Případů nemocí přenášených klíšťaty je podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce srpna více než ve stejném období loni. Lékaři letos nahlásili 441 nakažených klíšťovou encefalitidou a 2035 případů lymské boreliózy, loňské počty byly asi o čtvrtinu nižší u boreliózy a zhruba o 13 procent u encefalitidy. Zhruba třetina lidí se přitom každoročně nakazí ještě na podzim.
Klíšťata se totiž běžně vyskytují v travnatých a listnatých porostech, dokud denní či noční teploty trvale neklesnou pod pět stupňů Celsia. Vlivem globálního oteplování se tak v ČR vyskytují i v listopadu a ve vyšších nadmořských výškách, než bylo dříve běžné.
Nejvíc případů do konce srpna lékaři nahlásili v roce 2020, klíšťové encefalitidy 589, což bylo nejvíc nejméně od roku 2013. Boreliózou se nakazilo za stejné období 2429 osob, více jich bylo například v letech 2016 a 2018. Zatímco u ostatních infekčních nemocí počty případů v prvním roce pandemie covidu-19 významně klesly, u nemocí přenášených klíšťaty to bylo naopak. Odborníci tehdy uváděli, že lidé v době, kdy byly jiné možnosti vyžití, ať už sportoviště nebo kultura, uzavřeny, více lidí zamířilo do přírody.
Po návratu z lesa, ale i ze zahrady nebo parku by se lidé proto vždy měli prohlédnout. U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu viru od zakousnutého klíštěte již za několik desítek minut. Nemoc, proti které je možné očkování, není možné zastavit, lékaři tlumí pouze jeho příznaky, jako jsou bolesti hlavy, vysoké horečky, zvracení, světloplachost, ale také otoky mozku, protože virus napadá mozek a míchu.
„U řady pacientů vídáme dlouhodobé i trvalé následky. Časté bolesti hlavy, poruchy paměti a soustředění, zhoršení nebo ztrátu sluchu, ale i těžká, mnohdy trvalá ochrnutí končetin. Každoročně několik pacientů s klíšťovou encefalitidou umírá,“ uvedla v tiskové zprávě k vhodnosti očkování lékařka z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka Dita Smíšková.
Borelióza, proti které vakcíny zatím dostupné nejsou, je asi pětkrát častější. K přenosu viru na člověka ale dochází nejdříve po 24 hodinách od zakousnutí klíštěte. Nemoc se nejčastěji léčí antibiotiky.
Zdravotní pojišťovny hradí vakcínu proti klíšťové encefalitidě od letošního roku lidem nad 50 let. Podle dřívějších dat SZÚ jsou právě lidé ve věku 60 až 64 let nejčastějšími nakaženými. Mladším zdravotní pojišťovny po zaplacení u lékaře nebo v očkovacím centru proti dokladu část ceny očkování proplatí z fondu prevence.
Výskyt nemocí přenášených klíšťaty v letech 2013 až 2022 (leden až srpen):
Skautům, pionýrům a dalším spolkům sdruženým v České radě dětí a mládeže (ČRDM) by se mohly příští rok zvednout náklady na energie o 120 milionů korun. Už letos podle ní zaplatí organizace za elektřinu a plyn asi o 30 milionů víc než v předchozích letech. ČRDM proto požádala ministerstvo školství (MŠMT) o mimořádnou dotaci. Úřad podle Polak přislíbil, že se tím bude zabývat. Jeho rozhodnutí by se zástupci ČRDM mohli dovědět 20. září.
Resort školství, pod který spadá i podpora mládeže, letos hospodaří s výdaji přes 250 miliard korun, na příští rok počítá návrh ministerstva financí (MF) s 248,5 miliardy korun. Podpora mládežnických organizací by podle současného návrhu měla meziročně klesnout z 303 milionů na 294,6 milionu korun. Česká rada dětí a mládeže sdružuje zhruba 100 organizací s přibližně 250.000 členy. Jsou mezi nimi například skauti, pionýři, hasiči nebo turistické oddíly mládeže.
Podle předsedy ČRDM Aleše Sedláčka rada vyčíslila růst nákladů mládežnických spolků na energie v tomto roce už v létě na 20 milionů korun, nedávno pak odhad ještě zvýšila. „V důsledku skokového navýšení u dodavatelů energií dochází k růstu cen na straně spotřebitelů v našich objektech, což jsou klubovny či základny. To pro naše členské organizace znamená zhruba 30 milionů korun nákladů navíc oproti předchozím letům,“ řekl. Ještě výraznější zdražení čeká v příštím roce. „Nyní přichází dopisy odběratelům, kde dodavatelé predikují pro příští rok růst v absolutních částkách o 120 milionů,“ uvedl.
