Dub 1, 2024 | Aktuality
Na území upraveném po těžbě hnědého uhlí na Mostecku umístil ornitolog s dětmi ptačí budky pro ohroženého krutihlava obecného. Pomohou se zahnízděním ptáka, který se v tomto období vrací z jižních krajů. Nová krajina rekultivací je pro krutihlava ideálním místem pro život. O instalaci budek informovala Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.
Patnáct budek vyrobily děti v Litvínově na technickém kroužku podle návrhu ornitologa Václava Berana. Krutihlavové hnízdí v dutinách stromů, avšak nejsou si schopni sami díru do dutiny vydlabat. Mladé stromy, které zatím nenabízejí přirozené dutiny, jsou pro osidlování krajiny pro krutihlava překážkou. „Instalací budek pro krutihlavy obecné pomáháme těmto velmi zajímavým ptákům přežít. V současné době jich v celé republice žije maximálně 4000. Rekultivace lomu ČSA i lomu Vršany nabízí ideální místo pro život stovek těchto ptáků. Věřím, že už v této sezoně v nových budkách zahnízdí,“ uvedl Beran.
Krutihlav je teritoriální pták, a je proto nutné mezi jednotlivými budkami nechat dostatečný prostor. Podle Berana by se na rekultivované plochy na Mostecku vešly až tři stovky dalších budek. Litvínovské děti je budou postupně vyrábět. „Rádi se do projektu zapojíme. Výroba ptačí budky má smysl, materiál nám poskytne těžební společnost a pro děti je to dobrá zkušenost. Navíc tato práce děti baví, protože vidí výsledek, který má praktické využití a také smysl,“ uvedl vedoucí litvínovského střediska volného času Smajlík Michal Tarant.
Život v rekultivovaných lomech je pestrý. „Velmi často si příroda pomůže sama lépe, než by to dokázal člověk, a rekultivace osidlují vzácné a chráněné druhy živočichů, především hmyzu a ptáků. V některých případech je ale potřeba přírodě pomoci. Jako v případě ohroženého krutihlava nebo například bobra evropského, kterého jsme do stejných míst stěhovali v loňském roce,“ uvedla Maříková. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy.
S koncem dolování uhlí v lomu ČSA se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky.
Autor: Asociace strážců přírody České republiky
Bře 23, 2024 | Zvířata
Žába skokan Grafův při rozmnožování nemíchá dohromady genetickou informaci obou rodičů, ale vždy jen jednoho z nich. Objev popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Skokan Grafův obývá území Francie a Španělska. Čechům ve spolupráci s kolegy z Polska a Francie se podařilo v genomu tohoto obojživelníka označit a barevně odlišit chromozomy obou předpokládaných rodičovských druhů, informoval Ústav.
„Výsledky celogenomové hybridizace na chromozomech skokana Grafova nám zřetelně odlišily chromozomovou sadu jednoho rodičovského druhu od druhého. Obarvený karyotyp tohoto jihoevropského skokana tak vypadá, jako bychom se dívali na první generaci křížence obou rodičovských druhů. My ale víme, že se v populacích zpětně kříží se svým rodičovským druhem minimálně stovky či tisíce let,“ uvedl k výsledkům studie Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Pokud by se genetická informace od matky a otce normálně vyměňovala tak, jak je to u většiny ostatních obratlovců včetně člověka, pak by jednotlivé chromozomy byly barevnou mozaikou obou rodičovských druhů. „Je tak zřejmé, že skokan Grafův je skutečně dalším příkladem evropského obojživelníka, který se rozmnožuje typem klonální reprodukce, při kterém umí předat do další generace genom jen jednoho rodiče – buď svého otce, nebo své matky – ale nikdy obou rodičů, jak je tomu u nás,“ řekl Choleva.
Výsledky práce pomáhají lépe porozumět biologii a rozmanitosti obojživelníků, kteří hrají na planetě nezastupitelnou ekosystémovou roli. Podle Cholevy je vlastně paradoxem, že se o evoluci reprodukčních strategií vědci dozvídají od obojživelníků, kteří jsou právě kvůli svému způsobu rozmnožování, striktně vázanému na vodní prostředí, jednou z nejohroženějších skupin živočichů na světě.
Neobvyklý způsob takzvaného klonálního rozmnožování vědci před třemi lety zaznamenali u skokana zeleného. Vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony a rozmnožuje se bez přítomnosti samiček.
