Říj 7, 2025 | Zvířata
Na Velkém otvickém rybníku u Chomutova snižují vodohospodáři hladinu, aby mohli zkontrolovat technický stav opevnění z betonových panelů. Biologický dozor s ústupem hladiny zajišťuje přesun mlžů, a to škeble říční a silně ohroženého velevruba malířského, řekla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
„Na vodním díle provádíme mimořádnou manipulaci. Chceme snížit hladinu přibližně o 1,35 metru,“ uvedla Zikešová. Denně hladina klesne až o 20 centimetrů. Na základě výsledků průzkumu opevnění, které tvoří betonové panely, nechá povodí zpracovat projektovou dokumentaci. „Samotnou opravu opevnění předpokládáme v příštím roce,“ řekla mluvčí. Z projektové dokumentace vzejde podle ní nejen postup oprav, ale také finanční náročnost. Povodí začne po průzkumu opět vodu dopouštět. Zikešová předpokládá, že to bude nejpozději na konci listopadu.
U každé mimořádné manipulace na vodním díle je přítomný biologický dozor. U Velkého otvického rybníku ho zajišťuje Petr Janda. „Smyslem biologického dozoru je zachránit živočichy, od jedinců až po celé populace, které mohou být ohroženy při manipulaci s vodou,“ popsal náplň své práce Janda. Při nakládání s vodou jsou ohroženi nepohybliví živočichové, v případě nádrže u Chomutova jsou to mlži.
Nádrž obývá několik tisíc jedinců. Denně se při poklesu hladiny musí vysbírat z pláží a přenést do míst, kam už hladina neklesne. „Při obnažení sedimentu se musí celá oblast projít a je to jako sběr hub. Musíte vědět, co hledáte a musíte to umět najít,“ řekl Janda. Na odhalených místech jsou i uhynulí jedinci, po kterých zůstala prázdná schránka. Živí mlži jsou i pod sedimentem, který biologický dozor odhaluje. Denně takto najde a přesune až 120 živočichů. Současné chladné počasí může být pro živočichy rizikové, proto se upouštění hladiny zpomalilo.
Mlži jsou indikátory čistoty vody. „Nádrž je specifická tím, že je napájená vodou z přivaděče průmyslové vody, který sbírá krušnohorské potoky,“ uvedl odborník. Proto mlžům voda vyhovuje, někteří jsou až 15 let staří. Janda nicméně pozoruje jejich úbytek, který přisuzuje sušším létům v uplynulých letech, kdy se zpomalila obměna vody v nádrži.
Odborník narazil zřejmě i na jednu kuriozitu. „S největší pravděpodobností tento jedinec je mezidruhovým křížencem škeble říční a velevruba malířského,“ uvedl Janda. Kříženec vznikne náhodným přijetím spermií. „U škeblí dochází vzácně k hybridizaci,“ doplnil Janda, který živočicha zdokumentoval a fotografie poslal k posouzení odborníkům. Může také jít o zvláštního jedince velevruba malířského či o další druh mlže, a to velevruba tupého. Panelové opevnění vodního díla je původní. Budovalo se v období mezi lety 1963 až 1967.
Autor: Povodí Ohře
Zář 20, 2025 | Zvířata
Vědci vyrážejí na Chebsko pozorovat bělozubku tmavou, která je považována v Česku za poměrně nový druh. Podobně jako v předchozích letech žádají veřejnost o pomoc s pozorováním a fotografováním. Podzim a zima jsou pro pozorování bělozubky a příbuzných rejsků ideální, neboť se podobně jako myši stěhují do lidských obydlí. Uvedl to Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). Podle dat se živočich vyskytuje v tuzemsku zatím pouze v Karlovarském kraji.
Bělozubky připomínají rejsky, mají ale bílé zuby, viditelná ouška a na ocásku štětiny. Poprvé bělozubku tmavou vědci zaznamenali v roce 2022 právě na Chebsku, od té doby ji v oblasti pravidelně monitorují. „Díky desítkám hlášení a fotografií od občanů jsme za poslední rok a půl potvrdili výskyt v Chebu, Ašském výběžku a v Kraslicích,“ uvedla vědkyně Alena Fornůsková z ústavu, která je v projektu mimo jiné zodpovědná za komunikaci s veřejností. Dosud nejseverněji se bělozubka tmavá objevila v Kraslicích.
„Ačkoli jsme původně výzvu cílili na Karlovarsko, zapojili se občané z celé republiky. Díky těmto hlášením víme například, že bělozubka bělobřichá se rozšířila i na východ a severovýchod Čech, kde dříve zaznamenána nebyla, zatímco bělozubka šedá se na Chebsku vyskytuje jen výjimečně, přestože jinde v ČR patří k nejběžnějším druhům bělozubek,“ dodal Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary, které se připojuje k týmů vědců. Do terénu vyrážejí čtyři týmy.