Na udržení plánovaných aktivit tak podle něj budou muset organizace vybírat od rodičů víc peněz. Uspořit mohou tím, že budou organizovat méně výprav, méně topit a méně svítit. „Předpokládáme, že na přechodné období klubovny a základny v provozu udržíme. Pak budeme řešit co dále,“ řekl. Připomněl, že ČRDM se už před létem kvůli růstu provozních nákladů obrátila na ministerstvo školství se žádostí o 20 milionů korun.
Reakce byla tehdy podle Sedláčka zamítavá, později ale podle něj ministerstvo začalo o možné podpoře mládežnických spolků jednat. „Ministerstvo školství se snaží v této oblasti o posílení rozpočtu na rok 2023,“ uvedlo tiskové oddělení úřadu. Na konci srpna pak ČRDM ministerstvo požádala o vyhlášení mimořádné dotace ve výši 30 milionů korun na zaplacení energií ještě v tomto roce. „Od MŠMT nemáme žádné oficiální informace. Jsme pozvaní na schůzku s ministrem 20. září. Pokud MŠMT peníze v rozpočtu nenajde, bude nutné přesvědčit Poslaneckou sněmovnu pro převod prostředků z MF na MŠMT,“ dodal Sedláček.
Otázkou drahých energií se bude v pátek v Bruselu zabývat mimořádné zasedání ministrů EU pro energetiku. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že Česko bude mít přichystané národní řešení, které doplní, nebo nahradí evropské řešení. Záležet podle něj bude na tom, k jaké dohodě se dospěje na úrovni EU.
Skautům a dalším spolkům by mohly vzrůst náklady na energie o 120 milionů Kč
Nová ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová se chce více zaměřit na kvalitu péče o chovaná zvířata. Řekla, že každý hned cítí, jestli zvíře žije spokojeně. Prozradila, že v zoo by jednou mohla být průchozí tropická expozice a že Zoo Brno určitě nikdy nebude chovat slony. Dungelová na pozici v tomto týdnu vystřídala Martina Hovorku, který vedl zoo 25 let.
Dungelová uvedla, že zoologické zahrady po celém světě směřují ke společnému cíli, a to je fungovat jako plnohodnotné organizace, které se zabývají ochranou přírody, ochranou zvířat a také vzděláváním veřejnosti právě v těchto tématech. “A součástí je budování celé strategie toho, co zahrada ukazuje, v jakých podmínkách chová zvířata, co těm návštěvníkům říká a co nabízí. Rádi bychom, aby návštěvník, když odejde ze zahrady, tak aby u nás nejen prožil pohodový den, výlet, najedl se, ale aby odešel s tím, že zase trochu více rozumí přírodě a trochu více i chce, aby se chránila,“ řekla Dungelová.
Uvedla, že jejím cílem je zoologickou zahradu postupně přetavovat v takovou instituci, která tohle všechno dává. „Máme spoustu výběhů, které jsou v souladu s platnou legislativou, která určuje parametry chovů těchto zvířat. Ale za mne je legislativa to absolutní minimum, které se má plnit. Každý cítí, že to zvíře žije spokojeně, a každý vidí, když to zvíře spokojeně naopak nežije. A jestliže chcete lidem přinášet nějakou radost a poučení, tak potřebujete, aby ta zvířata měla dobré a důstojné podmínky pro svůj život také proto, že pak projevují svoje přirozené chování, na což lidé citlivě reagují,“ uvedla ředitelka.
Řekla, že když návštěvníci přijdou do Zoo Brno, uvidí ještě nějaké zastaralé expozice. A to není všechno. „Pro mne třeba jedna z konkrétních věcí, kterou si málokdo uvědomuje, je chovatelské zázemí. To jsou prostory, které návštěvník nevidí. Jde o zvířata, která nejsou v expozici, která musí být z nějakého důvodu na čas nebo i poměrně na dlouhou dobu z provozních nebo chovatelských důvodů z těch expozic oddělena. A ta zázemí nemáme na dobré úrovni. A myslím si, že když chcete zvířatům poskytovat dobré podmínky k životu, tak nejde jen o zvířata, která jsou vidět, ale měla by být v pohodě i ta zvířata, která vidět nejsou,“ míní Dungelová.
