Srp 11, 2024 | Zvířata
Hasiči měli od začátku letních prázdnin na různých místech Česka 3500 výjezdů kvůli likvidaci obtížného hmyzu, jako jsou vosy či sršně. V porovnání s loňským obdobím se tak kvůli nim vydávali do terénu zhruba třikrát častěji. Meziročně jim přibylo těchto případů i v dubnu a červnu, naopak třeba v květnu jich měli méně. Vyplývá to ze statistiky, kterou poskytla mluvčí hasičů Lucie Pipiš. Podle ní je za nárůstem případů zřejmě to, že hasiči vyhověli většímu počtu volání na tísňovou linku. Například vosy ale nejsou podle oslovených odborníci letos přemnožené, jen častěji létají při teplém a suchém počasí.
Uplynulé měsíce byly v Česku podle meteorologů většinou nadprůměrné teplé, květen byl ale současně bohatý i na srážky. Zatímco v červnu, který byl teplotně normální, bylo sucho. „Pokud je v létě teplo a sucho, vos, vosíků a sršní je každoročně všude hodně,“ řekl Jan Růžička z katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Od počátku letošního roku hasiči zatím řešili likvidaci obtížného hmyzu ve více než 4800 případech, což je zhruba stejně jako za celý rok 2021 a 2022. Loni měli obdobných výjezdů 5535, přičemž nejvíce v srpnu, a to 1917. Za prvních pět dnů letošního srpna hasiči vyjížděli 367krát. V červenci měli ze stejných důvodů 3163 zásahů, meziročně o 2217 více. V červnu se počet jejich výjezdů proti loňskému měsíci zvýšil z 388 na 1273, v květnu jich však ubylo asi o třetinu na 268.
Podle mluvčí hasičů se lidé každoročně v létě ve větší míře obrací na hasiče s žádostí o pomoc při likvidaci obtížného hmyzu, nicméně před voláním by měli zvážit, jestli je to akutní. Podle pravidel totiž hasiči vyjíždí jen v případě bezprostředního ohrožení zdraví a života lidí.
„Jestli je výjezd hasičů opravdu bezpodmínečně nutný, může ohlašovatel při oznámení konzultovat s operátorem tísňové linky. Pokud nejde o veřejné prostranství či ohrožení zdraví a životů lidí, je třeba se obrátit na specializovanou firmu,“ doplnila Pipiš. Dodala, že operátoři hasiče vyšlou k likvidaci hmyzu jen u veřejných budov jako škol, nemocnic nebo dětských táborů. V ostatních případech se mají lidé obrátit na správce prostoru nebo profesionální firmy.
Nárůst objednávek na likvidaci vosích hnízd evidují i některé specializované firmy. Třeba Marek Götzl z firmy na hubení hmyzu a škůdců Adera vidí důvod mimo jiné v množství teplých letních dnů.
Autor: HZS
Srp 11, 2024 | Zvířata
V krkonošské přírodě se objevují jevy a druhy, které v nejvyšších českých horách dosud nikdo nezaznamenal. Jde například o posun horní hranice lesa, výskyt kudlanky nábožné či mizení drobného pěvce slavíka modráčka tundrového z krkonošských hřebenů. Zřejmě to souvisí s klimatickou změnou, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. O některých nově objevených teplomilných druzích v Krkonoších se ale vedou diskuse, jestli jejich výskyt se změnou klimatu souvisí. Příkladem je pavouk.
„Zápřednici jsme poprvé zaregistrovali letos na louce nad Horním Maršovem, víme ještě minimálně o dvou dalších lokalitách na české i v polské části Krkonoš. Je to teplomilný druh pavouka. Odborníci se zatím neshodnou na tom, jestli šíření tohoto pavouka souvisí bezprostředně s klimatickou změnou,“ řekl Drahný.
Zápřednice na rozdíl od ostatních pavouků v ČR dokáže prokousnout lidskou kůži, kousnutí od tohoto pavouka ale život člověka neohrožuje. „Kousnutí bolí, otéká a působí pocení. Obvykle do 24 hodin odezní. Nebezpečné by pro člověka být nemělo. Zápřednice sama neútočí, brání se v ohrožení sebe anebo svého zámotku. Lze se s ní setkat na níže položených loukách,“ řekl Drahný.
