Čvc 5, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Více než polovina tuzemských majitelů nevyhovujících kotlů, jejichž zákaz začne platit od letošního září, stále nemá zajištěnou výměnu zařízení. V českých domácnostech je přitom v současnosti v provozu až kolem 200.000 kotlů nevyhovující emisní třídy, jde až o třetinu celkového množství používaných kotlů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Stiebel Eltron.
Od 1. září bude v Česku zakázaný provoz kotlů, které nebudou splňovat parametry třetí a vyšší emisní třídy. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až 50.000 korun, a to opakovaně.
Většina Čechů přitom o povinnosti vyměnit kotle první a druhé emisní třídy ví. V průzkumu, jehož se prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos zúčastnilo 1050 respondentů, to potvrdilo 80 procent domácností, které používají k vytápění zařízení na tuhá paliva.
Zástupci oboru přitom v posledních týdnech opakovaně varují, že času na výměnu už moc nezbývá. „Je nejvyšší čas začít se porozhlížet po dodavateli a realizátorovi. Topenářů je dlouhodobě nedostatek a čekací lhůty jsou poměrně dlouhé,“ uvedl vedoucí technického oddělení Stiebel Eltron David Šafránek.
Průzkum ukázal, že mezi nejčastější varianty, které domácnosti zvažují, je nevyhovující kotel nahradit modernějším kotlem na tuhá paliva nebo modernějším typem plynového kotle. Tyto varianty avizovalo shodně 27,3 procenta respondentů. Téměř čtvrtina Čechů, kteří mají už poptanou firmu na výměnu nevyhovujícího kotle, pak zvažuje variantu tepelného čerpadla.
Domácnosti, které plánují výměnu kotle, mají do konce srpna možnost požádat o tzv. kotlíkovou dotaci ve stávající výši. Od září se dotace sníží. O snížení dotací přitom v současné době neví 39 procent majitelů kotlů na tuhá paliva.
Letošní výměna kotlů nejnižší emisní třídy, tedy kotle nesplňující parametry třetí a vyšší emisní třídy, se bude týkat minimálně každé dvacáté domácnosti v Česku. Podle statistik ministerstva životního prostředí bylo během letošního roku stále v provozu asi kolem 150.000 takových kotlů. Podle odhadů asociace je však konečné číslo v praxi ještě vyšší. V červnu toto číslo asociace odhadovala na více než 200.000.
Autor: Stiebel Eltron
Čvn 9, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Každý čtvrtý Čech má v šuplíku odložený starý mobilní telefon. Nejčastěji z důvodu pojistky pro případ nefunkčního nebo rozbitého nového telefonu a z nostalgie nebo na náhradní díly. V průměru tak mají lidé dva až tři mobily. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky její zástupci s organizací Remobil představili. Necelá polovina lidí podle průzkumu ví, jakým způsobem recyklovat starý telefon. Skutečnou cenu telefonu určeného na demontáž zná devět procent lidí. Recyklace mobilů je podle ekologů důležitá, neboť baterie obsahují zdraví škodlivé látky a další těžba kovů pro výrobu nových kusů zatěžuje životní prostředí.
Sedm z deseti Čechů aktuálně používá pouze soukromý mobil. Většina má fungující chytrý telefon, který využívá, a čtyři z deseti lidí mají alespoň jeden, který nevyužívají. Čtvrtina dotázaných, 25 procent, používá společně k soukromému také firemní mobil a pět procent využívá pouze firemní.
Více než pětina dotázaných vlastní smartphone, který již nelze opravit. Chytrý telefon má a využívá v současnosti 80 procent Čechů, tlačítkový používá dalších 11 procent. Soukromý mobilní telefon obměňují lidé nejčastěji každé tři roky, zatímco firemní mobil každé dva roky.
Necelá polovina, konkrétně 47 procent, obyvatel Česka ví, jakým způsobem může dát svůj starý, nevyužívaný telefon k recyklaci, 40 procent tuto znalost nemá. Zodpovědnost k recyklaci mobilních zařízení připisují lidé nejčastěji zákazníkům, prodejcům a výrobcům telefonů. Třetina Čechů staré mobilní telefony odevzdává nebo vyhazuje do kontejnerů, kde se mobil dostává k recyklaci, čtyři procenta obyvatel přiznává, že občas nějaký mobilní telefon přímo vyhodí do směsného odpadu. Z výzkumu vyplývá, že 33 procent nějakým způsobem mobil recykluje.
