Bře 6, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Během následujících tří let budou vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvíjet nový hybridní světelný systém (MOEMS) na bázi grafenu s nastavitelnou vlnovou délkou a intenzitou. Umožní jim to mezinárodní grant ve výši 7 milionů korun. Vyvíjené zařízení by mohlo zpřístupnit metody pro testování bezpečnosti potravin nebo monitorování zdravotního stavu.
Laditelné světelné zdroje jako součást MOEMS (mikrooptoelektromechanické systémy) se v posledních letech staly předmětem mnoha výzkumů. S objevem grafenu a díky jeho novým fyzikálním vlastnostem se otevřelo široké pole pro výzkum a pro využití jeho unikátních vlastností v různých aplikacích. Grafen je monoatomická vrstva atomů uhlíku uložená do dvourozměrné hexagonální krystalické mřížky, (připomíná tvar včelí plástve) a patří k nejpevnějším známým materiálům na světě.
Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pod vedením Martina Kalbáče získali právě na výzkum těchto hybridních světelných systémů mezinárodní grant v celkové výši 7,23 milionu Kč v rámci evropské výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020.
Na projektu se budou podílet společně s partnery z Německa (Fraunhofer ENAS Chemnitz, TU Bergakademie Freiberg) a Polska (Institut technologií elektronických materiálů Varšava). Česká část výzkumu se bude soustředit na přípravu a charakterizaci grafenových membrán.
„Výsledkem projektu budou nové, precizně laditelné světelné zdroje, které mohou poskytnout světlo v široké spektrální oblasti a současně vylepšit spektrální rozlišení. Nově vyvinuté zařízení by tak mohlo více zpřístupnit veřejnosti metody pro testování bezpečnosti potravin či monitorování zdravotního stavu,“ vysvětluje cíl výzkumu Martin Kalbáč.
Ambiciózní projekty pro výzkum materiálů
Výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020 se účastní 28 finančních agentur z 22 zemí s celkovým rozpočtem přesahujícím 20 milionů eur na národní a regionální financování. Cílem výzvy je financovat ambiciózní nadnárodní projekty zaměřené na výzkum a inovace v materiálovém výzkumu, včetně materiálů pro nízkouhlíkové energetické technologie a související výrobní technologie. M-ERA.NET si klade za cíl posílit příspěvek materiálového výzkumu a vývoje k energetickým aplikacím tam, kde je to relevantní.
Do výzvy bylo celkem předloženo 236 předběžných návrhů, k podání úplného návrhu pak bylo doporučeno 146 návrhů, z nichž bylo do hodnocení podáno 144 návrhů. K hodnocení prošlo 119 projektů; vybraných je 42 projektů, které budou dohromady financovány částkou 32,3 milionu eur. Mezi podpořenými projekty je 9 projektů s českou účastí.
Zdroj a více informací: doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
martin.kalbac@jh-inst.cas.cz
+420 266 05 3804, 3445, 2101
Daniel Jakeš
PR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
daniel.jakes@jh-inst.cas.cz
+420 721 648 855
Zdroj foto: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
Bře 5, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Už 200 milionů korun vyčerpali obce, spolky, firmy i občané na výsadbu stromů uvnitř měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí aktuálně navyšuje dotační titul o dalších 100 milionů korun. Peníze připraví města a obce na dopady změny klimatu.
„Lidé mají o sázení stromů opravdu obrovský zájem. Jen za první dva měsíce letošního roku nám dorazilo 456 žádostí o podporu v objemu téměř 100 milionů korun. To jsou skutečně rekordní čísla. V dotační výzvě jsme do dnešního dne rozdělili už 200 milionů korun, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. A dnes také přidáváme do programu dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat,“ oznámil dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
Cílem dotačního programu je nabídnout zájemcům jednoduchý finanční mechanismus na podporu výsadeb listnáčů v zastavěných částech měst a obcí. O dotaci může požádat prakticky kdokoliv, od samospráv, škol a spolků přes instituce, podniky až po samotné občany, jedinou podmínkou je prokazatelný vztah k místu výsadby.
