Bře 3, 2024 | Zvířata
Dva druhy jedovatých ještěrů korovců se podařilo rozmnožit v plzeňské zoologické zahradě. Loni se v zahradě poprvé vylíhlo mládě korovce jedovatého, v lednu se z vajec nakladených loni v srpnu vylíhlo pět mláďat korovce mexického. Malí ještěři žijí v chovatelském zázemí zoo, návštěvníci mohou ve dvou expozicích celoročně vidět jejich rodiče, informoval mluvčí zoo Martin Vobruba.
Plzeňská zoo chovala oba druhy korovců poprvé na přelomu 60. a 70. let. Chov pak obnovila po víc než třicetileté přestávce. Dospělý chovný pár korovců mexických získala zahrada díky Evropskému záchrannému programu ze zoo v Záhřebu v roce 2017, prvních osmi mláďat se dočkala v únoru 2019 po 167 dnech inkubace. Chovný pár žije v expozici Sonora, kde samice nakladla v polovině loňského srpna devět vajec. „U pěti probíhala inkubace úspěšně a v lednu začalo líhnutí. Drobnější mládě z 13. ledna vážilo jen 17 gramů, ostatní z konce ledna už vážila 27 až 30 gramů,“ popsal Vobruba. Malí korovci se zatím živí křepelčími vajíčky.
Korovci jsou jedni z mála jedovatých druhů ještěrů na světě. Korovci mexičtí pocházejí ze severozápadu Mexika, dorůstají délky 80 či 90 centimetrů a mohou v dospělosti vážit až čtyři kilogramy. „Jde o vejcožravý, na stromy vázaný druh ještěra. Je zvyklý v zimě hibernovat, což je důležité i pro odchov v zoo, pro reprodukční chování samice,“ řekl Vobruba. Korovci se mohou dožít až 30 let. Jedové žlázy mají umístěné v dolní čelisti, jed ale do těla oběti nevstřikují, ale nechávají ho do hluboké rány volně vtéct. Pro zdravého člověka kousnutí smrtelné nebývá. Jed korovců se využívá pro výrobu léku na cukrovku. Chovný pár korovců jedovatých žije v Plzni v zádveřní expozici sukulentního skleníku Svět sucha. Vejce samice nakladla loni v květnu a mládě se vyklubalo na konci září. „V této chvíli již přijímá myší holata a křepelčí vajíčka,“ doplnil Vobruba.
Autor: ZOO Plzeň
Zdroj foto: https://zooplzen.cz/expozice-a-zvirata/zvirata/korovec-jedovaty/
Úno 18, 2024 | Zvířata
Město Chrudim zavádí kastrační program pro kočky. Toulavých zvířat je v posledním tři čtvrtě roce více. Vykastrované kočky pak útulek bude nabízet k adopci, řekl starosta František Pilný (ANO).
„Kastrační program v minulosti v Chrudimi nebyl, protože problém s toulavými kočkami nebyl takový, jako se jeví teď. Obecná povinnost mít kastrační program není. Města by se ale obecně měla starat o opuštěná zvířata,“ řekl starosta.
Obce zpravidla mají smlouvy s útulky, případně je samy zřizují. Některé obce mají kastrační programy. Například v Prostějově funguje kastrační program od roku 2010 a sterilizovány či kastrovány byly za tu dobu více než dva tisíce koček a kocourů. Chrudim počítá s tím, že ročně vydá na kastrační program kolem 100.000 korun.
„Pokud se u nás odchytne toulavá kočka, veterinární ordinace, s kterou budeme mít smlouvu, provede kastraci, a budeme přes útulek zvíře nabízet k adopci,“ řekl Pilný.
Chrudimský útulek nemá velkou kapacitu, může se postarat najednou o šest koček a maximálně 25 psů. Útulek spravuje Sociální podnik města Chrudim.
Autor: Město Chrudim
Úno 18, 2024 | Zvířata
Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně navrhnou, jak lépe ochránit migrující ptáky a netopýry před auty na silnicích. Chtějí vytvořit elektronickou mapu rizikových území a navrhnout ochranné stěny podél silnic. Univerzita o tom informovala na svém webu.
Vědci budou v projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí zkoumat chování a aktivitu ptáků a netopýrů při přeletech různých typů ochranných stěn. Díky získaným datům budou moci doporučit stěny s největší efektivitou ochrany vůči kolizím.
„Hlavním cílem projektu, který bude trvat do konce roku 2026, je ochrana biologické rozmanitosti na migračních koridorech sasko-českého pohraničí. Biologickým průzkumem, zhotovením databáze a elektronické mapy rizikových území a testováním vhodných ochranných opatření minimalizujeme negativní dopady nových silnic i zkapacitnění těch stávajících,“ popsal Tomáš Bartonička, hlavní řešitel projektu a vedoucí pracoviště Výzkum obratlovců na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Podle vědců především v místech, kde migrační koridory létajících obratlovců kříží pozemní komunikace, jsou ochranné stěny jediným možným řešením, jak omezit smrtelné kolize živočichů s automobily. „U současných stěn bude probíhat vizuální, akustický, termovizní výzkum a měření dopravním radarem, který ověří, jak stěny mění chování létajících obratlovců při přeletech silnic a jak stěny snižují jejich mortalitu. Na dvou lokalitách mimo silnice budou postaveny také kontrolní mobilní modifikovatelné stěny. Již existující stěny u silnic totiž nelze měnit a chceme si také ověřit, jestli zvířata po přerušení koridorů již nezměnila chování. Na základě analýzy zisků a ztrát pak bude doporučen nejvhodnější typ stěny,“ popsal projekt koordinátor terénního výzkumu z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty univerzity Erik Bachorec.
