Dub 27, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo MŽP.
„Rádi bychom zvýhodnili nové energeticky úsporné dřevostavby – rodinné a bytové domy v rámci připravovaného redesignu našeho nejúspěšnějšího programu Nová zelená úsporám. Předpokládáme, že by změny měly začít platit od ledna příštího roku,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Veřejné budovy by pak mohly být podpořeny z Modernizačního fondu nebo z výnosů z emisních povolenek. „I tyto budovy ale budou muset dosáhnout stejné úrovně provozní energetické náročnosti. Zároveň však chceme usnadňovat jejich povolovací proces, který je v tuto chvíli složitý,“ dodal.
Podle Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) narůstá poptávka po dřevostavbách. „Na tuzemském trhu se posledních osm let pohybuje podíl dřevostaveb okolo 14 procent a je velmi pravděpodobné, že se bude dál zvyšovat. Dřevo je spolehlivým materiálem a svými vlastnostmi a životností se vyrovná klasickým zděným nebo betonovým konstrukcím. Dopady na životní prostředí jsou navíc několikanásobně nižší,“ uvedla ředitelka ADMD Lenka Trandová.
V budoucnu budou podle Trandové běžné dřevostavby i pro veřejné služby a velmi pravděpodobně také pro průmysl. „Například ve Finsku již nyní stojí několik veřejných budov, které jsou postaveny ze dřeva. Měli jsme možnost tyto budovy navštívit a společně se zástupci finského ministerstva životního prostředí proběhla diskuse o tom, jak je jejich strategie snižování uhlíkové stopy ve stavebnictví nastavená, a jsme připraveni podobné aktivity podporovat i u nás,“ řekla.
Ministerstvo současně připravuje metodiku pro vyhodnocení dopadu stavebních konstrukcí a budov na životní prostředí a také kalkulačku, díky které si bude moci vypočítat uhlíkovou stopu své stavby každý. „Kalkulačka pro výpočet uhlíkové stopy z různých materiálů bude počítat celý životní cyklus. Dá se očekávat, že dřevo bude vycházet velice dobře. V rámci podpory cirkularity také chceme prosazovat efektivní recyklaci odpadů, které obsahují dřevo,“ uvedl Hladík.
Program Nová zelená úsporám (NZÚ) spravuje vedle ministerstva také Státní fond životního prostředí (SFŽP). V lednu oznámily, že se podpora z programu navýší o deset miliard korun. Peníze úřady vyčlení z Modernizačního fondu, který čerpá peníze z výnosů emisních povolenek. Standardní program Nová zelená úsporám podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice.
Autor: MŽP
Dub 21, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Od manželky dostal Jan Hřebabecký k Vánocům před dvěma lety 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800.000 PET lahví. Nebývá běžné, že společnosti, které se zabývají 3D tiskem, využívají udržitelné materiály ke své výrobě, řekl Hřebabecký.
Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům. „Jsem člověk, který si rád hraje a přetváří věci v byznys. Proto mě hned napadlo, že by se s tím dalo dělat spousta věcí, které v současné době ještě nikdo nedělá,“ řekl Hřebabecký. První, co ho zaujalo, byl fakt, že téměř nikdo nedělá barevné tisky. „Na světě sice již existují 3D firmy, ale většina z nich dělá jednobarevné věci. Zároveň nikdo s 3D tiskem netvoří velké věci. Většinou jsou to takové postavičky, klíčenky a spíše menší výrobky. Přemýšlel jsem, jakým způsobem by se dalo z toho zkonstruovat něco většího, jako například nábytek,“ dodal.
„Hodně jdeme směrem ekologie. Proto se snažíme nepoužívat ropné plasty z prvovýroby. Jdeme cestou neropných plastů, konkrétně těch z kyseliny polymléčné vyráběné z bramborového škrobu nebo kukuřice, což jsou obnovitelné zdroje a je to biodegradabilní v průmyslových kompostech. Případně se zaměřujeme na recyklát,“ řekl Hřebabecký. Ani s jednou z možností není úplně spokojený, a proto se nyní soustředí na využívání plastového odpadu v oceánech.
Minulý rok firma 3DDEN pracovala na optimalizaci jak dodavatelského řetězce, tak i způsobu zpracování takového materiálu. Podle Hřebabeckého jsou tak jediní, kteří mají filament do tiskáren z odhozených plastových lahví za stejnou cenu jako běžný filament. Filament je struna, ze které se pomocí tiskárny vyrábí 3D objekt.