„Díky širokému spektru žadatelů, jednoduché administrativě, rychlému zpracování žádostí a vstřícnému nastavení podpory, kdy příspěvek až 250 tisíc korun pokryje i 100 procent výdajů za nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči o stromky, vyčerpali zájemci dvousetmilionovou alokaci dotační výzvy za necelý rok a půl,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Aktuálně lze z výzvy podpořit výsadbu stromů na veřejně přístupných místech měst a obcí umístěných v zástavbě, kde to technické podmínky dovolují a kde výsadba dává smysl. Z programu je financována také výsadba v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Vedle samotných sazenic program přispívá i například na nákup substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale i na zajištění odborného posudku.
MŽP podporuje také výsadbu ve volné krajině, a to z Programu péče o krajinu. V jeho aktuálně otevřené výzvě na výsadbu vyhradilo 20 milionů korun.
Obě dotační výzvy jsou součástí celonárodní iniciativy MŽP a Nadace Partnerství Sázíme budoucnost, jejímž cílem je vysázet v České republice do 5 let mimo les 10 milionů nových stromů.
Detaily k podmínkám výzvy najdete na webu Státního fondu životního prostředí ČR nebo na www.sazimebudoucnost.cz, kde se sbírají i další soukromé zdroje na podporu výsadeb.
Celý obsah výzvy naleznete zde: Výzva 9/2019 NPŽP
Zdroj: MŽP (tisková zpráva)
Úno 15, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ve specializované papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku pracují na menší dětské zoo, s jejím otevřením se počítá zhruba v květnu. Budou v ní například klokani nebo ovce, v současné době je zde malý dětský koutek. Součástí dětské zoo bude i terasa na posezením, domeček na hraní, vodní prvek, bude to centrum pro děti.
Jižně od Brna se nachází malá vesnička Bošovice, ve které je zcela ojedinělá zoo. Specializuje se na chov papoušků a láká i na překrásné prostředí – vodní plochy, fontánky, přírodní oddechové scény a altán s pozorovatelnou. Najdete zde 100 voliér, celkem je ke zhlédnutí kolem 200 papoušků, což je skutečně exotické lákadlo.
V zahradě je možné shlédnout aratingy, amazoňany, amazonky, ary a kakaduy. Nechybí ani kolekce afrických druhů papoušků jako je žako šedý nebo senegalský. Voliéry jsou citlivě zabudovány do bujného porostu zeleně a všechny druhy papoušků jsou srozumitelně a čitelně popsány. V areálu najdeme také altán, ze kterého lze nerušeně pozorovat život papoušků, v případě zájmu se můžete domluvit i na komentované prohlídce. Stavy papoušků se neustále rozšiřují, úspěšně se daří některé druhy rozmnožovat.
Kromě sídla mnoha zajímavých opeřenců zde najdete i Centrum ekologické výchovy. Nabízí informace o papouščích a zemích jejich původu, o chovu v zajetí a ohrožených druzích. Pro děti nabízí papouščí zoo stát se na jeden den ošetřovatelem.
Loni do zařízení zavítalo asi 43.000 lidí. Proti roku 2019 je to pokles zhruba o 2000 lidí, stále je to však druhý nejlepší výsledek od založení. Ředitelka zařízení Hana Škrháková uvedla, že především o letních prázdninách bylo v zoo plno.
Zdroj: Papouščí zoo
Úno 13, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli (myši) a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vyvíjených vakcín.
