Zář 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Vstupní brána do Českého středohoří vznikne na proboštství v Litoměřicích. Turisté se tu seznámí s barokní historií regionu i místními výrobky. Součástí projektu za 11,8 milionu korun je osvětlení významných staveb ve městě a vybudování interaktivní trasy po církevních památkách.
Projekt získal podporu z evropských zdrojů. Litoměřičtí zastupitelé na svém posledním zasedání před volbami schválili dotaci 1,6 milionu korun na pokrytí nákladů, na které dotaci nelze použít. Některým zastupitelům vadilo, že se nemohli se záměrem seznámit dříve. Většina ale ocenila přínos destinační agentury, jejíž jedním zakladatelem jsou Litoměřice, a návrh byl po debatě schválen.
Cílem vzniknu nového zázemí pro turisty je podle Jirmana umožnit lidem seznámit se na jednom místě s historií i geologií území. „Máme zpracované podklady jak o barokních stavbách, tak o zemědělství v kraji, přírodě, ale v případě nepříznivého počasí jsme je neměli, kde představit,“ uvedl ředitel destinační agentury České středohoří Zdeněk Jirman.
Přirozený začátek na Dómském náměstí, kde sídlí proboštství, bude mít naučná trasa po církevních památkách, které by mohly být také osvětleny.
S realizací projektu, který má přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu, by destinační agentura mohla začít na jaře. V centru Českého středohoří najdou zájemci také všechny značky regionálních produktů. „Zdůraznit chceme také úlohu ovocnářů a zelinářů v kraji, lidé se tu dozví, že šestkové sady jsou i na kopcích, a zjistí, kde mohou pořídit místní produkty,“ uvedl ředitel.
Zdroj: ČTK
Zář 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Na Farmě Košík v Tuchomi na Nymbursku začali stáčet první mošt, zatím z padaných jablek. Na 150 hektarech půdy se zaměstnanci farmy starají o sady, louky a pole, chovají ovce, krávy, kozy, prasata a slepice, zhruba na hektaru pěstují zeleninu, v sadech jsou ovocné stromy. K farmě náleží i malá restaurace, kde vaří z vlastních produktů, a dva menší penziony. Loni zbudovali novou sýrárnu, kde vyrábějí kravské i ovčí sýry.
Další investicí letos měly být solární panely, majitelka farmy Dagmar Havlová chce alespoň částečně zmírnit dopady vysokých cen energií. Firma, která slíbila panely dodat, je ale momentálně vytížená. Náklady na šetrné hospodaření s krajinou podle Havlové nemohou malí zemědělci nikdy úplně promítnout do ceny produktů.
Farma funguje 15. rokem, před 13 lety získala status biofarmy. „V 90. letech jsem měla pár ovcí a bylo třeba se o ně postarat, začínala jsem postupně, drobnostmi, třeba zvýšenými záhony,“ řekla Havlová. Dnes na farmě dojí zhruba 100 koz a ovcí, dalších 100 jsou letos narozená kůzlata a jehňata, má několik krav a zhruba 50 slepic.
„Na jaře dojíme tak 200 litrů mléka denně, v zimě kolem 80,“ doplnila. Práce na farmě s ní zastává do deseti zaměstnanců, letos i několik uprchlíků z Ukrajiny. „Penzion v nedalekém Malém Košíku jsem letos dala k dispozici třem ukrajinským rodinám, někteří z nich mi pomáhají se zeleninou a v sadech,“ řekla Havlová.
Sýry vyráběli na farmě několik let postaru jen z ovčího mléka, zpracování kravského mléka zvýšilo nároky. Nová sýrárna vyšla zhruba na dva miliony korun. „Technologie už jsem částečně měla, doplnili jsme boxy a chlazení,“ řekla Havlová. Rozšířit chce i sortiment alkoholických nápojů, k likérům a ořechovici přibude slivovice, v areálu staví k její výrobě pálenici.
Havlová momentálně buduje i třetí, menší penzion, celkem se bude moci na Košíku ubytovat zhruba 40 lidí.“ Lidi se začali vracet, pár hostů je tu i přes týden, víkendy máme plné až do listopadu,“ řekla Havlová. Nabízí i agroturistiku, za byt a stravu lidé pracují šest hodin denně. Větší zájem je podle ní ale o zážitky. „Protáhneme je prací po celé farmě, jdou na pole, sbírají ovoce, plejí, jdou do sýrárny, vlastně si vyzkoušejí většinu prací,“ uvedla.
