Do finále soutěže o nejlepší ekologické opatření postoupilo 21 projektů

Do finále soutěže o nejlepší ekologické opatření postoupilo 21 projektů

Do finále pátého ročníku soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření reagující na změnu klimatu postoupilo 21 projektů. Dnes je představili zástupci soutěže, kterou pořádá Nadace Partnerství. Projekty zahrnují budovy, veřejná prostranství či krajinářská opatření, které mají ambice reagovat na klimatickou změnu a související růst teplot. Celkem se do letošního ročníku přihlásilo 115 projektů. Výsledky soutěže organizátoři vyhlásí 1. listopadu.

„Z letošních postupujících 21 finalistů je letos nejvíce, tedy 12, těch krajinných. Tyto adaptace pomáhají udržet úrodnou a vlahou půdu, představují přírodě blízké způsoby protipovodňových a protierozních opatření nebo obnovu mokřadů a tůní,“ uvedla koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.

Mezi finálovým projekty jsou dále čtyři budovy, čtyři veřejná prostranství a jedna společnost se svým výrobním postupem, konkrétně se jedná o jihomoravskou firmu Beas a její technologie výroby betonu s využitím zadržené dešťové vody. Odborná porota bude udělovat ceny v kategoriích zastavěná území, náš domov, volná krajina a pracovní prostředí. Nadace také na webu soutěže spustila veřejné hlasování, ve které lidé udělí jednomu z projektů cenu sympatie.

Martin Ander z Nadace partnerství uvedl, že jedním z cílů soutěže je nastavovat nové standardy investic. „Projekty by měly ukazovat standard toho, jak by měla vypadat každá investice, protože jedině tak se dokážeme na změnu klimatu připravit,“ řekl. Podle Michaela Hoška z firmy Integra Consulting, která je odborným garantem soutěže, se do soutěže často hlásí investoři s opatřeními, jež považují za inovativní, ale reálně už jsou, nebo by alespoň měla být naprosto běžná.

Mezi finálovými projekty je například budova domu dětí a mládeže v Chebu, hospodaření s dešťovou vodou v pražském ekologickém centru Toulcův dvůr, modernizace vozovny plzeňského dopravního podniku, obnova lesoparku Čertova rokle v Brně-Lesné, revitalizace Rokytky nad pražským Hořejším rybníkem, úpravy pětikilometrového úseku koryta Vltavy na Mělnicku nebo protipovodňová opatření v obcích Dolní Újezd na Svitavsku a Němčany na Vyškovsku.

Výsledky soutěže organizátoři vyhlásí 1. listopadu v Praze, podle Andera bude vyhlášení stejně jako v minulých letech spojeno s odbornou konferencí, která bude letos na téma ochrany stromů. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.

Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK

V Lipně nad Vltavou začne exteriérová výstava Energie a civilizace

V Lipně nad Vltavou začne exteriérová výstava Energie a civilizace

V Lipně nad Vltavou na Českokrumlovsku začne 5. srpna exteriérová výstava Energie a civilizace, která poukazuje na současnou spotřebu energií. Jejím spoluautorem je archeolog a egyptolog Miroslav Bárta. Lidé s i v okolí hotelu Element budou moci na solárně nasvícených panelech prohlédnout 40 témat, která zobrazují vývoj v průběhu staletí.

„Dnes můžeme vidět s veškerou naléhavostí, že otázka zajištění energie a zdrojů byla, je a vždy bude jedním ze základních a výsostně strategických aspektů fungování jakékoli lidské společnosti nebo civilizace. Maximálně možná soběstačnost a dostatek zdrojů jsou limitujícím faktorem vývoje, životní úrovně i svobody každé společnosti. Dnes je tato otázka ještě zásadnější. A to tím spíš, že se kontrola zdrojů stává strategickou otázkou a může významně narušit geopolitický poměr sil. Otázka zajištění objektivně levných zdrojů energie je pro naši budoucnost naprosto zásadní a tato výstava na to jasně poukazuje,“ uvedl Bárta.

Výstava, která potrvá do 22. srpna, návštěvníkům nabídne přehled typů energií na srozumitelných schématech a fotografiích. Jde o procesy od využití ohně přes století páry, průmyslovou revoluci, vynález elektřiny, počátky těžby ropy, využití vodních, větrných i solárních elektráren i atomového jádra.

„Nedávno jsme hostili výstavu na téma Voda a civilizace. Je symbolické, že následuje výstava s tématem Energie a civilizace. Dosud nejúčinnější způsob skladování energie, jaký člověk vymyslel a realizoval, je totiž její uložení do potenciální energie vody. Všechny ostatní formy skladování energie jsou ve stadiu intenzivního vývoje,“ uvedl starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek.