Zato posun horní hranice lesa podle něj s klimatickou změnou jistě souvisí. „Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok,“ řekl Drahný. Vědci tento jev pozorují v tzv. přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí. Nicméně neočekávají, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem. Horní hranice lesa se ve středních Krkonoších, kde vědci tento jev zkoumají, pohybuje v nadmořské výšce mezi 1300 až 1400 metry. V Krkonoších se mírně liší podle toho, jaký je sklon svahu, jak je orientován nebo jaké je tam klima.
V současnosti se na české straně Krkonoš pohybuje horní hranice nejvýše položených jedinců smrku v nadmořské výšce mezi 1450 až 1500 metry a dolní okraj rozvolněných porostů smrku je okolo 1300 metrů. Alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších klenotů Krkonoš. Ve středoevropském prostoru jde o anomálii, relikt doby ledové. Nejde o nic jiného než o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů či druhů reliktních vyskytujících se ve střední Evropě jen na hřebenech Krkonoš.
Dalšími posly změn je podle odborníků teplomilný hmyz kudlanka nábožná a pták slavík modráček tundrový. O výskytu kudlanky na úpatí Krkonoš Správa KRNAP informovala poprvé v roce 2019. Odborníci ji tam zaznamenali v nadmořské výšce 680 metrů. Šlo o první nález ve volné přírodě Krkonoš bez zjevné vazby na činnost člověka.
Vědci ze Správy KRNAP se domnívají, že dopady klimatické změny stojí za mizením slavíka modráčka tundrového. „Patří k tomu nejcennějšímu, co krkonošská rašeliniště v oblasti arkto-alpínské tundry nabízejí. Jeho mizení dáváme do souvislosti s klimatickou změnou. Jde o procesy, které se nám mohou zdát rychlé, ale rozhodně nelze hovořit o tom, že bychom v Krkonoších o arkto-alpínskou tundru v dohledné době přišli,“ dodal Drahný.
Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy a Správa KRNAP se je snaží chránit a zachovat. Letos dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině rozložených do několika let.
Autor: Správa Krkonošského národního parku
Srp 8, 2024 | Zvířata
Kočky zřejmě čeká v budoucnu označování čipem kvůli jejich evidenci. Předpis Evropské unie se chystá, na něj naváže česká právní úprava. V dnešní debatě v Senátu o petici požadující změnu zákonů ohledně koček to uvedl náměstek ministra zemědělství Milan Daďourek. Petice žádá zřízení centrální evidence koček, jejich označování čipem, ale i povinné kastrování všech volně žijících koček kromě těch v registrovaných chovech.
V současnosti platí povinné označování psů, od roku 2020 mikročipem. Při cestování se zvířetem do zahraničí stanoví povinnost jeho označení čipem evropská legislativa. Vztahuje se nejen na psy, ale také na kočky a fretky. Český centrální registr psů vedený státem by mohl začít po odkladech fungovat podle informací z dnešní diskuse v Senátu příští rok.
Autoři petice mluvili v horní komoře o opuštěných, nemocných a strádajících kočkách. „Žijeme v přímé realitě přemnožených koček,“ uvedla Kamila Dvořáková. Luboš Kristek ze spolku KasProCats i Eva Hulcová ze spolku Catico si stěžovali na přístup obcí, které podle nich ve velké většině problém s těmito kočkami ignorují a často se podle nich brání spolupráci. Spolky, které o opuštěné kočky pečují, už prý nemají kapacity. „Už nevíme, jak dál,“ uvedl Kristek.
V debatě zazníval zejména od zástupců ministerstev i obcí argument, že odpovědnost leží především na chovateli zvířete. Uložit všem obcím povinnost provozovat útulek podle nich není možné. Od představitelů obcí zazněly i výtky kvůli údajně až útočnému způsobu komunikace ze strany některých ochranářských spolků s radnicemi. Diskutovalo se rovněž o námětu na zavedení poplatku z koček obdobně, jako jej hradí chovatelé psů.
Petice, kterou v souladu se zákonem podepsalo více než 8200 lidí, žádá také vznik státního dotačního programu na úhradu kastrací pro obce a stanovení zákonné povinnosti obcí a měst k odchytu toulavých i opuštěných koček. Píše se v ní rovněž o povinné registraci majitelů nejméně tří kočičích samic.