Ceny energií jsou podle Havlové tak vysoké, že je do ceny výrobků ani promítnout nemůže. „Byly by neprodejné a prodat je potřebujeme,“ řekla. Ekonomicky letos pro farmu neočekává dobrý rok.
„Dávám do toho vlastní peníze, a tak polovina se mi vrací díky dotacím,“ řekla. Na farmě nabízí i prohlídky a komentované exkurze, využívají je například školy a školky. Havlová by ráda environmentální výchovu pro děti rozšířila. „Mám i prostory, bohužel chybí člověk, který by se tomu věnoval,“ uzavřela.
Autor: Farma Košík
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Do Prahy dnes dorazila ze Španělska gorilí samice Duni, dcera slavné Moji, která se v roce 2004 stala prvním gorilím mládětem narozeným v České republice. Na twitteru to oznámil ředitel zoo Miroslav Bobek. Devítiletá samice posílí chov goril nížinných v zoo v Troji, kde bude obývat nový pavilon goril. Expozice, která nese název Rezervace Dja, se návštěvníkům otevře 28. září.
„Šťastně jsme doletěli a teď už s Duni jedeme do Zoo Praha,“ uvedl na twitteru Bobek.
Transport gorily Duni začal dnes ráno. Chovatelé samici ze španělského Cabárcena převezli nejprve na letiště v Santanderu, odkud poté Duni do Česka odletěla transportním letadlem české armády.
Duni v trojské zoo doplní gorilí skupinu, kterou tvoří samice Shinda, Kijivu a Kamba a samec Ajabu.
Od soboty 10. září je členem skupiny také pětadvacetiletý samec Kisumu, který přijel z Rakouska. V Praze se má Kisumu stát vůdčím samcem skupiny a má zajistit pokračování chovu goril. Samec Richard už nesmí mít mláďata, neboť jeho linie je v evropském chovu dostatečně zastoupena. Richard a jeho synové Kiburi a Nuru byli proto v červnu od skupiny odděleni a nadále obývají původní pavilon v nejnižší části zahrady.
Pražská zoo chová gorily nížinné od roku 1963. Prvním gorilím chovancem zahrady byl samec Titan, po němž do zoo přišla samice Nigra. První mládě se v pražské zoo narodilo 13. prosince 2004 – samička Moja se stala prvním gorilím mládětem narozeným v zoologické zahradě v Česku. V listopadu 2011 Moja odcestovala do Španělska, kde žije v parku Cabárceno. V roce 2013 se jí narodila samička Duni, která se nyní vrací do rodiště své matky.
Rezervace Dja je největším výstavním prostorem zoo v Troji. Prostory kromě goril nížinných obývají guerézy pláštíkové, kočkodani, křečkomyši nebo kaloni egyptští. Expozici, jejíž výstavba začala na podzim 2019 a stála asi 262,3 milionu korun, postavila firma Strabag. Pro stavbu nového pavilonu se zoo rozhodla mimo jiné kvůli zkušenostem z povodní v letech 2002 a 2013. Nový pavilon je umístěn mimo záplavovou oblast.
Zoologická zahrada v Praze, kterou zřizuje pražský magistrát, patří k nejnavštěvovanějším místům v hlavním městě. Letos do zahrady zavítalo přes milion návštěvníků, stejný počet přitom zoo evidovala naposledy v předpandemickém roce 2019. Za celý rok 2021 přišlo 962.987 lidí. Během prvních 101 dnů loňského roku byla ale zoo kvůli proticovidovým opatřením zcela uzavřená, v dalších týdnech a měsících se musela vypořádávat s omezeními a absencí zahraničních turistů v české metropoli.
Autor: Pražská zoo
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: irozhlas.cz
Zář 12, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Festivalové besedy s odborníky, vycházky či tradiční jarmark s koncerty nabídne letošní ročník Ekologických dnů v Olomouci (EDO). Festival pořadatelé znovu přesunuli z původního termínu z května na září a z olomouckého Horního náměstí do pořádajícího ekologického střediska Sluňákov. Změny si již dříve vyžádala pandemie koronaviru, příští rok by jej pořadatelé chtěli znovu vrátit do původního květnového termínu, řekl ředitel akce Michal Bartoš. Letošní ročník začíná tento pátek a potrvá do 9. října.
„Kvůli covidu jsme termín již dvakrát přesouvali. Akci plánujeme dlouho dopředu a když jsme to letos rozhodovali, nebyla ještě situace dobrá. Z obavy, že by to na jaře opět nešlo, rozhodli jsme se to nechat znovu na podzim. Příští rok bychom to chtěli už uspořádat opět na jaře,“ uvedl Bartoš. Letošní ročník podle něj nabízí pestrý program. „Myslím, že se nám podařil program vyšperkovat, jsou tam zásadní věci z minulých ročníků, hosté, kteří k nám přijedou, patří k těm nejlepším ve svém oboru,“ doplnil ředitel festivalu.
