Srp 25, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Podle předsedy Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil. „Pan Bareš je v jednání se zástupci vlády, jestli by stát mohl na příští rok poskytnout třeba nějakou speciální dotaci na nárůsty energií na vysokých školách,“ řekl. Kolik peněz navíc by školám pomohlo, neupřesnil. Bude podle něj záležet i na dalším vývoji cen. Jasno by mělo být do konce září, míní.
RVŠ a ČKR podle Pospíšila teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru. „Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent nákladů. To, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, zmínil dnes dopoledne i ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Náklady na energie na vysokých školách činily podle Pospíšila v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. „Letos jsou zhruba o miliardu vyšší,“ vypočetl. „V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard,“ popsal další vývoj.
Například Masarykova univerzita (MU), kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů, řekl mluvčí školy Radim Sajbot.
„Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.
Vedení školy podle mluvčího uvažuje o různých možnostech energetických úspor, které zahrnují mimo jiné doporučení k práci z domova či k vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností.
„Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do on-line režimu fungování univerzity,“ řekl. Připomněl, že zkušenosti s výukou na dálku získaly školy už dříve kvůli epidemii covidu-19. Zdůraznil, že nový akademický rok ale začne na MU 12. září standardně.
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Pospíšil doplnil, že školy trápí i nedostatečné platy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.
Autor: RVŠ
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství (MZe) dá v příštích deseti letech zhruba 15 miliard korun na výzkum a vývoj, který se zaměří na globální změny v biosféře, ekologické zemědělství a inovace. Vědci z oboru zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství a lesnictví by se měli zabývat například udržitelnou produkcí potravin nebo stavem půdy, vody a lesů. Vyplývá to z Koncepce výzkumu a vývoje a inovací MZe, který dnes projednala vláda. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Částku 15 miliard korun úřad rozdělí mezi výzkumné ústavy, vysoké školy i soukromé společnosti. Cílem nové koncepce je propojit odbornou a soukromou sféru, kde se výsledky výzkumu uplatní v praxi.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) koncepce směřuje výzkum do oblastí, které jsou společensky potřebné a reagují na aktuální globální trendy. Klíčovými oblastmi pro vědecký výzkum bude bioekonomika, globální změny v biosféře nebo takzvané smart zemědělství.
„Cíleně budeme podporovat například výzkum vedoucí k minimalizaci chemie, hnojiv a antibiotik prostřednictvím technických zlepšení, ekologického a také precizního zemědělství. Rozhodně se budeme zabývat i digitalizací zemědělství,“ doplnil Nekula.
Nově budou moci projekty, které ministerstvo podpoří, mít i dlouhodobější charakter. Složitější výzkum zaměřený na důležitá a mezioborová témata budou moci vědci řešit až šest let, doposud byl limit tři roky. Ministerstvo také chce lepší nastavení podmínek pro muže a ženy ve výzkumu. Koncepce výzkumu podle úřadu vznikla ve spolupráci s odborníky z České akademie zemědělských věd a navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a evropskou strategii Od zemědělce ke spotřebiteli, která prosazuje ekologické potravinové systémy.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Výrobci tepelných čerpadel rozšiřují své výrobní kapacity. Reagují tak na zvýšený zájem o tepelná čerpadla, který je vyvolán obavami z nedostatku plynu a rostoucích cen energií. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ), která odhaduje, že letos vzrostou meziročně prodeje až o 50 procent. Loni byly prodeje rekordní, vzrostly o čtvrtinu na více než 30.000 instalací.
„Aktuálně je jich v Česku instalováno kolem 160.000 kusů. Kvůli zvyšujícímu se tlaku na přechod k ekologickému vytápění a překotně rostoucí ceně plynu však poptávka vzrostla natolik, že jí trh nestíhá vyhovět a dodací lhůty se o měsíce prodlužují. Firmy působící v ČR proto začaly výrazněji investovat do zvyšování svých vlastních výrobních kapacit, aby se tato nepříznivá situace co nejrychleji vyřešila,“ uvedl ředitel AVTČ Petr Horký.
