Čvc 26, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Film režiséra Jana Hoška Planeta Praha, který navazuje na dokument Planeta Česko, doprovází stejnojmenná kniha. Snímek vznikající dva roky do kin vstoupí 4. srpna. Záběry nečekaných zvířecích sousedů obyvatel metropole zaznamenalo deset kameramanů díky nejmodernějším technologiím z výjimečné blízkosti. Autoři dnes snímek představili novinářům.
„Knížku chápeme jako rozšíření filmu, doplňuje to, co se nedalo natočit. Publikace má 67 kapitol, z nichž se každá věnuje jinému fenoménu. Víceméně představuje město tak, že popisuje příležitosti, které dává přírodě, ať už živočichům – tak rostlinnému světu,“ řekla Jana Kostelecká z nakladatelství Jakost.
Kniha vznikala souběžně s natáčením filmu, za kterým stojí režisér Hošek se štábem odborných spolupracovníků a filmových kolegů. Odborníci se stali autory knižních textů, kameramani fotografy.
Film s rozpočtem 20 milionů korun mimo jiné odpovídá na otázky, jak se dostali mufloni z Kunratického lesa do areálu Thomayerovy nemocnice, proč sídlí volavky v zoologické zahradě, z jakého důvodu slípka zelenonohá nemá ráda nutrie, o co mezi sebou bojuje mravenec stepní a mravenec otrokářský nebo proč vlaštovky čekají na první metro.
„Všechny záběry byly složité a časově náročné. Točit zvířata v jejich prostředí při přirozeném chování je složité, řadu témat se nám proto nepodařilo realizovat,“ uvedl Hošek. Komentář k filmu namluvil Jiří Macháček.
Planeta Praha nabídne skrze zvířecí hrdiny nový pohled na pražská místa, kde by člověk divočinu nečekal. Slípka zelenonohá se uhnízdila v odkalovací nádrži bubenečské čistírny odpadních vod, sokol stěhovavý hnízdí na komíně v Holešovicích a myšice křovinná se narodila kousek od hrobu Franze Kafky na Novém židovském hřbitově.
Málokdo by také tušil, že Petřín je pražským domovem plcha velkého, který tu možná žil dřív než lidé, a nádrž Slatina v Dubči slouží jako nocoviště pro statisíce středočeských špačků. A díky tomu, že v Praze skoro nikdy nezamrzá Vltava, přestali někteří ptáci migrovat na jih.
„Cílem filmu Planeta Praha je inspirovat diváky k objevení příběhů našich blízkých zvířecích sousedů, kterým většinou nevěnujeme pozornost. Zároveň bychom je chtěli motivovat k větší zodpovědnosti k přírodě nejen v Praze, ale ve všech městech a k zachování její rozmanitosti,“ dodal Hošek.
Přírodovědné dokumenty patří u českých diváků k nejoblíbenějším, většina produkce se však zaměřuje na exotická zvířata v dalekých krajích. Režisér Marián Polák už ale snímkem Planeta Česko dokázal, že tuzemská příroda nabízí vzrušující prostředí. Jeho divácky úspěšný dokument ukazující dobrodružství zvířat a rostlin žijících často na nečekaných místech byl nominován na cenu Český lev za rok 2018 a na Cenu pro nejlepší evropský dokumentární film pro děti a mládež.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Jaroslav Kosina z Mikulčic sesbíral a vylisoval 20.037 čtyřlístků, je českým rekordmanem. Našel také velký počet jetelových pěti i vícelístků, dokonce jeden desetilístek a jeden jedenáctilístek. Z poloviny jeho čtyřlístkové sbírky dnes pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit sestavilo chodník měřící 56 metrů a 40 centimetrů. I to je rekord, řekl dnes novinářům Miroslav Marek z agentury Dobrý den, která spravuje databázi českých rekordů. Sám přidal do Kosinovy sbírky čtyřlístek z roku 1955.
Říká se, že štěstí přináší jen darovaný čtyřlístek, ani Jaroslav Kosina všechny nalezené nevylisoval. „Vy jste rozdal spoustu štěstí a já si nejsem jistý, jestli jste vy nějaký čtyřlístek dostal,“ řekl Marek. Sběrateli věnoval čtyřlístek uložený v deníčku z vojny svého otce.
„Já si myslím, že hlavní štěstí jsem měl v loňském roce, kdy v Mikulčicích a okolí postihlo lidi tornádo, a mně, možná díky těm 20.000 čtyřlístkům, se to vyhnulo,“ řekl sběratel. Jaroslav Kosina začal čtyřlístky sbírat v roce 1996. „Shodou okolností, když jsem šel z autobusu, tak jsem se podíval do trávy a našel jsem tam tehdy, já nevím, jestli 500 nebo 600 čtyřlístků na jednom místě,“ zavzpomínal. Čtyřlístky prý nehledá, prostě je vidí. Nachází je hlavně od dubna do května. „Jestli si někdo myslí, že čtyřlístky rostou na tom samém místě každý rok, tak to není v žádném případě pravda,“ řekl ze své zkušenosti.