Staré telefony má schované 42 procent oslovených. Nejčastěji je lidé odkládají jako pojistku pro případ, že by se jejich nový telefon rozbil. Dále je pro ně zálohou kontaktů, SMS anebo fotek a uchováním nostalgie na dřívější dobu. Často lidé ale také věří v budoucí hodnotu telefonu nebo zájem sběratelů. Hodnotu vnímají také jako možnost rozebrání telefonu na součástky a náhradní díly. Starý telefon mnohdy dotázání využívají jako hračku pro děti.
Recyklovat mobil je možné pomocí červeného sběrného boxu na elektrozařízení, které znají téměř tři čtvrtiny lidí. Využila ho necelá polovina. Mezi další způsoby patří zelenou sběrná krabice na mobily od organizace Remobil, kterou zná méně než čtvrtina populace. Darovat nepoužívaný a nefunkční telefon je ochotných 76 procent lidí, 69 procent na dobrou věc darovalo i funkční nepoužívaný telefon.
Mobilní baterie obsahují zdraví škodlivé látky a těžba kovů pro výrobu mobilních telefonů zatěžuje životní prostředí. Zhruba 16 procent Čechů ví, jaká je hodnota odpadního mobilu při recyklaci. Společnost Ipsos uvedla, že reálná hodnota starého telefonu na součástky a k recyklaci je do 20 korun. Správnou hodnotu odhadlo devět procent dotázaných, více než pětina cenu telefonu k demontáži odhadovala od 50 až 500 korun.
Průzkumu se účastnilo 1013 respondentů ve věku 18 až 65 let. Data společnost sbírala loni od 1. prosince do 5. prosince.
Remobil je neziskový projekt sběru starých a nepotřebných telefonů, přičemž jeho smyslem je nejen ochrana životního prostředí a zdraví lidí, ale také dobročinný účel z využití telefonů po skončení jejich životnosti.
Autor: Remobil
Čvn 2, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) chystá studijní program Environmentální inženýrství. Bude o ekologické průmyslové výrobě, biologické rozložitelnosti výrobků a jejich dopadech na společnost, o dostupných zdrojích a dalším. Vzniká jako první příklad udržitelného vzdělávání v Plzni. Součástí projektu „ZČU 2025: Směrem k udržitelné univerzitě“ budou kurzy celoživotního vzdělávání pro veřejnost a úpravy předmětů, řekla mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Nový program se otevře v akademickém roce 2026/27. „Ambicí je připravit alternativu pro studenty, které zajímá technické vzdělání se zaměřením na environmentální problémy. Absolventi získají znalosti o bezodpadových technologiích, recyklaci materiálů a energetických souvislostech moderního inženýrství,“ řekl děkan fakulty Vladimír Duchek.
Zaměření podle něj odpovídá celospolečenské potřebě trvalé ekologické a sociální udržitelnosti při řízení podniků. Příkladem projektů, jimž by se noví environmentální inženýři při studiu mohli věnovat, jsou pasti na sršeň asijskou. Jejich prototyp vytiskli v březnu na 3D tiskárně výzkumníci z fakulty. Jsou ze speciálního materiálu, který se v přírodě za několik let rozloží.
Proměnou projde nabídka některých předmětů v existujících studijních programech na fakultách filozofické, elektrotechnické a ekonomické. Zahájené budou také tři nové kurzy celoživotního vzdělávání na fakultách umění, filosofické a pedagogické.
První nabídne vhled do vývoje architektury a designu s důrazem na rozvoj takzvaných zelených kompetencí pro 21. století, řekla mluvčí. Druhý komplexně představí problematiku zelené transformace EU v politických souvislostech. Mezi cílové skupiny patří také zaměstnanci veřejné správy a akademických institucí, řekl prorektor Jan Váně. Třetí kurz se zaměří na environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu, třeba na témata oběhového hospodářství, snižování emisí uhlíku a adaptaci na změnu klimatu.
ZČU chce být silným partnerem prosazujícím udržitelnost v regionálním kontextu. „Klademe si za cíl prohloubit a dále rozšířit existující spolupráci s Plzeňským krajem zaměřenou na aspekty udržitelného rozvoje a zelené transformace regionu,“ dodal Váně. Projekt financuje ministerstvo školství z Národního plánu obnovy.
Autor: Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni
Kvě 18, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Ústí nad Labem poprvé přispěje předškolákům na učební pomůcky. Z rozpočtu s výdaji okolo 3,343 miliardy korun vyčlenilo 600.000 korun a předpokládá, že peníze pokryjí potřeby každého dítěte v posledním ročníku mateřské školy nebo v přípravné třídě. Radní pro školství Bohumil Ježek (SPD) připomněl, že samospráva už několik let pravidelně poskytuje peníze základním školám na nákup pomůcek pro prvňáky. V rozpočtu jsou vyčleněné dva miliony korun.
