Dub 1, 2025 | Zvířata
Zoologické zahrady v Ústeckém kraji přijímají preventivní opatření kvůli slintavce a kulhavce. Onemocnění postihuje zejména sudokopytníky. Objevilo se u zvířat na Slovensku a Maďarsku. Například ústecká zoologická zahrada proto žádá své návštěvníky, kteří v uplynulých 21 dnech navštívili jednu ze zemí, kde je ohnisko nákazy, aby cestu do zoo odložili, řekla mluvčí zoologické zahrady Veronika Schranková.
V ústeckém areálu je uzavřená dětská zoo, kde jsou ovce kamerunské. Lidé je nesmějí krmit ani se jich dotýkat. „Ze stejného důvodu bude nyní pozastaveno uplatňování poukazů na zážitkový program Krmení žiraf. Platnost poukazu bude případně prodloužena,“ uvedla Schranková. V pokladnách jsou k dispozici informační letáky, kde se mohou o nákaze lidé dozvědět další podrobnosti.
Preventivní opatření přijímá také děčínská zoo. „S okamžitou platností je vstup do areálu zoo možný pouze přes dezinfekční rohože, které byly instalovány jak pro pěší návštěvníky, tak pro automobily,“ informovala novináře mluvčí instituce Alena Houšková. Dezinfekční rohože jsou i u vstupů do budov, kde jsou chovaní kopytníci. Lidé nesmějí krmit ovce kamerunské, platí také dočasný zákaz si zvířata hladit. „Prosíme návštěvníky o respektování těchto opatření a o zvýšenou ohleduplnost,“ řekl ředitel zoo Roman Řehák s tím, že opatření platí do odvolání.
Zoopark v Chomutově kvůli nákaze rovněž přistoupil k zákazu kontaktu se zvířaty, což zahrnuje krmení i dotýkání. Instituce pozastavila prodej krmiva v automatech i na pokladnách. Zavřený zůstane vstup do expozice s domácími zvířaty. Zástupci zooparku na facebookovém profilu upozornili na to, že se s dalším vývojem šíření nákazy mohou opatření ještě změnit.
Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé virové onemocnění nepřenosné na člověka, pro chovy je však velmi nebezpečné. V případě výskytu je nutné veškerá zvířata v chovech utrácet. V Československu se onemocnění naposledy objevilo v roce 1975.
Autor: ZOO Ústí nad Labem
Bře 22, 2025 | Zvířata
Dvě desítky labutí, které počátkem týdne uhynuly u přehrady Jesenice na Chebsku, měly podle Státního veterinárního ústavu virus ptačí chřipky, potvrdil to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Jelikož šlo o volně žijící ptáky, žádná opatření pro chovatele v oblasti nálezu z toho zatím neplynou.
„Obdrželi jsme výsledky vyšetření uhynulé labutě a byla u ní potvrzena přítomnost viru ptačí chřipky H5N1,“ uvedl Majer. Dodal, že u uhynulé labutě bude provedeno také toxikologické vyšetření s cílem potvrdit, či vyloučit možnou otravu. Jeho výsledky budou známy za několik týdnů.
Žádná mimořádná veterinární opatření v oblasti nálezu uhynulých ptáků zatím přijímána nebudou. „Krajská veterinární správa o nálezu vyrozumí obce a také komerční chovy. Obecně platí, že by chovatelé měli věnovat pozornost zdravotnímu stavu ptáků v chovech a dodržovat zásady biologické bezpečnosti,“ dodal mluvčí.
Postupně u vodní nádrže Jesenice uhynulo od pondělí 10. března 17 labutí a jeden racek. Případem se kromě veterinární správy zabývají Česká inspekce životního prostředí a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Autor: Státní veterinární správa
Bře 22, 2025 | Zvířata
Na boj s komáry ministerstvo životního prostředí vyčlení 20 milionů korun. Spouští proto novou dotační výzvu zaměřenou na boj proti přemnoženým komárům v lužních lesích, čímž chce podpořit projekty orientované na monitorování, prevenci a redukci komářích populací. O dotace mohou žádat obce, kraje, veřejné vysoké školy a další instituce. Žádosti bude možné podávat od 17. března do 14. července letošního roku.