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) předpovídá, že do roku 2027 přejde na čisté vytápění až 500.000 domácností, z toho nejméně polovina bude využívat tepelná čerpadla. Podle komory mohou obnovitelné zdroje do pěti let nahradit deset až 20 procent ruského plynu. „Kromě nejméně 250.000 nových tepelných čerpadel v domácnostech očekáváme, že soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění v administrativních a komerčních budovách,“ sdělil v tiskové zprávě předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Kapacity plánuje rozšířit řada členů Asociace pro využití tepelných čerpadel, která sdružuje většinu významných dovozců a výrobců tepelných čerpadel. Jedná se například o společnosti NIBE, Stiebel Eltron, Acond, AIT, AC Heating, Daikin, Mitsubishi Electric, Bosch Termotechnika. Z nečlenů pak rozšiřuje kapacitu své výroby v České republice, konkrétně na Plzeňsku, například firma Panasonic, která ji zvýšila mezi lety 2019 až 2022 čtyřnásobně.
Čerpadlo získává teplo z okolního prostředí a převádí ho do obývaného objektu. Existuje několik typů čerpadel. Nejběžnějším v ČR je čerpadlo vzduch-voda, které jako zdroj tepla využívá okolní vzduch. Jeho prodeje loni vzrostly o 25 procent na 28.380. Druhým nejčastějším typem jsou čerpadla typu země-voda, která využívají jako vysoce objemový zdroj tepla půdu. Loni se jich podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu prodalo 1566 kusů, meziročně o 14 procent více.
Autor: AVTČ
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Parkovací dům, který vedle svého sídla v Liberci plánuje vybudovat Liberecký kraj, bude mít zelenou střechu. Na projekt, jehož náklady projektanti odhadli na 8,6 milionu korun, žádá dotaci z Národního programu Životní prostředí. Pokrýt by mohla zhruba tři čtvrtiny nákladů. O tom, že by v současné energetické situaci zeleň na střeše nahradili solárními panely, krajští radní neuvažovali. Solární panely budou na sousední budově D, řekl dnes hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
„V současné době projekt výstavby zelené střechy soutěžíme a hodnotíme nabídky potenciálních zhotovitelů. Liberecký kraj se vydává touto cestou, protože vegetační střecha odpovídá současným ekologickým trendům. Považuji to zároveň za test technologie. Na všech dalších projektovaných budovách se budeme snažit postupovat stejně. Příkladem je projekt Centrálního depozitáře v Českém Dubu. V době globálního oteplování navíc zelená střecha významně přispěje k ochlazování části dolního centra Liberce,“ doplnil hejtman.
Zelená bude celá střecha parkovacího domu a měla by tak mít rozlohu kolem 1400 metrů čtverečních. Projekt počítá podle Půty s vybudováním drenážní a hydroakumulační vrstvy a s výsevem a výsadbou suchomilných druhů travin a bylin. „Srážková voda bude využita pro závlahu střechy a přebytečná srážková voda bude svedena do akumulačních nádrží a v budoucnu bude možné ji využít k zalévání zeleně, která vznikne v rámci druhé etapy revitalizace dolního centra kolem krajského sídla,“ dodal hejtman.
Ještě loni na začátku roku kraj náklady na zelenou střechu odhadoval zhruba za 3,4 milionu korun, teď jsou více než 2,5krát vyšší. Podle mluvčího úřadu Filipa Trdly ale nebyl na začátku loňského roku projekt zpracovaný do všech detailů. „Teď máme dokumentaci pro provedení stavby, je vydáno stavební povolení a probíhá výběrové řízení. Před zahájením výběrového řízení kraj aktualizoval rozpočet, skutečná cena se ale bude odvíjet od výsledku výběrového řízení, a nabídek, které se v současné době posuzují,“ vysvětlil zvýšení ceny Trdla.
Do nákladů na stavbu se promítl i růst cen stavebních prací a materiálů. Kraj proto musel v květnu navýšit odhadovanou cenu celého projektu o dalších 42 milionů korun na 290 milionů korun. Projekt vedle výstavby parkovacího domu zahrnuje také kultivaci okolí krajské budovy a úpravu přilehlého koryta Lužické Nisy. Zakázku na stavbu parkovacího domu musel kraj zopakovat, nabídky přišly čtyři, dodavatele ale zatím podle Trdly nevybral. Stavba by měla začít ještě letos, hotovo musí být do konce příštího roku, jinak kraj přijde o dotace.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 11, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Návrh na snížení teploty v budovách je správný krok, už pokles teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění. Dnes to sdělil Jiří Koželouh z ekologické organizace Hnutí Duha v reakci na návrh vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly méně. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout úspor. Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace by však bylo pozdě snižovat teplotu, až když nastane nouze o palivo.