Uvedla, že je zastáncem trendu, že pokud zařízení není schopno poskytnout nějakému druhu skutečně dobré podmínky ke spokojenému životu, tak takový druh nemá chovat. „Chodí nám třeba dotazy návštěvníků, jestli chystáme výběh pro slony. Můžu zodpovědně říct, že Zoo Brno slony nikdy chovat nebude. Jednoduše proto, že tady pro ně nemáme dostatečné prostory,“ uvedla ředitelka. Když ale lidem zoo ukáže jiná zvířata v atraktivním, přirozeném prostředí, kde si hrají, honí se a jsou spokojená, tak si podle ní ani nevzpomenou na ta, která by jen stála nebo projevovala svůj stres stereotypním pohybem nebo obcházením hranice svého výběhu či klece.
Brněnská zoo podle ředitelky například nenabízí návštěvníkům příliš možností v zimním období. „Umím si například představit velkou průchozí tropickou expozici, která bude zhotovená s ohledem na nižší energetickou zátěž, s technologiemi k přírodě ohleduplnými,“ řekla ředitelka a dodala, že se těší, že návštěvníci nastavený směr rozvoje ocení a budou do zoo rádi chodit
Dungelová působila v zoo poslední čtyři roky jako vedoucí útvaru mezinárodní spolupráce. Účastnila se mezinárodních projektů a konferencí. V minulosti byla sedm let vedoucí rozvojového týmu Nadace Partnerství a dříve žila devět let v Brazílii a Venezuele jako manželka velvyslance ČR. Se svým současným manželem, malířem a přírodovědcem Janem Dungelem, cestují za pozorováním zvířat v jejich přirozeném prostředí a téma rozmanitosti života na Zemi popularizují formou knih, přednášek a filmových dokumentů.
Semily mají novou mateřskou školu s kapacitou až 110 míst. Její výstavba stála 105 milionů korun a v provozu bude od pondělí příštího týdne. Architekturou je atypická, připomíná dva prolínající se kruhy. Je to dané i tím, že nabídne dva typy předškolního vzdělávání – klasické a waldorfské, řekla dnes ředitelka školky Barbora Petrušková.
„Budova je koncipována tak, aby ta autenticita mohla být zachována. Takže jedna část kruhu je pro waldorfské třídy a druhá pro klasické třídy,“ dodala ředitelka Mateřské školy Treperka a waldorfská. Odlišné pojetí je patrné už na první pohled. Prostor klasické školky je vizuálně různobarevný, waldorfský zase založený na přírodních materiálech. „Je to velice příjemný prostor, takový útulný, je tam hodně dřeva,“ uvedla Petrušková. Rozdíl je třeba i v hračkách, ve waldorfské části není ani jedna plastová, všechny jsou ze dřeva.
Ve školce jsou čtyři třídy, dvě klasické a dvě waldorfské. Od pondělí bude zcela zaplněná, zájem byl vyšší než její kapacita. „Nemohli jsme bohužel vyhovět všem, což nás mrzí,“ dodala ředitelka. Školka je postavená podle návrhu Marka Topiče. Atypická je kruhovým pojetím, i v jídelnách sedí děti v kruhu kolem jednoho stolu. Za vydařenou považuje ředitelka školky i podobu tříd s velkými okny přes celou vnější stěnu. „Jsou od stropu až na zem, takže děti mají výhled ven, na tu nádhernou zahradu, do přírody,“ dodala.
Ne všem místním se ale nezvykle postavená školka zamlouvá. Starostka Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je přesvědčena o tom, že se to časem změní. Osobně považuje stavbu za mimořádnou, která posune město urbanisticky i architektonicky dopředu. „Každá taková významná stavba potřebuje trochu časového odstupu, aby se s ní místní sžili,“ míní.
Nová školka navýšila kapacitu mateřinek v Semilech jen asi o 15 míst. Město ji totiž stavělo hlavně jako náhradu za klasickou a waldorfskou, jež byly před tím oddělené na tomto místě v budovách ze 70. let minulého století. „Byly tady tři papírové baráky, které se stavěly v akci Z na deset let a byly tady 40 let,“ připomněla Mlejnková. Výstavbu nové školky plánovali v Semilech od roku 2009, radnici se na ni ale dlouho nedařilo získat dotace. „Město Semily ze svého rozpočtu nebylo schopné investovat tak vysokou částku,“ uvedla starostka. Evropská dotace pokryla většinu nákladů, radnice doplatila zhruba 23 milionů korun.
