nábytkářská výroba je orientována na vývoz a na tuzemském prodeji nábytku se podílí objemově jen omezenou mírou. Kromě silné cenové konkurence ze strany dováženého nábytku je velmi nízký podíl českých lesů s certifikací FSC překážkou pro větší místní nákupy ze strany předních prodejců nábytku, jako jsou IKEA a XXX Lutz, kteří tuto certifikaci vyžadují,“ řekla analytička INCIEN Andrea Veselá.
Snížit množství nábytkového odpadu může podle institutu pomoct kupříkladu jeho pronájem. Ten je vhodný hlavně pro pořadatele pop-up akcí, konferencí, festivalů a přehlídek, kdy je potřeba velké množství nábytku, který ale až do dalšího ročníku nemusí být vůbec využit. Pronájem nábytku v těchto případech vychází levněji, než přímá koupě a umožňuje, aby byl nábytek využit už brzy po skončení akce pro jiné účely, uvedl institut.
„Pronajímaný nábytek se využívá mnohokrát a mezi jednotlivými pronájmy ho v případě poškození opravujeme. Životnost pronajatých kusů tak dosahuje mnohem vyšších čísel než v případě koupě a následného vyřazení,“ popsal František Čermák z Profil nábytek. Nezávislá platforma cirkulární ekonomiky Circu.eu vyvíjí také skládací a vratné stojany pro jednorázovou propagaci v prodejnách. „Stojany z kartonu v supermarketech totiž často končí v popelnicích, navíc bývají napuštěné chemikáliemi,“ uvedl Ladislav Olšbauer, zakladatel Circu.eu. Ta ve spolupráci s řetězcem Penny a společností Nestlé na podzim pilotně zavedla systém sdílených prodejních stojanů s cílem nahradit v budoucnu klasické papírové stojany na produkty stojany na opakované použití.
Řešením je také například takzvaná upcyklace, se kterou výrobci mohou vdechnout starým kouskům nový život. „Zákazníkům nabízíme zpětný odběr nábytku, který už nechtějí využívat. Nepotřebný nábytek od nich odkoupíme a použitelný materiál repasujeme, aby se mohl využít pro další potřebné účely,“ uvedl Čermák.
Cirkulární strategie pro dřevěný nábytek by se podle publikace INCIEN měly zaměřit na podporu poptávky po nábytku vyrobeném v souladu s kritérii ekodesignu a cirkulárního designu, na další prodej použitého nábytku a na sdílení a pronájem nábytku pro dočasné potřeby.
Autor: Institut cirkulární ekonomiky
Čvc 23, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Vznikla kampaň se satirickým slovníkem, který se snaží vtipně upozornit na klimatickou krizi a široké spektrum jejích dopadů. Nachází se v něm slova jako například suchprchlík, což označuje člověka, který musel migrovat v souvislosti se suchem. Na kampani se podílí organizace Greenpeace ČR, Lékaři bez hranic a Amnesty International ČR.
„Pro udržení stabilního klimatu a předvídatelného počasí musíme co nejrychleji fosilní paliva nahradit obnovitelnými zdroji energie, energetickými úsporami a taky snižováním nadspotřeby energií a materiálů. Mluvme o tom! Pro začátek konverzace můžou pomoct i vtipné novotvary slov, které jsme vytvořili ve společné kampani,“ uvedla Miriam Macurová z Greenpeace ČR.
Organizace připomínají, že se rok 2023 zapsal jako rekordní v historii měření. Evropa je na tom globálně, co se rychlosti oteplování týče, nejhůře. Česko se oproti světovému průměru otepluje až dvakrát rychleji. Klimatická krize podle nich s sebou nese rizika ohrožující energetickou a potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu, zdraví lidí i lidská práva.
„Klimatická krize je i krizí humanitární. V praxi vidíme, jak intenzivnější a nepředvídatelnější projevy počasí negativně ovlivňují životy a zdraví lidí. Narůstá počet podvyživených lidí, nejčastěji dětí, kteří nemají dostatek jídla kvůli častějším a dlouhodobějším obdobím sucha nebo naopak neobvykle velkým záplavám,“ řekla Sylva Horáková, ředitelka Lékařů bez hranic ČR.
Extrémní projevy počasí podle Horákové vedou ke zvýšenému výskytu nemocí, jako je horečka dengue, zika či cholera. „Malárie trápí obyvatele v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Klimatická změna je proto vedle ozbrojených konfliktů, chudoby, ekonomické a politické nestability či chybějící zdravotnické infrastruktury jednou z dalších příčin humanitárních krizí,“ dodala.
Pohled na změnu klimatu optikou lidských práv podle Davida Chytila z Amnesty International ČR ukazuje na naléhavost a význam celoplanetární krize pro život každého jednotlivce i celých komunit. Na mrtvé planetě bude mnohem těžší i chránit lidská práva.
Autor: Greenpeace ČR