Společnost od poloviny února vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže na mostecký festival spojený s letní olympiádou v Paříži. Už má vytisknutých přibližně 30 procent kousků konstrukce, která bude mít přibližně 1500 dílů. „S Českým olympijským výborem jsme spolupracovali i v minulosti. Vytvářeli jsme pro ně nějaké medaile a trofeje. Výbor měl jistou představu a původně oslovil jinou firmu na 3D tisk, která jim ale řekla, že jejich nápad je nereálný. My máme rádi výzvy, tak jsme do toho s nimi šli,“ uvedl Hřebabecký. Odhadem se na repliku věže použije 800.000 PET lahví.
3D tiskárna je limitována svojí velikostí, proto replika bude v podobě stavebnice, kdy se jednotlivé kusy spojí. Zároveň je uvnitř vyztužena kovovou konstrukcí, aby byla pevná a stabilní. Hřebabecký přiznal, že replika Eiffelovy věže je zatím jejich největší projekt, ale do budoucna chystají jiné projekty, oproti kterým bude replika nejmenší z těch větších produktů. Zmínil například, že by v budoucnu rád vytiskl z materiálu, který pochází z odpadních PET lahví, dům.
Firma začala výrobou klíčenek, poté začala dělat vizitky, o které ale na trhu nebyl téměř zájem. Následovaly medaile, trofeje, plakety i obklady do interiérů. „Hodně se svými výrobky orientujeme do sportu. Ale děláme i do marketingu formou různých USB, boxů, nabíječek a podobně,“ řekl Hřebabecký. Mezi klienty firmy 3DDEN patří převážně provozovatelé velkých běžeckých nebo cyklistických závodů.
Autor: 3DDEN
Dub 21, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Správa železnic (SŽ) v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun, informovala o tom SŽ. Podobná bezpečnostní opatření podle SŽ udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
Správa železnic (SŽ) v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun, informovala o tom SŽ. Podobná bezpečnostní opatření podle SŽ udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
Za uplynulých pět měsíců odstranila SŽ 483.426 vzrostlých stromů, meziročně podobně. O více než 60 procent pak podle mluvčí SŽ Nely Eberl Friebové meziročně stoupl počet dřevin, které vykáceli majitelé pozemků v blízkosti tratí na základě výzev od SŽ. Bylo to 14.829 přepočtených stromů, tedy dřeviny s obvodem kmene nad 80 centimetrů. Menší dřeviny se počítají jako půl přepočteného stromu a deset čtverečních metrů keřového porostu se rovná jednomu stromu. O rok dříve majitelé pozemků vykáceli 9169 stromů. SŽ také loni v červnu podepsala memorandum o spolupráci s největším vlastníkem pozemků v okolí železnice Lesy České republiky, díky kterému se podle Friebové zvýšil počet pokácených stromů o 2547.
K intenzivnějšímu kácení potenciálně nebezpečných dřevin v těsném sousedství tratí SŽ přistoupila po roce 2020 díky zjednodušení legislativy, která odstraňování dřevin upravuje. Novelizace zákona o drahách podle Friebové jasně definuje rizikové porosty. „Podle novelizovaného znění jsou stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného profilu dráhy, stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy,“ řekla. Novela podle ní SŽ zjednodušila také vstupovat na cizí pozemky a odstraňovat tam rizikové porosty, pokud to po upozornění vlastník neudělal sám.
Úlohou SŽ je podle Friebové udržovat železnici bezpečnou. Státní organizace podle ní ale dbá i na to, aby přírodu a krajinu chránila. „Náhradní výsadbu realizujeme v rámci investičních staveb a dále také v souvislosti se společenskou odpovědností firmy,“ řekla. Ve spolupráci s Lesy ČR vybírá SŽ podle Friebové lokality vhodné pro výsadbu nových stromů. „Naši zaměstnanci pak realizují samotnou výsadbu,“ dodala.
Kácení nebezpečných dřevin v okolí železnice nerozporuje ani ekologická nezisková organizace Greenpeace ČR, uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. „Pouze chceme, aby to kácení bylo omezené na co nejmenší možnou míru,“ řekl. Podle Friebové se pracovníci zaměřili především na vytipované rizikové úseky. Odstraněný porost se podle ní následně využívá jako palivové dřevo nebo se z něj vyrábí dřevní štěpka.
