Čvc 22, 2025 | Zvířata
Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů na Pálavě. Přítomnost šelem zachytila fotopast v národní přírodní rezervaci Tabulová, informovala o tom mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Na snímcích z fotopasti, kterou ochránci umístili v národní přírodní rezervaci na začátku jara, jsou v jednom okamžiku zachyceni hned dva dospělí šakali obecní. „Nejde o žádnou senzační zprávu. O tom, že se šakal na Pálavě vyskytuje, jsme sporadicky dostávali informace již několik posledních let, ale až letos jsme si jeho přítomnost sami ověřili na snímcích z naší fotopasti. Dva jedinci byli zachyceni na nočních záběrech v národní přírodní rezervaci Tabulová poblíž obce Perná,“ uvedl Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků. Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
V ČR jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území bez přímého přičinění člověka. Jde o menší šelmu než vlk, velikostí je blíže lišce. Na člověka nemá důvod útočit, a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá. CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Čvc 15, 2025 | Zvířata
Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
„Pastvou velcí kopytníci přetvářejí husté vysokostébelné trávníky na mozaiku s vyšším podílem nízké vegetace. Tím mizí pro klíšťata ideální biotop, jako jsou vlhká a stinná místa, kde číhají na hostitele,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
„I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky kterým ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí. V řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků nemají dostatek stinných a vlhkých míst, kde jinak přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím,“ dodala Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity.
Pozorování výskytu klíšťat potvrdila i praxe. Zatímco v prvních dvou letech po zavedení pastvy byli koně v milovické rezervaci klíšťaty doslova obsypaní, v dalších letech už nebyli parazité na zvířatech prakticky patrní. Výzkum podle Jirků ukazuje, že by velcí kopytníci mohli být přínosem i v jiných typech prostředí, například v říčních nivách či mokřadech. To bude ověřovat navazující výzkum.
Podle letošních dat České zemědělské univerzity přibývá klíšťat v Česku dramatickým tempem. V 70. a 80. letech minulého století byla horní hranice výskytu klíšťat v České republice kolem 700 metrů nad mořem, na přelomu tisíciletí již 1000 až 1100 metrů nad mořem a v roce 2024 sbírali vědci klíšťata i ve výšce kolem 1300 metrů nad mořem. Loni přitom celkově nasbírali o 75 procent klíšťat více než v roce 2021.
„K šíření klíšťat přispívá nejenom změna klimatu, ale i krajina pozměněná člověkem. Řada míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří ani přesto, že mají kvůli globálnímu oteplování příhodné podmínky k expanzi. Klíšťata v České republice přenášejí řadu nebezpečných onemocnění. Především klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Ty mohou mít pro člověka velmi vážné následky, včetně trvalých neurologických poškození, a v ojedinělých případech končí i smrtí pacienta.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 6, 2025 | Zvířata
Bobří soutěska v CHKO České středohoří na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje je kvůli odumírajícím stromům ode dneška pro turisty uzavřená. Jejich odstraňování kolem Bobřího potoka potrvá lesníkům do září, informovala o tom mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Na všech přístupových cestách jsou zákazové značky s informacemi o aktuálních pracích,“ uvedla Jouklová.
Odumírání stromů v přírodní památce, která je východně od Louček u Verneřic a je součástí evropsky významné lokality Binov, způsobil kůrovec a také voskovička jasanová. „Spadlé stromy koryto přehradily a případná povodňová vlna by mohla ohrozit obyvatele a infrastrukturu obcí, které se nacházejí níže po toku,“ uvedl Petr Sloup z Povodí Ohře. Pádem stromů je ohrožená i stezka využívaná turisty.
Dříví z přírodní památky podle Jouklové vytáhne speciální lesnický traktor na širokoprofilových pneumatikách, které nepoškodí půdní povrch. Stejná technika se používá i při těžbě v národních parcích. „Práce potrvají minimálně do konce srpna. Během několikadenních dešťů je kvůli ochraně přírody případně přerušíme. Opravíme i stezku a lávky přes potok,“ dodal litoměřický lesní správce z Lesů ČR Petr Chvála.
Odstranění rizikových stromů připravovaly Lesy ČR s Povodím Ohře od roku 2022. Na postupu se domluvily se zástupci ochrany přírody i místních samospráv. Podle správců toků a lesů šlo o složitý proces, kdy museli skloubit ochranu přírody s technickými možnostmi provádění prací v náročných podmínkách soutěsky. „Opatření děláme kvůli lidem a jejich bezpečnosti, takže prosím o respekt a dodržování zákazu vstupu, aby nedošlo ke kolizi s technikou a zbytečným úrazům,“ dodal Chvála.
