Úno 2, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologický spolek Nadace Partnerství vyhlásil pátý ročník soutěže Adapterra Awards, jejímž cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu. Zároveň soutěž upozorňuje na příklady dobré praxe, které mohou být vzorem pro lidi, firmy či samosprávy, které se snaží dělat taková opatření, která připraví přírodu, města i budovy na dopady klimatické změny. Již hotové projekty mohou zájemci přihlašovat do konce března ve čtyřech kategoriích, uvedla v tiskové zprávě koordinátorka soutěže Andrea Křivánková.
Klimatická změna přináší v českých podmínkách především větší riziko sucha, letní vlny horkého počasí a vyšší pravděpodobnost přívalových dešťů a bleskových povodní. Jedním z klíčových adaptačních opatření je tak lepší hospodaření s vodou v krajině i ve městech, a i proto Nadace Partnerství vyhlásila další ročník u příležitosti Světového dne mokřadů.
„Ty jsou významnými prvky v krajině, protože pomáhají zadržovat vodu, vytvářet její zásoby pro období sucha i zmírňovat důsledky přívalových srážek. Navíc poskytují domov mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů,“ řekla Křivánková.
V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Projekty je možné přihlašovat ve čtyřech kategoriích – Volná krajina (opatření mimo intravilán obcí), Zastavěná území (opatření v obcích), Náš domov (opatření související s výstavbou domů a bytů) a Pracovní prostředí (opatření v průmyslových či administrativních areálech). Finalisty soutěže vybere odborná porota, která také určí vítěze jednotlivých kategorií. O ceně za nejsympatičtější projekt rozhodne v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem. Vítěze organizátor vyhlásí 1. listopadu v Praze.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Led 30, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Město Pardubice koupí silážní žlab, který je na pozemcích pro plánovanou výstavbu zvířecího útulku ve Starých Čívicích. Majiteli za něj patrně zaplatí 390.000 korun, což je částka určená znalcem. Souhlasili s tím zastupitelé.
Desítky metrů dlouhý žlab patří Jednotnému zemědělskému družstvu Československo-sovětského přátelství Svítkov, které je v likvidaci. Jedná za něj insolvenční správce. Protože zastupitelé odkup schválili, město následně pošle insolvenčnímu správci cenovou nabídku na odkoupení stavby.
Žlab se nachází na pozemku města, ale zčásti také na pozemcích jiných vlastníků. Město předpokládá, že získá souhlas majitelů dalších pozemků, aby silážní žlab mohlo zbourat kompletně.
Opoziční zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) se domnívá, že město zbytečně utratí za něco, co nepotřebuje, a ještě další peníze za demolici. Město by podle něj mělo vyzvat vlastníka, aby silážní žlab odstranil sám. Případně by radnice měla chtít nájemné za to, že jáma je na jeho pozemku. Není to podle něj hospodárné rozhodnutí. Chtěl bezúplatný převod.
Jeho kritiku město odmítlo. Radnice podá v insolvenčním řízení pohledávku za bezdůvodné obohacení, respektive bude žádat o ušlý nájem. Ne ve všech případech je pak možné žalovat vlastníka, aby stavbu odstranil, uvedla Miriam Kňazovická z odboru majetku a investic.
O potřebě najít pro městský útulek lepší umístění se debatuje v Pardubicích od roku 2003. Mapovalo se kolem 12 míst, z nich se postupně vybrala tři. Následně se ukázala jako nevhodná, uvedl zastupitel Karel Haas (Spolu). S odkoupením žlabu souhlasil.
„Věděli jsme všichni, že tam silážní jáma je. Vyplývalo to loni z důvodové zprávy. Hlasovali jsme o tom. Jsem skeptik, že bychom našli jiné místo. Insolvenční správce má zákonnou péči řádného hospodáře, těžko může souhlasit s bezúplatným převodem žlabu,“ podotkl Haas. Zvířecí útulek je služba veřejnosti, město by ho mělo mít, dodal.
Pro lokality na Dubině, Dukle a ve Starých Čivicích, navržené v minulosti, vznikly studie, které stály stovky tisíc korun. Město je neupotřebilo. Čtvrtá lokalita je také ve Starých Čívicích a má reálnou šanci, aby tam útulek vznikl, uvedla Helena Dvořáčková (SPD), která byla v minulosti náměstkyní primátora za hnutí ANO.
Městský útulek je teď v areálu veterinární kliniky ve Štrossově ulici. Zvířata tam nemají dost místa ani moderní zázemí. V areálu chce radnice v budoucnu stavět domov pro seniory, proto potřebuje útulek přestěhovat. Město by se nemělo dostat do časové pasti, návrh stavby domova už je hotový, řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/ČSSD).
Ve zvířecím útulku s veterinou má být také služebna městské policie, která tam bude mít své služební psy a mohla by tam pořádat o své práci přednášky pro školy a veřejnost. Náklady jsou zatím odhadované na 69 milionů korun.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Led 27, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
V Milovicích na Nymbursku pokračují s revitalizací lesoparku Lišky v severovýchodní části města. Přírodní areál poznamenaný armádní činností má být po úpravách přístupný lidem. Po vyčištění náletů a odstranění betonových konstrukcí přibude nová výsadba, mlatové cesty a lavičky. Práce zhruba na 20 hektarech plochy vyjdou na 18 milionů korun, téměř osm milionů jde z evropských dotací. Město začalo s úpravami loni na podzim.