Dotace se zaměřují na oblasti s častými komářími kalamitami – konkrétně na chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří, Litovelské Pomoraví a Soutok. Lužní lesy jsou biologicky cenná území, která v jarním období fungují jako rozsáhlá líhniště komárů. Nový systém prevence má pomoci jejich populaci regulovat a zároveň zachovat ochranu těchto ekosystémů.
„V rámci Národního programu Životní prostředí jsme proto připravili novou dotační výzvu na podporu projektů, které umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas provádět adekvátní zásahy redukující populaci komárů,“ uvedl vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Michal Servus.
V závislosti na komplexnosti projektů mohou žadatelé získat od pěti do 15 milionů korun. „Každý projekt musí mít vytvořený integrovaný systém prevence na celém území daného CHKO, bude obsahovat pokročilý monitoring a bude mít stanovená konkrétní opatření pro rizikové oblasti ke zvládání kalamitních stavů komárů. Dále bude zahrnovat návrh doporučení a podnětů pro přilehlé okolí, včetně intravilánu obcí,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodal, že dotace může pokrýt až 100 procent způsobilých výdajů.
Nově vypsaná výzva navazuje na výsledky pilotního inovativního projektu, který získal podporu z Norských fondů a přinesl nový přístup v prevenci komářích kalamit. Projekt Mosprema, který uskutečnila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, využíval moderní technologie, jako jsou senzorové sítě a 3D modelování, k efektivnímu monitorování populací komárů a minimalizaci chemických zásahů.
Autor: MŽP
Bře 22, 2025 | Zvířata
Ornitologové objevili nové hnízdo vzácného orla mořského ve Zlínském kraji. Na území kraje jsou známé dva hnízdící páry tohoto druhu, nově objevený pár orlů mořských hnízdí na území Vizovické vrchoviny, uvedl Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Na ochraně páru spolupracují odborníci ze Zlínského kraje s Lesy České republiky a Českou společností ornitologickou, která na výskyt páru poprvé upozornila.
Od začátku ledna do 15. července jsou v oblasti hnízdiště omezené lesnické práce, a to do vzdálenosti minimálně 300 metrů od hnízda. Orli mořští v době hnízdění obhajují své teritorium, dostavují hnízdo, snášejí vejce a vyvádějí mladé.
„Dohoda je výsledkem velmi dobré spolupráce ochrany přírody Zlínského kraje s lesníky. Snažíme se společně vytvářet podmínky, které tomuto vzácnému dravci umožní bezpečné hnízdění a nerušený vývoj mláďat,“ uvedla krajská radní Renata Prchlíková (ANO).
Orel mořský patří mezi nejvzácnější druhy dravců hnízdící v Česku. Jde také o jeden z nejcitlivějších druhů na vyrušování. Ve Zlínském kraji mohou lidé tohoto dravce spatřit například podél řeky Moravy, u Ostrožských jezer a jezer v okolí Spytihněvi. Ornitologové vědí o stovce hnízdících párů v Česku.
Autor: Zlínský kraj
Bře 13, 2025 | Zvířata
Medvěda kamčatského Bruna, maskota děčínské zoologické zahrady, brzy doplní samice Irina. Prozatím žije v Zoo Brno. S jejím převozem může pomoci veřejnost, která dlouhodobě volala po rozšíření chovu medvědů. Zoo spustila kampaň s názvem ‚Vezeme Irinu do Děčína‘. Lidé si mohou zakoupit jednotlivé kilometry její trasy, o tom informovala mluvčí zoo Alena Houšková.
Medvědice urazí 320 kilometrů, přičemž jeden kilometr stojí 200 korun. Všichni dárci se objeví na interaktivní mapě, která bude ukazovat, kolik kilometrů už Irina ujela a kolik jí zbývá. Podpořit cestu koupí kilometrů může veřejnost na e-shopu.
„Chceme, aby se návštěvníci cítili součástí této velké změny. Irina bude velkým obohacením naší zoo a věříme, že i lidé, kteří se na jejím příjezdu budou podílet, si k ní vytvoří silný vztah,“ uvedla Houšková.
Medvěd kamčatský nahradil v děčínské zoo medvědy grizzly, kteří byli až do podzimu 2018 symboly zahrady. Poslední samice Helga uhynula v listopadu 2018. Také medvěd Bruno v roce 2019 do zoo dorazil z brněnské zoo. Od té doby hledalo vedení zoo vhodnou samici.
Autor: ZOO Děčín
