Pro 22, 2024 | Zvířata
Ornitologové letos na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky zaznamenali 14 druhů dravců, z toho 12 chráněných. Osm ornitologů pozorovalo ptáky na 70 předem vytipovaných místech. Při práci strávili v terénu více než 280 hodin, sdělila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová, podle které takto rozsáhlé sledování dravců bylo v CHKO Jeseníky zorganizováno poprvé.
„Jeseníky jsou dlouhodobě známy jako jedno z nejvýznamnějších hnízdišť sokola stěhovavého v České republice. Kromě vzácných sokolů tu hnízdí jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolky obecné a káně lesní. U ostříže lesního a včelojeda lesního je hnízdění pravděpodobné,“ uvedl Daniel Křenek z AOPK. V posledních letech mohou návštěvníci jesenické přírody ojediněle zahlédnout také majestátní orly, především orla křiklavého, orla skalního nebo orla mořského. „Tito dravci zatím na území CHKO nehnízdí, ale do budoucna to nevylučujeme,“ dodal Křenek.
Ornitology příjemně překvapil počet druhů dravců, které v Jeseníkách zaznamenali. Na seznamu se objevil i luňák červený, luňák hnědý nebo moták lužní. V minulosti se v Jeseníkách už ale setkali i s raritami, jako jsou dřemlík tundrový, poštolka rudonohá nebo dokonce sup bělohlavý. „Opatření na podporu hnízdišť dravých ptáků jsme zatím zajišťovali pouze v případě sokolů. Pokud bychom zjistili hnízdění orlů nebo jiných vzácných druhů, jsme připraveni ve spolupráci s vlastníky pozemků zajistit účinnou ochranu těchto hnízd,“ podotkl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák.
Draví ptáci mají podle Slezáka v přírodě nezastupitelnou úlohu. Většinou se živí drobnými hlodavci, kteří mohou způsobovat škody na úrodě i v lesích. Fungují tedy jako přirozená biologická ochrana. Jeseníky si oblíbili díky pestré krajině. „Jsou zde zachovalé louky a pastviny nebo staré lesy a skály. Takové prostředí poskytuje řadě druhů vhodné podmínky pro hnízdění i sběr potravy,“ řekl Křenek.
Autor: AOPK
Pro 8, 2024 | Zvířata
Benešov chce zachovat tradici chovu medvědů na zámku Konopiště. Národní památkový ústav (NPÚ) chce přitom do roku 2030 chov zvířat na všech hradech a zámcích ukončit. Podle města by měla vzniknout skupina pro mezirezortní vyjednávání mezi ministerstvem životního prostředí a NPÚ o dalších možnostech chovu medvědů. Chce také společně s Českým Krumlovem, Točníkem a dalšími místy s touto tradicí založit záchrannou stanici pro divoké šelmy. Skončili by v ní medvědi chovaní zajetí, na které jejich chovatelé nestačí a do zoo být umístěni nemohou, řekl místostarosta Roman Tichovský (ODS).
Zlínská zoologická zahrada, která je vlastníkem medvěda, chce zvíře přesunout ze zámku Konopiště do ostravské zoo. Osmnáctiletý Jirka tam bude mít větší výběh, bude ho také možné zapojit do chovu a reprodukce. Kdy se převoz uskuteční, zatím není jasné. „Ohledně převozu medvěda ze státního zámku Konopiště zatím nejsou nové informace. Termín převozu není stanoven,“ sdělila mluvčí NPÚ Blanka Černá. „Prioritou pro nás je zajistit co nejlepší podmínky a komfort medvědovi před převozem i během samotného převozu,“ dodala.
Medvědi žijí ještě v dalších objektech spravovaných památkovým ústavem. Jeden je na zámku Náchod, dva na hradu Točník a tři na hradu a zámku Český Krumlov. Benešov má podle Tichovského zájem o zachování tradice chovu na Konopišti. Poukazuje na to, že bylo vydáno stavební povolení na rozšíření konopišťského medvědária a mohlo by tak vzniknout až 1500 metrů čtverečních volného prostoru.
„Po konzultaci s ředitelem Zoo Lešná, která je formálním vlastníkem medvěda Jirky, by byl prostor velmi solidní a pro chov medvědů dostačující. Po jednání s NPÚ nám však byl návrh na spolupráci na novém výběhu kategoricky zamítnut. Z tohoto důvodu jsme oslovili ostatní česká medvědária včetně toho nejstaršího v Českém Krumlově. Vedení města a zámku nám potvrdilo, že by o zachování chovu medvědů mělo rovněž zájem,“ uvedl benešovský radní Karel Chládek (Benešov pro život).
Podle něj by měla být ustavena skupina pro mezirezortní vyjednávání mezi ministerstvem životního prostředí a NPÚ. V Českém Krumlově se má na jaře uskutečnit schůzka, jejímž tématem bude právě chov divokých šelem na hradech a zámcích. Zúčastnit by se jí měli i zástupci Benešova.
