Srp 31, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologové z liberecké organizace Čmelák chtějí peníze na předfinancování projektů získat formou půjček od lidí. Aktuálně potřebují tři až pět milionů korun a v dlouhodobém výhledu až deset milionů, řekl dnes zakladatel Čmeláka Jan Korytář. Organizace téměř s 30letou historií chce za půjčky ručit svým majetkem. Vlastní přes 65 hektarů převážně lesních pozemků a dvě historické chalupy, jde o majetek odhadem za 20 milionů korun.
Čmelák se zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Mezi jeho nejznámější projekty patří budování takzvaného Nového pralesa na Ještědu nebo obnova mokřadů u Jablonného v Podještědí.
„Příprava větších projektů na zadržování vody v krajině stojí řádově stovky tisíc korun. Stejně tak pokud chcete vysazovat v krajině ne desítky, ale stovky stromů či tisíce keřů, musíte mít dopředu hodně peněz. Většina dotačních programů nedává na přípravu těchto projektů peníze dopředu, ale až zpětně, a finance tak zásadně limitují rozsah naší práce. U větších projektů je totiž nutné jednat s více majiteli pozemků, připravit samotné projekty, zajistit různá povolení, což je časově dost náročné,“ uvedl Korytář.
Proto se organizace rozhodla zkusit získat peníze na nové tůně, remízky, stromořadí nebo obnovu pestrých luk od soukromých investorů. Slibuje jim, že půjčku ve smluvené době vrátí i s úrokem a navíc přidá i informace, co se v krajině i díky jejich penězům podařilo vytvořit. „Nabízíme lidem podobné podmínky, jako mají v bance, navíc ale i dobrý pocit, že pomohou správné věci,“ uvedla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková. Peníze na předfinancování projektů zatím podle ní částečně řeší bankovními úvěry. „Zároveň chceme využít právě i menších půjček od jednotlivých lidí,“ dodala Bujoková.
Autor: Organizace Čmelák
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Český model Živá krajina využívá stále více tuzemských měst a obcí, mají o něj zájem i v Tunisu nebo ve Francii. Spoluautor projektu Jiří Malík řekl, že by se model časem mohl zapojit i do státní a zemědělské politiky. Model vznikl z původního plánu lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny. Podle zástupců projektu je aplikovatelný na celé Česko i Evropu. Jedním z cílů projektu je i souhrnné mapové dílo Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V ideálním scénáři by podle Malíka mohlo být hotové do pěti let.
„Jednotlivé politiky a záměry státu byly zatím velmi slabé a neměly dobrý nástroj na adaptaci krajiny. My jsme ho vymysleli a nabízíme ho státu k aplikaci do státní politiky i dotační politiky ať už ministerstva zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Skvělé by bylo, kdyby se stal podkladem pro pozemkové úpravy nebo pro územní plánování a veškeré úpravy v krajině,“ řekl Malík.
Největší prostor pro navrácení vody do krajiny je podle Malíka napravení zemědělské krajiny, zlepšila by se tím i samotná zemědělská půda. Proto začali zástupci projektu spolupracovat s ministerstvem zemědělství, podíleli se například na prvním kulatém stolu pro začlenění modelu do strategického plánu společné zemědělské politiky.
Model Živá krajina je podle Malíka unikátní, protože řeší všechny aspekty krajiny naráz. Často se podle něj dělají studie, které řeší například jen dopady povodní, neřeší už erozi nebo větrolamnost. Model pomáhá obcím, městům, zemědělcům i lesníkům řešit aktuální problémy, jako jsou například sucho, bleskové povodně nebo vodní a větrná eroze. Spolek proškoluje lidi, kteří se poté podílejí na mapování krajiny a tvorbě studií proveditelnosti. Ty slouží jako podklad pro realizaci přírodě blízkých opatření pro zádrž vody, obnovu biodiverzity, snížení eroze i zádrže uhlíku v krajině a obcích.
„Našim cílem je spojovat studie v mapové dílo, které se bude jmenovat Krajinný plán adaptace na klimatickou změnu a chceme ho rozšířit na celou Evropskou unii. Cílem je mimo jiné obnovit malý oběh vody a když se nám to podaří v Česku, tak to stejně nebude stačit, protože to je potřeba udělat v rozsahu celé Evropské unie,“ řekl Malík. Za jak dlouho bude mapové dílo hotové záleží i na tom, jak se bude dařit tvorba počítačového programu, který by nahrubo konturoval adaptační opatření do krajiny.
