Lis 9, 2024 | Zvířata
Pomoci zastavit šíření nebezpečného afrického moru prasat v Libereckém kraji je úkolem střelců, které na Jablonecku nasadila Policie ČR po dohodě se Státní veterinární správou (SVS). První odstřely se uskuteční v oblasti Rádla na Jablonecku a sousedních Vratislavic nad Nisou na Liberecku od dnešních 18:00 do čtvrtečních 06:00. Oblast proto bude uzavřena, upozorňovat na to budou cedule, sms zprávy, ale také desítky policistů, řekl novinářům ředitel pořádkové policie Petr Koutný.
„S ohledem na mimořádnou situaci, která vyžaduje dočasné omezení pohybu v této lokalitě, je nezbytné, aby ve stanovených časových intervalech byl přístup na dané území regulován. Bezpečnost všech osob je pro nás prioritou. Žádáme občany o respektování pokynů policistů a těchto opatření,“ doplnil Koutný. Policejní střelci se do odlovu prasat v souvislosti s nákazou zapojili už v letech 2017 a 2018 na Zlínsku. Od října do prosince 2017 se jim podařilo ulovit 141 divokých prasat, další čtyři kusy pak počátkem roku 2018.
„Tehdy se tento krok velmi osvědčil, na čas se dokonce u nás podařilo africký mor prasat zcela vymýtit. Proto nyní tento úspěšný postup opakujeme. Děláme všechno pro to, abychom před nákazou ochránili komerční chovy prasat domácích,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohli podle něj proti přemnožené zvěři zasahovat jen myslivci. „Což jsou ale často dobrovolníci s omezenými časovými možnostmi,“ dodal Výborný. Odstřely jsou plánované vždy od pondělí do čtvrtka až do 12. prosince, náklady odhaduje na 14 milionů korun.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší a nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musí utratit. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou ji ale přenášet. Kolem místa nákazy je vytyčené ochranné pásmo II a kolem ještě nárazníkové pásmo I. V obou platí mimořádná veterinární opatření s cílem zamezit šíření nákazy, aktuálně platí na 52 procentech území kraje.
První případ nákazy potvrdila laboratoř 1. prosince 2022 nedaleko česko-polské hranice na Frýdlantsku. Od té doby se nákaza potvrdila u 84 uhynulých či ulovených divočáků, 27 případů potvrdila laboratoř jen za letošní rok, z toho 13 nakažených zvířat myslivci ulovili, dalších 14 našli uhynulých. V letošním roce se podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda nákaza šíří do dalších okresů Libereckého kraje, opakovaně se proto rozšiřovala i ochranná pásma. „Do domácích chovů se zatím nákaza nedostala,“ dodal Semerád.
Veterinární správa spolupracuje na řešení problému se sousedními zeměmi – Německem a Polskem, už ale nejde podle Semeráda o nákazu, která se šiří přes hranice, ale vyskytuje se přímo v populaci divokých prasat na českém území. Proto je cílem, pokud to bude možné, populaci divokých prasat v oblasti eliminovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. „Jsme si vědomi toho, že tady (v Libereckém kraji) je to výrazně náročnější než na Zlínsku,“ dodal Výborný.
Autor: Státní veterinární správa
Lis 9, 2024 | Zvířata
V Jeseníkách přibývá vlků, ochránci narození vlčat zaznamenali hned v několika smečkách. Nová vlčí teritoria evidují především v příhraničních oblastech, hlavně v posledních čtyřech letech. Vyplývá to z informací Hnutí DUHA Šelmy, které se na intenzivní monitoring velkých šelem zaměřuje posledních devět let. Podle ochranářů je výskyt velkých šelem pro krajinu pozitivem, chovatelé by se však měli zaměřit na zabezpečení svých hospodářských zvířat, sdělili zástupci Hnutí DUHA.
„V loňském roce jsme zaznamenali výskyt smečky a páru v Rychlebských horách, jeden pár na Krnovsku a Opavsku, další pár se pohyboval od masivu Keprníku až po východ Zlatohorska, další pár na Králickém Sněžníku, trvalý výskyt jsme potvrdili v Zábřežské vrchovině a pravděpodobný trvalý výskyt v Oderských vrších,“ uvedl koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller. „Dva z vlků v oblasti pochází z Rakouska, kde byli v rámci výzkumu místní veterinární univerzity zaopatřeni telemetrickými obojky,“ doplnil.
