Zář 14, 2024 | Zvířata
Sýčci letos na severu Čech vyvedli 71 mláďat. Populace kriticky ohrožené sovy tak sice nevzrostla, ale ani se nijak zásadně nesnížila. Do ochrany se zapojili farmáři. Potýkat se sýčci letos museli s nedostatkem potravy a nevyzpytatelným počasím, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO)
Sýčci obsadili téměř 60 teritorií. „U hraboše polního, hlavní kořisti sýčků, došlo ve sledovaném území k prudkému poklesu populace. Zároveň jarní počasí přineslo abnormální výkyvy teplot, kdy téměř letní počasí najednou střídaly mrazy. Naštěstí na populaci sýčka neměly tyto nepříznivé okolnosti výrazně negativní vliv, na rozdíl od jiných druhů sov, kterých jsme napočítali výrazně méně než loni,“ uvedl Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.
Za úbytek sýčků v minulosti může podle odborníků zejména intenzivní zemědělství a s ním spojený nedostatek potravy a hnízdních dutin, ale také technické pasti, ve kterých sýčci hynou. Zemědělci a ornitologové odstraňují nebezpečné pasti, instalují hnízdní budky a upravují způsoby hospodaření. Budky se vyvěšují hlavně na farmách, kam se tito ptáci přesunuli z volné krajiny. Letos v budkách zahnízdilo rekordních 26 párů, zbylé páry využily k hnízdění jiné dutiny a úkryty.
S farmáři ornitologové domlouvají vhodný způsob hospodaření v okolí hnízdišť, například zmenšování velikosti půdních bloků, výsadbu stromů a keřů či mozaikovitou, seč travních porostů. Ornitologové letos vydali příručku pro vlastníky pozemků, zahrádkáře, obce či zemědělce s tipy, jak vhodně pečovat o travnaté porosty s ohledem na jejich přírodní a druhovou rozmanitost. Správná údržba těchto porostů může pomoci nejen sýčkům, ale i celé paletě dalších živočichů a rostlin, uvedla ČSO.
Sýčky letos ornitologové přikrmovali, na podložce před budkou jim předkládali mrtvé myši. „Zásadní je však pokusit se zajistit, aby sýčci měli v krajině dostatek jejich přirozené kořisti. To je ale aktuálně nereálné kvůli tomu, že v Česku se většinově hospodaří intenzivně s velkým množstvím chemie a prostředků na ochranu rostlin. Jsme proto velmi rádi, že spřátelení zemědělci sýčky podporují,“ řekl Šálek.
Odborníci populaci sýčků dlouhodobě sledují, nahrávají jejich zvuky, zjišťují příbuznost. Loni sýčci vyvedli na severozápadě Čech 74 mláďat, v roce 2017 jich bylo 37.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zář 8, 2024 | Zvířata
Brněnská zoo se zapojila do přeshraničního projektu, jehož cílem je prozkoumat a posoudit využití trusu exotických zvířat v zoologických zahradách. Poskytne trus, který následně zapojené univerzity zpracují. Produkt pak poputuje zpět a poslouží třeba k hnojení. Úkolem zahrady také bude výstupy z výzkumu propagovat poutavou formou veřejnosti, řekla mluvčí zoo Věra Müllerová. Vedoucím projektovým partnerem je Národní zoologická zahrada Bojnice na Slovensku.
Brněnská zahrada vytvoří systém edukačních prvků, které budou názornou formou prezentovat inovativní způsob zpracování a využití trusu. Vzdělávací prvky doplněné informačními tabulemi budou přímo u expozic dotyčných druhů, čímž návštěvníci získají ucelenou představu o jejich životě. Mohou také hádat, jaká část záhonu je hnojena zpracovaným trusem.
Projekt má ale zejména environmentální rozměr. Jeho snahou je snížit ekologický dopad chovu exotických zvířat. „Součástí je vytvoření adaptačních strategií zaměřených na možnosti snižování dopadů klimatické změny. Specifickou oblastí zkoumání je produkce živočišného odpadu, která představuje ekonomickou i environmentální zátěž. Trus zvířat je možné využít jako půdní aditivum, avšak při nezpracování a neodvodnění hrozí riziko kontaminace půdy, zhoršení kvality vody i emise amoniaku či jiných zdraví škodlivých plynů,“ řekla Michaela Mocňáková z bojnické zoo.
Možností využití je ale více. „Patří mezi ně například energetické využití. Tuto biomasu lze také zahříváním přeměnit na materiál s vyšším obsahem uhlíku a nižší vlhkostí. Fyzikálně-chemické vlastností takových materiálů se budou odlišovat především s ohledem na zvolený postup úpravy. Jako slibné a progresivní se jeví zpracování pyrolýzou, kdy teplota 300 až 700 stupňů Celsia eliminuje přítomnost patogenů. Využití této metody navíc přináší redukci objemu vyprodukovaného živočišného odpadu o více než 50 procent,“ dodala Mocňáková.
