Zář 4, 2025 | Zvířata
Hejna netopýrů si každoročně od poloviny srpna do poloviny září hledají nové úkryty. V této době se v některých lokalitách každým rokem opakují invaze často velmi početných skupin netopýrů do městských bytů, sálů nemocnic či chodeb úřadů. Uvedl to Český svaz ochránců přírody. Záchranné stanice v takových případech vyjíždějí netopýry pochytat a vypustit zpět do přírody.
Například v Liberci museli odborníci z jednoho bytu vysvobodit 158 netopýrů hvízdavých, z dalšího o dva dny později ještě 16. Podobné případy se nyní množí i v dalších městech, například v Plzni, Litoměřicích, Karlových Varech, Ostravě či Brně. Pražská zvířecí záchranka nyní vyjíždí pro zbloudilé netopýry každý den.
Nejčastějším návštěvníkem je netopýr hvízdavý, méně často se objevuje netopýr rezavý. Oba druhy žijí v parcích, panelových domech i přirozených dutinách. Obývají městské parky, panelové domy a přirozené přírodní štěrbiny a dutiny. Z bytů a uzavřených prostor, pokud do nich omylem zalétnou, se velice špatně vyhánějí a není snadné je jen tak chytit.
„Pronikne-li vám do bytu netopýr, zhasněte, otevřete okno dokořán a opusťte místnost, aby netopýr nebyl ve stresu a měl možnost v klidu odletět. Odchyt netopýra na vlastní pěst nedoporučujeme,“ radí ochránci přírody.
Obyvatelé mohou v případě potřeby kontaktovat centrální dispečink záchranných stanic na čísle 774 155 155, Pražskou zvířecí záchranku na 774 155 185 nebo SOS netopýří linku 731 523 599. Přehled kontaktů je dostupný také na stránce www.zvirevnouzi.cz
V loňském roce přijala Národní síť záchranných stanic celkem 4739 netopýrů. Letos je to zatím 2490 jedinců. Zájemci mohou na přelomu srpna a září také poznat svět netopýrů díky vzdělávacím akcím po celé České republice v rámci Mezinárodní noci netopýrů. Pořádá ji Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).
Autor: Český svaz ochránců přírody
Srp 25, 2025 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je světovým lídrem v chovu v přírodě ohrožených zoborožců vrásčitých. V uplynulých 12 měsících se podařilo tento druh ptáka úspěšně rozmnožit pouze ve třech zoo na světě, ústecká patří mezi ně. Na svět v ní přišlo v pořadí 31. mládě, informovala mluvčí zoologické zahrady Veronika Schranková.
Zoborožci vrásčití pocházejí z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie. Počty tohoto druhu v přírodě klesají. Ptáci si tvoří páry na celý život. „Samice se při hnízdění zazdí do dutiny stromu a samec ji měsíce krmí zvenku,“ uvedla Schranková. Mládě se líhne zhruba po 29 dnech a z hnízda vylétá až za další dva měsíce.
Zoborožci mají velmi těžký zobák a srostlé první dva páteřní obratle, které tvoří potřebnou oporu. Samice zoborožce se od samce liší ve zbarvení zobáku a velikosti zobákového hřebenu. Samec má oranžovožlutý zobák, mohutný červený hřeben nad zobákem, červenou bázi zobáku, oranžový krk a vypouklé vole. Samice má žlutý zobák i hřeben, který je daleko menší než samcův, vole má modré a malé, krk má černý.
Autor: Zoologická zahrada v Ústí nad Labem
Srp 18, 2025 | Zvířata
K odmítnutí navrhovaného evropského snížení ochrany vlka obecného vyzvalo přes 75 evropských nevládních organizací, včetně českého Hnutí Duha Šelmy. V otevřeném dopise adresovaném vládám všech členských zemí EU, poslancům národních parlamentů i médiím organizace upozorňují na to, že krok prosazovaný vedením EU postrádá vědecký a právní základ a může být soudně zrušen.
Signatáři dopisu apelují na to, aby členské státy vyčkaly s případnými legislativními změnami do doby, než bude ukončeno soudní přezkoumání návrhu na snížení ochrany vlka u Soudního dvora EU. „Přijetím předčasných změn národní legislativy by státy riskovaly nejen ohrožení zranitelných vlčích populací, ale i právní odpovědnost a soudní spory,“ uvádějí organizace.
Otevřený dopis dále připomíná, že většina evropských populací vlka zůstává z vědeckého hlediska zranitelná, ohrožená či dokonce kriticky ohrožená. Organizace připomínají, že podle práva EU nejsou politické ani socio-ekonomické argumenty platným důvodem pro snížení ochrany druhu. Organizace rovněž zdůrazňují, že členské státy mají právo, a v některých případech i povinnost, zachovat přísnější ochranu, než jaká je nařízena na úrovni EU, zejména pokud to odpovídá aktuálním vědeckým poznatkům.
