Čvn 22, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
K výrobě jednoho hektolitru piva v ČR se průměrně spotřebuje 3,4 hektolitru vody. Je to o 18 procent méně než před deseti lety, kdy byla průměrná spotřeba 4,15 hektolitru vody. Za posledních deset let také klesla spotřeba energie v přepočtu na vyrobený hektolitr o čtvrtinu. Na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně to uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Řada pivovarů má podle svazu ambici dosáhnout uhlíkové neutrality.
Data pochází z průzkumu mezi členskými pivovary svazu, mezi kterými je mimo jiné 26 pivovarských společností. Výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová na semináři řekla, že péče o krajinu a přírodní zdroje je pro pivovarnický obor prioritou a sektor v posledních deseti letech prošel řadou inovací, díky kterým se spotřeba energie nebo vody snížila. „Pivovarnictví je bezodpadový obor, kde jsme schopni zpracovat všechny vedlejší druhotné suroviny zpracovat a vracet zpátky do přírody a zemědělcům,“ uvedla.
Upozornila také, že 95 procent surovin využívaných pro výrobu piva pochází od českých zemědělců. Kromě výroby se pivovary zaměřují na spotřebu a obaly. Podle svazu až 72 procent prodaného piva je ve vratných obalech, jako jsou lahve, sudy nebo pivní tanky. Pivovary zároveň hledají způsoby, jak zajistit recyklaci jednorázových obalů.
„Pivovarský obor je náročný na energie, ale zároveň je unikátní a my svůj příspěvek k udržitelnosti bereme vážně. Směřujeme k uhlíkové neutralitě, ale musíme zohlednit tradici, kterou ve výrobě máme a musíme reflektovat klimatické změny,“ dodala Ferencová.
Svaz seminář koncipoval i jako výzvu k vládě, aby udržitelný rozvoj pivovarnictví podpořila. Uvítal by například, aby zákonodárci s pivovarníky diskutovali o implementaci evropské legislativy.
Vláda by podle svazu měla také podpořit pěstování lokálních surovin potřebných pro výrobu piva, protože ječmen ani chmel nemají dostatečně stabilní podmínky. Upozornil na to, že od roku 1993 se snížila plocha jarního ječmene o 50 procent a klimatické změny a sucho ovlivňují produkci chmele a dochází z výkyvům ve výnosech v řádu i desítek procent. Svaz také požaduje, aby stát podpořil financování zelených projektů pivovarů nebo sladoven.
Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že je třeba zavádět opatření, která snižují dopady výroby piva na životní prostředí a zároveň respektují specifika českého piva. „Všem pivovarníkům, sladařům a chmelařům jsem nabídl možnost intenzivnější spolupráce se zemědělským výborem,“ doplnil. Pivovarnictví, sladařství a další přidružená odvětví podle svazu vytváří až 60.000 pracovních příležitostí.
Autor: Český svaz pivovarů a sladoven
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Nový zvířecí útulek by v Pardubicích mohl být nedaleko průmyslové zóny ve Starých Čívicích, v místě byly silážní jámy. O návrhu budou ve čtvrtek rozhodovat zastupitelé. Předchozí tři navržená místa neschválili. Novinářům to dnes řekl primátor Martin Charvát (ANO), který záměr předkládá. V současnosti je útulek ve Štrossově ulici, nemá tam ale dost místa.
Po sanaci lokality ve Starých Čivičích, kde jsou bývalé zemědělské jámy, by tam mohl vzniknout útulek, veterina a služebna městské policie, která by tam měla služební psy. Investice je za 69 milionů korun.
„Je to čtvrtý návrh městského útulku za poslední čtyři roky, k tomu se prověřilo přes 30 lokalit, které se různě analyzovaly,“ řekl Charvát. V minulosti neuspěly návrhy umístit zvířecí útulek v bývalých kasárnách na Hůrkách, v lesoparku na Dukle, kde je kousek základní škola, dodal. Lokalita v Čívicích je u hlavní silnice, jezdí tam městská hromadná doprava. Podle primátora je tak dostupná pro všechny. V okolí není bytová zástavba, útulek by tak nemusel nikomu vadit. Cena podle Charváta není vysoká, navíc by útulek město stavělo na etapy.
„Rozdělili jsme projekt na tři části, služebna pro městskou policii je deset milionů korun, veterina je za 14 milionů korun a vlastní útulek je za 44 milionů korun. Ve Zlíně stavěli útulek v roce 2005 za 38 milionů korun, v Havířově ho v roce 20088 stavěli za necelých 42 milionů korun,“ řekl Charvát.
Útulek by měl mít zelené střechy, výběhové louky, dostatečné zázemí pro různé druhy zvířat.