„Je to pro děti v tom posledním povinném ročníku předškolního vzdělávání,“ uvedl náměstek. Město prostředky poskytne přímo školským zařízením. Na každého žáka přispěje 500 korun. Podpořit tak může až 1200 dětí. Školky a školy z peněz dětem koupí třeba pastelky, vodové barvy, barevné papíry a podobně.
Na nákup učebních pomůcek žákům prvních ročníků základních škol město přispívá od roku 2012. Do té doby na materiály přispíval stát, řekl Ježek. Finanční příspěvek činí 2000 korun na každého žáka. Loni v září nastoupilo na základní školy v Ústí nad Labem 986 prvňáků. Tehdy město vydalo 1,972 milionu korun.
Školy dostávají příspěvky na základě předpokládaného počtu přijatých žáků už v červnu.
„Dostávají 60 procent a pak v říjnu, když už vědí skutečný stav, tak dostanou ten zbytek,“ doplnil Ježek. Mateřinky získají všechny prostředky na podzim.
Autor: Město Ústí nad Labem
Kvě 12, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo deset miliard korun na projekty přihlášené do výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které ale kvůli vyčerpané alokaci na podporu nedosáhly. Ministerstvo pro ně prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) nově otevírá dvě dotační výzvy. Financování cílí na projekty k vybudování kanalizace, čistírny odpadních vod nebo vodovodních řadů. Druhá šance se týká téměř 300 projektů, které obce a vodohospodáři podali skrze 42., 43., a 44. výzvu programu. Peníze nad rámec plánovaných výzev vyjednal ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
Obcím do 2000 obyvatel navíc přidává možnost dofinancovat projekt pomocí půjčky. Po dobu realizace projektu a čerpání půjčky je pro žadatele bezúročná, následně je úroková sazba nastavená na fixní jednoprocentní úrok. Fond si neúčtuje žádné poplatky za sjednání půjčky, předčasné splátky či odklady splátek.
„Vládě se podařilo zajistit dalších deset miliard korun na podporu vodohospodářské infrastruktury ve městech a obcích. Díky nim můžeme podpořit projekty, na které se nedostalo v Operačním programu Životního prostředí vloni. Tehdy radnice poslaly 477 žádostí, které více než čtyřnásobně převýšily finanční možnosti výzev s celkovou alokací čtyři miliardy korun,“ uvedl Hladík.
Podporu z nich získalo 99 projektů a dalších 283 kvalitně připravených a kladně vyhodnocených projektů skončilo takzvaně pod čarou. „Díky nově vyhledaným prostředkům mají úspěšné projekty jistotu, že se na ně dostane a zlepšíme dostupnost pitné vody a kvalitu čištění vod ve stovkách sídel. Navíc přidáme ze Státního fondu životního prostředí ČR další dvě miliardy korun, a to formou výhodné půjčky na pomoc menším obcím do 2000 obyvatel, pro něž je financování takto nákladných projektů obrovskou zátěží. Splatit ji mohou do deseti let a po dobu realizace bezúročně,“ řekl ministr.
Dotační prostředky rozděluje SFŽP ČR ve dvou výzvách. Výzva z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) s celkovou alokací 2,2 miliardy korun podpoří přivaděče a rozvodné sítě pitné vody a úpravny pitné vody. Druhá výzva NPŽP nabízí celkem 7,8 miliardy korun a je určená na výstavbu kanalizace a výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod.
„Naší prioritou je postupovat rychle a efektivně. Povinné přílohy k žádostem o podporu, které žadatelé přikládali ve výzvách v OPŽP, už znovu předkládat nemusí. Všechny projekty v zásobníku mají naše kladné hodnocení, takže předložené žádosti budeme postupně předkládat jako doporučené k podpoře k projednání Radě Fondu, a vzápětí k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ uvedl ředitel SFŽP ČR Petr Valdman. Příjem žádostí u nových dotačních výzev bude otevřen v NPŽP od 15. května 2024 do 2. září 2024. U půjčky bude spuštěný příjem žádostí o měsíc později 15. června 2024 a potrvá taktéž do 2. září 2024. Ve všech třech případech probíhá příjem žádostí elektronicky na webu zadosti.sfzp.cz.
Autor: Ministerstvo životního prostředí
