Poslanci navrhují v Ústavě zakotvit ochranu zvířat, souhlasí s tím 63 pct Čechů

Čvn 16, 2024 | Zvířata

Poslanci z vládních stran navrhují do ústavy zakotvit právní ochranu zvířat. Přidat do článku 7, který dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí, také ochranu zvířat, chtějí Michael Kohajda (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Josef Bernard (STAN) a Klára Kocmanová (Piráti). Návrh poslanci představili. Podle průzkumu agentury Focus z letošního května s výslovným zakotvením ochrany zvířat do ústavy souhlasí 63 procent dospělých Čechů.

Otevření článku 7 a znění pozměňovací novely navrhlo ministerstvo životního prostředí. Poslanci na návrhu spolupracovali také se spolkem Obránci zvířat a nechali vypracovat posudek ústavního právníka Ondřeje Preusse. „Zvolení článku 7 pro změnu je vhodné, protože se již věnuje ochraně přírodního prostředí a přírodních zdrojů. Příslušný návrh (…) zvýší obecné povědomí a právní váhu ochrany zvířat,“ uvedl Preuss.

Z průzkumu agentury Focus, kterého se zúčastnilo 1001 respondentů starších 18 let, vyplývá, že 63 procent Čechů se zakotvením ochrany zvířat do ústavy souhlasí, proti je 17 procent dotazovaných.
Poslanci pozměňovací návrh odůvodňují tím, že poskytne pevný právní základ pro ochranu zvířat a jakékoliv zákony nebo předpisy by ochranu zvířat měly respektovat. Zahrnutí změny do ústavy může mít podle nich i mezinárodní vliv a zlepšit ochranu na celounijní úrovni. Navrhovatelé také tvrdí, že ústavní ochrana posílí občanskou odpovědnost v ochraně zvířat.

Podle Kohajdy je navržená úprava znak toho, že se česká společnost vyvíjí a že ochrana zvířat je pro občany ČR důležitá. Na dotaz, jak se staví k návrhu opozice a další poslanci, uvedl, že o podpoře jednají. „Ne všichni poslanci v koalici jsou k dnešnímu dni podporovatelé, ale věřím, že je přesvědčíme argumenty, a až se bude o návrhu hlasovat, získá potřebnou většinu,“ řekl Kohajda.
Podle ochránců zvířat i Preusse ochrana zvířat zatím v ČR není ústavně vysloveně zakotvena. Podle Pavla Buršíka z Obránců zvířat by to bylo logické vyústění jejich dlouhodobé snahy. „Ochrana zvířat v ústavě by byla přirozeným vývojem předchozích pozitivních změn, třeba konce klecových chovů slepic, kožešinových farem, zpřísnění trestů za týrání zvířat, nebo ztížení podmínek pro provoz množíren,“ doplnil Buršík.

Ochrana zvířat v ústavě je jedním z pěti návrhů, které se snaží spolek prosadit. Dále navrhuje ukončit transport zvířat z Česka do zemí mimo EU, zastavit zabíjení jednodenních kohoutků ve vaječném průmyslu, zavést povinnou anestezii při invazivních zákrocích na zvířatech a omezit pyrotechniku.
Sněmovní petiční výbor na začátku června projednal petici spolku, která navrhuje ukončení prodeje a používání zábavní pyrotechniky kategorií F2 a F3 pro veřejnost, a to celoročně a bez výjimek. Podle Společnosti pro zvířata, výbor cíle petice podpořil. Změny chce spolek prosadit do novely zákona o pyrotechnických výrobcích.

Autor: Agentura Focus

Stát bude myslivcům určovat minimální lov zvěře, schválila vláda

Čvn 16, 2024 | Zvířata

Myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Počítá s tím zákon o myslivosti, který na dnešním jednání schválila vláda, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon nezakázal takzvané norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory. TOP 09 už oznámila, že proto podá ve Sněmovně k novele pozměňovací návrh.

Cílem novely je podle ministerstva zemědělství (MZe) snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí v českých lesích, na zemědělských pozemcích a plodinách. MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. Snížit se má také administrativa.

Současná kontrola ulovené zvěře není podle ministerstva zemědělství (MZe), jež návrh novely předložilo, dostatečná. Novela proto zavádí plánování lovu podle poškození lesa, stát nově každý rok odvodí minimální počty lovu býložravé spárkaté zvěře podle míry poškození lesa, a to jednotlivě pro každou honitbu v Česku. Součástí novely je tak mimo jiné vznik Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), který bude zaznamenávat míru poškození lesa přemnoženou zvěří. Poškození lesů bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a výsledky najdou myslivci v evidenčním systému. Tam budou muset také nahrát fotografii ulovené zvěře. Další změnou je způsob kontroly ulovené zvěře, myslivci budou muset kromě označení kusu plombou, jako tomu bylo doposud, do systému nahrát také fotografii ulovené zvěře.

Plnění minimální výše lovu bude stát průběžně vyhodnocovat, v případě nesplnění opatření ke snížení počtu zvěře v honitbě novela zavádí až desetitisícové pokuty. Stát může také zasahovat do mysliveckého hospodaření.

Novela rovněž podle Výborného posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Jde například o možnost vstupovat do společenstva bez schvalování valnou hromadou, dále zrušení povinnosti členů společenstva ručit celým svým majetkem nebo zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky.
Výborný zároveň připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat ve Sněmovně. Výhrady k novele mysliveckého zákona měly například Českomoravská myslivecká jednota nebo Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) navrhne ukončení norování. „Trpí kvůli ní nejen samotné lišky, ale mnohdy přichází k újmě i psi. Tak nehumánní metoda lovu nemá ve 21. století místo,“ napsala.