Autor: Přírodovědecká fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Úno 11, 2024 | Zvířata
Návštěvníkům kolínského muzea se ve Veigertovském domě otevřela první část nové expozice Svět hmyzu. Jde o první stálou přírodovědnou expozici v historii muzea. Náklady na její vybudování činily kolem dvou milionů korun, příprava trvala několik let. Doplnění další části se chystá za dva roky, řekl kurátor expozice Ivo Rus.
První část čítá 1027 exponátů, seznamuje se systémem hmyzu a jeho ochranou. „Představuje zástupce všech řádů hmyzu, které se vyskytují v České republice a potažmo na Kolínsku, tedy malé i velké řády,“ řekl Rus. Přírodovědné expozice jsou podle něj v muzeích kvůli náročnosti vystavování spíš ojedinělé. Součástí expozice je například přes 170 fotografií a 35 modelů v 3D tisku. „Především zvětšené hlavy jednotlivých představitelů řádu. Je zde i velký model, který je rekonstrukcí jednoho z prvních hmyzů na světě, pravážky z prvohor, v poměru jedna ku jedné, s rozpětím 75 centimetrů,“ doplnil Rus.
Část expozice poukazuje také na významnou lokalitu na Kolínsku, kterou je Dománovický les, kde se uskutečňuje program na záchranu kriticky ohroženého motýla hnědáska osikového. „Ve své době to byla jediná lokalita v republice, kde byl po vyhynutí znovu objeven,“ doplnil Rus.
Plánovaná druhá část expozice bude cílit na ekologii, tedy na vztah mezi hmyzem a člověkem. Regionální muzeum v Kolíně je příspěvkovou organizací Středočeského kraje a spravuje několik poboček. Vedle muzea v Kolíně například Podlipanské muzeum v Českém Brodě, skanzen v Kouřimi nebo tvrz v Hradeníně. Všechny pobočky a expozice loni navštívilo přes 74.000 lidí.
Autor: Regionální muzeum v Kolíně
Úno 3, 2024 | Zvířata
Ústí nad Labem bude myslivcům za odstřeleného divočáka dál platit 500 korun. Náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO) řekl, že jde o shodu mezi magistrátem a mysliveckými spolky. Podle něj se daří snižovat počty prasat i díky odchytovým klecím, které zakoupily městské obvody. Rada schválila uzavření smlouvy s pěti mysliveckými spolky – se spolkem Jedlová hora na nejméně 160 odlovených kusů, se spolkem Diana na minimálně 110 kusů divokých prasat a se zbylými na nejméně 50 kusů.
„Počet černé zvěře je v okolí města vysoký, a my jsme proto zintenzivnili spolupráci s mysliveckými spolky. Připravili jsme tradičně kalkulovanou cenu za odlov jednoho divočáka a používáme už standardně odchytové klece,“ doplnil náměstek. Hlavním cílem je omezit pohyb divočáků v zastavěném území, s čímž zejména klece pomáhají. Za rok 2022 se podařilo odlovit 186 prasat a za rok 2023 to bylo 423 prasat.
Spolky se domluvily na částce 500 korun za kus, protože do klecí investovalo město. „Dávají peníze i do dalších aktivit okolo divočáků ve městě, takže jsme se shodli se spolky, že cenu zachováme,“ řekl předseda okresního mysliveckého spolku Václav Šutera.
Myslivci musí postupovat podle plánů odlovu, peníze je však motivují zejména při odstřelech v zástavbě. „Když se ve městě objeví někdo s puškou, je to problém. Máme nastavený systém, že to hlásíme městské i státní policii, ale i tak se stávají případy, že na nás někdo zavolá policii,“ popsal Šutera. Klece jsou podle něj kompromis a práci myslivců zefektivňují.
Myslivci očekávají, že počty přemnožené černé zvěře časem sníží africký mor prasat, uvedl předseda. Pokud by se situace letos nezměnila, tak by podle Šutery spolky uvítaly zvýšení příspěvku. „Já to letos považuju za velice rozumný kompromis, ale rádi bychom určitě ten další rok, pokud by ta šance byla, kdyby nám magistrát něco přidal,“ uzavřel.
S přemnoženými divokými prasaty bojují například také v Mostě. Myslivec tam za zastřelené prase dostane 800 korun. Loni myslivci v okolí města odlovili 325 divokých prasat, což je dvojnásobek proti roku 2022. V Plzni stanovili takzvané zástřelné za prase na 3000 korun za kus. Město dá peníze jen tehdy, když příslušné myslivecké sdružení odloví v lovecké sezoně alespoň o 15 procent divočáků více než v té předchozí. Loni bylo podle mluvčí radnice Evy Barborkové v plzeňských honitbách uloveno 264 prasat.
Autor: Město Ústí nad Labem
