Kvě 18, 2025 | Zvířata
V lesích vrcholí hnízdění sov a lidé mohou najít mladé ptáky vypadlé z hnízd na zem. Mláďata, pokud nejsou viditelně zraněná, by se lidé podle lesníků neměli pokoušet zachraňovat. Jejich rodiče se o mláďata dokážou postarat, řekla mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v Česku, populaci sov od roku 2020 v rámci programu Vracíme sovy lesu podpořil instalací tisíců budek.
„Setkali jsme se již s desítkami případů, kdy lidé nalezené sovy z lesa přinesli do záchranných stanic. Narušili tím však přirozený vývoj jejich populace,“ uvedla mluvčí. Mladí puštíci, kalousové či výři z méně prostorných hnízd mnohdy seskočí dřív, než mohou vzlétnout. Rodiče je pak na místě několik dní krmí a poté je převedou do bezpečnějších hustších porostů nebo korun stromů.
Mláďata potřebují podle lesníků lidskou pomoc pouze tehdy, když jsou zraněná nebo se nacházejí v místech s častým výskytem koček a psů. Případnou pomoc ptákům by lidé měli vždy konzultovat s pracovníky záchranných stanic.
Program Vracíme sovy lesu spustily Lesy ČR v době vrcholící kůrovcové kalamity a s tím související velké výsadby lesů. Sovy jsou totiž přirozeným predátorem přemnožených hrabošů likvidujících kořínky nově vysazených stromků. „Nejvíce sovích budek máme na Vysočině. Asi 1000 jich je pro sýce, 700 pro poštolky a kalouse a 500 pro puštíky,“ uvedla mluvčí Lesů ČR.
Budky lesníci pravidelně kontrolují a čistí. Podnik si většinu budek vyrábí v truhlářské dílně v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku. Budky jsou konstruované tak, aby poskytovaly dostatečnou ochranu před predátory, měly stabilní vnitřní teplotu a poskytovaly bezpečné prostředí pro odchov mláďat.
Lesníci také podporují a zachovávají přirozená hnízdiště sov. Ta jsou například v dutinách doupných a biotopových stromů. „Lesy ČR tyto stromy označují zelenou vlnovkou a ponechávají je v porostech, dokud se úplně nerozpadnou,“ uvedla mluvčí.
Autor: Lesy České republiky
Kvě 9, 2025 | Zvířata
Kůrovcová kalamita v Česku v posledních několika letech podle odborníků ustupuje. Poklesu pomáhá teplé počasí a také nové metody ochrany lesa, které vycházejí z výzkumu o chování kůrovců. Lesníci tak mohou předpovídat třeba směr náletu kůrovců nebo optimální dobu pro vyhledávání napadených stromů. Na výzkumu, který vede ke snižování výskytu kůrovce, spolupracují odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR a Lesů České republiky, informovala o tom mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.
„Během naší spolupráce s Lesy České republiky, která trvá už od roku 2008, jsme značně posunuli vědomosti o chování a biologii kůrovců. Tyto informace jsou v praxi užívány ve formě doporučení, kam bude směřovat nálet kůrovců na konkrétních stanovištích, kdy je optimální čas k vyhledávání napadených stromů nebo jak zvyšovat účinnost jejich asanace,“ řekl vedoucí Laboratoře aplikované entomologie Biologického centra AV ČR Petr Doležal.
Vědci sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště nebo způsoby, jak reagují na klimatickou změnu. „Lýko stromů, ve kterém se brouci vyvíjejí, se vlivem slunečního záření často ohřívá nad 38 stupňů Celsia, což je teplota, kterou nejsou schopni přežít. Počet dní s intenzivním slunečním svitem narůstá, takže kůrovci se plně osluněným přehřátým kmenům vyhýbají. Zároveň jako první vyletují z míst, kam dopadají sluneční paprsky, což může nastat už brzy zjara, kdy se teploty na několik dní přehoupnou nad 20 stupňů,“ uvedl Doležal. Doplnil, že na jaře je ideální doba pro využití stromových lapáků a feromonových lapačů.
Výzkum ukázal, že kůrovci vlivem klimatické změny mění také strategie rozmnožování. Teplejší počasí vede k nárůstu sesterských přerojení, což je fenomén, kdy samice přelétají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření. „V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenána až čtyři v jedné vegetační sezoně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z 60 na 99,9 procenta. To částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech,“ řekl Doležal. Vědci také uvedli, že v extrémně teplých podmínkách se vývoj larev a kukel může zkrátit až na polovinu nebo třetinu běžné doby, a celý proces tak může trvat jen několik týdnů. Objem smrkového dřeva, které je kvůli kůrovci nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Nové poznatky pomáhají lesníkům v tuzemsku i zahraničí. V Německu, Francii nebo Pobaltí je převzali do lesnické praxe i legislativy. „Postupy v ochraně lesa, které jsme v posledních letech vyvinuli ve spolupráci s Laboratoří aplikované entomologie, nám umožňují efektivně redukovat populaci kůrovců prakticky bez ohledu na počasí. I v minulém roce, který byl nejteplejší v historii, se díky těmto postupům podařilo objem napadeného dříví výrazně snížit. Jedná se o zcela zásadní změny v řízení lesnických prací,“ uvedl analytik ochrany lesa z Lesů ČR Ladislav Půlpán.