Zákon o myslivosti nabyl účinnosti 1. července 2002 a od té doby byl více než dvacetkrát z různých důvodů novelizován.

Autor: Ministerstvo zemědělství

Výborný: ČR má podpořit změnu legislativy na úrovni EU, která sníží ochranu vlků

Čvn 9, 2024 | Zvířata

Do doby, než se přijme na evropské úrovni opatření na snížení ochrany vlků, je jediným řešením v ČR povolení výjimek na lov problémových vlků podle zákona o ochraně přírody a krajiny na úrovni krajů. Vlčí populace se v zemích EU rozšiřují, řekl po setkání s farmáři na Broumovsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj jde o problém od Finska po Chorvatsko. Vlci na hospodářská zvířata útočí i na Broumovsku.

„Česká republika by měla aktivně podpořit změnu na evropské úrovni,“ řekl Výborný. Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, podle něj vycházejí z neaktuálních dat, z doby, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. „Vlk historicky do naší krajiny patřil, a to chceme zachovat, je dobře, že se vlk vrací. Nemůžeme se ale dostat do protichůdné situace, kdy vlk ztratí respekt vůči lidem,“ řekl Výborný. Podle něj je potřeba najít rovnováhu mezi zájmy farmářů a ochranou přírody.

Na dotaz, co vyplynulo z jednání s farmáři na Broumovsku hlásících škody způsobené vlky, řekl, že pozitivní zprávou je fungování loni nastavené tzv. újmové vyhlášky. „Stát celkem slušně kompenzuje škody působné vlkem. Zadruhé, bez úpravy na evropské úrovni se nepohneme a zatřetí se vlk stává stále méně plachým zvířetem,“ řekl Výborný.

Královéhradecký kraj letos na jaře rozšířil území, kde je možné za předem daných podmínek lovit problémové vlky. Umožnilo to nařízení, které koncem března nahradilo povolení výjimek na lov problémových vlků podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Výjimka platí kromě Královéhradeckého kraje ještě v dalších dvou. K vydání opatření vedla dohoda s ministerstvy životního prostředí a zemědělství. „V tuto chvíli není jiné cesty než vytvořit tuto krajskou legislativu, krajské vyhlášky obecné povahy. Podle mého názoru jsou ale neúčinné, zatím se jeví jako teoretické řešení. V tuto chvíli je to ale jediné, co lze dělat,“ řekl Výborný, který je pro snížení stupně ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy. Ochrana přírody na evropské úrovni je stanovená takzvanou Bernskou úmluvou.

Královéhradecký kraj nejdříve vydal výjimku kvůli ztrátě plachosti několika jedinců v Podkrkonoší, opatření se týkalo 17 honiteb na Trutnovsku mimo území Krkonošského národního parku. Nyní platí opatření celoplošně na celém území kraje kromě území CHKO a Krkonošského národního parku. Odstřel vlka obecného v tomto režimu v kraji dosud aktivován nebyl. „Jsme prvním krajem, který toto nařízení obecné povahy vydal. Hledáme rovnováhu mezi ochranou vlka a zájmy chovatelů,“ řekl hejtman Martin Červíček (ODS).

Zdůraznil, že nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu.

Na Broumovsku žijí vlci, kteří občas zaútočí na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Na Broumovsku se může vyskytovat ve třech přeshraničních smečkách celkem 15 až 20 vlků, vyplývá z posledních informací Hnutí Duha.

Autor: Královéhradecký kraj

Správa: ČR je opět zemí bez ptačí chřipky, poslední ohnisko bylo 19. března

Čvn 2, 2024 | Zvířata

Česko je opět zemí bez výskytu ptačí chřipky. Oznámila to Světová organizace pro zdraví zvířat, vyplývá ze zprávy Státní veterinární správy (SVS). Zařazení mezi země bez ptačí chřipky podle správy pomůže obchodu s drůbeží a drůbežími produkty do třetích zemí. Letos veterináři zaznamenali v Česku 28 ohnisek ptačí chřipky, poslední 19. března.

První letošní ohnisko potvrdila veterinární správa 2. ledna v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Poslední ohnisko zaznamenala správa 19. března rovněž na Českobudějovicku. Za letošní rok vyhlásila pět ohnisek v komerčních chovech a 23 v malochovech drůbeže. Takové rozšíření nákazy podle správy stačí k tomu, aby ČR získala označení země bez výskytu ptačí chřipky.
Zásadní podmínkou, aby země mohla být zařazená mezi státy bez výskytu ptačí chřipky, je uplynutí minimálně 28 dnů od ukončení dezinfekce v posledním postiženém chovu, uvedla veterinární správa. Země musí také doložit, jak dohlíží na šíření nákazy a prokázat nepřítomnost viru v chovech. O status může země přijít, pokud se nákaza opět prokáže v komerčním chovu drůbeže.

Získání označení země bez výskytu ptačí chřipky představuje podle veterinární správy podstatný krok pro uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty se státy mimo Evropskou unii. Chovatelé, kteří vyváží zvířata a živočišné produkty, nemusí ve svých chovech dělat některá vyšetření, která jsou nutná, pokud země status bez výskytu ptačí chřipky nemá. Informaci mimo jiné zveřejní světová organizace na svých webových stránkách, kde bude přístupná dalším 183 zemím.
V roce 2023 plnila ČR kritéria například pro označení země bez vztekliny, tuberkulózy skotu, afrického moru koní nebo klasického moru prasat.

Autor: Státní veterinární správa