Čvn 29, 2025 | Zvířata
Vědci z Masarykovy univerzity (MU) při dlouhodobém výzkumu islandské přírody objevili čtyři druhy trpasličích suchozemských plžů původem z Evropy. Tyto druhy zatím na Islandu žádné průzkumy neobjevily.
„Překvapilo nás, že i přes dřívější průzkumy nebyly tyto druhy dosud na Islandu zaznamenány. To zcela určitě neznamená, že by se tam objevily nově, mohly být jen snadno přehlížené. Je možné, že zde žijí tisíce let a unikaly i pozornosti dřívějších přírodovědců, než se nám je podařilo nalézt díky zacílenému průzkumu rašelinných mokřadů,“ uvedl Michal Horsák, vedoucí výzkumného týmu z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
Vědci v letech 2016 až 2024 odebrali na Islandu vzorky v 97 přírodních lokalitách. Čtyři druhy plžů, které byly dosud známé na evropském kontinentu, našli na rašeliništích sycených spodní vodou na jihu ostrova. Po návratu analyzovali DNA plžů, což potvrdilo jejich evropský původ. „Zřejmě se na Island dostali přirozenou cestou, mohli je sem zanést ptáci,“ doplnil Horsák. Výzkum zaznamenal velké rozdíly mezi jednotlivými lokalitami v množství druhů suchozemských plžů. Zatímco na některých místech jich vědci našli až 14, na jiných nenašli ani jeden druh. „Výsledky ukazují, že tyto rozdíly i rozšíření druhů jsou na Islandu silně ovlivněny klimatem, jelikož nejvíce druhů žije v jižní části ostrova, zatímco na chladnějším severu se mnohé vůbec nevyskytují. Zjištěné rozdíly podle autorů podporují hypotézu, že většina islandských suchozemských plžů osídlila ostrov až po poslední době ledové, tedy v průběhu posledních deseti tisíc let,“ dodal vedoucí výzkumného týmu.
Autor: Masarykova univerzita
Čvn 22, 2025 | Zvířata
V ČR bylo loni k pokusům použito 185.327 zvířat, o pětinu méně než v roce 2023 a nejméně od roku 1994. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství (MZe). Meziroční snížení úřad vysvětluje nalezením alternativních metod u zkoušek toxicity odpadů, které nahradily pokusy na rybách. Zvířata již byla nahrazena alternativami také při testování podráždění kůže, žíravosti kůže či kožní reakce na sluneční záření, mnoho pokusů na zvířatech ale alternativu ještě nemá. Podle resortu širšímu využití brání jejich nedostatečná univerzálnost. Obránci zvířat tvrdí, že problém je v celém systému, který upřednostňuje tradiční využívání zvířat před moderními metodami a nedostatečně podporuje vývoj a zavádění nových metod. Vyplývá to z vyjádření MZe a spolku Svoboda zvířat.
Mezi nejvyužívanější pokusná zvířata patří v ČR hlodavci, myší laboratorních bylo na pokusy loni využito 70.799, meziročně zhruba o 1300 méně. Ve výzkumech se často využívají také ryby, loni šlo o 57.571 ryb, tedy o 41.000 méně oproti roku 2023. Pokles nastal také u lososovitých a živorodkovitých druhů. Meziroční nárůst je naopak patrný u ptáků, kterých bylo loni použito meziročně o 3727 víc, a o 50 na 1394 stoupl také počet použitých prasat. Při pokusech bylo loni dále použito 178 křečků zlatých, 86 pískomilů mongolských, 249 psů, 315 koček, 95 koňů či oslů, 1017 králíků a 231 plazů. Od roku 2021 nebyl v ČR při pokusech použitý žádný primát. Zvířata použitá v pokusech většinou pochází ze schváleného chovatelského zařízení, v ČR jich je nyní 28.
Ministerstvo považuje tlak na postupné snižování pokusných zvířat za důležitý, v současnosti ale podle něj neexistuje dostatek alternativních metod, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech. „Živý organismus je stále natolik unikátní a složitý systém, že ho ani dnešní pokročilá věda není schopna v mnoha oblastech zcela nahradit,“ uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Předsedkyně spolku Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová namítá, že metod bez zvířat je mnoho, často jsou přesnější a etičtější než tradiční přístupy. „Ať už jde o počítačové modely a umělou inteligenci, které umí simulovat lidské tělo a účinky chemikálií na něj, nebo například miniaturní modely lidských orgánů či organoidy, což jsou mini verze lidských orgánů vytvořené z kmenových buněk,“ uvedla Večlová. Věda ale přesto podle ní stále využívá zvířata i tam, kde už mnoho let existují jiné metody.
Za hlavní bariéry rozšíření alternativních metod považuje Večlová pomalé schvalovací procesy, nedostatečné financování vývoje alternativ a setrvačnost vědecké komunity, která často preferuje zavedené metody. Podle Státní veterinární správy je použití a zacházení se zvířaty pro pokusné účely upraveno příslušnou legislativou. Žádosti o schválení pokusů posuzuje resortní komise příslušného ministerstva, případně Akademie věd ČR. Veterináři loni provedli 39 kontrol zaměřených na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat a shodně kontrol realizovaných projektů pokusu. Při kontrolách správa nezjistila žádné závady.
