Čvc 30, 2024 | Zvířata
Návštěvníci liberecké zoo mohou po tři čtvrtě roce opět vidět surikaty. V nepřístupném zázemí zahrady byly dočasně kvůli rekonstrukce jejich expozice zvané Drnový domeček, která si vyžádala přes milion korun. Zatím jsou surikaty uvnitř domečku, ven se dostanou za několik dnů, řekla mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
„Je potřeba, aby si na nové prostředí nejprve zvykly,“ uvedla. Předchozí Drnový domeček byl v havarijním stavu, jen rekonstrukce nestačila a bylo nutné ho zbourat. „Zatékalo do něj střechou i stěnami. Nový domeček je na původním půdorysu,“ dodala Tesařová. Kromě surikat se po skončení výstavby nového Drnového domečku mohly do svých expozic vrátit i želva ostruhatá a viskača.
Liberecká zoo začala s chovem surikat sice už roce 1969, původní skupina tam ale byla jen do roku 1974. Znovu se tyto populární malé šelmy v zahradě objevily v roce 2006 a první úspěšný odchov mláďat se v Liberci povedl o šest let později. Surikaty se řadí mezi návštěvnicky oblíbená zvířata, zejména u dětí. „Je to znát i na tom, že mají ze všech zvířat u nás nejvíc sponzorů a partnerů, přes deset,“ řekla mluvčí zahrady.
Ve volné přírodě surikaty obývají suché savany, pouště a polopouště v jihoafrickém vnitrozemí. Pohybují se ve skupinách až tří desítek jedinců s přísnou sociální strukturou. V jejím čele stojí dominantní pár a pouze ten může mít mladé. Několik členů skupiny mívá strážní funkci. V době, kdy ostatní členové kolonie hledají potravu, dávají pozor na případné dravce. Hlídky stojí vzpřímené na vyvýšeninách nebo keřích, sledují okolí a v případě rizika vydávají štěkavé zvuky, kterými ostatní surikaty varují.
Liberecká zoo, která je nejstarší v republice, chová přes 160 druhů savců, ptáků, plazů i obojživelníků. Více než polovina z nich patří do evropských záchovných programů. V letošním roce libereckou zoo zatím navštívilo zhruba 160.000 lidí. „Je to více než loni v tuto dobu, ale méně než před dvěma lety. Takže návštěvnost není špatná. Hodně záleží na tom, jaké je počasí. Jak teď byla vedra, tak lidé spíše chodili k vodě,“ dodala mluvčí zahrady.
Autor: ZOO Liberec
Čvc 23, 2024 | Zvířata
Přírodovědci vypustili na Odolickém vrchu v Českém středohoří 70 syslů z několika zemí. Posílí zdejší populaci tohoto kriticky ohroženého hlodavce. Cílem je udržet sysla ve volné přírodě. Na místo ho přivezli záchranáři ze zoologických zahrad v České republice, Německu, Švédsku a Švýcarsku, řekla Lenka Čolobentičová, koordinátorka záchranného programu pro sysla obecného z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pro vypuštění připravili odborníci na kopci nad obcí Odolice na Mostecku dvě klece, pod nimiž vyvrtali několik děr. Do ohrádek umístili přístřešky jako ochranu před sluncem a deštěm, seno, které slouží jako výstelka nor, a krmení. Do každé pak opatrně přesouval Jan Matějů hlodavce. „Musí se chytit pevně, aby nekousnul,“ podotknul jeden z autorů záchranného programu, který v České republice funguje od roku 2008. Za tu dobu se podařilo populaci sysla podle koordinátorky zdvojnásobit zhruba na 6000 jedinců.
Odolický vrch nebyl vybrán náhodou. „Sysel se tady v minulosti vyskytoval a jsou tu vhodné podmínky pro to, aby tu mohl žít dál. Navíc je to blízko lokalit, kde už sysel je, a to Raná letiště Hrádek, Písečný vrch,“ uvedla koordinátorka. Na stejném místě před rokem vypustili 40 syslů, zůstalo asi deset až patnáct jedinců. „Nějaký úbytek je vždycky. Přirozeným predátorem jsou dravci, ale největší problém nám teď dělají kočky,“ řekla Čolobentičová.
Sysel obecný byl v ještě v 50. letech minulého století přemnoženým polním škůdcem. Kvůli změnám v zemědělské krajině a způsobu, jak se v ní hospodaří, ztratil přirozené prostředí, zmizela malá políčka, meze, pastviny. „Záchrana stojí nemalé úsilí, bez ní by nicméně populace tohoto druhu rychle mizely,“ uvedla Čolobentičová. Sysel potřebuje krátké suché trávníky, nejvíce peněz je proto určeno na udržení těchto porostů.
Zemědělci se záchranářům neozývají. „Škody občas udělají, ale jsou tak malé, že jsou zanedbatelné,“ řekla koordinátorka. Vedle klecí měli přírodovědci na Odolickém vrchu připravené také předvrtané díry, které se po vypuštění sysla zakryjí plastovou lahví naplněnou vodou. Syslům trvá podle odborníků zhruba týden, než se z klece dostanou. To je podle Matějů dostatečně dlouhá doba na to, aby se s prostředím sžili. Průběžně je přírodovědci kontrolují. V pondělí vypustili ochránci přírody 14 syslů také na Znojemsku a další ještě tento týden vypustí u Strakonic.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny
Čvc 23, 2024 | Zvířata
Ochránci přírody objevili na konci června v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko vzácného tesaříka alpského, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. O nálezu čtyř dospělých brouků informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová.