Autor: Město Benešov
Pro 3, 2024 | Zvířata
Vědci z českobudějovického biologického centra vyřezali na několika místech dutiny do stromů. Vytvořili tím stanoviště, které využívají ohrožené druhy živočichů. Novináře o tom informovala Daniela Procházková z biologického centra.
S úpravou stromů začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru. „Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Tato metoda podle něj může být důležitá pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého. „Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. Vznik dutin to urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ řekl Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Postupně se však skladba lesů i jejich vývoj změnil. Vzhledem k co největšímu profitu stromy rostou v hospodářských lesích blízko sebe a vytvářejí samy sobě konkurenci. Dřeviny, které rostou mimo les, jsou většinou jen v městských parcích nebo v alejích kolem cest. „A při první známce zhoršeného zdraví tyto stromy kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ uvedl Kříž.
Stromové dutiny přitom potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Proto vědci a jejich tým přistoupili k umělému narušování stromů. „Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně. Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ uvedl Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
Lis 9, 2024 | Zvířata
Přírodovědec Martin Šandera objevil u Mochova vzácného korýše, škeblovku rovnohřbetou. K prvnímu nálezu došlo už v červenci a k dalším tento týden. Unikátnost objevu se ukázala až při zpracování záznamů. Ve středním Polabí jde o první doložený nález, v rámci Polabí o nález po 33 letech. Následovat budou další průzkumy na zjištění výskytu a bude zpracována i genetická analýza, která může pomoci určit, odkud se škeblovka k Mochovu rozšířila, řekl Šandera, který je přírodovědcem Polabského muzea.
Vědec korýše objevil v polní tůni a kalužích severně od Mochova při terénnímu průzkumu, který byl zaměřen především na zjišťování výskytu obojživelníků a plazů, avšak vědci při něm zaznamenávají i další vzácné druhy. Proto došlo až k následnému zjištění, že v lokalitě je škeblovka unikát. „Nálezy byly zaznamenány do Nálezové databáze ochrany přírody,“ uvedl Šandera.
Pro další průzkum už má přírodovědec vymyšlená místa a za několik měsíců by také měl vědět výsledky genetické analýzy včetně jejího odborného zpracování. Analýza může napovědět, odkud se škeblovka například prostřednictvím ptáků mohla k Mochovu dostat. Vyloučený není ani závěr, že nalezení jedinci jsou na místě původními živočichy.
Škeblovka rovnohřbetá je korýš, který měří zhruba jeden centimetr. Vyskytuje se od střední Evropy přes jihovýchodní Evropu po Střední Asii. Žije v menších rybnících, v periodických tůních (tedy těch, které dočasně vysychají), na loukách a v kalužích na polích a cestách. V roce 1975 byl tento kriticky ohrožený druh zaznamenán u Terezína a v roce 1991 v Dušníkách nad Vltavou na Mělnicku. Další tři druhy škeblovek se v České republice vyskytují pouze na Moravě.
Autor: Polabské muzeum
Zdroj foto: https://www.hlasek.com/leptestheria_dahalacensis_cf2508.html
Lis 9, 2024 | Zvířata
Radnice v Teplicích chce regulovat počet holubů v lázeňském městě. Připravuje proto stavbu městského řízeného holubníku, kde se vejce mění za umělá. Do péče o ptáky by se mohli zapojit studenti či senioři, řekla mluvčí magistrátu Adina Sedláková.
Aktuálně je podle mluvčí vypracovaná koncepce a bude následovat zadání projektu. Holubník má stát u průchodu do Jateční ulice a hotový bude na podzim příštího roku. Městský holubník mají od května v Brně.
V přirozeném prostředí holubníku si ptáci podle odborníků velmi rychle zvyknou. „Zkušenosti ukazují, že holubi tráví v holubníku většinu času a neznečišťují pak město hnízdy a trusem. Holubník se pravidelně uklízí a holubům se mění vejce za umělá, čímž se kontroluje jejich reprodukce. A navíc jsou zde pod veterinárním dohledem. Cenová kalkulace ročních provozních nákladů je srovnatelná s regulačními odchyty,“ uvedla Sedláková.
Péče o holubník je zároveň vhodnou pracovní příležitostí pro různé skupiny jako například studenty, starší občany nebo handicapované. „Městský holubník znamená odpovědný postoj obce a veřejnosti ke svému okolí a sdílenému prostoru, což město považuje za přístup, jenž je třeba v současné společnosti rozvíjet,“ uvedla mluvčí.
Počet holubů se v minulosti někde reguloval odchytem s následným zplynováním nebo se stříleli. Kromě etické stránky má hubení holubů podle odborníků největší nedostatek v tom, že jejich počty ve skutečnosti nesnižuje. Populace holubů je po usmrcení dominantních jedinců žijících ve městě rychle doplňována mladými ptáky z okrajů města. Ti jsou ovšem vitálnější a mají více mláďat, takže se počty holubů záhy vrátí na původní počet.
Autor: Město Teplice