V ČR bylo celkem od roku 1994 k pokusům využito přes 7,27 milionu zvířat. Počty dlouhodobě klesají, podle Večlové se změny dějí příliš pomalu. Jako příklad uvedla ukončení testu pyrogenity na králících, při kterých se testují složky vyvolávající horečku v těle pacienta. Z Evropského lékopisu bude jako standardní metoda odstraněn letos v červenci, přestože alternativní metodu věda zná a úřady ji schválili před 20 lety. „Současnou legislativu v ČR i EU považujeme za nedostatečnou. I když pokusy na zvířatech podléhají regulaci, stále umožňují zbytečné utrpení milionům zvířat,“ uzavřela Večlová.
Autor: MZe
Čvn 22, 2025 | Zvířata
Europoslanci schválili svou pozici k pravidlům EU o dobrých životních podmínkách psů a koček. S legislativním návrhem, který má za cíl zejména omezit nelegální trh se zvířaty, přišla Evropská komise už v prosinci 2023. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám, netýkají se majitelů domácích mazlíčků. O konečné podobě návrhu nyní mohou zástupci europarlamentu začít jednat s Radou EU, tedy členskými státy unie, a Evropskou komisí.
Pro hlasovalo 457 europoslanců z přítomných 560, proti jich bylo 17. Celkem 86 členů Evropského parlamentu se zdrželo hlasování.
Z českých zástupců v EP návrh podpořilo 12 europoslanců, mezi nimi Jan Farský (STAN), Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09) i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), také Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín a Jana Nagyová (hnutí ANO) z frakce Patrioti pro Evropu a rovněž Nikola Bartůšek (Přísaha) ze stejné frakce. Pro návrh se vyslovila také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených a Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Proti byli Filip Turek (Motoristé) z frakce Patrioti pro Evropu a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Zbylí europoslanci se hlasování neúčastnili.
Rada EU, která zastupuje členské země bloku, svou pozici dohodla už loni na konci června. Česko se tehdy zdrželo, protože nebylo s návrhem úplně spokojeno.
Česko úpravu pravidel podporuje, protože v ní vidí velký potenciál pro potírání šedé ekonomiky nelegálního obchodu se zvířaty. Nové nařízení by se ale podle ČR nemělo vztahovat na všechny chovatele psů a koček, ale pouze na chovatele, kteří tato zvířata chovají za účelem dosažení zisku, nabízejí je k prodeji nebo provozují útulky. Podle Česka je potřeba jasně vymezit hranice mezi zájmovým chovem zvířat a chovem za hospodářskými účely.
„Jedná se o jasný krok proti nelegálnímu chovu a nezodpovědnému dovozu zvířat ze zemí mimo EU,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je předsedkyní výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a zpravodajkou návrhu. Návrh právního předpisu stanoví první minimální standardy EU pro chov, držení a manipulaci se psy a kočkami. Europoslanci požadují, aby všichni psi a kočky držení v EU byli v budoucnu individuálně identifikovatelní pomocí mikročipu. Chtějí také, aby psi a kočky s mikročipem byli registrováni v interoperabilních vnitrostátních databázích. Identifikační čísla mikročipů spolu s informacemi o příslušné vnitrostátní databázi by měla být uložena v jediné indexové databázi spravované Evropskou komisí. Rovněž psi a kočky dovážení ze třetích zemí za účelem prodeje budou muset být před vstupem do EU označeni mikročipem a zaregistrováni ve vnitrostátní databázi. Majitelé domácích zvířat přijíždějící do EU by byli povinni své mikročipem označené zvíře předem zaregistrovat v online databázi, a to nejméně pět pracovních dnů před příjezdem.
Křížení mezi rodiči a potomky, prarodiči a vnoučaty, jakož i mezi sourozenci a nevlastními sourozenci musí být zakázáno, zdůraznili ve své pozici europoslanci. Europarlament také navrhuje zákaz uvazování psů a koček, s výjimkou doby trvání lékařské péče, a používání ostnatých obojků a stahovacích obojků bez bezpečnostní pojistky.
Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy Kč), uvedla již dříve Evropská komise. Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, který nyní představuje 60 procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.
Autor: STAN
Čvn 22, 2025 | Zvířata
V sousedství jezera Most Česká společnost ornitologická otevřela stezku v největším ptačím parku v Česku. Střimickou výsypku přírodovědci postupně promění v druhově bohaté území, kde budou louky, mokřady a smíšené lesy. Vysadili tu už ovocný sad a přilákat sem chtějí dudka chocholatého. Návštěvnický okruh je ode dneška přístupný v jihozápadní části parku. S plány ohledně sedmého ptačího parku v ČR seznámil veřejnost ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.
