Čvc 15, 2024 | Zvířata
Plzeňský kraj se podílí na záchraně sýčka obecného, podle přírodovědců nejohroženějšího druhu sovy. Jde o přeshraniční česko-bavorský projekt za 16 milionů korun, jehož nositelem je Česká zemědělská univerzita a dalšími partnery záchranná stanice ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku a LBW Cham, bavorský spolek na ochranu ptactva. Cílem je znovunavrácení sýčků na místa původního výskytu, řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN). Projekt získá dotace z programu INTERREG Bavorsko – Česko na tři roky.
„Koordinované úsilí o záchranu sýčků začalo v regionu v roce 2017, když se spojily aktivity kraje, Zoo Plzeň a záchranné stanice živočichů ve Spáleném Poříčí. Tehdy začal jejich řízená repatriace na vhodná místa původního výskytu,“ uvedl náměstek.
První pokusy byly v okrese Klatovy, poté na jižním Plzeňsku v okolí Spáleného Poříčí. Souběžně podporoval kraj také záchranu a stabilizaci poslední původní divoké populace sýčků, která přežívá v okolí Stodu na jižním Plzeňsku a jíž se dlouhodobě věnují ornitologové z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko. Z těchto zkušeností vyšel podle Bernarda program pro sýčka obecného, který zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny a ministerstvo životního prostředí ho vydalo v roce 2020.
Prvotní aktivity podporoval kraj desetitisíci korunami pro záchrannou stanici ve Spáleném Poříčí na odchov rodičovských párů, krmení a přikrmování po vypuštění do volné přírody. Součástí bylo také vyvěšování speciálních budek pro sýčky zabezpečených proti vniknutí predátorů, hlavně kuně skalní a kočkám. Obdobnou částku dostával i ČSOP Plzeňsko na monitoring sov, zlepšování hnízdních příležitostí a zabezpečování antropogenních pastí (vyvolaných člověkem). Finančně, materiálově i personálně pomáhala také zoo.
Náročné aktivity přerostly podle Bernarda v projekt Ochrana sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí. Cílem je pokračovat ve snahách o návrat sovy do vhodných lokalit, kde bude vybudováno 12 aklimatizačních vypouštěcích voliér. Podporována bude také vznikající populace sýčků v kraji a péče o původní populaci u Stodu. Součástí je vědecký výzkum na satelitní i krátkovlnné sledování vysílačkami označených sýčků, tzv. telemetrie. „V rámci projektu bychom rádi návrat sýčků do přírody realizovali také v Horní Falci,“ dodal Bernard. Celkové náklady projektu na české straně jsou zhruba deset milionů korun, zbytek dají Němci.
Průzkum se zakládal na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období od 18. dubna až 3. června, v každé obci se ptala přibližně pěti procent jejích obyvatel.
Autor: Česká zemědělská univerzita
Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Záchranný program pro raka kamenáče, který v Česku patří mezi vzácné a kriticky ohrožené druhy, spouští ministerstvo životního prostředí společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Dlouhodobým cílem programu je s pomocí odborníků zlepšit ochranu a stav populace tohoto druhu raka na českém území a zachovat jeho výskyt na minimálně 200 kilometrech vodních toků.
V Česku se vyskytuje šest druhů raků, pouze dva z nich jsou původní. Jde o raka říčního a raka kamenáče. Rak kamenáč je vzácnější a jeho početnost klesá. K životu potřebuje potoky s kamenitým dnem, vyhovuje mu, když do vody zasahují kořeny stromů či keřů, které poskytují dostatek úkrytů. Je velmi citlivý na betonování potoků a kvalitu vody, závažným problémem jsou podle ministerstva také otravy a račí mor. Odhaduje se, že kvůli račímu moru v Česku vymřelo za posledních pět let až 20 procent z celkové populace tohoto druhu.
„Zásadní je ochrana a aktivní péče o biotop druhu, tedy místa, kde rak kamenáč dosud žije. Důležité je zachování nejen jejich rozlohy, ale i kvality prostředí. Pomůže to nejen raku kamenáčovi, ale i dalším druhům, které potřebují k životu podobné podmínky. Nový záchranný program zajistí ochranu toků, kde se rak vyskytuje, napomůže také užší spolupráci mezi orgány ochrany přírody a většímu zapojení rybářské veřejnosti a hospodářů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V Česku žijí raci kamenáči ve 38 lokalitách ve středních, severních a západních Čechách a dále v Podkrkonoší.
„Rozvoj záchranných programů, které pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů, je jednou z priorit vlády. Aktuálně je v České republice realizováno 13 záchranných programů a postupně se pracuje na dokončení dalších. Rak kamenáč je deštníkovým druhem pro společenstva přirozených vodních toků. Ačkoliv je kvůli račímu moru velmi náročné zajistit jeho adekvátní ochranu, díky záchrannému programu lze rizika šíření této nemoci snížit, a raka kamenáče tak na našem území dlouhodobě zachovat,“ řekl Hladík.
Rak kamenáč patří mezi menší druhy raků, samci obvykle dorůstají osmi až deseti centimetrů, samice jsou menší. Je samotářem s noční aktivitou, přes den se schovává pod kameny a kořeny. Živí se detritem, nánosy řas či drobnými bezobratlými živočichy. Je chráněn nejen českou legislativou jako kriticky ohrožený druh, ale i evropskými předpisy. Podle směrnice o stanovištích je takzvaným prioritním druhem a v Česku pro něj bylo vyhlášeno 13 evropsky významných lokalit.
