Čvn 7, 2025 | Zvířata
Pár puštíků bělavých odchovává v ostravské zoologické zahradě sedm mláďat. V zoo je to dosud nejvyšší počet v jedné snůšce. Některá mláďata zřejmě budou létat v přírodě, protože zahrada je zapojena do mezinárodního repatriačního projektu, sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.
V minulých dnech pracovníci mladé sovy kroužkovali a kvůli rozpoznání pohlaví odebrali mláďatům krev. „Na základě toho bude rozhodnuto, kolik mláďat této druhé největší sovy Evropy bude vypuštěno do přírody a kolik posílí chovatelskou základnu,“ uvedla mluvčí.
Chovný pár puštíků bělavých obývá voliéru v zázemí. Už loni odchoval šest mláďat, letos je jich ještě o jedno více. Zoo je u tohoto druhu zapojena do záchranného repatriačního projektu, který od roku 2009 funguje v Rakousku. Jeho cílem je posílit divokou populaci této sovy, a to vypouštěním mladých jedinců odchovaných v zoologických zahradách a dalších chovatelských stanicích. V minulosti totiž byla tato sova na mnohých místech Evropy přičiněním člověka vyhubena.
Zoo se k projektu připojila v roce 2014 a dosud bezplatně poskytla 31 mladých puštíků. Většina z nich byla vypuštěna do rakouské přírody, část jich zůstala v chovatelské základně projektu. Puštíci se v Rakousku vypouštějí ve dvou oblastech – v Biosférické rezervaci Vídeňský les a v původním lese v oblasti Dürrenstein. Od začátku projektu se tam podařilo vysadit přes 350 mladých sov.
V zoo samice snáší vejce do hnízdní budky, a to s odstupem i několika dní. Na snůšku ale zasedá po snesení prvního vejce a postupně snáší další. Mláďata se tak líhnou postupně i v několikadenních intervalech.
„To vede k poměrně výrazným velikostním rozdílům mladých sov, ale tato hnízdní strategie má zaručit, že v případě nedostatku potravy přežijí alespoň ty nejstarší a nejsilnější. Puštíci bělaví odchovávají obvykle dvě až čtyři mláďata, nejčastěji to bývají tři. Rodičovskému páru v Zoo Ostrava se v posledních letech daří odchovávat mimořádně vysoký počet potomků. Letošních sedm mláďat je opravdovou raritou,“ řekl vedoucí zoologického oddělení II. Petr Vrána.
V Zoo Ostrava mohou návštěvníci vidět puštíka bělavého také v jedné z voliér na Cestě vody, kde aktuálně pobývá nově sestavený mladý pár. V české přírodě podle odhadu ornitologů žije okolo 100 párů puštíků bělavých. Od 80. let minulého století se opět vyskytuje v Beskydech a postupně se rozšiřuje i do dalších oblastí.
Autor: ZOO Ostrava
Čvn 1, 2025 | Zvířata
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) schválila regionální akční plán na záchranu modráska komonicového. Kriticky ohrožený motýl žije v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty už jen na několika místech. Dříve byl rozšířen po celé České republice, dnes jsou Bílé Karpaty společně s Pálavou jeho posledním tuzemským útočištěm, sdělila mluvčí agentury Karolína Šůlová. Motýl vymizel především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit.
„Tento nenápadný motýl dříve obýval teplé stepní oblasti po celé České republice. Avšak po druhé světové válce se zásadně změnilo zemědělské využívání krajiny a modrásek komonicový postupně vymizel. Podobně jako jiní motýli má totiž velké nároky, jeho housenky se živí jediným druhem rostliny – úročníkem bolhojem. Ta ale zvládne vyrůst jen na místech, která nejsou zarostlá vysokou travou či dřevinami. V plánu na záchranu modráska se proto zaměřujeme právě na péči o takové lokality,“ uvedl Václav John z AOPK ČR. Počítá se také s umělým odchovem a vypuštěním motýlů či housenek na vhodná místa.