Leishmaniózy jsou onemocnění častá v Severní a Východní Africe, na Blízkém východě, v Jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech Evropských zemích okolo Středozemního moře. Podle WHO žije v ohrožení celkem asi miliarda lidí v 98 zemích světa, navíc přibývají počty importovaných nákaz do Evropy. Leishmaniózy se projevují pomalu rostoucími kožními vředy, které zanechávají výrazné jizvy po zbytek života. Některé druhy leishmanií se navíc mohou šířit do sliznic a vnitřních orgánů a vyvolávat smrtelně nebezpečnou viscerální leishmaniózu. Každý rok nově onemocní přes 1,5 milionu lidí a zhruba 30 tisíc zemře.
Léčba onemocnění je komplikována vysokou cenou přípravků a vznikem kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní. V současnosti neexistuje lidská vakcína. Dosavadní pokusy o vývoj účinné vakcíny byly podle profesora Petra Volfa neúspěšné i proto, že nedostatečně zohledňovaly přirozený přenos parazita. Důležitou roli v přenosu onemocnění hraje totiž přenašeč, kterým je drobný dvoukřídlý hmyz. „Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit. Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ popisuje profesor Volf. V další fázi projektu bude proto účinnost vakcíny testována na zdravých dobrovolnících v Anglii, kteří budou v přísně kontrolovaných podmínkách v Yorku pobodání flebotomy experimentálně nakaženými leishmaniemi.
Výzkum je hrazen grantem agentury Medical Research Council ve Velké Británii, kromě anglických a českých vědců jsou zapojeni i výzkumníci na univerzitách v Tel Avivu, Jeruzalému a Montrealu, společně s firmou Vibralogic GmbH. První publikace shrnující dosavadní výsledky projektu „Characterization of a new Leishmania major strain for use in a controlled human Infection model“ byla právě publikována v časopise Nature Communications.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta, Uk, ZDE
Úno 12, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Lidé si loni po vypuknutí epidemie covidu-19 začali víc uvědomovat přínosy vědy a technického vzdělávání. Přibližně tři čtvrtiny se domnívají, že společnost potřebuje hlavně technicky vzdělané pracovníky. Vyplývá to z průzkumu State of Science Index (SOSI) od společnosti 3M. Před krizí podle něj zastávalo až 85 procent lidí názor, že pracovní trh požaduje především zkušené obchodníky. State of Science Index (SOSI) je platforma, prostřednictvím které společnost 3M celosvětově sleduje postoj lidí k vědě.
Průzkum se konal loni ve 14 zemích, v každé se ho zúčastnilo 1000 dospělých.
Výsledky ukázaly, že 79 procent rodičů by povzbudilo své děti na cestě za vědeckou kariérou. Problémem zůstává to, že zhruba dvě pětiny studentů mají obavy, že pro to nejsou dost chytří. Často navíc slyší, že věda a technické obory jsou jen pro mimořádně inteligentní jedince, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Čtvrtina respondentů uvedla, že žáci základních a středních škol se o vědách ani moc neučí.
Nedostatek odvahy a sebevědomí pro studium technických odborů může podle průzkumu souviset s ekonomickým postavením. Svými znalostmi v oblasti vědy si není jisto 52 procent lidí z bohatších rodin, 64 procent z rodin se středně vysokými příjmy a 71 procent chudých. Souvislost s tím mají i mylné představy o předpokladech k vědecké kariéře. Víc, než polovina lidí z nízkopříjmových rodin si myslí, že vědcem se může stát pouze génius. Ve rodinách s vyššími příjmy je tento názor zastoupen méně.
Ke zvýšení zájmu o vědecké vzdělání může vést například dostatečná motivace studentů. Nejlepším způsobem, jak toho docílit, je podle poloviny dotázaných výuka zábavnější formou. Pozitivní vliv by mohlo mít také to, když budoucí studenti uvidí, jak se dá věda uplatnit v každodenním životě a jak může změnit svět k lepšímu, uvedli autoři průzkumu.
Dál připomněli, že technicky vzdělaní lidé jsou už nyní potřeba pro rozvoj umělé inteligence, robotizace, zpracovávání dat a hledání ekologických řešení v průmyslu, dopravě a dalších odvětví ekonomiky.
Autor: ČTK