Bárta letos získal významné mezinárodní uznání. Americká akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences) jej přijala se čtyřicítkou nových čestných zahraničních členů. Podle americké edice časopisu Forbes bylo letos uvedeno 269 nových členů. Do sekce společenských a behaviorálních věd, kam je řazena antropologie a archeologie, přibylo 58 osobností.

Autor: K. Martiníková
Zdroj: ČTK

I přes odpor místních usiluje developer o stavbu jezdeckého klubu v Kuřimi

I přes odpor místních usiluje developer o stavbu jezdeckého klubu v Kuřimi

I přes odpor několika místních obyvatel usiluje brněnský developer Domoplan o stavbu jezdeckého klubu Srpek u stejnojmenného rybníka v Kuřimi na Brněnsku. Před sedmi lety stavbu plánoval místní podnikatel a otec mladé jezdkyně Marian Michlíček. Když se mu nepodařilo získat kvůli odporu místních potřebná povolení, projekt prodal a mezitím postavil zázemí v nedalekých Ostopovicích, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.

Developerovi se podařilo získat pravomocné územní rozhodnutí, proti kterému podal spolek Kuřim pro lidi letos v lednu správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, vyplývá z informací na webu spolku.
Z dokumentu pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí vyplývá, že záměr se za sedm let změnil jen minimálně. Developer musí projekt nechat posoudit proto, protože platnost sedm let starého kladného stanoviska již vypršela. Zatímco původní projekt počítal s rozlohou čtyři hektary, v současném projektu je vypuštěna část přiléhající k rybníku, proto se rozloha zmenšila o 3000 metrů čtverečních (0,3 ha). Na příjezdové komunikaci mají být také proti původnímu záměru místa pro vyhýbání aut. Zátěž pro území by tak měla být menší.

V areálu má vzniknout krytá i nekrytá jízdárna, stáje a také jezdecký klub s restaurací, jež má sloužit jako výletní. Ve stájích má být pro koně 22 boxů. Dnes je na místě plánovaného klubu pole. Město si již před lety na investorovi vymohlo některé změny, které jsou do záměru zapracované.

Podle dokumentu by chtěl mít investor hotovo v roce 2025, záleží však na tom, jak dopadne správní žaloba a jak rychle získá stavební povolení. Odpůrci v žalobě argumentují tím, že záměr je v rozporu s územním plánem, že podle nich nenaplňuje definici solitérní stavby, že navrhuje nevhodné dopravní řešení a že bude mít negativní vliv na vodní poměry a zhorší stav podzemních vod.

Autor a zdroj: ČTK

Asociace lesních mateřských škol chce víc spolupracovat s klasickými školkami

Asociace lesních mateřských škol chce víc spolupracovat s klasickými školkami

Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ) chce více spolupracovat s klasickými školkami a jejich zřizovateli. Chce s nimi sdílet funkční řešení, jak podpořit pobyt a vzdělávání dětí venku. Konkrétní tipy, jak zajistit bezpečnost dětí nebo stravování mimo jídelnu, plánuje doplnit i do připravovaných učebních plánů pro školky. Plány nynní vypracovávají odborníci pod Národním pedagogickým institutem (NPI).

Modernizaci učebního plánu pro předškolní vzdělávání připravuje ministerstvo školství a NPI. Práce odborníků pod NPI začaly na podzim 2022, zástupci resortu avizovali, že v prvních školkách by se podle nového plánu mohlo začít učit od září 2024. Upravený učební plán pro MŠ by měl klást důraz na dovednosti dětí, jejich tvořivost, iniciativu a schopnost řešit problémy. Vzdělávací postupy by se měly více individualizovat s cílem pokroku jednotlivého dítěte podle jeho možností, informovala dříve za NPI Hana Splavcová.

„Rámcový vzdělávací program bude mít další vrstvu, kde budou tipy z praxe. Tam vidíme, že můžeme učitelkám z mateřských škol dát spoustu konkrétních tipů, co a jak dělat venku. Posilovat tak chceme spolupráci s běžnými mateřskými školami, vzájemnou komunikaci a inspiraci,“ řekla předsedkyně asociace Tereza Valkounová. Cílem podle ní je mimo jiné to, aby děti trávily více času mimo budovu školky. Pobyt venku podle ní pomáhá k lepší psychické pohodě dětí, má pozitivní vliv na zdraví, posiluje odolnost a snižuje stres.

Asociace chce také poskytnutím informací a svých znalostí podpořit obce při zřizování nových lesních školek a lesních tříd při běžných školkách. Ulevit by se tak mohlo rozpočtům obcí i mnohde přeplněným školkám, které musí děti odmítat z kapacitních důvodů. Předsedkyně ALMŠ upozornila na to, že postavit zázemí pro lesní MŠ je výrazně méně nákladné než stavět nové běžné školky.

