Pro 21, 2025 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem představila novou vizuální identitu. Odkazuje na směřování organizace, která chce být blíž přírodě i návštěvníkům. Základní barvou organizace, pod kterou patří také útulek, je zelená. Vzhled je postaven na jednoduchosti, hravosti a srozumitelnosti, uvedla ředitelka Ilona Pšenková. Změna přichází téměř po dvaceti letech v době, kdy zoo realizuje první projekty plánu rozvoje a připravuje důležité ekologické a chovatelské projekty.
„Chceme lidem srozumitelně a zábavně přibližovat svět, ve kterém žijeme, a práci, kterou děláme. I proto se mění jazyk, kterým k nim promlouváme,“ řekla Pšenková. Instituce mění podle ředitelky náhled na fungování. V plánu jsou projekty zaměřené na šetrné nakládání s vodou, obnovitelné energie a podporu místní biodiverzity.
Autorem loga a nové vizuální identity je grafik Pavel Trávníček, který na realizaci spolupracoval se studiem JinJan. „Úkol nebyl jednoduchý, v průběhu tvorby vedení zoo přinášelo mnoho podnětů, které jsme společně zpracovávali do jednotného funkčního celku,“ uvedl architekt studia Jindřich Ráftl. Změna identity není podle ředitelky jen kosmetická úprava, ale vnější odraz toho, co se děje uvnitř zoo, která má být místem poznání, odpočinku a zážitků. Grafickým základem je písmo shoika, které je podle tvůrců jednoduše čitelné, funkční a dobře funguje v tištěném prostoru. Logo má horizontální i vertikální podobu. Základním pilířem je barevná paleta. Zelená, jako hlavní barva, odkazuje na život, přírodu a udržitelnost. Doplňkové barvy, oranžová, modrá a růžová, slouží pro ilustrace, zvýraznění sdělení nebo tematické materiály a kampaně, má evokovat energii a svěžest. Barvy jsou podle autorů navrženy tak, aby byly dostatečně kontrastní a mohly se snadno kombinovat v tištěné podobně i on-line prostředí.
Jedním z nejvýraznějších prvků nové identity jsou ikonicky stylizované ilustrace zvířat. „Chtěli jsme mít možnost z jednotlivých prvků vyskládat i různá zvířata, geometrické, jednoduché, přesto hravé a kreativní, vizuálně přitažlivé pro všechny věkové skupiny,“ uvedla Pšenková. Prvky nové vizuální identity se budou v zoo objevovat postupně. Zahrada chce připravit také nový web. Nové logo už mají zaměstnanci na uniformách. Novou vizuální tvář zoo si mohou zájemci prohlédnout ve videu zveřejněném na webu zahrady a na facebooku.
Samostatně zpracovaná je nová značka Centra pro zvířata v nouzi při zoo. Logo útulku pracuje s tvarem stylizovaného útočiště, pracuje s typologií vizuální identity zoo, ale kombinuje sytou oranžovou a tmavě červenou barvu. „Díky jasné a důstojné vizuální značce lidé lépe pochopí, co útulek a lidé v něm dělají. Navíc centrum letos slaví 30 let od založení, takže nová vizuální identita je pro tuto instituci takovým dárkem,“ uvedla Pšenková.
Autor: Zoo Ústí nad Labem
Pro 7, 2025 | Zvířata
Způsob, jakým larvy potemníka druhu Zophobas rozkládají plasty, zkoumají vědci z Ústavu chemie a biochemie (ÚCHB) Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtějí porozumět roli enzymů a dalších proteinů v tomto procesu. Jejich zjištění by mohla pomoci vyvinout ekologičtější biotechnologické postupy rozkládání plastů.
Výroba plastů globálně každoročně přesahuje 400 milionů tun, přičemž se recykluje jen malá část. „Většina plastů končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do přírody, kde dlouhodobě ohrožuje ekosystémy i potravní řetězce. Proto zkoumáme, jak larvy potemníka Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Zjištění by mohla vytvořit pevný základ pro vývoj nových, šetrných a biologicky orientovaných technologií recyklace plastů,“ uvedl Tomáš Do z ÚCHB, který se na výzkumu podílí.
Larvy potemníka druhu jsou známé i jako takzvaní superčervi. Tento hmyz je schopen se živit materiály s nízkou výživovou hodnotou. V posledních letech se ukázalo, že tyto larvy dokážou konzumovat a částečně rozložit široké spektrum syntetických polymerů, včetně polystyrenu (PS), polyethylenu (PE) či polyethylentereftalátu (PET). Larvy plasty nejdříve mechanicky rozkoušou a ve střevech pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokážou takto narušený plast chemicky rozkládat.
Vědci chtějí pochopit principy, které larvy k rozkládání plastů používají. „Pokud identifikujeme klíčové enzymy a metabolické procesy během degradace, můžeme je pak využít samostatně, bez nutnosti použití larev,“ doplnil Do.