„Jsou potřeba například kotce pro malé pejsky, velké psy, nemocné psy, agresivní pejsky, pro různá zvířata v karanténě, pro ptactvo, je toho hodně,“ řekl Charvát. O potřebě změnit místo útulku městští politici debatují od roku 2003. Útulek je teď ve veterinárním areálu ve Štrossově ulici, kde nemá ideální podmínky. Navíc město tam chce stavět dům pro seniory.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Obec Vysoká nad Labem na Hradecku v minulých dnech začala s opravou dřevěné rozhledny Milíř, kterou loni na jaře poničil strakapoud. Dnes se technici za pomoci jeřábu a dvou plošin pustili do hlavní fáze opravy, výměny dvou šestimetrových částí sloupů, které strakapoud nejvíce poškodil. Firmu na opravu rozhledny se obci podařilo najít až na čtvrtý pokus.
Po výměně dřevěných částí stavbaři všechny spoje ošetří prostředkem proti plísním a škůdcům, nainstalují klempířské prvky proti zatékání vody do spojů a dřevěné části rozhledny natřou. „Věříme, že počátkem července budeme moci rozhlednu znovu otevřít,“ uvedl starosta. Rozhledna je zavřená od loňského září.
Strakapoud loni na jaře v nosných sloupech vytesal dutiny, čímž podle statika snížil nosné vlastnosti konstrukce. K vyhloubení dutin strakapoud využil klidu v době, kdy byla rozhledna kvůli proticovidovým opatřením uzavřena.
Oprava bude stát 648.000 korun bez daně, dalších asi 265.000 korun obec zaplatí za čtyři dřevěné sloupy o délce šest metrů. Opravu bude obec podle Horáka platit především z fondu obnovy, v němž má z dosavadních výnosů rozhledny našetřeno asi 800.000 korun. Rozhledna má tři nosné sloupy, přičemž každý se skládá z pěti šestimetrových kusů o průměru 40 centimetrů. Dělníci vymění dva nejvíce poškozené segmenty.
Současně obec od firmy získá speciální ocelový přípravek pro rozepření části rozhledny při výměně sloupů, takže případné další opravy již budou levnější. Dva sloupy bude mít obec připravené pro pozdější opravy.
Opravě předcházela čtyři výběrová řízení. Do prvních dvou tendrů na kompletní opravu rozhledny se obci nikdo nepřihlásil. Zastupitelé obce pak rozhodli, že obec sama nakoupí sloupy a v dalším řízení bude hledat jen firmu pro montáž. Přišly dvě nabídky, ale kvůli vysoké nabídnuté ceně obec i třetí tendr zrušila. Až čtvrté výběrové řízení s možností rozdělit opravu na etapy bylo úspěšné. Přihlásili se dva zájemci a obec vybrala firmu Elektro Mosev.
Rozhlednu v hodnotě pěti milionů korun obec otevřela v říjnu 2013 na kopci Milíř, v místě, kde ještě po druhé světové válce stávala původní dřevěná rozhledna. Tři dřevěné sloupy o délce 30 metrů obepínají ocelové schodiště se 144 schody. Vyhlídková plošina ve výšce 27 metrů je šestiboká a za dobrého počasí z ní lze spatřit Jeseníky, Krkonoše, Orlické či Železné hory. Spodní část rozhledny v podobě domečku je z litého betonu. Celková výška rozhledny je 31 metrů a váha 22 tun. V základech rozhledny je 300 tun betonu a sedm tun oceli.
Autor: Starosta obce Vysoká nad Labem Jiří Horák (nezávislý)
Zdroj: ČTK
Čvn 18, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Sněmovna zřejmě schválí návrh na prodloužení certifikátu biopotravin nebo bioproduktů. Příslušnou novelu zákona o ekologickém zemědělství dnes propustila do závěrečného čtení. Schvalovat by ji mohla v červenci. Předloha zároveň zvyšuje horní hranici pokuty za klamání spotřebitele při prodeji výrobků označených jako produkty z ekologického zemědělství. Zemědělský výbor navrhuje, aby poskytovatelé přístupu k internetu museli blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny.
Certifikát biopotraviny nebo bioproduktu bude moci platit podle novely až 26 měsíců místo nynějších nejvýše 15 měsíců. Změna souvisí podle zdůvodnění s tím, že evropské nařízení prodlužuje lhůtu mezi kontrolami dodržování pravidel ekologické produkce až na dva roky. Nyní se musejí konat každý rok.
Za klamání spotřebitelů by podnikatelům hrozila podle předlohy až dvoumilionová pokuta, nyní činí horní hranice jeden milion korun. V letech 2018 a 2019 úřady pokutovaly podle zdůvodnění vždy pět takových přestupků, nejvyšší sankce představovala 20.000 korun. „Ve většině případů se jednalo o prodej prostřednictvím internetu,“ stojí v důvodové zprávě. Předloha zavádí také nový přestupek se stejnou sazbou až dva miliony korun. Míří na podnikatele, kteří by uváděli bioprodukty do oběhu, aniž by byli registrováni v systému ekologického zemědělství.