Autor: MŽP
Čvc 5, 2024 | Zvířata
V Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) se po třech letech opět zahnízdil orel mořský. V hnízdě ukrytém vysoko v korunách stromů snesla samice v zimních měsících jedno vejce. Mláděti se daří, proto je už bylo možné okroužkovat, řekl Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Brdy.
„Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru. Po letech může být vysoké přes dva metry a vážit až 0,5 tuny. Proto je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ uvedl.
Mladí orli se podle Fišera kroužkují přímo na hnízdě. „Nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, málokdy mají potřebu útočit,“ uvedl. Vylézt na orlí hnízdo podle Fišera dokáže jen zkušený stromolezec, jako byli v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek z darujkridla.cz.
Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky tomu je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později vyskytovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.
„Název orel mořský není příliš výstižný. Pták neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek, jezer a rybníků,“ uvedl Fišer. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben. Díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště. V ČR teď hnízdí kolem stovky párů ročně, dodal.
Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží kolem sedmi kilogramů, kdežto samci čtyři až pět kilogramů. „Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na zvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky,“ uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Podstatnou část potravy v zimě tvoří podle ní mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitární funkci.
Autor: Chráněná krajinná oblast Brdy
Čvc 5, 2024 | Zvířata
Ohrožení sokoli stěhovaví letos odchovali v kralupské rafinerii, která patří do skupiny Orlen Unipetrol, tři mláďata. V červnu vylétla z hnízda a postupně si začnou hledat vlastní teritorium. Někdy zamíří i do zahraničí. Nyní budou mladí sokoli získávat zkušenosti a trénovat své schopnosti lovu, než se za dva až tři roky usadí a vyvedou vlastní mláďata. Celkem se v areálech skupiny Orlen Unipetrol podařilo vyvést 58 mláďat tohoto vzácného dravce, informoval o tom Tomáš Rada z koncernu.
„Sokolům se na komínech průmyslových areálů v Česku velmi daří, protože zde mají klid a dostatek potravy. V Orlen Unipetrolu mohou sokoli hnízdit v pěti budkách, přičemž se letos podařilo vyvést mláďata ve třech z nich. Mladí sokoli poté, co opustí své hnízdo, hledají své vlastní teritorium a cestují při tom i nemalé vzdálenosti. Máme tak informace o českých sokolech například z Německa, Francie anebo Polska,“ popsal ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Většina ale nakonec zahnízdí v České republice.
Podle ředitelky Nadace Orlen Unipetrol Lucie Pražákové se letos po třech mláďatech sokolům podařilo odchovat kromě kralupské rafinerie mladé také v litvínovské rafinerii a ve výrobním závodě Paramo v Pardubicích.
Hnízdní budky zřídila skupina mimo kralupské rafinerie také v areálu rafinerie v Litvínově, v neratovické Spolaně a v pardubickém Paramu. Sokoli stěhovaví poprvé zahnízdili v areálu litvínovského výrobního závodu v roce 2011.
Autor: Orlen Unipetrol
Čvn 16, 2024 | Zvířata
Zoologická zahrada v Táboře dnes otevřela záchranné centrum pro chladnomilné šelmy. Objekt bude fungovat jako zázemí pro zabavená zvířata, o něž se jejich majitelé z různých důvodů nemohou starat. Náklady na výstavbu centra CITES se pohybovaly kolem 13 milionů korun, informovali o tom zástupci zoo, inspekce životního prostředí a ministerstva životního prostředí.
„Jakmile se vyskytla možnost realizovat tento projekt, tak jsme neváhali. Výstavba záchranného centra zapadá přesně do naší koncepce pomoci ohroženým druhům. Snažili jsme se o to, aby stavěné centrum bylo komfortní a zároveň také univerzální pro všechny druhy chladnomilných šelem. Můžeme sem proto umístit tygra usurijského, všechny druhy levhartů, pum, vlků nebo rysů. Univerzálnost je největší výhodou našeho centra,“ uvedl ředitel a majitel táborské zoo Evžen Korec.
Podle statistik ministerstva životního prostředí v Česku zhruba dvě stovky šelem žijí u soukromých chovatelů. V zoologických zahradách jich je pak pouze přibližně stovka. Některé šelmy však žijí v nevhodných podmínkách nebo je majitelé drží nelegálně. „Síť záchranných center, v nichž pak zabavená zvířata končí, není v české republice tak hustá. Proto jsme rádi, že v Táboře jedno vzniklo. Největší problém je se šelmami, konkrétně s velkými kočkami, kdy péče o ně je velmi náročná,“ uvedl ředitel Česká inspekce životního prostředí Petr Bejček. Dodal, že ročně inspektoři v republice zabaví několik šelem.
Táborské záchranné centrum je určené pro čtyři zvířata. Mohou být umístěna do dvou oddělených sekcí, pokud by se nedokázala tolerovat. Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech, táborská, vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací. V táborské zoo žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Zoo se specializuje na chov ohrožených druhů. Dlouhodobě se věnuje projektu návratu zubra evropského do přírody.
Autor: Zoologická zahrada v Táboře