První průběžné výsledky potvrzují, že larvy dokážou nejen různé typy plastů rozkládat, ale dokonce na nich i dlouhodobě přežívat. Výzkum může přispět k vývoji enzymů a mikrobiálních systémů, které budou schopné plasty rozkládat mnohem efektivněji než současné technologie. Využít by jej mohly především biotechnologické firmy, které se enzymatickou a mikrobiální recyklací plastů zabývají.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Pro 2, 2025 | Zvířata
Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda. Česká společnost ornitologická (ČSO) zaznamenala 838 hnízd s vzrostlými mláďaty, o jedno hnízdo více než loni. Letos se také zapojilo rekordních 1262 dobrovolných pozorovatelů hnízd.
„Na hnízdech se nám podařilo pozorovat o 21 párů více než v předchozí sezoně, konkrétně jsme je pozorovali na 1034 hnízdech. Z nich nakonec úspěšně vyhnízdilo 838 párů, které vyvedly celkem 2373 mláďat. To je o 147 mláďat méně než loni, kdy se z 849 hnízd podařilo vylétnout 2520 mláďatům,“ uvedla koordinátorka programu Čapí hnízda Gabriela Dobruská. Dodala, že i přes to jde o druhý nejúspěšnější rok v historii programu.
Úspěšnost sezony hodnotí ornitologové podle počtu vzrostlých mláďat. „Malá mláďata nemůžeme do vyhodnocení zahrnout, protože byla pozorována ve věku, kdy jsou ještě hodně zranitelná. Zvláště dlouhotrvající deště, kroupy nebo prudké ochlazení mohou být fatální. Proto je velmi důležité, že dobrovolníci sledují hnízda opakovaně,“ uvedla Dobruská.
Letos dobrovolníci sledovali hnízdění až do konce u naprosté většiny hnízd. „Ke konci sezony nám chyběly záznamy u několika desítek hnízd zejména v Plzeňském a Karlovarském kraji. Po naší výzvě se však nakonec podařilo většinu těchto hnízd zkontrolovat,“ řekla Dobruská. Chybí informace o osudu mláďat z osmi hnízd.
Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů či zda je potřeba kontrola hnízda.
Podle ČSO počet čápů dlouhodobě roste. „Od roku 2014 narostl počet hnízdících párů o více než 30 procent a s nimi i počet mláďat. Oproti prvnímu roku programu, kdy čápi vyvedli přes 1500 mláďat, byl jejich počet v posledních dvou letech o více než 800 vyšší,“ uvedla Dobruská.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Pro 2, 2025 | Zvířata
Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.
Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří již mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.
„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá. „Zavádíme minimální standardy pro dobré životní podmínky zvířat, stanovujeme pravidla pro sledovatelnost a harmonizujeme legislativu. Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.
Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.
Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů. „Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropský konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala. Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.
Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy Kč), uvedla již dříve Evropská komise. Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje 60 procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.
Autor: Evropský parlament
Pro 2, 2025 | Zvířata
Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR vyvinuli ve spolupráci s anglickým kolegy model strojového učení, který jim pomáhá rozpoznávat takzvaná parazitická vejce nakladená v hnízdech. Při rozpoznání vejce, které do hnízda nepatří, dosahuje model, který pracuje s fotografiemi, 97 procent úspěšnosti, zatímco lidé je dokázali rozeznat v 87 procentech případů.
Nejznámějším příkladem takzvaného hnízdního parazitismu, kdy pták klade svá vejce do cizích hnízd a nechává tak péči o svá mláďata jiným, je kukačka obecná. Ta svá vejce klade do hnízd jiných druhů ptáků. Mnohem méně prozkoumaný je ale tento jev uvnitř stejného druhu. Vědci jej znají například od některých druhů kachen, vrabců nebo špačků.
„Zatímco kukaččí vejce se na první pohled často liší od vajec hostitele, odhalit parazitické vejce v hnízdě stejného druhu je mnohem obtížnější, protože se od ostatních odlišuje jen minimálně. Nová studie ukázala, že i zkušení ornitologové se při vizuální identifikaci parazitických vajec často mýlí. Dosavadní výzkumy proto spoléhaly především na genetické testy, které sice poskytují spolehlivé výsledky, ale jsou finančně a časově náročné. I to je důvod, proč zůstává vnitrodruhový hnízdní parazitismus dosud poměrně málo prozkoumanou strategií,“ uvedl hlavní autor studie Michal Šulc.
Model vznikl na základě snůšek vlaštovčích hnízd, u nichž už vědci tento jev popsali. „Pro jeho vytvoření jsme použili data o vzhledu 270 vlaštovčích vajec od 54 různých samic a zohlednili jsme všechny hlavní znaky vajec – velikost, tvar, zbarvení i skvrnitost. Na základě těchto informací se model nejprve naučil rozlišovat, jak podobná si jsou vejce snesená jednou samicí, a jak se naopak vejce liší mezi různými samicemi. Následně jsme vytvořili téměř 2000 ‚uměle parazitovaných‘ hnízd, abychom otestovali přesnost modelu při určování cizího vejce,“ dodal Michal Šulc.
Model i návod k jeho použití jsou volně dostupné a vědci doufají, že usnadní budoucí výzkum hnízdního parazitismu u ptáků.
Autor: Akademie věd