„To, o co vyhláška usiluje – tedy snížení teploty v budovách – je krok správným směrem. Navrhované teploty odpovídají optimální teplotě pro průměrného středoevropana a rozhodně je to zdravější než přetápěné místnosti,“ uvedl Koželouh, který je energetický expert Hnutí Duha.
„Také úspora by nebyla zanedbatelná, neboť už snížení teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění. Otázka je, jak chce ministerstvo průmyslu zajistit dodržování této vyhlášky, neboť teplárny samozřejmě nemohou na dálku ovládat termostaty v bytech. Vyhláška jakoby byla spíš výzvou lidem,“ uvedl.
Koželouh také uvedl, že MPO by „konečně“ mělo představit úsporný tarif, aby lidé věděli, jak jim stát pomůže s účty. „Už nyní je přitom jasné, že nejzranitelnějším domácnostem toto plošné opatření problémy nevyřeší a bude tedy nutná i cílená, ale administrativně jednoduchá podpora,“ upozornil Koželouh.
Konkrétní podmínky úsporného tarifu by měla vláda představit do konce srpna, hovoří o něm od května. Jako další problém ekolog vidí, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) dosud nespustilo slibovaný program Nová zelená úsporám Light. Ten má lidem přispět na menší úpravy obydlí – třeba na výměnu oken nebo zateplení střechy. „Podle informací ze Státního fondu životního prostředí se spuštění programu NZÚ light předpokládá ještě na podzim tohoto roku,“ napsala později za MŽP Kateřina Filipová.
„Úvaha, že potřebujeme šetřit plynem a že nejvíce ho ušetříme ve vytápění, je správná,“ napsal Lukáš Hrábek z Greenpeace. „Nová vyhláška MPO ale má začít s šetřením až v okamžiku, kdy bude paliva v teplárnách nedostatek a kdy bude na šetření palivem pozdě. Pokud nebude palivo, tak si prostory nevytopíme ani na teploty navrhované ministerstvem,“ uvedl. Podle ekologa je vyhláška také technicky složitá a v mnohých případech v podstatě nevymahatelná.
„Mnohem lepším řešením by bylo ještě před topnou sezonou změnit pravidla pro rozpočítání vyúčtování za teplo. Současný systém totiž nahrává plýtvání a lidé, kteří topí méně, se skládají na účty těch, kteří své místnosti přetápějí,“ uvedl Hrábek. „Tato změna je jednoduše proveditelná,“ upozornil s tím, že spočívá ve změně vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. „Zde lze nastavit, aby na vytápění do 18 stupňů platili lidé za vytápění poměrným způsobem jako nyní, a vše, co jde nad tuto hranici, by lidé platili stoprocentně. Systém by tak motivoval k šetření, k němuž by docházelo průběžně. Kolik je potřeba paliva na vytopení bytu lze přitom vypočítat z průkazu energetické náročnosti budovy,“ popsal.
Návrh vyhlášky stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota 18 stupňů Celsia má být v obývácích, kuchyních, jídelnách i dětských pokojích. Podle MPO tam nyní bývá kolem 20 stupňů. V koupelnách by měla teplota klesnout z 24 stupňů na 19 stupňů Celsia. V předsíních a chodbách by se orientační teplota 15 stupňů měnit nemusela. Ve školních učebnách má teplota klesnout z 20 na 19 stupňů, v tělocvičnách naopak vzrůst z 15 na 17 stupňů. V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na 20 stupňů, v ordinacích z 24 na 20 stupňů Celsia. V čekárnách má být 18 stupňů, na operačních sálech 20 stupňů místo nynějších 25 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.
Vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota v místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Hranice se navyšuje podle toho, kolik mají místnosti venkovních stěn. Nyní nejnižší možnou teplotu v pobytových místnostech stanovuje projekt budovy vycházející z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle tzv. orientační teploty.
Autor a zdroj: ČTK