Tématem letošního ročníku je Pobyt a komunikace v uzavřených bublinách propojeného světa s podtitulem bubli*fuck. „Vždy jsme se snažili, aby náš festival nebyl pouze pro ‚zelené‘, kteří mají přírodu jako svou práci nebo jeden z hlavních zájmů. Snažíme se toto téma nabízet napříč společností, mladým i starým lidem, vědcům, umělcům, úředníkům, učitelům…,“ podotkl Bartoš. Proto podle něj přehlídka nabízí diskusi na nejdůležitější společenská témata, a to napříč odbornostmi, vytváří komunikační mosty mezi uzavřenými bublinami stejně smýšlejících skupin lidí a snaží se „propíchnout stereotypy a být chvíli mezi popraskanými bublinami„, doplnil k mottu festivalu Bartoš.
Letošní 32. ročník zahájí v Rajské zahradě Františka Skály koncertem známý kreslíř a muzikant Mirek Kemel se svou kapelou. Největší akcí festivalu je celodenní Edojarmark, který se uskuteční 24. září, doprovázet jej bude maraton koncertů, na kterých vystoupí Lenka Dusilová, Jana Kirschner, Tomáš Kočko Orchestr či skupina Žamboši. Přehlídka nabídne pestrý program s výlety po stopách Bohuslava Reynka v Petrkově a Humpolci, za architekturou lázní Luhačovice či do jeskyně Býčí skála. Chybět nebudou ani výstavy či workshopy.
Závěr festivalu, který pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, nabídne nejzásadnější část EDO, a to besedy, na kterých bude například biolog a filozof Stanislav Komárek, biolog David Storch, teolog Marek Orko Vácha, biolog Petr Pokorný či religionistka Zuzana Kostićová a filozofka Alice Koubová. Do debatního večera 8. října na téma Bubliny sociálních sítí se zapojí Kateřina Smejkalová, Petr Tureček a Lenka Vochocová. Více informací lze nalézt na webu EDO.
Autor: Ekologické středisko Sluňákov
Zdroj: ČTK
Zář 12, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Na pražské Náplavce dnes vzniká velký banner, který má upozornit na klimatickou změnu a její dopady. Malba pomocí barevných pruhů znázorní vývoj globálního oteplování v průběhu 20. a počátku 21. století, řekly tvůrkyně Barbora Kinkalová a Antonie Hradilková. Banner, poblíž kterého bude i petiční místo, zůstane na Náplavce do 12. října, pak má putovat po dalších lokalitách. Akce je součástí programu Týdne pro klima, který začal dnes a potrvá do 18. září.
„Jsou to warming stripes, což znamená znázornění globálního oteplování pomocí pruhů různých barev, které vždy představují jeden konkrétní rok. A tady to bude od roku 1905 do roku 2021,“ řekla Kinkalová. S každým pruhem je spjatá tehdejší průměrná roční teplota. „Ve výsledku je vidět, jak se planeta otepluje,“ doplnila Hradilková.
Banner je šest metrů dlouhý a 2,5 metrů vysoký. „Součástí bude i nápis ‚Tohle není umění‘, banner bude odkazovat také na web Fakta o klimatu, což je iniciativa, která popisuje a předkládá fakta o změně klimatu,“ uvedla Kinkalová k dílu. Poblíž malby budou také zástupci Klimatické koalice sbírat podpisy pro petici určenou vrcholným představitelům a představitelkám Evropské unie. Petice požaduje mimo jiné urychlení přechodu k čistým a obnovitelným zdrojům energie či ochranu uprchlíků, kteří své domovy opustí v důsledku dopadů změny klimatu.
Týden pro klima, který upozorňuje na potřebu lepší ochrany klimatu, letos přinese desítky akcí po celém Česku. Zapojilo se do něj téměř 40 měst, část programu bude on-line. V plánu jsou například přednášky o dopadech změny klimatu, promítání snímků s ekologickou tematikou, piknik i akce, kde si lidé mohou vyměnit knihy nebo oblečení. Týden pro klima se letos koná potřetí. Zaštiťují ho Klimatická koalice a Zelený kruh – platformy sdružující tuzemské, převážně ekologické, organizace.
Autor: B. Kinkalová
Zdroj: ČTK
