Dub 18, 2025 | Zvířata
Chomutov dočasně uzavřel cestu pro pěší mezi pastvinami na Březenecké, důvodem je prevence nákazy slintavkou a kulhavkou. Cesta vede od sídliště směrem k lesu. Město k opatření přistoupilo na základě žádosti provozovatele místní farmy. Cestu denně využívá velké množství lidí, což představuje riziko pro zvířata, která zemědělec na pastvinách chová. O zavedení opatření informovala radnice na webu. Onemocnění postihuje zejména sudokopytníky. Objevilo se u zvířat na Slovensku a v Maďarsku.
„Cesta bude uzavřena po dobu nezbytně nutnou, a to dle vývoje situace a pokynů státních orgánů. Místa uzavření budou označena výstražnými cedulemi a zajištěna balíky sena. Děkujeme veřejnosti za pochopení a respektování tohoto opatření,“ řekla vedoucí odboru a majetku na chomutovském magistrátu Jitka Řeháková.
Už dřív zavedly preventivní opatření zoologické zahrady v Ústeckém kraji. Chomutovský zoopark, děčínská zoo i zoo v Ústí nad Labem přistoupily k zákazu kontaktu návštěvníků se zvířaty. Do děčínské zoo vstupují návštěvníci přes dezinfekční rohože, ústecká zahrada požádala návštěvníky, kteří byli v uplynulých 21 dnech v Maďarsku či na Slovensku, aby návštěvu areálu odložili.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné.
Autor: Město Chomutov
Dub 18, 2025 | Zvířata
Přemnožené stavy holubů v Lounech pomohou snižovat dva samci sokola stěhovavého. Dravci jsou ve výcviku. Holubů je na území města odhadem okolo 3000, jejich trus poškozuje památky i nemovitosti. Místní si na přemnožené ptáky stěžují, řekl mluvčí radnice Marcel Mihalik.
„Létají k nám ze sila z Dobroměřic, tam je výrobna krmiv. Bohužel ti přemnožené holuby neřeší a ti létají k nám,“ uvedl Mihalik. Město se snaží jejich počty redukovat. Celoročně tak činí pomocí odchytových klecí, které jsou umístěné v chrámu sv. Mikuláše, na budově jedné ze základních škol a v kostele Čtrnácti Svatých pomocníků. V zimě pak funguje aktivní odlov.
Radnice pracuje na vytvoření souboru opatření od humánních po striktní. Jedním z dalších opatření bylo pořízení holubníků. Nedávno město rozhodlo o pořízení dvou samců sokola stěhovavého zhruba za 40.000 korun. Speciální sokolnický výcvik a veterinární péči vyjdou na dalších 105.000 korun. V Lounech budou dravci po výcviku od září. „Sokoly jsme si zvolili, protože jde pro holuby o přirozeného predátora, v jehož jídelníčku je holub z 90 procent zastoupen,“ zdůvodnil volbu dravce Mihalik. Doplnil, že sokol útočí na hejna, která tím rozhání. „Holuby to znervózňuje, což je cílem. Akční rádius takového sokola je okolo deseti kilometrů. Slabší holubí jedince sokoli loví,“ popsal mluvčí. Samice město pořizovat nebude. Důvodem je vyšší pořizovací cena i předpoklad, že je samci přilákají v dospělosti sami z volné přírody. Ideální by pak podle Mihalika bylo, kdyby v Lounech či jejich blízkém okolí dravci zahnízdili a vyvedli mladé. „Proto je taky budeme monitorovat a necháme jim nainstalovat na dvě různá místa budky, aby naši noví strážci oblohy měli kde zahnízdit s budoucími partnerkami a mláďaty. Časem zhodnotíme, zda měl tento projekt zásadní vliv na redukci přemnožených holubů v Lounech,“ dodal mluvčí.
Holubi ve městě ničí objekty svým trusem, který ulpívá také třeba na městském mobiliáři či autech. Přemnožení je nejvíc vidět v centru města, kde na ně neplatí ani hroty na parapetech, římsách či soklech historických staveb. Lidé, kteří holuby na náměstí krmí, pro ně vytvářejí ideální podmínky. Na jejich vysoké množství si pak ale místní stěžují.
Autor: Město Louny
Dub 18, 2025 | Zvířata
Kriticky ohroženého puštíka bělavého zaznamenali v Jeseníkách odborníci při březnovém monitoringu výskytu sov v těchto horách. V jesenických lesích narazili na pět ze šesti druhů sov, které v oblasti žijí. Kromě puštíka bělavého byl mezi nimi sýc rousný, puštík obecný, výr velký a kulíšek nejmenší, sdělil Daniel Křenek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Odborníci se při monitoringu sov tentokrát zaměřili na jižní část Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Do terénního mapování se v březnu zapojili dobrovolníci z České společnosti ornitologické ve spolupráci s pracovníky AOPK. Sovy byly monitorovány především v nočních hodinách pomocí sluchu, přes den pak účastníci sledovali i ptáky s denní aktivitou. Během víkendu urazily monitorovací skupiny dohromady přes 216 kilometrů tras.
Celkem bylo během akce zaznamenáno 44 puštíků obecných, 19 sýců rousných, tři kulíšci nejmenší, dva výři velcí a také jedna lokalita s výskytem puštíka bělavého. Kromě sov se účastníkům akce podařilo pozorovat i další vzácné ptačí druhy, jak je například jeřábek lesní či čáp černý. Jedna ze skupin během noční pochůzky také zahlédla z několika desítek metrů vlka.