Podle AV se na pracovišti v Liběchově na Mělnicku, které je součástí Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, vědci dlouhodobě věnují výzkumu alternativních reprodukčních strategií obratlovců – hlavně procesům, pomocí kterých tělo zvířete vytvoří klonální buňku.
Autor: Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
Bře 23, 2024 | Zvířata
Pražská zoologická zahrada v sobotu veřejnosti otevře novou expozici Gobi pro koně Převalského. Stojí v horní části areálu, a kromě čtyř koní Převalského návštěvníci uvidí kočkovité šelmy manuly, drobné savce nebo plazy. Novinářům výběh představil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Stavební práce začaly předloni v říjnu, do té doby bylo možné koně spatřit pouze na pražských Dívčích hradech. Za novou expozici zoo zaplatila zhruba 60 milionů korun.
Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila návrat druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. Na něm se podílela i Zoo Praha devíti transporty koní Převalského do západního Mongolska v letech 2011 až 2019. Do Mongolska pražská zoo v projektu Návrat divokých koní zatím přepravila 38 koní.
Nová expozice leží v prostoru mezi horní stanicí lanovky a občerstvením Obora, kde zahrada měla výběh s koňmi už v minulosti. „Ty stáje byly na konci životnosti, stejně jako vodojem, který tu je, tak jsme to museli opravit,“ řekl Bobek. Za novou expozici včetně opravy vodojemu, který se v prostoru nachází, zahrada podle Bobka zaplatila zhruba 60 milionů korun.
Ve výběhu návštěvníci spatří čtyři koně, tři klisny a jednoho hřebce. „Kromě toho, že tu jsou koně Převalského, tak jsme přizpůsobili ten výběh i ty stavby tomu, aby připomínal ten prostor to, jak to vypadá v džungarské Gobi v Mongolsku, kam jsme ty koně dlouhodobě vraceli,“ řekl Bobek.
V expozici tak lidé najdou i řadu prvků, které mají dokreslit mongolské prostředí, například mongolskou jurtu, kámen s petroglyfy nebo takzvané ovó, což je mongolská mohyla z kamení. Zahrada podle Bobka vystavěla také repliku Planoucích útesů, což je významné paleontologické naleziště, kde návštěvníci uvidí například napodobeninu vajec oviraptora.
Kromě koní Převalského jsou v areálu umístěny voliéry s kočkovitými šelmami manuly nebo pavilon s drobnými savci, plazi či bezobratlými, kde návštěvníci mohou vidět například ježka ušatého, pískomila mongolského nebo hroznýška tatarského, který je předobrazem mytického červa olgoje chorchoje.
Kůň Převalského je posledním žijícím divokým druhem koně. Pražská zoo je chová od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat. Pražská zoo získala za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award od Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).
Autor: ZOO Praha
Bře 12, 2024 | Zvířata
Zlínská zoologická zahrada odchovala mládě supa chocholatého. Stalo se tak poprvé v historii této zoo a také poprvé u zoologických zahrad České republiky a Slovenska, sdělila mluvčí zlínské zahrady Romana Mikešová. Za uplynulý rok světové zoologické instituce odchovaly pouze pět mláďat, uvedla.
Supi chocholatí se ve zlínské zoo objevili poprvé v roce 2014. Chovatelé kladli důraz na sestavení chovných párů. „Supi patří mezi nejnáročnější ptáky na vytvoření optimálních podmínek pro chov. Velmi často to pro chovatele znamená roky a roky úsilí a běh na dlouhou trať. V našem případě jsme na první oplozené vejce čekali osm let,“ uvedl ředitel zahrady Roman Horský.
Odchovaného mláděte se zahrada dočkala letos. „Když v prosinci 2023 samice supa chocholatého snesla vejce, doufali jsme, že bude oplozené. K naší velké radosti se vše skutečně potvrdilo, vejce jsme tak odebrali a umístili do líhně, nechtěli jsme riskovat jeho případné poškození. Na podzim roku 2023 se nám navíc podařilo získat zdroje pro zakoupení líhní ze Španělska, které patří k naprosté špičce na současném trhu. Vše se tak krásně potkalo,“ uvedl Horský.