Letos mají ochranáři potvrzené v oblasti Králického Sněžníku tři rozmnožené páry. Vlčata se zde podařilo natočit opakovaně. „Vlčí teritorium se v oblasti Králického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny nachází pravděpodobně již čtvrtým rokem. V minulém roce se nám podařilo finálně potvrdit, že se v rámci obou oblastí jedná o jeden a ten samý vlčí pár. Pravděpodobně právě na pomezí Jeřábské hornatiny a Králického Sněžníku si našel partnerku i migrující vlk Gagat,“ doplnil další z koordinátorů monitoringu František Moupic.
Vlk Gagat pochází ze středního Polska. Odborníci ho na jaře 2022 odchytili a vybavili vysílačkou. Ochranáři od té doby sledují jeho pobyt i na českém území, kde putoval podél dálnice a dostal se až na okraj Prahy, kde musel změnit směr a vydal se na Žďárské vrchy a také na Králický Sněžník, je také otcem loni narozených vlčat ze Žďárských vrchů.
Podle ochranářů bude mít návrat vlků pozitivní vliv na stav krajiny severní Moravy. „Současně je však třeba připravit se i na komplikace spojené se zvýšením rizika útoku vlka na hospodářská zvířata, zejména kozy a ovce. Ta lze minimalizovat státem hrazeným zabezpečením. Na vhodně zabezpečená zvířata je možné čerpat i náhradu za ztížené hospodaření,“ doplnili ochranáři.
Ochranáři budou v monitoringu velkých šelem pokračovat, ocení i když jim lidé nahlásí jejich pozorování nebo pobytové znaky, tyto poznatky mohou posílat na e-mail stopy@selmy.cz. Na první prosincový víkend chystají školení dobrovolníků Rysích a Vlčích hlídek. Právě i na výskyt rysa, který se poslední rok pohybuje v jižní části Nízkého Jeseníku, se ochranáři při monitoringu velkých šelem zaměřují, doplnil Moupic.
Autor: Hnutí DUHA
Lis 9, 2024 | Zvířata
Hasičský dron našel v Pardubicích ztracené mládě klokana Kjůta. Klokánek utekl v neděli odpoledne z Pohádkové zahrady, která se stará o opuštěná zvířata. Půlroční sirotek nakonec nebyl moc daleko, dron ho pomohl trasovat, řekla to Romana Vojířová ze zahrady. Zařízení požádalo o pomoc veřejnost i hasiče.
Mládě klokana rudokrkého prokousalo plot a uteklo. V zahradě se pohybuje běžně mezi návštěvníky a není nebezpečné, je ale plaché. Klokánek pobýval v přírodní lokalitě Červeňák, která je u Pohádkové zahrady. Na oblast z jedné strany navazuje obchodní zóna.
„Našli jsme ho ve spolupráci s hasiči, vyslali k nám pána s dronem. Našel ho v neprostupném terénu. Kjůt byl vyděšený a rychle měnil pozice, dron ho dál trasoval a díky tomu se nám ho podařilo odchytit. Teď už je v pohodě a zcela v pořádku,“ řekla Vojířová.
Kjůtovi je zhruba půl roku a zahrada se o něj stará od července. Klokánek je sitorek, protože jeho matka uhynula. Někdo ji nakrmil pečivem, což se nesmí. „My jsme si ho vzali ze soukromého chovu, abychom ho dochovali. Nosíme ho ve vaku. Je ještě malinký, měl by být s mámou ve vaku, ale ta mu zemřela,“ řekla Vojířová.
Klokan je teď velký asi po kolena dospělého člověka, až vyroste, bude velký asi po pás. Podle Vojířové se Kjůt dostává do puberty. Zatímco se dřív více držel lidí, teď má větší akční rádius a prozkoumává svět.
„Už jednou se vypravil ven, ale rychle se vrátil. Trochu jsem se bála, aby ho na Červeňáku nehonil nějaký pes, lidé tam s nimi chodí na procházku. Dáme mu na krk GPS tracker, abychom přesně věděli, kde se pohybuje, kdyby náhodou zase utekl,“ řekla Vojířová. Zahrada teď opraví všechny díry v plotě, které tam schválně udělala, aby se klokan mohl sám vrátit domů, dodala Vojířová.