„Ověříme dřívější lokality z let 2023 a 2024 a zaměříme se i na nové oblasti na východě současného rozšíření. Do terénu se s námi vydají i středoškolské studentky zapojené do projektu Otevřená věda AV ČR. Naučí se postupy sběru dat, práci v terénu a základní zpracování vzorků,“ řekla Fornůsková.
Přestože se bělozubka tmavá může v Česku vyskytovat více než deset let, pozornosti vědců unikala. Například se stále neví, jak rychle se šíří a jakým směrem. Experti také netuší, jak je na tom živočich ve vztahu k ostatním druhům. V Německu, Švýcarsku i Británii tato větší bělozubka vytlačuje původní druhy bělozubek a rejsků.
Zájemci, kteří by si rádi prohlédli bělozubku tmavou, budou mít příležitost v pátek 26. září v Muzeu Karlovy Vary, kde se uskuteční od 20:00 přednáška.
Vědci prosí veřejnost o zasílání fotografií nalezených bělozubek a rejsků s údaji o co nejpřesnější lokalitě, datu nálezu a sérii snímků – shora, z boku, zespodu a detail zadní končetiny vedle mince (pro měřítko). Tyto podklady výrazně zvyšují šanci na správné určení druhu i další vědecké využití. Zasílat fotografie s údaji lze na e-mail fornuskova@ivb.cz anebo honzamateju@seznam.cz.
V roce 2023 a 2024 byla bělozubka tmavá potvrzena na 40 různých místech ČR. Díky veřejnosti přibylo dalších osm oblastí. Bělozubka tmavá se od ostatních bělozubek liší tím, že je větší, má typický ředkvičkový zápach a načervenalé tóny v kožíšku.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj foto: https://www.avcr.cz/cs/fotoreportaze/Cesti-vedci-na-nasem-uzemi-vypatrali-noveho-zivocicha-je-to-belozubka-tmava/
Zář 12, 2025 | Zvířata
Ústí nad Labem apeluje na občany, aby nekrmili přemnožená divoká prasata a neukládali bioodpad na své pozemky. Lákají tím divočáky do obydlených částí města a ztěžují tím jejich odlov. Upozornění město zveřejnilo na svých webových stránkách. Od srpna se zvýšila odměna pro myslivce z 500 na 2000 korun, pokud zvíře odloví na nehonebních pozemcích.
Odlov mimo honitby, tedy ve městě, je složitější, protože vyžaduje zvláštní techniku, přesnější koordinaci a přísnější bezpečnostní opatření. Město na zvýšení odměn vyčlenilo dva miliony korun. Myslivci začali po městě z vlastní iniciativy instalovat pachové ohradníky. Jejich snahu však oslabuje jejich ničení a krádeže i nevhodné chování některých lidí při lovu v blízkosti obydlí. Pro černou zvěř je jednodušší najít něco v bytové zástavbě, ale není to pro ně přirozené chování. Na lidskou přítomnost si divočáci postupně zvykli, nevnímají člověka jako hrozbu, a proto před lidmi neutíkají. Zvířata přirozené chování podle vedení města ztratila po neodborném odlovu v minulosti. Město se nicméně snažilo o redukci divočáků už dřív, po městě jsou nainstalované odchytové klece, ve kterých skončí několik desítek prasat ročně.
Od dubna do července bylo letos na území města odloveno 338 divokých prasat, z toho 11 se chytlo do odchytových pastí. „Přesto jsme za stejné období obdrželi přibližně 30 stížností na jejich výskyt ve městě. Nejčastěji se jedná opakovaně o stejné lokality. Problém proto nelze považovat za vyřešený,“ uvedli zástupci města. Upozornili na to, že regulace černé zvěře je dlouhodobý proces, který vyžaduje i spolupráci veřejnosti.
Město společně s myslivci hledá další vhodné pozemky k odlovu a o odlovu v těchto místech vždy informuje veřejnost. „Prosíme občany, aby do těchto lokalit nevstupovali a respektovali bezpečnostní pokyny. Od listopadu do února navíc proběhnou i společné lovy, které zasáhnou také nehonební pozemky,“ dodali zástupci ústeckého magistrátu.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zář 4, 2025 | Zvířata
Systém k evropskému nařízení o odlesňování, které má vstoupit v platnost letos 30. prosince, dosud není funkční, uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Systém klade na firmy a obchodní řetězce povinnost prokazovat, že určité dovážené komodity nepřispívají k odlesňování. Pokud se systém nepodaří zprovoznit a pokud Česko nebude zařazené mezi země s minimálním rizikem odlesňování, nedokáže si Výborný představit, že by evropským systémem měli být lesníci, farmáři i další producenti zatíženi. Uvedl to během veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Veronika Vrecionová (ODS), předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, dodala, že EK zatím ani nepředstavila návrh. „Mám informace od Národního lesnického institutu, který má nařízení na starosti, že ten systém k dnešnímu datu funkční v plnosti není,“ řekl Výborný. Nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení. Platit to mělo už od loňského roku, Evropská komise ale přistoupila k odkladu, protože nařízení nebylo dostatečně připravené a firmám chyběly informace.