Společnost koupila Střimickou výsypku, jejíž název odkazuje k zaniklé obci Střimice, od státu za 30 milionů korun. Rozlohu má 251 hektarů. Po obci, která musela v 50. letech minulého století ustoupit těžbě hnědého uhlí, nezůstalo nic. Prostor zasypala hlušina z velkolomu Most-Ležáky. Později tu správci vytvořili území s lesními a zemědělskými plochami bez ohledu na původní biotopy. Rezervaci zřídila ČSO v letošním roce, teď bude likvidovat nepůvodní druhy rostlin. Šimon Kronus z ČSO, který má Střimickou výsypku na starosti, řekl, že cílovým biotopem jsou tzv. světlé lesy. „To jsou takové, kde je rozestup větší než v běžném hospodářském lese. Nám nezáleží na zisku, proto nemusíme stromy vysazovat blízko u sebe. Ve světlých lesích, které v dnešní krajině chybí, je dostatek světla, takže v podrostu může žít více druhů rostlin. Žije v nich také mnoho druhů hmyzu, zároveň se líbí ptákům, protože mají bohatou nabídku potravy,“ uvedl Kronus.
Symbolem výsypky je dudek chocholatý, nápadný, pestře zbarvený pták, který je na seznamu ohrožených druhů. Světlé lesy s pastvinami obhospodařovanými s respektem k přírodě jsou jeho domovem. Takových míst v krajině je málo, vhodné podmínky k životu mu vytvoří ornitologové u Mostu. „Hnízdí v dutinách starých stromů, proto mu sem dáme nejprve ptačí budky,“ uvedl Kronus. Několik jich už dudek má na výsypce k dispozici.
Sousedství jezera Most, kde se konají hudební a jiné akce, nevnímají ornitologové negativně. „Pro ptáky je klíčové období hnízdění na jaře, kdy tolik akcí na jezeře není. Pokud se zde v létě konají hlučné hudební festivaly nebo ohňostroje, tak to ptáky bude v omezené míře rušit, více ohňostroje, protože na hlasitou hudbu si mohou zvyknout. Ale to už nebude období hnízdění, takže doufáme, že soužití bude poklidné. Pokud si lidé po koupeli budou chtít udělat procházku, budou vítání v ptačím parku,“ řekl Kronus.
Většinu částky na zakoupení plochy pokryla podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Nezbytné kofinancování získala ČSO díky podpoře veřejnosti. Od konce listopadu do nového roku více než 2000 dárců poslalo přes pět milionů korun. V následujících 20 letech by společnost podle Vermouzka chtěla otevřít dalších sedm ptačích parků tak, aby v každém kraji byl alespoň jeden.
Autor: Česká společnost ornitologická
Čvn 7, 2025 | Zvířata
Pracovníci pražské zoo spolu s partnery projektu Návrat divokých koní vypustili ve středu z aklimatizační ohrady ve Zlaté stepi ve středním Kazachstánu šest ze sedmi koní Převalského, které tam loni převezli. Do volné přírody ve své domovině, odkud koně Převalského vymizeli kvůli lidské činnosti, se tak vrátili po stovkách let. Jedna klisna zatím kvůli drobnému zranění zůstává v ohradě spolu s koňmi přepravenými do Kazachstánu tento týden, informoval mluvčí pražské zoo Filip Mašek. Jednoho hřebce a šest klisen přepravila zoo loni v červnu ve spolupráci s Armádou ČR z Prahy a německého Berlína.
„Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a hřebec Zorro si tak harém pěti klisen mohl odvést do svého nového domova – rozlehlé Zlaté stepi (Altyn Dala),“ uvedl Mašek. Dvěma klisnám dali pracovníci podle mluvčího GPS obojky, aby mohli skupinu monitorovat i nadále. „Když stádo vyšlo z aklimatizační ohrady, chovali se koně naprosto klidně a v nízkém podvečerním slunci nám umožnili pořídit působivé fotografie. Byla to dojemná chvíle, ve které se zúročily měsíce a měsíce příprav a extrémně náročné transporty letouny CASA Armády ČR,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Koně se podle mluvčího po vyběhnutí z ohrady chovali naprosto přirozeně. Začali se ihned pást a převalovat ve stepní vegetaci. V aklimatizačních ohradách zatím zůstane loni dovezená klisna Zeta II spolu s letos přepravenými koňmi Převalského. Klisna měla podle mluvčího drobné zranění. Pracovníci proto rozhodli, že se nebude vypouštět, dokud nebude zcela zdravá.
Koně, kteří přiletěli tento týden, mezitím zvládli první noc v reintrodukčním centru ve skvělé kondici, uvedl Mašek. Letos se jednalo stejně jako loni o jednoho hřebce a šest klisen. Původně mělo být přepraveno celkem osm koní, z Prahy ale nakonec odletěli místo čtyř koní tři. Jeden totiž utekl při převozu na Pražském okruhu a po odchycení byl převezen do výběhu v trojské zoologické zahradě.
Trojská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. První letecké transporty koní určených k vypuštění začala zahrada organizovat v roce 2011 a mířily do oblasti západního Mongolska. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě. Loni poprvé letouny zamířily do Altyn Dala ve středním Kazachstánu, kam převezly sedm koní, tři z Prahy a čtyři z Berlína. V následujících letech chce Zoo Praha do oblasti stepí Altyn Dala převézt zhruba 40 koní.
Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století. V lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat.
Autor: ZOO Praha