Autor: Pohádková zahrady se zvířátky
Říj 27, 2024 | Zvířata
K zavlečení invazní sršně asijské do České republiky může významně přispět kamionová doprava ze zemí, ve kterých je tento hmyzí predátor hojně rozšířen. Několik jedinců sršně asijské lidé loni a letos odchytili v Rudné u Prahy a na Rokycansku, experti jejich tamní výskyt přičítají právě nákladním automobilům, která přijíždějí například z Francie. Na riziko možného zavlečení sršně asijské, která je obávaným lovcem včel, proto chtějí odborníci upozornit dopravce. V Česku zatím objevili dvě hnízda tohoto invazního hmyzu, a to v Plzni a na Opavsku. Na výstavě Hanácká včela to v Olomouci řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V Česku se sršeň asijská poprvé objevila v říjnu loňského roku v Plzni, poté nedaleko Rokycan. Letos zlikvidovali hnízdo sršně asijské na Opavsku. „Také v Plzni bylo nalezeno hnízdo a ve zhruba stejnou dobu jsme evidovali tři jedince v Rudné u Prahy. Hnízdo jsme v okolí Rudné tehdy nenašli. Máme podezření, že sršně tam mohly být dovezeny z Plzně, protože je to na trase dálnice D5,“ uvedl Görner.
Letos v únoru pak několik sršní asijských odchytili v Hrádku u Rokycan. „Hnízdo jsme tam nenašli. Odchycení jedinci byli dovezeni kamionem z Francie. Dohledali jsme i místo, odkud vyjel,“ podotkl Görner. Vliv kamionové dopravy na šíření sršně asijské ze západní do střední Evropy se podle Görnera obtížně odhaduje. „Stačí jeden kamion a sršeň se v něm přesune o stovky kilometrů,“ uvedl Görner. Odborníci proto chtějí zlepšit osvětu v řadách autodopravců. „Třeba na Rokycansku se to povedlo. Zaměstnanci firmy, kteří sršně našli, nález okamžitě nahlásili,“ uvedl.
Sršeň asijská se podle Görnera postupně šíří samovolně Evropu směrem na východ. Například ve Francii se ročně její teritorium posune o 80 až 100 kilometrů. „Přirozené šíření se ale zpomaluje, protože oceánské klima ve Francii těmto sršním vyhovuje mnohem víc. Když se dostanou do střední Evropy, tak už přece jenom mají větší problém přezimovat, protože tady jsou krutější zimy,“ řekl. Tuzemští včelaři podle Görnera zatím škody způsobené sršní asijskou nehlásí. Například v okolí hnízda v Plzni, které bylo objeveno loni na podzim, má včelí úly místní chovatel. „Přiznal se, že sršně asijské fotil v červenci, avšak nenahlásil to. Nepozoroval ale, že by sršně poškodily jeho včelstva,“ dodal Görner.
Ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR letos na jaře ve spolupráci s včelaři instalovali několik desítek speciálních pastí na sršně asijské. Zaměřili se hlavně na Plzeňský kraj. Pasti umístili také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů. Do pastí se zatím žádná sršen asijská nechytla. „Ještě do konce října pasti ponecháme na místě a pak vyhodnotíme, zda mají smysl, protože podle prvních poznatků se v nich zachytává velké množství našich sršní, které se z pasti nedostanou,“ řekl Görner.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 27, 2024 | Zvířata
Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden sumec měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu, informovala o tom Daniela Procházková z biologického centra.
Stav populace sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z lisabonské univerzity minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska. U všech sumců zjišťovali například jejich růst, kondici, pohlaví nebo potravu. Celkem ulovili přes 40 sumců, deset z nich vážilo více než 30 kilogramů.
„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ řekl vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Vědci zjistili, že sumci mají v portugalských sladkovodních lokalitách pestrou stravu. „Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvedl člen týmu Lukáš Vejřík.
Na odlov sumců používali vědci dvě metody. Jednou z nich byla metoda velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Celkem vědci ulovili 1,1 tuny sumce.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
