Čvn 1, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes dostal ekolog a aktivista Jiří Malík. Ocenění má mimo jiné za spolupráci na projektech zadržování vody. Cenu za dlouhodobý přínos dostal zoolog Mojmír Vlašín, který se podle pořadatelů, Nadace Partnerství, celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody v teorii i praxi. „Eko zásek roku“ určený lidem do 33 let letos porotci udělili žákyni deváté třídy Ludmile Kozlové. Kozlová s přáteli uspořádala řadu drobných, lokálních ekologických projektů. Ceny dnes byly předány ve Valdštejnském paláci v Praze.
U Malíka pořadatelé připomněli, že ekolog a aktivista působil 20 let ve správě Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. V roce 2005 také založil s kolegy spolek Živá voda cílící na podporu zadržování vody v krajině a v roce 2016 spolupracoval na návrhu revitalizace toku Bučnice na Zdoňovsku. „Postupně vznikl Model Živá krajina o adaptaci Česka i Evropské unie na dopady změny klimatu. Díky plánu krajina zadrží více vody i uhlíku, vzroste biodiverzita, obnoví se malý oběh vody a omezí povodně,“ uvedli zástupci nadace. Připomněli také vítěznou pětiletou kampaň proti plánu těžby břidlicových plynů v Česku, na níž se Malík také podílel.
V případě dalšího laureáta, Mojmíra Vlašína, pořadatelé zdůraznili, že ochranu přírody zná „ze všech stran a úhlů“, neboť pracoval jak ve státní ochraně přírody, tak v nevládních organizacích. „Díky odbornému vzdělání, kreativnímu myšlení i osobní angažovanosti je jednou z vůdčích osobností ochrany přírody,“ uvedli pořadatelé. Připomněli jeho angažovanost v ochraně přírody v oblasti jihomoravského Soutoku či ochraně vzácných horských ekosystémů v Národním parku Šumava. Zdůraznili také jeho osvětovou činnost, v rámci níž Vlašín vystupuje v médiích. Jako externista Vlašín učí na katedře enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je také soudním znalcem v oboru ochrana přírody.
Vítězka kategorie Ekozásek roku Ludmila Kozlová, která chodí do deváté třídy Základní školy Prachatice, podle nadace založila vlastní ekotým, v němž se dvakrát týdně schází se žáky prvního stupně. Společně připravují šetrná opatření ve škole a ve městě, která jsou zaměřena například na omezení plýtvání potravinami, používání recyklovaných papírů či snížení spotřeby obalů ve školním bufetu.
Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996 převzalo téměř 50 lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina.
Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dá v dotacích 200 milionů korun potravinovým bankám. Podporu budou moci banky využít na výstavbu či rekonstrukci skladů, nákup dopravních prostředků a manipulační techniky a také na vybavení skladů. O dotaci mohou požádat do konce listopadu.
Potravinové banky jsou neziskové organizace, které shromažďují potraviny a distribuují je dalším dobročinným organizacím. Potraviny se tak dostávají k lidem v nouzi, především seniorům, rodinám s dětmi, samoživitelům a lidem bez domova. „Potravinové banky jsou mezičlánkem, který zamezuje plýtvání. Záchrana potravin má svůj jednoznačný ekologický aspekt, protože ubude značné množství odpadu, který by jinak skončil na skládkách,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
MŽP nynější výzvu vypsalo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR a banky mohou získat dotaci, která pokryje 100 procent nákladů. O podporu se mohou ucházet organizace, které jsou členy České federace potravinových bank.
Podle zástupců potravinových bank v poslední době výrazně narůstá počet lidí v nouzi závislých na potravinové pomoci od bank. Důvodem je zdražování a epidemie covidu, během které část lidí přišla o práci. Potravinové banky se zapojily i do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Organizace získávají potraviny od obchodních řetězců, pěstitelů, producentů a také z potravinových sbírek.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Kvě 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pardubický kraj čeká na dotaci, kterou by mohl využít pro výstavbu nové jízdárny ve Střední škole chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem. Současná už potřebám školy nevyhovuje. Projektová dokumentace je připravena, řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Martin Kiss.
„Projekt čeká na nové programovací období, je zařazen mezi ty, které by měly být budovány z obdoby dosavadního Integrovaného regionálního operačního programu. V rozpočtu určeném pro Pardubický kraj máme několik priorit a toto je jedna z nich,“ uvedl Kiss.
Současná jízdárna je z roku 1978, v provozu je od roku 1980. Zásadnějšími rekonstrukcemi od té doby neprošla. Celý objekt je nevyhovující konstrukčně, prostorově, nesplňuje hygienické normy. Navíc plechová stavba stojí v zámeckém areálu, kam se nehodí. Krajina hřebčína je od roku 2019 na seznamu UNESCO.
Jízdárna bude mít speciální jezdecký povrch, budou v ní šatny, záchody a sprchy. Měla by mít také parametry pro závody, což ta původní nemá. Po dokončení nové jízdárny kraj starou stavbu zbourá.
Pardubický kraj musel v minulosti celý projekt revidovat. Původně byl velmi nákladný, měl stát asi 80 milionů korun. Po změně konstrukčního systému a opláštění se cena snížila zhruba na 50 milionů korun. Konečná částka vzejde z výběrového řízení, současný nárůst cen stavebních prací a kurzové změny by však mohly výstavbu prodražit.