Školku chtělo město otevřít už před rokem. Stavba se zkomplikovala už při zakládání, pak se práce protáhly kvůli koronaviru a dokončení ještě zkomplikovaly problémy s dodávkou nábytku a vnitřního vybavení. „Nedošlo ale k žádnému navýšení ceny,“ poznamenala Mlejnková. Za výhodu označuje, že nová přízemní budova je v takzvaném pasivním standardu. „Je tady minimální spotřeba energií, vytápění tepelným čerpadlem, rekuperace. Je tady v tuto chvíli úplně nejnovější technologie, kterou bylo možné sehnat,“ dodala.
Autor: Město Semily Zdroj: ČTK Zdroj foto: archiweb.cz
Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE). VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru. VŠE zřejmě pro ubytované na kolejích zavede příplatek za spotřebu plynu. Škola ho používá k vytápění většiny svých budov a kvůli jeho výraznému zdražení očekává, že se jí náklady na něj i při snížení spotřeby zvýší o desítky milionů korun.
Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil už minulý týden řekl, že vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím v nadcházející zimě přechod na výuku na dálku. Upozornil, že náklady na energie se jim podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Na VŠCHT činí navýšení za energie na letošní druhé pololetí asi 30 milionů korun a pro příští rok by mohlo jít o dalších 100 milionů, vypočetl mluvčí školy Michal Janovský. „V příštím roce bychom šli na dřeň a snažili se zachovat základní provoz výzkumných týmů a výuku v utlumené formě,“ uvedl. Škola má podle něj nyní zajištěné dodávky energií do konce roku. „Na období od ledna 2023 a dál dodavatele vysoutěženého zatím nemáme,“ dodal.
Univerzita by podle něj potřebovala vyjasnit strategii, jak chce stát energie pro vysoké školy zajistit. „Pokud by vznikl zvažovaný státní dodavatel pro veřejné subjekty, mohlo by to pomoci,“ řekl. „Jsme připraveni na úzkou kooperaci se státem, stejně jako za covidu bychom rádi nabídli expertní pomoc a maximální součinnost. Ale otevřeně říkáme, že bez pomoci státu nedokážeme v situaci, jaká je, dlouhodobě plnit závazky jak v pedagogice, tak ve výzkumu,“ upozornil. VŠCHT podle něj už v letošním druhém pololetí škrtla množství rozvojových a dalších prospěšných aktivit.
Úspory hledá i VŠE, pro kterou bude podle mluvčí Martiny Mlynářové nejznatelnější dopad vysokých cen plynu za vytápění. „Co se týká studentských kolejí, bude pravděpodobně cena plynu v plné výši promítnuta do ubytování v podobě samostatného příplatku, neboť plánované standardní zvýšení kolejného sotva pokrývá inflační nárůsty ostatních vstupů,“ řekla. Změna se pak podle ní oznámí studentům předem tak, aby případně mohli bez sankcí ubytování ukončit.
Smlouva s dodavatelem pro VŠE letos skončila, a protože obchodníci aktuálně nenabízejí fixní ceny, bude muset škola podle Mlynářové nakupovat plyn za ceny spotové, které jsou nyní výrazně dražší. „Finanční dopad v tuto chvíli odhadujeme na desítky milionů korun i v případě snížení spotřeby o čtvrtinu,“ řekla. Zvýšení nákladů podle cen z posledních týdnů by podle ní mohlo být pěti až desetinásobné. „Výrazný finanční dopad nebude VŠE schopna bez dodatečného příspěvku od MŠMT pokrýt ze svého rozpočtu,“ dodala.
VŠE chystá úsporná opatření jako snížení teploty vytápění a změny v organizaci výuky tak, aby se omezil provoz v nejvíc energeticky náročných prostorách ve večerních hodinách a o víkendech. „V krajním případě může být jednou z variant i on-line výuka. Ale to bude záležet na dalším vývoji a dohodnutém společném postupu všech fakult VŠE. Vzhledem k tomu, že situace postihuje i ostatní vysoké školy, bude se VŠE snažit postupovat ve shodně s rozhodnutími a názory České konference rektorů,“ uzavřela.