„V loňském roce byly dokončeny téměř všechny demoliční práce a část pěstebních opatření, zbylé práce musí být hotovy do konce letošního roku,“ uvedla mluvčí města Eva Hrušková. Město podle ní zásahy připravovalo ve spolupráci s ekology. „Před zahájením samotné realizace proběhl v těchto lokalitách průzkum, v rámci kterého byl zjištěn výskyt vzácných živočichů, například roháčů, modrásků hořcových, krutihlavů obecných a velké množství vzácných rostlin,“ doplnila mluvčí. Některé stromy jsou ve špatném stavu, musí se pokácet. Počítá se také s výsadbou dubů, které postupně stárnoucí stromy nahradí.
O území, které bylo původně založeno jako park, podle starosty Milana Poura (ANO) v době působení nejen sovětské armády nikdo nepečoval. „Byly tam vojenské objekty, například bunkry či podzemní sklady. Některé se nám podařilo zdemolovat, některé budou zakonzervovány tak, aby v budoucnu mohly být využity třeba pro prohlídky,“ řekl Pour.
Autor: Milovice
Zdroj: ČTK
Led 17, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Jaromír Klemeš, jenž patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. V posledních letech působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde v centru NETME vedl Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost. O jeho úmrtí informovala brněnská technika na webu.
Klemešovo jméno se loni objevilo v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, stejně jako v letech 2018 a 2020. Žebříček vzniká tak, že analytici vybírají z databáze Web of Science jedno procento nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Pro rok 2022 se v seznamu objevilo deset výzkumníků, kteří náleží k českým institucím.
Klemeš měl bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, Maďarsku nebo Číně. Na brněnskou techniku, kterou kdysi vystudoval, se vrátil v roce 2017 a postavil vlastní tým zaměřený na trvalou udržitelnost. Byli v něm zastoupeni lidé s různými specializacemi.
„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ uvedl loni Klemeš.
Jedním z jeho úspěšných odborných textů byl článek o dopadech pandemie covidu-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ řekl tehdy Klemeš.
Autor: VUT Brno
Zdroj: ČTK
Led 17, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Cesta k Pravčické bráně v Českém Švýcarsku je po odstranění balvanu nad ní opět volná. Dvacetitunový skalní masiv hrozil zřícením na stezku, která je od loňského rozsáhlého požáru jedinou přístupovou cestou k oblíbenému turistickému cíli. Odborníci na výškové práce dnes kámen uvolnili a nechali pod dozorem spadnout. Po odklizení následků prací budou moci lidé k dominantě národního parku opět vyrazit.
Pravčická brána je přístupná po stezce od Tří Pramenů od 1. října loňského roku. Kvůli pracím v jejím okolí byl nyní režim takový, že od pondělí do čtvrtka se v terénu těžilo dřevo, od pátku do neděle sem mohli turisté. Minulý týden na cestu spadl obrovský buk, zcela zatarasil nejužší místo ve stoupání. „Kořenový systém vyvracejícího se buku destabilizoval velký skalní objekt, který tak představoval nebezpečí,“ uvedl mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Správa parku proto povolala na pomoc se skalním blokem utrženým od masivu specializovanou firmu. Na místo dorazili čtyři muži dnes ráno. Dva hlídkovali na cestě, dva se ve vysokém strmém kopci, na kterém leželo mnoho polámaného dřeva, pokoušeli uvolnit kámen. Na pátý pokus se jim to po čtyřech hodinách podařilo. „Bylo to velké, těžké a vysoko v terénu, takže práce náročná, ale jsme zvyklí,“ řekl Tomáš Zedník, který uskakoval před uvolněným blokem. „Vím, co si můžu dovolit,“ podotkl.
Oblečeni do ochranných obleků s helmou a brýlemi na hlavě se dva muži do výšky vydali s páčidly, motykami, sekerou. Přitom se museli jistit lany. „Odkopali jsme hromadu hlíny, odsekali kořeny, použili sílu a je to dole,“ řekl Zedník. Na cestu dopadla a roztříštila se jen část pískovcového balvanu. Další část se uvolnila a zůstala nad stezkou, vše musí najatá firma odstranit. „Pokud se to podaří do čtvrtka, cestu k Pravčické bráně znovu otevřeme,“ uvedl Salov. Do té doby bude vstup na stezku u Tří Pramenů hlídán. Místo průběžně kontrolují strážci parku.
Zájem o návštěvu Českého Švýcarska, které loni v červenci zasáhl největší požár v historii České republiky, je podle Salova velký. „Nahrává tomu mírný průběh zimy. Počasí je teď jako na podzim nebo na jaře, o víkendech na Pravčickou bránu míří mnoho turistů,“ uvedl mluvčí.
Hořet začalo v národním parku loni 24. července. Požár se rozšířil na 1060 hektarů a na jeho uhašení se podílelo 6000 hasičů. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: NP České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