„Každoroční monitoring nám umožňuje sledovat, jak se jesenickým sovám daří, a zároveň poskytuje důležité údaje pro jejich ochranu. Díky zapojení dobrovolníků jsme schopni za krátký čas pokrýt rozsáhlé území,“ uvedl Křenek. Monitoring má podle něj kromě ochranářského i vzdělávací přínos. Účastníci si totiž vyměňují zkušenosti, prohlubují své znalosti a navazují nové kontakty.
Autor: AOPK
Dub 18, 2025 | Zvířata
Na české části Šumavy hnízdí osm párů sokola stěhovavého. Stabilně zde žijí od roku 2016 a od té doby šumavští sokolové vyvedli několik mláďat, která našla útočiště v jiných místech, řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Sokol stěhovavý byl v minulosti v Česku téměř vyhubený.
„Zdá se, že populace sokola stěhovavého je nejen na Šumavě zachráněná. Její ochrana ale musí pokračovat dál. Nesmí se povolit jeho lov, a hlavně v době hnízdění je třeba mu dopřát klid,“ uvedl ornitolog Správy NP Šumava Aleš Vondrka.
Sokol stěhovavý patřil mezi takzvané kosmopolitní druhy, tedy že se vyskytoval na všech kontinentech. V době druhé světové války a zejména po jejím konci se ale začal v zemědělství masivně používat insekticid DDT, který hubil nežádoucí hmyz a po jeho pozření umírala i jiná zvířata, což platilo pro sokola. „Stojí na vrcholu potravního řetězce. Jeho hlavní potravou jsou ostatní ptáci – především holubi, hrdličky a jiní zpěvní opeřenci. Ti se zase živí rostlinnou potravou, která v 50. a 60. letech obsahovala DDT. Tímto způsobem se jedovatý prostředek dlouhodobě kumuloval do tkání ptáků, kteří jsou kořistí právě třeba sokolů,“ uvedl Vondrka.
Na Šumavě se první sokolové objevili na začátku 90. let v oblasti kolem Černého a Čertova jezera u Železné rudy. „I když byli sokoli uměle odchováváni a vypouštěni do přírody, nakonec se prokázalo, že tito ptáci se do reprodukce moc nezapojili. V každém případě na Šumavě se sokoli nikdy nevypouštěli a jednalo se jednoznačně o přirozené zahnízdění,“ řekl k páru u Černého a Čertova jezera Vondrka.
Postupně se sokolí populace rozšířila a nyní čítá osm párů. „Dá se říci, že tento stav je zřejmě konečný. Další prostor pro nové páry na Šumavě už není,“ uvedl Dvořák. Za dobu, kdy sokolové na Šumavě hnízdí, vyvedli několik desítek mláďat, která se pak přesunula do hnízdišť v jiných státech. Například sedm párů hnízdí na bavorské straně Šumavy.
Autor: NP Šumava
Dub 18, 2025 | Zvířata
U krkonošské Stezky korunami stromů v Janských Lázních na Trutnovsku by měli od letošního podzimu žít medvědi hnědí. Stavba výběhu o rozloze přes půl hektaru začala v minulých dnech. Obývat by jej měli čtyři medvědi, kteří by měli do Krkonoš přijít ze slovenské Zoo Košice. Investice do stavební části projektu by měla činit přes 15 milionů korun, řekl mluvčí stezky Zdeněk Pop. V roce 2017 otevřená stezka patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím v Královéhradeckém kraji. Loni ji navštívilo téměř 200.000 lidí.
Výběh, v němž budou moct šelmy sledovat návštěvníci, by měl vyrůst v následujících šesti měsících pod jižní částí stezky na pozemku Správy KRNAP. Jeho součástí bude i zázemí a klidová zóna pro medvědy. Příchod medvědů je plánován na říjen, přes zimu by se měli aklimatizovat. Otevření medvědí expozice pro návštěvníky je naplánováno na Velikonoce v dubnu 2026.
Příprava medvědária začala v roce 2022. Společnost Stezka korunami stromů Krkonoše na projektu spolupracuje se Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem a Správou Krkonošského národního parku. Chov bude detašovaným pracovištěm safari parku, který se zaměřuje na Afriku a medvědy ve Dvoře Králové nechová.
Chov medvědů v Janských Lázních má ambici fungovat v rámci takzvaného Evropského chovného programu. „Cílem projektu je podpora ochrany a zachování genofondu medvěda hnědého. Ekovýchovná část projektu se bude zabývat nejen rolí predátorů v přírodě, ale současně také problémy, které přináší jejich soužití s lidmi,“ uvedl Pop.
„Návštěvníci si budou moci prohlédnout medvědy hnědé v jejich přirozeném prostředí lesa,“ uvedl jednatel Stezky korunami stromů Krkonoše Filip Pekárek. Přístup KRNAP a dvorské zoo označil za vstřícný a konstruktivní. „Dává nám to příležitost pomoci vybudovat pro medvědy zcela nový výběh a zázemí odpovídající nejmodernějším požadavkům, což je na řadě míst dnes problematické,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Medvěd hnědý je podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische jediným zástupcem své čeledi, který se i v novověku vyskytoval na území současného Krkonošského národního parku. „Do Krkonoš se tímto počinem vrátí přesně po 300 letech,“ uvedl. KRNAP se v projektu zaměří na výchovnou část, na vysvětlování důležitosti role velkých šelem v ekosystému a historii života medvědů v Krkonoších. Stezka korunami stromů má délku 1,5 kilometru a je zakončena výstupem na 45 metrů vysokou vyhlídkovou věž. Její součástí je i podzemní expozice, v níž mohou návštěvníci studovat mikrosvět půdy, od kořenů po nejmenší živočichy. Vybudování stezky přišlo na 170 milionů korun.
Autor: KRNAP