Lesním školkám stačí přístřeší typu jurty nebo maringotky, pro podávání stravy jsou od loňska speciální výdejny lesních MŠ. Stravování mimo budovu umožnila novela školského zákona a vyhlášky o školním stravování. Zvyšování počtu lesních školek by podle předsedkyně mohlo snížit množství dětí ve třídách běžných MŠ, a umožnit tak učitelům individuálnější přístup k předškolákům.

Některé obce lesní školky už zakládají. Dříve vznikly školky nabízející výuku a pobyt v přírodě například v obci Srbská Kamenice, ve Volarech a v obci Tehov ve Středočeském kraji. Lesní MŠ není spádová. Valkounová uvedla, že zájem o docházku do nově vznikající obecní lesní školky zatím vždy předčil její kapacitu.

Zájem o vzdělávání v lesních školkách v Česku podle Valkounové roste. Asociace nyní sdružuje 180 lesních školek, v nichž se ve školním roce 2022/2023 vzdělávalo zhruba 3500 dětí. Je to asi o dvě procenta předškoláků více než o rok dříve. V MŠ, sdružených v asociaci, pracuje asi 978 lidí. Počet pedagogů a průvodců v lesních školkách oproti loňsku vzrostl o asi devět procent na aktuálních 882. V lesních MŠ pracuje v porovnání s běžnými školkami výrazně více mužů. V lesních školkách to je asi 11 procent, v běžných školkách necelé jedno procento.

Autor: ALMŠ
Zdroj: ČTK

Zoo Praha dnes otevřela novou voliéru s pěvci, stála 12 milionů

Zoo Praha dnes otevřela novou voliéru s pěvci, stála 12 milionů

Zoo Praha dnes otevřela novou voliéru u pavilonu Sečuán, stála 12 milionů korun. Voliéru obývá osm druhů ptáků z čínské oblasti Sečuán, například argus okatý či morčák šupinatý. Slavnostnímu otevření přihlíželo v pražské zoo zhruba 100 návštěvníků.

S výstavbou voliéry pro pěvce z himálajského podhůří začala zoo podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka, když přestaly mrazy, takže trvala zhruba půl roku. „Nejen voliéra, ale i přestavba uvnitř pavilonu, dohromady stála 12 milionů korun,“ uvedl. Podle Bobka voliéra hezky doplňuje prostor, protože respektuje kruhový tvar samotného pavilonu.

Od dnešního dne mohou návštěvníci pražské zoo vidět ve venkovním prostředí například sojkovce rezavouché i s mláďaty, která jsou odchována v Zoo Praha. „Sojkovce rezavouchého jsme odchovali jako první na světě a dosud jsme jediní,“ uvedl Bobek. Dále zmínil například morčáky šupinaté, kteří jsou velmi ohroženým druhem. Pro ně je ve voliéře vytvořen umělý vodní tok, který napodobuje jejich přirozené prostředí.

Kurátor ptáků pražské zoo Antonín Vaidl uvedl, že další obyvatel voliéry, drozd černoprsý, je ohrožený kvůli poptávce po jeho pěveckých schopnostech. „V Asii je kvůli jeho zpěvu obchodovaný, protože tam pořádají pěvecké soutěže pro ptáky,“ řekl. Chovatelé se pak snaží tyto ptáky získávat obchodem. Dále řekl, že je voliéra technicky zajímavá, protože díky oválné konstrukci eliminuje konstrukční prvky, které by překážely ve výhledu na ptactvo. „Voliéra je vyvýšená, takže se děti vidí téměř tváří v tvář s morčáky,“ dodal.

Voliéra Sečuán není jediným stavebním projektem v pražské zoo. Nejzásadnější investicí je podle Bobka výstavba nové expozice Arktida, která bude určena pro lední medvědy. „V ideálním světě bychom s výstavbou mohli začít ještě letos,“ řekl. V nedávné době podle něj začali s přestavbou plání a s výstavbou výběhu a stájí pro koně Převalského. Chystají se pokračovat s výstavbou plání pro velbloudy. „Díky tomu se k nám vrátí nosorožci indičtí,“ dodal. Také v zoo budují prostor pro dikobrazy srstnatonosé, jejichž výběh nahradila právě nová voliéra Sečuán. Patrony nové voliéry se stala kladenská kapela Zrní, u slavnostního přípitku čajem byla také primátorova náměstkyně Jana Komrsková.

Autor: Zoo Praha
Zdroj: ČTK