Autor: Lesy ČR
Čvc 6, 2025 | Zvířata
Nová výstava v Muzeu Kroměřížska přenese návštěvníky zábavnou a hravou formou do světa zvířat. V Galerii v podloubí na kroměřížském Velkém náměstí je otevřena do 24. srpna, sdělila mluvčí muzea a kurátorka výstavy Martina Malá. Výstavu pojmenovanou Mezi námi zvířaty připravilo liberecké vědecké centrum iQLandia.
Přichystáno je 15 interaktivních exponátů, na kterých si zájemci mohou na vlastní kůži porovnat své schopnosti s vybranými živočichy. „Můžete si vyzkoušet, jak byste obstáli ve srovnání s medvědem, klokanem nebo slonem. Zjistíte, jak dobře slyšíte, nebo si ověříte, zda dokážete rozpoznat různé pachy tak jako zvířata,“ uvedla Malá. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno včelí bludiště nebo možnost obtisku těla.
Výstavu, která spojuje zábavu a poučení, doplňují exponáty ze zoologické sbírky Muzea Kroměřížska. Nechybí mezi nimi například výr velký, psík mývalovitý, tchoř tmavý, brkoslav severní nebo lišaj smrtihlav. „Návštěvníci o nich zjistí zajímavá fakta,“ uvedla kurátorka.
Téma výstavy bude také námětem tří prázdninových střed. Akce je vhodná pro rodiny s dětmi, jež se pod vedením lektorky dozvědí překvapivé informace ze zvířecí říše. Uskuteční se 2. července, 23. července a 6. srpna, vždy od 10:00 do 12:00 a od 14:00 do 16:00. „Děti dostanou Pas přítele zvířat. Čeká na ně vědomostní stezka, hry, kvízy, vyrábění a spousta zábavy. Za to vše pak získají odměnu,“ uvedla edukátorka Lenka Pěluchová, která program připravila.
Muzeum Kroměřížska bude v červenci a srpnu otevřeno denně, a to i v pondělí. Lidé do něj mohou vyrazit od 9:00 do 12:00 a od 12:30 do 17:00.
Autor: iQLandia
Čvn 29, 2025 | Zvířata
Na Ústecku, Děčínsku, Chebsku, Moravskoslezsku a v pohraničí Beskyd a Javorníků chybí dobrovolníci na pomoc s ochranou srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, uvedl to spolek Zachraň srnče a společnost Farmíto, která poskytuje mimo jiné nákup pozemků. Spolek by uvítal zapojení pilotů dronů a majitelů dronů s termovizí, ale i pomoc do terénu, která by hlídala srnčata a následně je vypouštěla zpět do přírody. Kvůli nedostatečné domluvě mezi zemědělci a myslivci, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v ČR zahyne následkem sečení až 60.000 srnčat, uvedl dříve partnerský spolek Stop sečení zvířat.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. „Když je srnče větší, dokáže utéct. Když je čerstvě narozené, leží strnule. Všechny tyto nuance mají dobrovolníci v malíčku díky letité praxi, ale potřebujeme více rukou, a hlavně více dronů a dronařů,“ uvedla Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče. Nedostatek pilotů je podle Křesákové na Moravskoslezsku, které se vyznačuje vysokou intenzitou zemědělství, a aktivní skupiny chybí i v Ústeckém kraji. Častý výskyt zvěře je i v pohraničí Beskyd a Javorníků, ve zmíněných oblastech je ale špatná dostupnost a chybí tam týmy, které by srnčata ochránily.
Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 60 skupin a vznikají další. Právě vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení, je podle ochránců srnčat nejjistější způsob, jak je zachránit. Velmi s tím pomáhají moderní technologie, zejména drony, detektory pohybu, termovize či akustické plašiče. „Dron s termovizí je přelomový, protože najde srnče i ve vysoké trávě, a my ho bezpečně přemístíme dřív, než přijede traktor,“ podotkla Křesáková.
I přes větší dostupnost moderních technologií upozorňuje spolek Stop sečení srnčat na častá úmrtí, která jsou mimo jiné způsobena nedostatečnou domluvou mezi zemědělci a myslivci. Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10.000 korun.
Spolek Stop sečení srnčat ale upozorňuje, že zemědělci jsou závislí na počasí, které termíny sečení ovlivňuje, a ne vždy sečou pole zmíněným způsobem podle zákona. Situace v terénu se nicméně vzhledem k lepší informovanosti a zapojení dobrovolníků do preventivních akcí zlepšuje, dodal spolek.
Autor: Zachraň srnče a Farmíto