Novela na základě nových evropských předpisů uzákoní zřízení elektronické databáze, která umožní podnikatelům v ekologickém zemědělství nabízet ekologicky chovaná zvířata. Nyní se registr vztahuje podle českého zákona jen na osivo a na rozmnožovací materiál rostlin. Pojem ekologický podnikatel nahrazuje novela pojmem ekologický zemědělec.
Zemědělský výbor chce do zákona vložit ustanovení, které stanoví povinnost dovozců produktů ekologického zemědělství uhradit náklady vzniklé v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Jde hlavně o náklady na laboratorní rozbory a paušální náklady. O náhradě nákladů rozhodne příslušná instituce. Zemědělský výbor navrhl rozšířit působnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce tak, že inspekce by nově měla vykonávat kontroly podle zákona o ekologickém zemědělství.
Inspekce má také nově vést seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin. Seznam bude rovněž obsahovat takové potraviny, které porušují svým obsahem právní předpisy a k jejichž kontrole je inspekce příslušná. Poskytovatelé připojení k internetu by měli mít povinnost do 15 dnů ode dne zveřejnění zablokovat k takové stránce přístup.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes před poslanci řekl, že pozměňovací návrhy výboru byly vypracovány v součinnosti s ministerstvem a jsou v souladu s jeho koncepcí. Přispějí podle něj ke zkvalitnění zákona, a proto je podpořil.
Skupina poslanců v čele s Davidem Pražákem (ANO) chce upravit požadované podmínky pro odbornost kontrolorů. Kontroloři dohlížející na zemědělce by mohli mít maturitu a nejméně pět let odborné praxe v oboru zemědělství, potravinářství, veterinářství nebo veterinární prevence. Kontroloři prověřující žadatele by také mohli mít maturitu a nejméně pět let odborné praxe v zemědělství a lesnictví, potravinářství a potravinářské chemii.
Autor a zdroj: ČTK
Čvn 13, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ministerstvo školství může do roku 2027 rozdat 90 miliard korun z evropských dotací na podporu výzkumu, vývoje a vzdělávání. Peníze půjdou z nového Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), který dnes schválila Evropská komise. K předkládání projektových žádostí o podporu z něj vyzvalo ministerstvo školy poprvé už v květnu. Na letošek naplánovalo více než deset dotačních programů, které se budou evropskými penězi financovat.
Program má podle úřadu dvě priority. Na podporu výzkumu a vývoje bude k dispozici zhruba 42 miliard korun. Dalších přibližně 45 miliard korun může jít na podporu vzdělávání na všech úrovních škol. Dotace na výzkum a vývoj budou cílit na rozvoj špičkových kapacit, podporu návratu z rodičovské dovolené, prohloubení znalostí a principy takzvané Open Science, tedy otevřené vědy, která umožňuje volný přístup k vědeckým publikacím a sdílení výzkumných dat. Ve vzdělávání by evropské peníze měly napomoct modernizaci cílů i obsahu učení, zatraktivnění učitelské profese a zpřístupnění kvalitního vzdělávání i socioekonomicky znevýhodněným skupinám včetně ukrajinských uprchlíků.
Už před schválením OP JAK vyzvalo ministerstvo k předkládání žádostí o peníze mimo jiné na podpůrné pedagogické pozice, jako jsou školní psychologové a speciální pedagogové ve školách. Pro mateřské a základní školy, volnočasová střediska či poradny má na tyto účely devět miliard korun, mezi střední nebo vyšší odborné může rozdělit dvě miliardy. Na červenec plánuje otevřít dotace ve výši osmi miliard korun pro špičkový výzkum a dalších 750 milionů korun má připravených na výjezdy vědců do zahraničí.
„OP JAK je teprve druhým schváleným českým programem (na období 2021 až 2027) a zároveň i jedním z prvních v evropském měřítku,“ uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský. Podle něj to potvrzuje, že Evropská komise chápe kromě jiného nutnost co nejdříve použít peníze na řešení situace po napadení Ukrajiny Ruskem a příchodu statisíců Ukrajinců do Česka.
Ministerstvo připravovalo OP JAK od roku 2019 ve spolupráci s odborníky, zástupci krajů a obcí, školských asociací, vysokých škol i rad vlády. Nový program navazuje na mnoho aktivit, na které šly dotace už z předešlého Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, uvedl úřad. Přináší podle něj ale i novinky, které reagují na aktuální záležitosti, jako jsou klimatické a společenské změny a problematika konkurenceschopnosti v době digitalizace, robotizace a inovací.
„S ohledem na probíhající uprchlickou vlnu, dlouhodobé dopady pandemie covid-19, rostoucí inflaci a energetickou krizi je obrovskou výzvou maximálně rychle a efektivně využít evropské prostředky, neboť tyto celospolečenské změny mají přímý i nepřímý dopad na vzdělávání, výzkum a vývoj,“ shrnulo ministerstvo.
Autor: MŠMT
Zdroj: ČTK