Autor: Biologické centrum Akademie věd
Kvě 9, 2025 | Zvířata
Šest set housenek okáče skalního ze specializovaného odchovu našlo nový domov v národní přírodní památce Kotýz v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras. Díky snahám ekologů se tito vzácní motýli vracejí na místo, odkud vymizeli. Akce je součástí připravovaného záchranného programu a evropského projektu Prospective life zaměřeného na péči o ohrožené druhy, informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Okáč skalní dříve obýval teplé skalnaté oblasti po celé republice. Po druhé světové válce se ale změnilo zemědělské využívání krajiny. Zmizelo hospodaření na špatně přístupných svazích kopců, zejména volná pastva ovcí a koz. Kvůli tomu tito nenápadní motýli, kteří k životu potřebují mozaiku plošek bez vegetace a rozvolněné trsy trávy kostřavy, postupně vymizeli z celé republiky. Zůstala poslední populace na Rané v Českém středohoří.
„Okáče skalní ze specializovaného odchovu jsme od roku 2015 vypouštěli na další vhodná místa v Českém středohoří. Jejich počty se stále zvyšují, velikost populace se odhaduje již na více než pět tisíc motýlů. Proto jsme se rozhodli pro obdobný postup v Českém krasu. Národní přírodní památka Kotýz nebyla vybrána náhodou. Leží poblíž míst, kde se okáči v Českém krasu naposledy vyskytovali, vhodné podmínky jim tu nyní připravila pastva koní. Kromě housenek chystáme i vypouštění dospělých motýlů,“ uvedl Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vypouštění housenek, ale i vajíček a dospělých jedinců předchází vždy péče o vybranou lokalitu. Mnohdy je potřeba vyřezat náletové dřeviny, vyhrabat vrstvy staré trávy a udržovat travnaté stepi pomocí šetrného kosení a pastvy. Specializovaným odchovem housenek se zabývá Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř. Regionální aktivity se postupně přeměňují na celostátní záchranný program. Cílem ekologů je návrat druhu i do dalších historických oblastí výskytu, jako je kromě Českého krasu Mohelenská hadcová step nebo CHKO Pálava.
Dospělí okáči se líhnou v červenci, samice kladou vajíčka v srpnu a září. Přibližně za dva týdny se vylíhnou housenky, které se živí trávou kostřavou. Přezimují, zakuklí se až následující červen, motýli kukly opustí zhruba po čtyřech týdnech. S předstihem se líhnou samci. Ti se pak shromažďují na vrcholcích kopců a čekají na samice, aby se s nimi mohli pářit. Dospělý motýl se může dožít až 60 dní.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Kvě 9, 2025 | Zvířata
Letošní zimu v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn včel podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varroázou, jejíž šíření loni umocnilo nezvykle teplé jaro. Největší ztráty po zimě evidují včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Vyplývá to z údajů mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev, sdělil Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.
„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644.847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160.000 z nich,“ uvedl Danihlík. Do projektu COLOSS se letos v Česku přihlásilo přes 9000 včelařů. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší mírou účasti chovatelů v tomto monitoringu zimování včelstev. Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Do letošního sběru dat se zapojilo více než 9000 včelařů, informace tak vědci získali od přibližně 12 procent chovatelů včel z celé republiky. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Danihlík upozornil, že tuzemští včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroáze. „Melecitózní neboli ’cementový’ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ podotkl.
Úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Dub 29, 2025 | Zvířata
Ochránci přírody rozšíří záchrannou stanici pro živočichy ve Vlašimi na Benešovsku. Za více než 20 milionů korun vybudují nové voliéry nebo zařízení určené k péči o velké šelmy. Důvodem je nárůst počtu přijatých zvířat a zvyšující se požadavky na péči, rehabilitaci a návrat zvířat zpátky do přírody, informoval Jan Gál z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Záchranná stanice Vlašim, která funguje od roku 1994, ročně přijímá přes 1500 jedinců volně žijících živočichů, včetně zvláště chráněných druhů. Projekt na její rozšíření je financován z EU a kraje. Počítá mimo jiné s výstavbou specializovaného zařízení pro péči o velké šelmy – vlka obecného a rysa ostrovida. Nové zázemí má zvířatům zajistit důstojné podmínky při jejich léčbě s důrazem na co nejmenší stres.
Součástí projektu je i výstavba moderních voliér pro dravce, sovy, veverky, pěvce a netopýry, obnova oplocení, rozšíření léčebného zázemí, pořízení nového veterinárního vybavení a techniky pro intenzivní péči. Řemeslníci stanici také vybaví fotovoltaickými panely o výkonu téměř 29 kWp (kilowatt-peak) a tepelnými čerpadly, která nahradí dosluhující topný systém na tuhá paliva. Díky tomu má být výrazně snížena energetická náročnost provozu.
Autor: Český svaz ochránců přírody Vlašim