V současnosti se opravuje za zhruba 28 milionů korun internát školy. Budova byla uvedena do provozu v roce 1975, zastaralé jsou záchody, sprchy, elektřina i vybavení pokojů.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Proměnu desítek lokalit v Česku i krajiny, které, třeba kvůli zatopení, zcela zmizely, přibližuje nová výstava na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vychází z dlouhodobého projektu, jehož řešitelé sledovali změnu podoby i funkcí krajiny a to, jak na ni dopadly zásahy člověka. Dvě desítky míst tým představil už předloni. Výstava, která začala dnes, cílí na druhou část projektu. Lidé mohou expozici na Albertově navštívit do konce srpna.
Několik panelů výstavy i související web návštěvníky seznámí například s pozůstatky hornické činnosti na Trutnovsku, tím, jak rozmach textilního průmyslu v 19. století ovlivnil Rohlice a Vesec, nynější součásti Liberce, i to, jak se tato místa proměnila v poválečné době.
Jako příklad území, jehož krajina prošla rychlými a dramatickými změnami, tým zmínil například oblast Karviná-Doly, kde stávala stará zástavba Karviné. Badatelé zdůraznili, že do poloviny 19. století tam byla běžná venkovská zemědělská krajina, což změnil rozvoj těžby uhlí, jejímž vlivem vyrostlo průmyslové město.
Těžba nakonec podle nich na město dopadla, první potíže s praskáním domů a poklesy území kvůli poddolování začaly už ve 30. letech 20. století. Později bylo rozhodnuto, že stará zástavba těžební činnosti zcela ustoupí. Poté, co po roce 1990 přišel útlum těžby, nastala další změna, uvedli vědci. Místo funkce produkční má podle nich nynější tamní krajina funkce rekreační, sportovní a značnou část území popsali jako spontánně vyrůstající „novou divočinu“.
Spoluautorka projektu Lucie Kupková upozornila i na Novomlýnské nádrže. „To, co tam bylo dřív cenné, třeba meandry, bohatá přírodní společenstva, bylo zatopeno. Paradoxně však tak ale vzniká většinou něco nového, cenného. Ale třeba v tomto případě, jsme přece jen víc ztratili, než jsme získali,“ řekla vědkyně, která vede na fakultě katedru aplikované geoinformatiky a kartografie. „V případě zatopených území je nová funkce spíš rekreační. Rozvíjí se tam nejen ta vodní turistika, ale třeba na jižní Moravě i ta vinařská. Přeměněná krajina žije novými funkcemi, novým životem a často je to bohaté, ale je to úplně něco jiného,“ konstatovala expertka. Kupková dodala, že tým většinou využíval data ze stabilního katastru z poloviny 19. století.
„V tom územním detailu katastru a parcel, je krásně zachycena paměť krajiny, ta nejstarší struktura, s níž většinou pracujeme,“ řekla vědkyně. Podotkla, že se vědci snaží postihnout všechny významné změny, které ovlivnily daná místa, k čemuž slouží i moderní letecké snímky.
Projekt Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce a zpřístupnění podpořilo ministerstvo kultury. Kupková uvedla, že v dalším projektu by se tým rád zaměřil na komplexní hodnocení změn v pohraničí v poválečné době. Na nynějším projektu pracovaly dvě desítky vědců a vědkyň.
Autor: Přírodovědecká fakulta UK
Zdroj: ČTK
Kvě 16, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
U Labe v blízkosti sídliště Polabiny v Pardubicích bude nejspíš příští sezonu sluneční pláž. K vodě povedou schody, budou tam lehátka a kousek dál i ohniště. Projekt odhadem za 3,1 milionu korun je hotový, stavět se začne nejspíš na podzim. Pláž bude kousek od letního kina. Povede na ni mlatová cesta propojená se stezkou, která vede podél Labe. U vody budou betonové schody, nad nimi dřevěné plato s lehátky. Na trávě bude ohniště s kruhový posezením a v okolí řeky další lavičky.
Na stavbě se nejdřív musí obvod domluvit s Povodím Labe, kterému patří pozemky. „Musíme projít kolečkem schvalování a konečně se snad posuneme ke stavebnímu povolení,“ řekl starosta Radek Hejný (ANO). Obvod plánoval, že pláž bude hotová letos, což se nejspíš nepovede.
„Už jsem trochu pesimista. Vidím, že bychom to zrealizovali na podzim, aby pláž byla připravená na příští sezonu,“ dodal Hejný. Obvod teď potřebuje od Povodí Labe takzvané právo stavby a připravuje k němu smlouvu. „Je to vcelku běžný institut, když někdo chce stavět na cizím pozemku. Je to podobné jako věcné břemeno, zapisuje se do katastru nemovitostí a umožní městu akci uskutečnit,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí a dopravy městského obvodu II Tomáš Řezanina.
Okolí Labe i Chrudimky a vodních ploch pro rekreační účely postupně proměňuje město i obvody. V minulosti vznikly na protipovodňových valech u Labe cyklostezky, staví se přístupové schody k vodě, u nich jsou mola. Kolem Chrudimky jsou opravené cyklostezky a cesty pro pěší.
Některé projekty v minulosti naopak neuspěly. Služby města Pardubic chtěly postavit v Polabinách relaxační centrum Lonkovka. V roce 2019 projekt po dvou letech zastavilo ministerstvo životního prostředí, protože tam žijí chránění živočichové a rostliny. Záměr se nelíbil některým obyvatelům ani ekologickým spolkům.
Přes Labe pak měla vést lávka, měla spojovat sídliště Závodu Míru a Polabiny. Město od projektu roce 2019 ustoupilo, protože by stavba vyšla na několik desítek milionů korun, poslední projektové náklady činily přes 100 milionů korun.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