V Bílých Karpatech se v letech 2018 až 2022 mapoval výskyt modráska komonicového. Potvrdil se výskyt několika populací, největší ve Vyškovci a ve Vyškoveckých Bošačkách, menší na Žítkové, ve Starém Hrozenkově, Mikulčině vrchu a v okolí Lopenického sedla.
„Péče o místa, kde modrásek komonicový doposud žije, není jednoduchá. Je potřeba, aby se louky kosily po částech, důležité je i správné načasování. Modráskovi prospívá i pastva, především skotu a koní, ale jen do určité míry. Proto se zaměříme také na spolupráci s místními hospodáři, bez nich by to určitě nešlo. V neposlední řadě hraje důležitou roli propojení jednotlivých populací, které je klíčové pro zajištění jejich stability,“ uvedl Tomáš Ernest Vondřejc z AOPK ČR.
Na dnešek připadá Mezinárodní den biologické rozmanitosti. „Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření. Záchranných programů pro ohrožené druhy nyní běží již čtrnáct, díky nim se v naší přírodě udržují třeba sysli, užovky stromové či hořečky. Evropský projekt Prospective Life nám umožňuje zaměřit se i na další druhy – jedním z nich je právě modrásek komonicový. Denní motýli jsou velmi ohroženou skupinou – za posledních 60 let u nás už vyhynulo 19 druhů,“ uvedl ředitel AOPK ČR František Pelc. Regionální akční plány slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni. Často se mezi ně vybírají takzvané deštníkové druhy, jejichž ochranou se pomůže řadě jiných rostlin a živočichů s podobnými nároky na prostředí.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Čvn 1, 2025 | Zvířata
Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně sledují prostřednictvím speciálních obojků pohyb pěti vlčic. Zvířata v posledních dvou letech odchytili v Beskydech a Javornících. Díky obojkům mohou sbírat detailní data o chování vlků a jejich interakcích s člověkem, řekla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
„Získaná data nám přinesou detailnější pohled do života vlků a věříme, že pomůžou při definování efektivní strategie při minimalizaci konfliktu mezi člověkem a vrcholovým predátorem na území, kde dlouhodobě absentoval,“ uvedl vedoucí odchytového týmu Martin Duľa.
Telemetrickým obojkem vědci vybavili vlky různého stáří a sociálního statusu. Tři ze sledovaných zvířat jsou mladé vlčice, které si hledají teritorium. Další dvě samice s mláďaty už stabilní místo mají. Sledování vlčic může přinést poznatky o velikosti teritorií, složení potravy, intenzitě lovu nebo o interakce se stády hospodářských zvířat. „Data nám pomůžou pochopit chování vlků a jejich interakce s lidskými aktivitami i v případě Beskyd a navazujících pohoří, kde se vlci vracejí a obsazují volná teritoria,“ řekl Duľa. Dodal, že vědci uvítají i informace od lidí, kteří v přírodě na vlka narazí. Vlci se podle ochránců přírody v Beskydech vyskytují od poloviny 90. let 20. století. První prokázaná reprodukce v Javornících byla v roce 2019 poté, co se zpřísnily podmínky střílení vlků na Slovensku. Od roku 2021 se stal vlk celoročně chráněný, což umožnilo rozvoj vlčí populace na česko-slovenském pomezí, kde je v současnosti evidováno minimálně pět přeshraničních teritorií.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Čvn 1, 2025 | Zvířata
Hasiči v Ústí nad Labem pomáhali při záchraně orla bělohlavého. Dravec se zamotal za navázanou šňůru do trolejového vedení. Ptáka vysvobodili z plošiny a předali majiteli. Krajští hasiči o události informovali na facebooku.