Začátkem července petici projednával sněmovní petiční výbor. Doporučil ministerstvům životního prostředí a pro místní rozvoj, aby se argumenty uvedenými v petici zabývala a zohlednila je ve své legislativní činnosti. Senátní výbor debata o tématech petice teprve čeká, na plénum horní komory se ale nedostane.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Srp 8, 2024 | Zvířata
Lidé alergičtí na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm by ani při návštěvě hor neměli zapomínat na to, aby vždy u sebe měli předepsané léky, a pro případ nutné pomoci by po kopcích neměli chodit sami. Velmi obezřetní by pak měli být v místech, kde je zvýšený výskyt tohoto hmyzu. V krajních případech totiž může alergická reakce ohrozit člověka na životě, upozornila Horská služba ČR, která v uplynulých týdnech zaznamenala u turistů výrazný nárůst alergických reakcí po hmyzím bodnutí.
Záchranáři zmínili dva takové zásahy v Krkonoších a jeden v Beskydech za posledních 24 hodin. U dvou pobodaných v Krkonoších horští záchranáři ze Špindlerova Mlýna podle mluvčího Marka Fryše díky včasnému ohlášení a rychlému zásahu zpomalili alergickou reakci a oba postižení byli po pomoci vrchlabských zdravotních záchranářů propuštěni do domácího léčení.
„Beskydský případ byl daleko obtížněji řešitelný, protože léky proti alergii podali muži kolemjdoucí turisté až ve chvíli, kdy alergická reakce byla již silně rozvinuta,“ uvedl mluvčí a doplnil, že přivolaní horští záchranáři z Frýdlantu nad Ostravicí pak pacienta připravili na transport vrtulníkem do nemocnice.
Mluvčí v této souvislosti zopakoval, že v případě, že alergika i přes všechna opatření hmyz bodne, mají lidé okamžitě volat telefonní číslo Horské služby 1210 nebo zdravotní záchranné služby 155, případně mají použít aplikaci Záchranka.
Alergická reakce na bodnutí může být místní nebo celková. Při místní reakci se vytvoří v místě poranění zarudlý otok či puchýř. Při opakovaném a vícenásobném bodnutí hrozí celková reakce, anafylaxe. Provázejí ji podobné kožní příznaky, zrychlený tep, pokles tlaku, nevolnost a dušnost. Při nejvážnějším průběhu se stav prudce zhoršuje a přechází v anafylaktický šok, který je bez léčení životu nebezpečný.
Autor: Horská služba ČR
Čvc 30, 2024 | Zvířata
Celkem 32 mláďat vyvedli letos podle ochranářů sokoli v Jeseníkách. V porovnání s loňskem je jich o deset méně, tehdy však šlo o rekord. Co do počtu mláďat je letošní hnízdění od roku 2001 třetí nejúspěšnější. Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) o tom informovali na svých stránkách. Podle odborníků počet mláďat meziročně kolísá. Z pohledu stability populace je důležitější počet hnízdících párů, těch bylo letos 22, o jeden méně než loni.
Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách počtyřiadvacáté. „Poslední roky ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v hnízdní úspěšnosti dochází především kvůli počasí a predaci. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. Letos sice během sezóny přišly o život čtyři dospělé samice, věříme ale, že tak silná populace se s tímto zásahem do příštího roku vyrovná. Nad jesenickými hřebeny létá dostatek „volných“ ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů,“ uvedl Petr Šaj z AOPK ČR.
Při monitoringu sokolích hnízd pomáhají ochranářům fotopasti s okamžitým přenosem. „Díky nim jsme letos poprvé zdokumentovali ulovení sokola výrem velkým, jeho kořistí se stala samice sedící na vejcích. Ve dvou dalších případech šlo o predaci kunou, která je v Jeseníkách nejčastějším predátorem. A jedna samice pravděpodobně uhynula po souboji s jinou sokolicí,“ uvedl spolupracovník agentury, ornitolog Tomáš Pospíšil. Odborníci upozorňují na to, že sokoli jsou v době hnízdění velmi citliví na rušení. „Na dvou místech, kde se obvykle pohybuje více lidí, jsme letos instalovali informační tabule. Děkujeme všem návštěvníkům, kteří pokyny respektovali a přispěli tak k úspěšnému vyvedení mláďat,“ dodal Šaj.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Sokol si hnízdo nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli při hnízdění rušeni, mnohdy hnízdo opustí. Mláďata zůstávají v hnízdě zhruba sedm týdnů. Sokoli, kteří se v tuzemsku vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří na území České republiky hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě, uvedli ochranáři na svých stránkách.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky klesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se díky důsledné ochraně vracejí a v České republice hnízdí každoročně více než sto párů. V Jeseníkách a v Rychlebských horách sokoli opakovaně obsazují dvě desítky skalních lokalit, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny
