Kvě 26, 2024 | Zvířata
Vědci na lipenské přehradě letos sledují nezvyklý jev při rozmnožování candátů. Dravé ryby se třely opakovaně, což se v minulost nestávalo. Vědci sledují candáty, kterým v dubnu do přehrady instalovali šest desítek umělých hnízd, v nichž se mají ryby vylíhnout, řekli zástupci Biologického centra Akademie věd ČR.
„Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ řekl vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.
Vědci a rybáři projekt umisťování umělých hnízd v lipenské přehradě zahájili s cílem přispět k ochraně candátů. V přehradě totiž přibývá sumců velkých, kteří jako vrcholový predátor candáty likvidují. Umělá hnízda připomínají rohožku. Vědci a rybáři je umístili na vybraná místa do hloubky v rozmezí 1,5 metru až tři metry pod hladinu. Následně sledují obsazenost hnízd a stav jiker.
Lipenská přehrada v minulosti patřila mezi oblíbené rybářské revíry právě kvůli lovu candátů. V posledních 20 letech minulého století pocházel každý pátý candát ulovený v Čechách a na Moravě z nádrže Lipno. Situace se změnila kolem roku 2005, kdy úlovky klesly zhruba na desetinu dřívějšího množství a populace candáta se dostala na pokraj kolapsu.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
Kvě 26, 2024 | Zvířata
Ornitologové pozorovali v posledních dnech na Záhlinických rybnících na Kroměřížsku kulíky bledé. Šlo o dva samce ve svatebním šatě, ve kterém jsou v tuzemsku k vidění zcela výjimečně. Touto dobou již bývají na svém hnízdišti v arktické tundře na severu Evropy, sdělil ornitolog Jiří Šafránek.
Na podzim podle něj kulíci bledí táhnou přes západní Evropu na zimoviště do západní až tropické Afriky a ojediněle se objevují i ve střední Evropě. Na Záhlinických rybnících se v minulých dnech objevily i další ptačí rarity. „Pozorovatelé ptáků zde objevili i kulíka písečného, pisilu čáponohou, chřástala malého, kvakoše nočního, bukače velkého, kormorána malého, labuť zpěvnou a bernešku velkou,“ uvedl Šafránek.
Záhlinické rybníky jsou podle odborníků nejvýznamnější ornitologickou lokalitou na střední Moravě. Pozorovali tam 260 druhů ptáků. „Většina z nich se zde zastavuje v době tahu, ale řada velmi vzácných a chráněných druhů na těchto rybnících i hnízdí,“ doplnil Šafránek. Soustava rybníků se nachází u Záhlinic, místní části Hulína na Kroměřížsku.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zdroj foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kul%C3%ADk_bled%C3%BD#/media/Soubor:Pluvialis_squatarola_(summer_plumage).jpg
Kvě 18, 2024 | Zvířata
Díky projektu s názvem Místo pro motýly se odborníkům daří pečovat o druhy motýlů v blízkém okolí Prokopského údolí v Praze. Počty vzácných jedinců se v oblasti zdvojnásobily. Přírodní rezervace Prokopské údolí se vyznačuje velmi vysokým druhovým bohatstvím hmyzu, a proto nové lokality snadno nalezli i různí motýli, informovala o tom Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), jejíž entomologové na projektu pracovali.
„Denní motýli patří mezi nejohroženější skupiny hmyzu, přičemž v České republice zhruba osmina druhů již vymřela a další druhy se k vymření blíží. Je proto povinností entomologů pokusit se ohroženým druhům pomoci,“ uvedl Michal Knapp, vedoucí Týmu ekologie hmyzu z Fakultě životního prostředí ČZU.
Mezi aktivity na podporu motýlů patří například prořezání křovin, výsevy vhodných rostlin, zavedení pastvy či správné nastavení intenzity a načasování seče. To se projevilo nárůstem počtu druhů, které dané lokality navštěvují.
„V původně druhově chudých křovinách či travních porostech jsme v roce 2023 zaznamenali již 47 druhů denních motýlů, přičemž třetina z nich je uvedena v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR. Za nejvýznamnější nově se objevivší druhy lze považovat okáče metlicového, soumračníka skořicového a soumračníka podobného,“ řekl Tomáš Kadlec, specialista na biologii motýlů.
Univerzita uvádí, že dalším dokladem úspěšné péče je postupný nárůst populace modráska vičencového na lokalitě Dívčí hrady. Tým ekologie hmyzu na toto místo vysadil modrásky vičencové před šesti lety, protože v Praze tento druh lokálně vymřel. Naposledy byl pozorován naposledy v roce 2004. Od roku 2018 velikost populace dlouhodobě roste a v roce 2022 byla poprvé překonána hranice 1000 jedinců.
„Ovšem v některých letech, například loni, jsme zaznamenali i dočasný pokles kvůli nepřízni počasí. Právě proto je potřeba zajistit, aby populace motýlů byly relativně početné a dokázaly nepříznivé roky snadno přežít. Jarní generaci motýlů každoročně značíme a zpětně odchytáváme v květnu a červnu, přičemž první návštěvy roku 2024 naznačují, že i letos populace výrazně překoná hranici 1000 dospělců,“ uvedl Knapp.
V projektu vědci využívají i kozy z komunitní farmy JinoFarm a s Ekocentrem Podhoubí spoluorganizují dobrovolnické akce. Aktivity se uskutečňují s podporou pražského magistrátu, na jehož pozemcích jsou cílové lokality.
Místo pro motýly je zkrácený název projektu Cílená podpora ohrožených druhů motýlů založená na kombinaci flexibilního managementu biotopů a vyhodnocování detailních biologických dat.
Autor: Česká zemědělská univerzita v Praze
Kvě 18, 2024 | Zvířata
V Česku začíná sčítání takzvaných denních motýlů, do kterého se může poprvé zapojit veřejnost. Bude se konat na jaře a v létě, první etapa začne 3. června. Cílem je zlepšit ochranu motýlů, kteří z přírody rychle mizí, řekla hlavní koordinátorka celorepublikové akce Martina Skohoutilová z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO. Akci zastřešuje skupina JARO, která na projektu spolupracuje s vědci z České společnosti entomologické, Společnosti pro ochranu motýlů a Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Zájemci se mohou před začátkem ostré fáze projektu zorientovat v problematice na webu. Jarní sčítání je naplánované od 3. do 9. června, kdy si sčitatelé za vhodného počasí vyčlení půl hodiny na sledování motýlů. Trénink před akcí není povinný.
„S přípravou je dobré začít už teď a seznamovat se s motýly na fotografiích nebo přímo venku, aby údaje o motýlech byly co nejpřesnější. Proto spouštíme trénink, aby mohl každý do ostré půlhodinky na začátku června vběhnout připravený. Za měsíc se dá při troše snahy vypracovat z režimu naprostý neználek, kdy je člověk rád, že vůbec pozná, že je to motýl, až na úroveň, kdy dokáže některé druhy určit rovnou za letu,“ řekl koordinátor skupiny JARO v Královéhradeckém kraji David Číp.
Odborníci připravili několik úrovní projektu tak, aby se mohl zapojit každý. „Význam má i to, když lidé žádného motýla pozorovat nebudou, protože právě i tyto údaje, kde motýly už nenajdeme, jsou důležité pro jejich lepší podporu. Čím více údajů se podaří získat, tím lépe,“ sdělil Zdeněk Faltýnek Fric z Entomologického centra Akademie věd.
Podle organizátorů se může do sčítání zapojit každý, a to i bez předchozích zkušeností a nutnosti registrace. Stačí si vytisknout sčítací list a zaškrtávat druhy ze základního nebo rozšířeného seznamu nebo čárkovat jejich počty. Výsledky pozorování budou lidé vkládat do formuláře na webu www.motylipulhodinka.cz, on-line formulář lze použít i rovnou, uvedli organizátoři.
„K pozorování se nejlépe hodí přírodní zahrady, louky, parky, meze, ale třeba i hřbitovy, okolí železničních tratí a vlakových nádraží, příkopy u silnic nebo staré lomy. Čím více ploch, kde kvetou divoké druhy rostlin, tím lépe. Naopak s oblibou zakládané takzvané motýlí louky tvořené různými severoamerickými druhy rostlin, které ale naše housenky motýlů nedokáží využít, žádnou zárukou úspěchu být nemusí,“ uvedl Fric.
Jde o první ročník akce Motýlí půlhodinka, která se bude konat každoročně dvakrát do roka, na jaře a v létě. „Sčítání motýlů probíhá již řadu let, tato akce je ale jedinečná tím, že se do ní může zapojit úplně každý včetně dětí či škol, tedy nejen odborníci,“ řekl Číp.
Vědci i ochránci přírody vnímají motýly jako ukazatele zdravé krajiny, motýli patří také mezi důležité opylovače, bez kterých se příroda neobejde. Další letošní Motýlí půlhodinka se bude konat 15. až 21. července a bude zaměřena na letní druhy.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR.
Dub 27, 2024 | Zvířata
Výskyt výra velkého, sýce rousného i puštíka bělavého zmapovali dobrovolníci při nedávném sčítání sov v Jeseníkách. Do terénu se vydali s členy Moravského ornitologického spolku a zjišťovali nejen jejich druhy, ale i počet a teritoria. Do průzkumu, který se takto uskutečnil poprvé, se zapojilo 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov. Využili při tom i diktafony, sdělila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
„Víme, že v CHKO Jeseníky žije šest druhů sov, ale chybí nám podrobnější informace o jejich aktuální početnosti a rozšíření. Takto organizované sčítání sov jsme uspořádali poprvé a doufám, že se stane tradicí. Nejde pouze o mapování těchto pozoruhodných tvorů, ale také o setkání zájemců o přírodu, vzájemnou výměnu znalostí a zkušeností,“ uvedl Daniel Křenek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Dobrovolníci sčítali ve večerních a nočních hodinách na 19 předem vytipovaných trasách o celkové délce 189 kilometrů. Sovy zaznamenávali podle hlasových projevů, které jsou poměrně dobře slyšitelné. Ke sčítání využili také moderní techniku v podobě sedmi diktafonů umístěných v lesích, kde je předpoklad výskytu sov.
Dobrovolníkům se podařilo zaznamenat šest samců naší nejmenší sovy, kulíška nejmenšího. „V jednom případě naopak i naší největší sovu – výra velkého. Pro Jeseníky nejvzácnějším druhem byl puštík bělavý, který se do zdejších lesů rozšířil teprve nedávno a v CHKO už založil malou populaci. Nejčastější byl podle očekávání puštík obecný, u něhož ornitologové zaznamenali 26 teritorií. Jednou slyšeli dokonce tokající pár. Všechny potěšilo devět houkajících samců vzácné sovy sýce rousného. Kromě sov byli zjištěni dva jeřábci lesní a osm sluk lesních,“ upřesnil Křenek. Doplnil, že výsledky budou kompletní po vyhodnocení nahrávek z diktafonů.
V Jeseníkách, nejvyšších moravskoslezských horách, se nedávno uskutečnil také průzkum zaměřený na šelmy, který potvrdil výskyt několika vlků a minimálně jednoho rysa. Zapojily se do něj čtyři desítky dobrovolníků. Jejich plošné mapování se v Jeseníkách uskutečnilo po deseti letech. Výskyt vlka zažila i jedna ze skupinek při nedávném monitorování výskytu sov, sčítání měla zpestřeno vytím vlků, doplnila Šůlová.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
.jpg){kind=link}