Do projektu se může zapojit i široká veřejnost prostřednictvím takzvaného mapování. Po krátkém proškolení mohou lidé pomocí chytrého telefonu a aplikace zaznamenávat krajinné jevy, které následně slouží jako podklad pro tvorbu studií proveditelnosti krajinných adaptačních plánů.
Data, která poskytne veřejnost, jsou kontrolována experty, kteří pak podle nich dokončí návrhy opatření, nakonec je proces finálně expertně ověřen. Aplikace i tvorba jednotlivých studií proveditelnosti se může průběžně aktualizovat.
Autor: Jiří Malík
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Studenti Gymnázia a Střední odborné školy dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem v září usednou do tříd v opravené budově. Objekt se za tři roky zcela proměnil. Jeho součástí je přednášková aula a minipivovar. Do rekonstrukce a vybavení Ústecký kraj investoval 482 milionů korun včetně DPH. Na svém místě už jsou stoly, počítače i stahovací plátno, kvůli jehož váze se musela vyztužit stěna.
„Po letošních prázdninách si velmi oddychnu. Teď běžíme do cílové rovinky, aby 4. září byla žákům moderní škola plně k dispozici,“ řekl ředitel Michal Šidák. Učitelé přestěhovali své věci ze staré budovy před koncem školního roku. V létě do objektu postupně dodávaly firmy vybavení od počítačů přes branky na florbal až po židle do nové jídelny, kde budou mít studenti možnost stolovat i venku.
Z původní budovy školy, která dříve sloužila pouze studentům střední odborné školy, zbyla jen obvodová konstrukce. Vyměněná jsou okna, která mají nyní trojité zasklení a také jsou v nich akustická předskla, aby ve třídách nebyl slyšet hluk z dopravy. Nové jsou dveře, zateplená fasáda, střecha. „Stáli jsme před rozhodnutím, do kterého objektu investovat. Z objednané studie vyšlo, že méně nákladnější a vhodnější je opravit budovu v ulici Stará,“ uvedl krajský radní Tomáš Rieger (ODS). Budova v ulici Stavbařů, kde se doteď gymnazisté učili, je podle Šidáka v havarijním stavu. Kraj jí podle Riegera ještě využije pro potřeby jiných škol. Teď se tam přestěhují žáci střední školy a učiliště ze čtvrti Krásné Březno, která se bude opravovat, za rok je pak vystřídají studenti průmyslovky ze školy ve čtvrti Dobětice ze stejného důvodu.
K hlavní budově přibylo venkovní hřiště a aula. Do ní se vejde 162 lidí včetně dvou vozíčkářů. Ve škole jsou tři chemické laboratoře, IT učebny, vzniklo nové atrium, které funguje jako relaxační zóna. K dispozici studentům bude zmodernizovaný školní minipivovar. „Slouží čistě pro účely praktického vyučování, studenti si mohou vyzkoušet, jak se vaří pivo,“ řekl ředitel.
Stavební práce skončily loni v srpnu. Celý rok tak prakticky trvalo dokončení investiční akce, přesto budova podle Riegera stále není zkolaudována. „K předčasnému užívání jsme školu dostali až v prosinci 2022, dlouho trvalo připojení do sítě a jiné věci, ale teď už je vše téměř hotovo a kolaudaci očekáváme na podzim,“ řekl.
Kapacita školy je 720 dětí, v novém školním roce jí bude navštěvovat 662 žáků. Jejich bezpečnost je zajištěna mimo jiné pomocí čipů, kterými se děti dostanou dovnitř. Vstup do areálu školy, která je plně bezbariérová, hlídá vrátný. Nová parkovací místa jsou u auly, kde budou učitelé ve vyšších ročnících simulovat vysokoškolskou výuku, ale sloužit bude i jako místo pro setkávání rodičů a partnerů školy.
Autor: Gymnázium a SOŠ dr. Václav Šmejkala
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes 100 jedinců. Pokud nestačí lidem poradit, jak netopýry z bytu dostat, vyjíždějí záchranné stanice na místa, netopýry odchytávají a vypouštějí.