Čtyřlístky podle něj není umění natrhat, ale vylisovat je a dát do takového stavu, aby vydržely. „Protože to jsou stovky hodin práce převážně po nocích,“ řekl novinářům. Letos si sběratel dal pauzu. „Je to velká námaha na oči a na čas. Můj hlavní cíl bylo překonat hranici 20.000 čtyřlístků, což se mě za loňský rok podařilo,“ uvedl. I tak dnes v Pelhřimově hned utrhl tři čtyřlístky. Ve své sbírce má Jaroslav Kosina i 5475 jetelových pětilístků, 470 šestilístků a 137 sedmilístků. Osmilístků a devítilístků má po pěti.
Čtyřlístkový chodník dnes pracovníci agentury sestavili v zahradě expozice Zlaté české ručičky. Je složený z laminovaných desek formátu A4, v nichž je celkem 9998 vylisovaných čtyřlístků. Bránu ze čtyřlístků mohou návštěvníci v dalších dnech vidět v pelhřimovském muzeu rekordů.
Autor: Muzeum rekordů (Pelhřimov)
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
O účast na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně letos usilují autoři 243 dokumentů z více než 50 zemí světa. Největší zájem projevili filmaři ze Spojených států, Německa a Česka. Z přihlášených filmů vybere dramaturgický tým 25 nejzajímavějších, které postoupí do finálové soutěže. Nejstarší environmentální filmový festival v Evropě se uskuteční v Brně od 12. do 15. října, oznámil dnes za pořadatele Vratislav Vozník.
„Stejně jako v minulých letech je znatelný nárůst tématu orientovaného na společenský aktivismus, kterému se věnují tvůrci napříč generacemi. Ať už se jedná o apel na udržitelnost, filmové rekonstrukce lokálních katastrof způsobených korporacemi, právní odpovědnost nebo vhled do života aktivistů, osvětlení motivací a kauz, které zní společností,“ uvedla vedoucí dramaturgického týmu Jitka Kotrlová.
Pětadvacítka vybraných snímků bude soutěžit ve třech kategoriích – Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Organizátoři udělí také Cenu prezidenta festivalu a Hlavní cenu festivalu ministryně životního prostředí.
„Letos nás čeká velmi těžké rozhodování, kvalitních filmů je přihlášeno mnoho, všechny zpracovávají důležitá témata, ale do hlavních soutěžních sekcí je možné vybrat pouze 25 filmů. Rozhodovat při výběru bude proto i zastoupení témat, která by měla navzájem souviset, doplňovat se a nabídnout našim divákům různé pohledy na otázku vlastní i společenské odpovědnosti vůči klimatu a životnímu prostředí,“ doplnila Kotrlová.
Filmy budou reflektovat společenské výzvy spočívající v přípravě měst na měnící se přírodní podmínky, udržení vody v krajině, zajištění energie a potravin nebo snížení dopadů lidské činnosti na planetu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Využití hmyzu v zemědělské výrobě a potravinářství může v budoucnu být jednou z ekologičtějších i zdravějších alternativ k obvyklé živočišné výrobě. Hlavní výhoda chovu hmyzu je podle něj v podstatně nižší spotřebě vody i menších nárocích na využití půdy. Spolek dnes pořádá v pražské zoologické zahradě besedu s veřejností, na níž představí využití hmyzu v potravinářství a zemědělské výrobě.
Spolek se zabývá hlavně zlepšení podnikatelského prostředí pro podnikatele, kteří se zabývají chovem a zpracováním hmyzu v ČR. Rovněž propaguje jeho využití v potravinářství a zemědělské produkci. Podle předsedy spolku může hmyz tvořit v budoucnu alternativní zdroj potravin a v současnosti jsou výrobní náklady srovnatelné s konvenční produkcí masa.
Na rozdíl od zpracování například vepřového masa, kdy nelze využít úplně všechny části zvířete, je podle Papouška výhoda chovu hmyzu v tom, že lze zpracovat téměř 100 procent produkce. Spolek uvádí, že zatímco na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje zhruba 150 litrů vodu, u hmyzu je to jeden až dva litry vzhledem k tomu, že hmyz přijímá vodu většinou ze vzdušné vlhkosti nebo potravy. „Je předpoklad, že cena všech druhů masa se bude zvyšovat, u hmyzí bílkoviny bude situace opačná, a to díky využití nových technologií, krmiv a zejména budoucímu napojení na národní dotační programy,“ řekl předseda Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu Ivan Papoušek.