Za trolejové vedení se zachytil orel v ulici Nová ve čtvrti Střekov. Majitel si zavolal na pomoc hasiče, kteří na místo vyjeli z dočasné stanice na Střekově, která je v provozu po dobu rekonstrukce mostu Dr. Edvarda Beneše. K zásahu museli vyjet i pracovníci Dopravního podniku města Ústí nad Labem, aby před záchranou orla vypnuli napětí. Z plošiny dopravního podniku hasiči dravce vysvobodili a předali do rukou majitele. Hasiči často pomáhají zvířatům, která spadnou do jímek či uvíznou v drátech. Mluvčí krajských hasičů Lukáš Faják řekl, že záchrana dravců je spíše neobvyklá.
Autor: HZS
Kvě 18, 2025 | Zvířata
Obezita ohrožuje domácí kočky stejně jako lidi, týká se to zejména koček starších, kastrovaných a žijících v bytech. Hrozí jim cukrovka, se kterou se potýká zhruba každá 200. kočka, problémy s klouby nebo ledvinami, uvedla veterinární lékařka Veronika Kadlecová. Podle odhadů žije v Česku asi 1,3 milionu koček, chová je téměř čtvrtina domácností. Domácích psů je více než dva miliony.
Každé kilo navíc zvyšuje u kočky riziko cukrovky až o 30 procent. „Nejohroženější jsou především kastrované kočky, které žijí pouze doma,“ uvedla Kadlecová. Takovým kočkám podle ní chybí přirozený pohyb. „Přesto velmi často dostávají neomezené množství krmiva bez nutnosti vyvinout jakoukoli aktivitu. Tento režim ale z dlouhodobého hlediska škodí,“ dodala.
Hmotnost kočky je podle ní potřeba pravidelně sledovat, ideálně jednou za měsíc. Alarmující je podle odborníků i dlouhodobé hubnutí bez zjevného důvodu, které může být paradoxně příznakem cukrovky. Mezi další typické projevy patří i zvýšená žízeň, častější močení nebo změna chování, například neobvyklá ospalost, schovávání se nebo porucha chůze.
Veterinář v takovém případě vyšetří kočce moč a krev, zkontroluje stav orgánů a hladinu cukru v krvi. „Vyšetřujeme mimo jiné také fruktosamin, který nám ukáže, jak se glykemie za posledních 14 dní vyvíjela,“ doplnila veterinární lékařka Barbora Jankovcová. Nemoc se pak u koček léčí stejně jako u lidí, léky nebo injekcemi inzulinu.
Pokud kočka zhubne, může se dostat do takzvané diabetické remise, kdy její tělo začne znovu samo produkovat inzulin. „Je nutné zaměřit se i na další možné příčiny, například záněty v těle, které cukrovku komplikují, ať už jde o problémy se zuby, slinivkou, nebo močovými cestami,“ doplnila. Kromě obezity je výrazným rizikem také věk zvířete, veterináři doporučují majitelů starších koček preventivní prohlídku každoročně. „U dospělých a stárnoucích koček doporučujeme pravidelné vyšetření krve, moči a krevního tlaku. Tato vyšetření jsou velmi důležitá, protože kočky jsou mistry v maskování příznaků většiny nemocí,“ uvedla Kadlecová.
Za klinické vyšetření kočky u veterináře lidé většinou zaplatí několik stovek korun, podle dostupných ceníků některých pražských veterinárních klinik se vyšetření může pohybovat od 500 do 800 korun. Odběr krve stojí zhruba 300 až 700 korun. Lidé mohou své domácí mazlíčky také pojistit, pojištění může pokrýt běžné lékařské zákroky i akutní operace. Slavia pojišťovna nabízela loni v říjnu levnější variantu za 339 korun za rok, při sjednání pojištění u ČSOB Pojišťovny platí lidé deset procent léčby, zbytek nákladů uhradí pojišťovna přímo veterináři. Nejlevnější varianta vyjde na 299 korun měsíčně s ročním limitem na veterinární náklady ve výši 35.000 korun.
Autor: ČTK