„Zalétne-li vám do bytu netopýr, zhasněte, otevřete okno dokořán a opusťte místnost, aby netopýr nebyl ve stresu a měl možnost v klidu odletět. V případě, že byste se jali netopýra odchytávat, určitě se o to nepokoušejte holýma rukama a obalte si ruku hadrem. Netopýr se v ohrožení, pokud ho držíte, může bránit zuby. Na druhou stranu je velmi křehký, nesmíte ho držet silou,“ radí ochránci.
Pokud je netopýrů více, měli by lidé ihned kontaktovat záchrannou stanici. Kontakty na jednotlivé záchranné stanice jsou dostupné na webu. Minulý rok v období srpna a září záchranné stanice takto pomohly celkem 1306 netopýrům. Lokality, kterých se netopýří invaze týkají nejvíce, jsou Plzeň a Liberec. Dále pak Klatovy, Litoměřice, Karlovy Vary, Havířov, Brno, Ostrava a Křešice.
Netopýr se do bytu dokáže dostat i oknem otevřeným jen částečně, takzvaně na větračku. Nejlepší prevencí je podle ochranářů nechat okna zavřená, nebo do nich pořídit síť proti hmyzu.
Podle odborníků je běžným druhem netopýra, který může v létě zaletět do městských bytů, netopýr hvízdavý. V menší míře se lidé mohou setkat s netopýrem rezavým, s ostatními druhy letounů jen ojediněle. Netopýři jsou podle ochránců neškodní a nejsou člověku nijak nebezpeční. Netopýr hvízdavý je jeden z nejmenších netopýrů žijících v Česku, živí se letícím hmyzem. Často obývá městské parky, nezateplené panelové domy a přirozené přírodní štěrbiny a dutiny.
Výjezdy na záchranu netopýrů jsou pro stanice časově i finančně náročné, pokud by lidé chtěli přispět na ochranu zvířat, mohou tak učinit prostřednictvím darovacího portálu. Nejúčinnější pomocí je podle ochránců dodržování preventivních opatření.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Multižánrový festival Žítkovská Kopa, který se v sobotu 12. srpna uskuteční v Žítkové na Uherskohradišťsku, láká na hudbu, jógu, procházku krajinou, ukázku sokolnictví i prohlídku zbraní. Nultý ročník akce propojuje aktivity místních spolků, obce, pracovníků v kultuře a také podporovatelů místního kulturního, sportovního a společenského dění, sdělil za pořadatele Tomáš Hradil.
Na fotbalovém hřišti a okolo Hotelu Kopanice jsou od 17:00 připravena hudební vystoupení kapel několika žánrů. Folklor zastoupí místní ženský soubor Čečera a Horňácká Muzika Petra Mičky, worldmusic nabídne Hrubá Hudba, folk písničkářka Lucie Redlová a countryblues kapela Flower Creek. Písničky v rytmu ska a punku zahraje skupina Los Perdidos.
Hudebnímu programu bude od 13:00 předcházet fotbalové utkání Žítkové s nedalekým Starým Hrozenkovem. „Celý festival doplní doprovodné akce pro rodiny s dětmi,“ uvedl Hradil. Ráno si zájemci zacvičí jógu, na dopoledne je připravena procházka žítkovskou krajinou, po poledni se lidé budou moci nechat ozdobit henou.
Ještě před zahájením bloku koncertů přichystají myslivci ze Žítkové ukázku práce sokolníka, prohlídku zbraní nebo poznávací kvíz, návštěvníci budou moci zavítat také na prohlídku růžové zahrady. „Pro návštěvníky bude ve chvíli klidu připraven i Pojízdný antikvariát Potulné knihy. Kromě bohaté nabídky nápojů organizátoři chystají zvěřinové speciality i vegetariánské pochoutky,“ doplnil Hradil. Podrobnosti včetně programu festivalu jsou zveřejněny na sociální síti.
Obec Žítková, v níž žije asi 180 lidí, leží u hranic se Slovenskem, v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Je oblíbeným cílem turistů a cyklistů. Vesnici proslavila kniha Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně o ženách obdařených schopnostmi léčit i vidět do budoucnosti.
Autor: Tomáš Hradil
Zdroj: ČTK