Na Křivoklátsku se podle ochránců přírody tesařík dříve vyskytoval, mají i nepotvrzené hlášení z konce loňského roku. „Nález čtyř dospělých brouků, tří samců a jedné samice, je pro nás opravdu příjemným překvapením. Objevili jsme je ve zbytcích bukových porostů, kde jsme lesníkům zaplatili náhradu za dřevo, které z lesa neodvezli, ale ponechali je k zetlení,“ uvedl Petr Hůla ze správy CHKO Křivoklátsko. Podobné prostředí podle něj tesaříkům alpským vyhovuje. Okolí nálezu nyní budou ochránci sledovat, aby potvrdili, že jde o stabilní místní populaci.
Tesařík alpský vyžaduje listnaté porosty s dostatkem mrtvého dřeva, o které je kvůli intenzivní lesnické činnosti a změnám v druhové skladbě tuzemských lesů nouze. V Česku se nyní vyskytuje ještě v Ralské pahorkatině, Bílých Karpatech a na jižní Moravě.
Samice tesaříka klade vajíčka do zasychajícího nebo čerstvě zaschlého dřeva pahýlů, zlomených stromů nebo větví. Larvy se vyvíjejí několik let v polosuchém až suchém dřevě větví a kmenů, dospělí brouci žijí jen několik dní.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny
Čvc 23, 2024 | Zvířata
Záchranné centrum pro chladnomilné šelmy, které zoologická zahrada v Táboře otevřela před měsícem, poskytlo zázemí prvním zvířatům. Využila jej pětice vlků, jež odebral pražský městský úřad soukromému chovateli. Důvodem bylo mimo jiné to, že zvířatům neposkytoval odpovídající podmínky, informovalo o tom ministerstvo životního prostředí.
„Díky profesionální práci odborníků proběhl převoz šelem do záchranného centra v zoo Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění. Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Náklady na výstavbu centra CITES se pohybovaly kolem 13 milionů korun. Podle statistik ministerstva životního prostředí v Česku zhruba dvě stovky šelem žijí u soukromých chovatelů. V zoologických zahradách jich je pak pouze přibližně stovka. Některé šelmy však žijí v nevhodných podmínkách nebo je majitelé drží nelegálně.
„Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu. Česká inspekce životního prostředí proto v tomto případě prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky,“ uvedl ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech, táborská, vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací. V táborské zoo žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Zoo se specializuje na chov ohrožených druhů. Dlouhodobě se věnuje projektu návratu zubra evropského do přírody.
Autor: MŽP
Čvc 15, 2024 | Zvířata
Chovatelé musí při vysokých teplotách zajistit zvířatům dostatek vody, ale také úkryty před sluncem a větrání. Farmy, které chovají prasata, musí každému kusu zajistit přístup k 25 litrům vody za den a chovatelé ovcí k 20 litrům vody na jedno zvíře. Skot vyžaduje 40 litrů vody denně, nejvíce vody potřebují dojnice, a to až 180 litrů. Dodržování povinností kontrolují každoročně inspektoři Státní veterinární správy (SVS).
Skot, koně a ovce musí mít podle SVS na pozemku možnost úkrytu před slunečním žárem a také vhodný zdroj vody. Chovatelé mají také povinnost sledovat vývoj počasí a včas reagovat na případné problémy. Pokud nastanou extrémní teploty, radí inspektoři zvířata chladit, například mlžícím systémem. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že se ve středu na většině území ČR dostanou teploty přes 31 stupňů, v západních Čechách by mělo být o něco chladněji.
Do stájí, kde hrozí zvýšené teploty, by měli chovatelé opatřit ventilaci, ale také náhradní energetický zdroj, který zajistí udržení větrání v případě výpadku energie. Pokud systém větrání přestane fungovat, musí chovatel v pohotovostním plánu uvést dobu, po kterou zvládne udržet dobré životní podmínky zvířat.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád upozornil, že dlouhodobým nešvarem jsou v horkých dnech situace, kdy majitelé nechávají svá zvířata na přímém slunci v autě. „Teploty ve vozidle mohou během několika minut přesáhnout i 50 stupňů Celsia, což ohrožuje zdraví, v mnoha případech i život zvířete,“ uvedl Semerád. Předejít se tomu dá podle správy pravidelnými zastávkami během cesty autem, majitelé by měli nechat zvíře pořádně napít, případně i zastínit a ochladit.
V případě přehřátí doporučují inspektoři ochlazovat zvíře vlažnou vodou, umístit ho do stínu a zajistit mu dostatek vody, poté by měli majitelé či chovatelé vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Veterinární správa také radí venčit psy ráno a večer, kdy jsou teploty nižší, lepší je také vyhnout se rozpálenému asfaltu nebo betonu a dát přednost například trávníku, kde nehrozí popálení psích tlapek.
Podobná pravidla platí podle SVS také pro přepravu hospodářských zvířat, kterou doporučují inspektoři především v ranních a večerních hodinách. Dopravce má také povinnost zajistit během přepravy napájení, krmení a odpočinek pro zvířata po celou dobu přepravy. Bez ohledu na to, zda se dopravní prostředek pohybuje nebo stojí, musí přepravce mimo jiné nastavit větrací systém tak, aby udržel v prostoru se zvířaty teplotu mezi pěti až 30 stupni Celsia, vyplývá z evropských pravidel na ochranu zvířat během přepravy.
Evropská komise loni v prosinci navrhla revizi současných pravidel pro přepravu zvířat, protože neodrážejí současnou realitu ani nejnovější vědecké poznatky. Revize má například zkrátit časy přeprav nebo omezit v přepravu v době, kdy teploty překročí 30 stupňů. O balíčku by se mělo dále jednat. Zda se návrh podaří dojednat ještě v nynějším legislativním období, není jasné, nejspíše se jím bude zabývat i příští Evropská komise.
Autor: NP České Švýcarsko