Autor: Správa železnic
Dub 14, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2023 za přínos pro rozvoj Krkonoš ve Vrchlabí získalo sedm osobností. Mezi nimi je také starosta Lánova Jiří Vanc nebo lesník a bývalý pracovník Správy KRNAP Oldřich Šimek. Správa KRNAP udělovala ocenění počtrnácté, informoval mluvčí národního parku Radek Drahný. Smyslem je vyzdvihnout lidi, kteří svým životem a prací znamenají či znamenali přínos pro Krkonoše. Nominace posílala veřejnost, výbor vybíral ze tří desítek návrhů.
Mezi dalšími oceněnými jsou také zakladatelé Muzea krkonošských řemesel v Poniklé Jana a Rostislav Pičmanovi, bývalý člen Horské služby Krkonoše Ludvík Strejček, sportovec a bývalý pracovník Správy KRNAP Bohumil Zemánek a in memoriam bývalý majitel harrachovského panství, propagátor ochrany přírody Krkonoš Jan Nepomuk František hrabě Harrach. Cenu veřejnosti získal i bývalý starosta Rudníka Aleš Maloch.
„Letos rozšiřujeme pomyslnou rodinu laureátů Cen ředitele Správy KRNAP o další velmi zajímavé osobnosti. Trochu mezi nimi ční náš předchůdce Jan Nepomuk hrabě Harrach, kterému cenu udělujeme v roce 120. výročí vyhlášení první přírodní rezervace na Strmé stráni v Labském dole. Rok 1904 se do jisté míry stal mezníkem krkonošské ochrany přírody. Je mi potěšením, že cenu přijeli převzít potomci Jana Nepomuka Ernst Harrach a Jan Nepomuk Podstatzký-Lichtenstein se svým synem Michaelem,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Laureáti nebo jejich zástupci převzali z rukou ředitele Správy KRNAP ceny v podobě Krakonoše, které vyrobil jako drátěné plastiky oceněný Ladislav Šlechta z Harrachova technikou smyček. Předlohou mu bylo nejstarší vyobrazení Krakonoše v Hellwigově mapě Slezska z roku 1561. K výrobě jedné sošky bylo zapotřebí přibližně 30 metrů železného taženého žíhaného drátu. Výroba jednoho Krakonoše zabrala přes 30 hodin.
„Vzhledem k tomu, že v letošním roce byl oceněn i přímo pan Šlechta, tak z rukou ředitele Správy KRNAP dostal výjimečně broušenou vázu z dílny dalšího zdejšího řemeslníka Miloše Plecháče z Čisté u Horek,“ sdělil Drahný.
Cena ředitele Správy KRNAP podle něj vyzdvihuje osobnosti, které svou prací, výkony či občanskými aktivitami představují či představovaly významný přínos pro Krkonošský národní park či Krkonoše jako region.
Loni Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2022 získali také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková nebo vědkyně zabývající se pyly Vlasta Jankovská či starosta obce Poniklá Tomáš Hájek, celkem 11 osobností.
Autor: Správa KRNAP
Dub 1, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
V centru Ústí nad Labem bude 114 nových odpadkových košů. Náměstkyně primátora Věra Nechybová (nez.) uvedla, že předpokládaná cena veřejné zakázky je 1,7 milionu korun. Její vyhlášení schválila rada. Od začátku roku se o správu a údržbu nádob na odpad starají Městské služby. Jejich stav kritizovala opozice. Upozorňovala, že jsou často rozbité a špinavé.
„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města byly typově vybrané odpadkové koše. Samozřejmě probíhala šetření v centru města, kdy ve spolupráci s odborem dopravy a majetku se řešilo umístění, uchycení odpadkových košů,“ uvedla Nechybová.
Staré funkční odpadkové koše pracovníci služeb odvezou a budou jimi postupně nahrazovat koše zcela zničené nebo je nainstalují na místa, kde koše chybí. V centru města nahradí současné nádoby osmdesátilitrové a stodvacetilitrové koše. Dodavatel musí splnit třeba podmínku, aby měly nádoby integrovaný nebo přídavný popelník. Všechny koše i popelníky budou v jedné povrchové úpravě, počítá se s antracitově šedou a tmavě zelenou barvou.
Na často výrazně poničené odpadkové koše v centru města i na jeho perifériích upozornilo opoziční hnutí PRO! Ústí. Už dříve navrhlo zastupitelstvu, aby se o nádoby staraly právě Městské služby. Tehdy však zastupitelé usnesení nepřijali.
Autor: Město Ústí nad Labem