Podle platných pravidel mají státy 18 měsíců na promítnutí případné změny do své legislativy, avšak tato transpozice není povinná. „Státy mohou rozhodnutí o snížení ochrany zcela odmítnout. Mezi země, které již oznámily záměr zachovat přísný režim ochrany, patří Česká republika, Belgie, Polsko a Portugalsko.
„Naše organizace se k tomuto otevřenému dopisu připojila, protože považujeme zachování přísné ochrany vlka za klíčové nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska právní jistoty a odpovědnosti vůči budoucím generacím,“ uvedlo Hnutí Duha Šelmy.
Podle webu selmy.cz byla vlčí populace v Česku k začátku roku 2019 odhadována asi na 70 jedinců. Žili v 18 teritoriích, z nichž většina se nacházela v příhraničních oblastech. Šlo celkem o 13 smeček, přičemž každou tvořilo čtyři až šest jedinců.
Autor: Hnutí Duha Šelmy
Srp 6, 2025 | Zvířata
Počet zbytečně odebraných mláďat zajíců a srnců z přírody letos klesl. Před deseti lety se případy zbytečně sebraných mláďat zajíců pohybovaly okolo 40 procent ze všech příjmů, letos je to méně než deset procent. U srnců je situace obdobná. Záchranné stanice podle něj od začátku roku do poloviny července přijaly 829 zajíců a 259 srnců, přičemž polovina z nich byla mláďata a většina se dostala k ochráncům přírody z vážného důvodu. Ochránci přírody to považují za pozitivní signál, že lidé častěji respektují doporučení bezdůvodně nebrat mláďata z přírody.
Z 414 novorozených zajíců, kteří skončili v péči stanic, bylo podle svazu 39 přivezeno zbytečně, tedy v situaci, kdy by bylo lepší je ponechat matce. V případě srnčat byla situace ještě lepší. Ze 102 přijatých mláďat byla zbytečně odebrána čtyři. Podle záchranných stanic si lidé v současné době častěji ověřují správný postup a kontaktují odborníky, než přistoupí k zásahu. Nejčastější rada přitom zní nechat mládě na místě a vzdálit se.
Horší situace je při napadení zvířete predátorem nebo při střetech s technikou a dopravou, kdy lidé podle ochránců přírody často nereagují správně. Podle odborníků zásahy lidí v těchto případech mohou narušit rovnováhu ekosystému, při kterém predátoři většinou loví slabé, zraněné nebo nemocné jedince, a tím udržují zdravou populaci. Navíc těžce zraněná zvířata často zbytečně trpí a v péči stejně podlehnou zraněním. Třeba péče o srnčata není tak komplikovaná jako u zajíců, ale kvůli doprovodným zraněním 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno, uvedli odborníci. Odbornou péči o zraněná a osiřelá zvířata ochránci přírody zajišťují díky příspěvkům ministerstev životního prostředí a zemědělství, krajů, obcí a dárců.
Autor: Svaz ochránců zvířat
Srp 6, 2025 | Zvířata
Ústí nad Labem zvýší odměny pro myslivecké spolky za jednoho divočáka uloveného na nehonebních pozemcích z 500 na 2000 korun. Zároveň město ve spolupráci s obvody prořeže nebo zredukuje porosty, kde divočáci nacházejí útočiště. Krajské město trápí přemnožená divoká prasata léta. Pobíhají po sídlištích, v parcích, lidé je potkávají hlavně ráno a večer například při venčení psů, řekla radní Eva Fialová (ANO).
Odlov mimo honitby, tedy ve městě, je složitější, protože vyžaduje zvláštní techniku, přesnější koordinaci a přísnější bezpečnostní opatření. Město na zvýšení odměn vyčlenilo dva miliony korun. „Třeba se nám stává, že nemohou vůbec vyjít ven a mají strach o své zdraví, o své pejsky,“ uvedla Fialová k ohlasům občanů. „Divoká prasata do městského prostředí opravdu nepatří,“ podotkla radní, která zároveň apeluje na lidi, aby divočáky nekrmili, nenechávali zbytky u popelnic či na okrajích lesních porostů. „Budeme vyzývat všechny zahrádkářské kolonie, aby neukládaly biologický odpad za své ploty,“ doplnila Fialová s tím, že jde o další zdroj potravy divočáků.
Divoká prasata často hledají potravu také u ovocných stromů. Je pro ně jednodušší najít něco v bytové zástavbě, ale není to pro ně přirozené chování. Na lidskou přítomnost si postupně zvykla, nevnímají člověka jako hrozbu, a proto před lidmi neutíkají. Zvířata přirozené chování podle radní ztratila po neodborném odlovu divoké zvěře v minulosti. Město se nicméně snažilo o redukci divočáků už dřív, po městě jsou nainstalované odchytové klece, kde skončí několik desítek prasat ročně. V mysliveckém roce 2023 se podařilo odlovit 1879 kusů černé zvěře, o rok později jich bylo 1519 a letos zatím 236 divočáků.
Autor: Město Ústí nad Labem