Autor: ZOO Brno
Srp 28, 2024 | Zvířata
Čápům bílým se letos dařilo, Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala 837 hnízd se vzrostlými čapími mláďaty. Je to o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za historii programu Čapí hnízda, který funguje od roku 2014. Zároveň byl pokořen i rekord zapojených dobrovolníků. Letos jich čápy pozorovalo 1192, loni jich bylo 933.
„I když bude ještě chvíli trvat, než se povede vyhodnotit obrovské množství dat, již teď víme, že sezona byla výjimečná. Do sledování čápů se zapojilo téměř 1200 dobrovolníků, kteří v průběhu celé sezony vložili neuvěřitelných 14.000 jednotlivých pozorování,“ uvedla Gabriela Dobruská, která koordinuje program Čapí hnízda.
Loni společnost zaznamenala vzrostlá čápata na 715 místech, což bylo poprvé, kdy se číslo přehouplo přes hranici 700. Letošní nárůst je o více než 15 procent. Data nyní projdou kontrolou a poté je bude společnost vyhodnocovat.
„Čápi nás zajímají i nadále, v příštích týdnech se budou Českem protahovat migrující ptáci ze severu. Budeme proto rádi, když budou dobrovolníci pokračovat s pozorováním čápů i ve volné přírodě. Často se shlukují ve velkých hejnech na polích a loukách, kde sbírají potravu,“ dodala Dobruská. Dobrovolníci, kteří čapí hnízda sledují, zadávají informace na web.
Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů či zda je potřeba kontrola hnízda.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Sčítání se uskutečnilo jako součást 8. mezinárodního sčítání čápů bílých, které je jednou za deset let. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie. V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135.000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272.000 párů.
Autor: Česká společnost ornitologická
Srp 28, 2024 | Zvířata
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Náletové dřeviny odstraňuje kráčivý bagr, který je vyřezává nad bylinným patrem, a zachovává tak životní prostor pro ohrožené rostliny, hmyz, plazy. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice, řekli zástupci ČEPS a 1. písecké lesní a dřevařské.
Náletové dřeviny nejprve odstraní kráčivý bagr. „Ten se speciálně vyvinutým adaptérem kopíruje terén a náletové dřeviny zvládne vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno. Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase to rostlo,“ řekl Josef Hajný, správce energetického majetku ve společnosti ČEPS, který má na starosti údržbu ochranných pásem elektrického vedení.
Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye. „Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.
Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. „Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný.
Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst.
Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.
„Lokality pod vodiči jsou takovými přechodovými biotopy zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty zaměřené právě na podporu šetrné údržby ploch pod elektrickým vedením.
Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 44 rozvoden se 79 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Dále se stará a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3940 km a 220 kV o délce 1618 km.
Autor: ČEPS
Srp 28, 2024 | Zvířata
Ochránci přírody vytvořili na bývalém pásu pole poblíž Poličky plochu věnovanou čmelákům. Oseli jej nektarodárnými rostlinami a vysázeli na něm stromy a keře. Letos na něm pozorovali už čtrnáctý druh čmeláka. Stal se jím velmi vzácný a kriticky ohrožený čmelák humenní Bombus ruderatus, uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
V roce 2022 nabídli majitelé pozemku na okraji Poličky spolku Čmeláci Plus, zda nechtějí využít plochu způsobem prospěšným přírodě. Pás bývalého pole je asi 14 metrů široký a 770 metrů dlouhý a navazuje na rozsáhlý areál sportovního letiště a travnatou jižní stráň s remízky, na které se zachovala druhově bohatá luční společenstva s velkým podílem bobovitých rostlin. V lokalitě se stále vyskytují méně hojné a vzácné druhy čmeláků.
V areálu letiště, ale i na okolních, zemědělsky užívaných plochách však není zaručen dostatek potravy pro čmeláky po celou vegetační sezónu, kvůli čemuž většina druhů z naší přírody ustupuje. Spolek a členové ČSOP Polička na podzim 2022 vysadili 70 starých odrůd ovocných stromů a 30 neexpanzivních druhů keřů jako dřín jarní, zimolez obecný a bez černý. Na jaře loňského roku pak vyseli ostrůvky bobovitých rostlin, například jetel luční, štírovník růžkatý, vičenec ligrus, úročník bolhoj, vikev huňatou, další regionálně původní květiny i nektarodárné rostliny. Části plochy vytipované předchozí rok byly bez osetí ponechány pro vyklíčení nektarodárných plevelů, které jsou pro cílové druhy čmeláků velmi důležité až nezastupitelné.
Už první rok plocha fungovala velmi dobře, a kromě běžnějších druhů čmeláků se objevily i vzácné druhy jako čmelák pruhovaný, čmelák klamavý či čmelák zdobený. Kromě čmeláků biopás obsadilo velké spektrum dalších živočichů s podobnými nároky na prostředí, které je jinak v české zemědělské krajině ojedinělé. Vysokou biodiverzitu pozemků, je nutné je pravidelně udržovat. Proto ochranáři letos pozemek postupně, takzvaně fázově sekali. Zároveň na jaře provedli výchovný řez vysazených stromků.
Autor: Český svaz ochránců přírody