Mládě supa chocholatého se vylíhlo na konci ledna. Chovatelé ho po několika dnech v inkubátoru vrátili pod rodičovský pár. „I když rodiče projevovali o mládě zájem, zpočátku je řádně nekrmili. Rozhodli jsme se proto přistoupit k dokrmování a dvakrát denně jsme mláděti podávali drobné kousky masa a vnitřností. Po pěti dnech jsme veškerou péči přenechali supímu páru. Jejich péči jsme sledovali přes kamerový systém, prováděli jsme také kontrolní vážení,“ uvedl zoolog Václav Štraub. Mládě vážilo při vylíhnutí 100 gramů, nyní má přes dva kilogramy.
„Mládě supa chocholatého je pro nás obrovské ocenění letitého úsilí chovatelů a zoologů. Potvrzuje, že zlínská zoo patří mezi nejúspěšnější chovatele supů na světě. Navíc jsme jednou z mála zahrad, která odchovává mláďata přirozeným způsobem pod rodiči. Pro případný návrat do volné přírody je to nesmírně důležitý předpoklad,“ uvedl Horský.
Supi patří mezi nejohroženější ptačí druhy na světě. V Asii se úbytek supů podařilo zastavit a populace se pozvolna zotavuje. Problém je v Africe, ohroženo je sedm z 11 druhů supů. K nejohroženějším patří supi afričtí v jižní Africe. „Během posledních tří desetiletí došlo ke snížení jejich populace o 80 procent. Rozhodli jsme se proto podpořit realizaci projektu ochranářské společnosti VULPRO zaměřeného na monitoring jejich výskytu a pohybu. Projekt pak následně umožní nasazení robustní, a především účinné ochrany tohoto druhu supů,“ uvedl Horský.
Autor: ZOO Zlín
Bře 3, 2024 | Zvířata
Čápa černého z Českého Švýcarska na severu Čech zaznamenali ornitologové na pobřeží Atlantského oceánu u města Joal v Senegalu, zhruba 90 kilometrů jihovýchodně od afrického Dakaru. Je to dosud nejvzdálenější místo, na kterém se tento pták okroužkovaný v Českém Švýcarsku objevil. Urazil cestu dlouhou zhruba 5000 kilometrů. Podle ornitologů je jedinec nejspíš už na cestě zpět do Evropy, informoval mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.
Čápa označeného bílým kroužkem s kódem vyfotografoval Francouz Jean-Marie Dupart 19. února. Jeho ornitologické hlášení bylo následně předáno Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kroužkovací stanici Národního muzea i ornitologům z Českého Švýcarska. Ti mládě okroužkovali v červnu 2022 na skalním hnízdě v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe nedaleko Podskalí u Děčína.
Čáp z Podskalí se vylíhnul spolu se dvěma dalšími sourozenci. Mimořádně plaší čápi černí běžně hnízdí na stromech, v Českém Švýcarsku jim terén umožňuje i hnízdění na skalních římsách. V místech, kde je to možné a pro ptáky bezpečné, ornitologové mláďata kroužkují. Kroužky umožňují sledování ptáků a jsou navrženy tak, aby kódy bylo možné odečíst z větší vzdálenosti. Pohlaví kroužkovaných mláďat nelze v době kroužkování zjistit. „Čápi černí, ale i sokoli stěhovaví nebo výři velcí, u nás dostávají svou šanci vyvést mláďata především díky tomu, že návštěvníci respektují jejich životní prostor a poskytují jim to základní, co ze strany člověka poskytnout lze. A to je klid,“ uvedl ředitel správy parku Petr Kříž.
Čápi černí patří se sokoly stěhovavými či výry velkými ke zvláště chráněným druhům, pro které Správa Národního parku České Švýcarsko každoročně vyhlašuje na období od 1. března do konce července takzvané dočasně chráněné plochy. Opatření se vztahuje na bezprostřední okolí hnízd v národním parku České Švýcarsko i v CHKO Labské pískovce a spočívá v omezení vstupu návštěvníkům. Hnízdiště jsou viditelně označena informačními tabulkami a vymezovacími páskami, aby se jim lidé mohli vyhnout a ptáky při hnízdění nerušili. V národním parku České Švýcarsko jde kromě jeho klidových území o dalších 15 lokalit, v CHKO Labské pískovce pak o dalších devět míst. Opatřením se nijak neomezuje průchod návštěvníků po značených turistických trasách.
Autor: Národní park České Švýcarsko