„Chtěli jsme od (Evrooské) komise, aby to zjednodušila. Zatím se tak nestalo,“ uvedla Vrecionová. Proto znovu zažádala o odkladí, nebo o to, aby komise představila návrhy na zjednodušení. Komise podle Vrecionové přislíbila, že na podzim „s něčím přijde“. „Žádali jsme, aby byla ještě čtvrtá kategorie států, které nejsou ohroženy odlesňováním, což třeba ČR je, aby naši producenti, zemědělci, výrobci, nemuseli reportovat nesmyslné informace,“ dodala. Různé změny nařízení o odlesňování požadovalo kromě Česka i dalších 17 ministrů nynější sedmadvacítky. „Nařízení ve své současné podobě dostatečně nezohledňuje země s účinnými zákony na ochranu lesů a zanedbatelným rizikem odlesňování,“ stojí v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. „Místo toho, aby se nařízení zaměřovalo na odlesňování tam, kde je riziko nejvyšší, ukládá zemím, kde je odlesňování prokazatelně nevýznamné, nepřiměřené byrokratické povinnosti,“ uvádí se v dokumentu.
Potravinářská komora varuje, že nařízení zatíží podniky zbytečnou administrativou a zvýší jejich náklady. V konečném důsledku by se navýšení nákladů mohlo promítnout i do cen pro spotřebitele, uvedla komora v prohlášení.
„Splnění požadavků nařízení vyžaduje značné investice do systémů pro sledování původu a sběr geolokačních dat. Evropská komise odhaduje dodatečné náklady pro podniky až na 2,6 miliardy eur (asi 64 miliard korun),“ upozornil mluvčí komory Marek Zemánek. Potravináři jsou zároveň přesvědčení o tom, že nařízení odlesňování nezabrání, naopak očekávají, že komodity, které nebudou splňovat podmínky EU, se přesměrují na trhy mimo Evropskou unii.
Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin vyjádřili už dříve také zemědělci a obchodníci. Podniky by měly shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Autor: MZe
Zář 4, 2025 | Zvířata
V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění jako jsou západonilská horečka, horečka dengue, nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v Česku bezprostřední riziko. Může se to ale změnit v budoucnu. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) varovalo před šířením dalších nemocí přenášených komáry jako je západonilská horečka nebo horečka chikungunya v jižní Evropě, země se na ně musí připravit. V Česku se každý rok objeví desítky nákaz tropickými horečkami, jde o importy ze zahraničí.
Výskyt komára japonského, latinským názvem Aedes japonicus, je v Evropě známý od roku 2000. V České republice byl tento druh poprvé zaznamenán v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a loni i letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit v Česku. „Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma, který byl hlavním koordinátorem výzkumu. Na rozdíl od v Česku běžného komára pisklavého, který saje hlavně krev ptáků, preferuje komár japonský savce. Další odlišností je, že komár japonský je aktivní přes den, především ráno a večer.
Výsledky zkoumání ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska různorodá. „To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ poznamenal Bodhi van Wieringen, který se na ČZU věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského.
Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje, domnívá se Černý, který se výzkumu na univerzitě rovněž podílel. Situace se podle něj ale může do budoucna změnit. „Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ upozornil vědec.
Kromě komára japonského byl v Česku potvrzen trvalý výskyt invazního komára korejského. Další druh, komár tygrovaný, který je spojován s nedávným občasným výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán. Jeho trvalý výskyt tu prozatím nebyl potvrzen. „Vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné,“ uvádí SZÚ. Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat a do výzkumu se může zapojit i veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s experty fotografie komárů.
K šíření komárů, kteří se v Evropě dříve nevyskytovali, podle ECDC přispívá změna klimatu, růst teplot, delší léta, mírnější zimy a změny ve výskytu srážek. „Evropa vstupuje do nové fáze, kde se delší, rozšířenější a intenzivnější přenos nemocí přenášených komáry stává novým normálem,“ uvedla ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová.
V Česku byly nákazy tropickými horečkami dosud způsobené importem souvisejícím s cestováním. Na začátku srpna ministerstvo zdravotnictví varovalo, že vyšší riziko hrozí ve Francii a Itálii, protože se tam rozšířil zejména komár tygrovaný. „Onemocnění se mohou projevovat především horečkou, ale příznaky mohou v některých případech chybět,“ sdělili zástupci ministerstva zdravotnictví. Varující mohou být také bolesti kloubů nebo vyrážka.
Horečkou dengue se každý rok v cizině nakazí několik desítek Čechů, loňských 119 případů bylo nejvíc za posledních deset let. Letos SZÚ eviduje do konce července 70 nakažených. U horečky chikungunya a západonilské horečky jde většinou o jednotky nemocných za rok, loni tři s chikungunyou a pět se západonilskou horečkou. Letos přibyl jeden případ západonilské horečky a osm chikungunyi. Případů malárie je letos evidováno 28, loni 39. Mezi lidmi se nemoci nepřenáší, je třeba štípnutí nakaženého komára.
Autor: Státní zdravotní ústav