Chov hmyzu podle spolku také zabírá mnohem méně zemědělské půdy než klasická živočišná výroba a na deset až 12 tun roční produkce je potřeba zhruba 100 metrů čtverečních ploch včetně skladovacích. Hmyz také produkuje zanedbatelné množství metanu a jeho trus lze využívat jako organické hnojivo.
Papoušek řekl, že v Evropě roste zájem o hmyz jako surovinu i o hmyzí produkty. „Jenom v ČR za poslední dva roky vznikly čtyři provozy s oprávněním zpracovávat hmyz a uvádět na trh svoje potravinářské výrobky,“ uvedl. Dodal, že v Česku je nyní do dvaceti středně velkých hmyzích farem s produkcí do jedné tuny měsíčně.
Podle poslední novely veterinárního zákona z roku 2020 jsou v Česku některé druhy zařazeny do kategorie hospodářských zvířat a lze je využít v potravinářství nebo výrobě krmiv. Spolek považuje za důležité, aby byl hmyz postaven na stejnou úroveň jako zvířata běžně využívaná v živočišné produkci. „Pro producenty a zpracovatele hmyzu je důležité, aby evropská i národní legislativa byla dostatečně pružná a byly postupně odstraňovány překážky bránící rychlejšímu rozvoji celého sektoru. Bude také rozhodující, jak rychle budou jednotlivé státy ochotné napojovat celý sektor na národní dotační podpory,“ dodal předseda.
Spolek spolupracuje s Potravinářskou komoru ČR i ministerstvem zemědělství.
Autor: Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu
Zdroj: ČTK
Čvc 15, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Prostějovské muzeum otevřelo výstavu s unikátní kolekcí trofejí parohaté a dutorohé zvěře. Několik desítek zvířecích lebek převážně z Afriky a Asie pochází ze sbírky soukromého sběratele Jaroslava Šmída z Uherskohradišťska. Vytvářet ji začal v roce 2004. Trofeje doprovází také informace o zvířatech, včetně jejich fotografií z přírody. Expozice s názvem Parohatí a dutorozí – Historické trofeje z celého světa bude otevřená do 9. října, řekla kurátorka výstavy a geoložka Muzea a galerie v Prostějově Vladimíra Jašková.
V Prostějově sedmdesátiletý sběratel vystavuje jen část své rozsáhlé sbírky. Svou kolekcí dokázal v minulosti již zaplnit například pět velkých místností v historickém loveckém zámku v Chropyni, kde vystavoval pouze trofeje dutorohých. „Dohromady mám ve sbírce 90 druhů dutorohých a zhruba 30 druhů parohatých. Po kusech trofeje spočítány nemám,“ řekl Šmíd. K vytvoření unikátní kolekce vedl sběratele, který není ani lovcem ani myslivcem, celoživotní zájem o přírodu. „Nemůžeme totiž chránit to, co neznáme. To je mé motto,“ doplnil sběratel.
Rodák z obce Modrá na Uherskohradišťsku vztah k přírodě a lásku ke zvířatům získal již v dětství díky svému dědečkovi Františku Šmídovi, bývalému starostovi obce. Svou sbírku vystavoval například několikrát také ve Skanzenu Modrá. Trofeje shání většinou na aukcích anebo na burzách. Umístěny jsou na dřevěných vyřezávaných podložkách.
Výstava této sbírky představuje ve dvou sálech trofeje dutorohých i parohatých zvířat. „Mnohem méně je veřejnosti známa exotická dutorohá zvěř. Tito sudokopytníci, na rozdíl od parohatých, svoje rohy neshazují, ale naopak jim během života dorůstají. Ve vystavené sbírce najdeme vzácné exempláře antilop, gazel, impal, buvolů, turů, ovcí a koz a také kozorožců, přímorožců, vodušek a pižmoňů,“ uvedla geoložka Vladimíra Jašková.
Návštěvníci zde najdou například trofeje zvířat, jako je argali Marco Polův nebo tahra himalájského, ve sbírce je i lebka vidloroha amerického, což je jediný zástupce dutorohých, který svoje rohy shazuje, doplnila kurátorka. Pozornost návštěvníků přitáhne i trofej čtyřrohé ovce Jákobovy nebo čtřyrohé kozy bezoárové.
Kolekce návštěvníkům představí také parohaté exempláře jelenů, jako je muntžak, sambar, axis, barasinga, wapiti nebo jelen milu. K těmto parohatým exemplářům patří ale také třeba nejběžnější lovená zvěř v ČR, kterou je srnec obecný. Jedním z posledních přírůstků sbírky je trofej srnčíka čínského, který jako jediný z jelenovitých nemá parohy, ale tesáky dlouhé až osm centimetrů, dodala Jašková. Výstava byla otevřena ve čtvrtek, 1. září ji doprovodí komentovaná prohlídka, návštěvníky provede majitel sbírky.
Autor: Prostějovské muzeum
Zdroj: ČTK
