Lis 16, 2023 | Zvířata
Státní veterinární správa (SVS) spouští další fázi informační kampaně proti šíření afrického moru prasat cílenou především na myslivce, chovatele ale i na ostatní veřejnost. Hlavním cílem je zvýšit informovanost o této nemoci, a snížit tím riziko šíření nákazy z Libereckého kraje do dalších regionů České republiky. Správa podle něj připravila informační brožuru pro myslivce, informační plakát a také samolepky pro myslivce a chovatele.
Brožura pro myslivce je k dispozici na stránkách SVS. V jednotlivých krocích podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka popisuje postup při lovu prasat divokých v uzavřených pásmech, která jsou v současnosti vymezena v části Libereckého kraje a také v malé části Středočeského kraje. „Text bodově popisuje situace, do kterých se při lovu může myslivec dostat, a nabízí postupy a řešení,“ doplnil. Rovněž přináší informace o obecných pravidlech a povinnostech lovců souvisejících s morem a varuje před možnými úskalími a nebezpečím spojenými s nákazou.
Veterinární inspektoři po celém Česku vylepí především na odpočívadlech hlavních silničních tahů a také na hraničních přechodech do konce listopadu kolem 150 informačních plakátů se sdělením v pěti jazycích. Tyto samolepící letáky budou i na mezinárodních letištích. Upozorňují na rizika šíření afrického moru prasat potravinami za přispění člověka. Letáky se zaměřují mimo jiné na dálkové řidiče, kteří mohou například svými svačinami roznést nákazu do dalších regionů Česka i do jiných zemí. Podobný plakát připravila SVS již v roce 2018, kdy byl mor na Zlínsku.
Ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) vytvořila veterinární správa čtyři varianty samolepek „Zastavme africký mor prasat“ v celkovém nákladu 4000 kusů. Dvě z nich jsou určené pro lovce a dvě další pro chovatele. Samolepky obsahují krátká a jasná sdělení, respektive opatření, která účinně pomáhají v boji s nákazou.
Nákaza se v Česku po téměř pěti letech opět objevila loni v prosinci na Frýdlantsku. Od té doby do dnešního dne eviduje SVS 56 pozitivních případů afrického moru prasat v populaci divočáků v Libereckém kraji. Z toho bylo 55 na Frýdlantsku, kde laboratoř nákazu potvrdila u 45 uhynulých a deseti ulovených divočáků. Nákaza byla potvrzena také u jednoho kusu uloveného na Českolipsku. V oblasti platí mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Všechna nalezená a ulovená divoká prasata musí být vyšetřena na mor a za lov divočáků je myslivcům vypláceno zástřelné.
Autor: Státní veterinární správa (SVS)
Zdroj: ČTK
Lis 15, 2023 | Zvířata
Správa parku České Švýcarsko se snaží potvrdit výskyt kočky divoké na svém území. Loňská data z fotopastí, která se kvůli zdržení způsobená děním okolo ničivého požáru vyhodnocovala až letos, ukázala na snímky, které zachycují kočku s typickými rozlišovacími znaky pro kočku divokou, což je jeden z nejvzácnějších druhů fauny v České republice. Uvedla to dnes správa parku na svém webu. Fotopasti slouží pro sledování volně žijících zvířat. Snímky zachycující kočku pořídila fotopast loni v březnu ve vnitřních částech národního parku, při hranici jeho klidového území.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o snímky pořízené za denního světla, jejichž kvalita je mimořádná, lze říci, že se velmi pravděpodobně jedná o téměř čistou kočku divokou, která má všechny typické rozlišovací znaky, a naopak nenese žádné zjevné znaky křížence,“ uvedl Martin Valášek, zoolog Správy Národního parku České Švýcarsko. „Potvrdit její výskyt opakovaně ale nemusí být snadné, území národního parku je velmi rozsáhlé a ve zdejším komplikovaném terénu hledáme pověstnou jehlu v kupce sena. Budeme potřebovat i notnou dávku štěstí,“ dodal.
Přírodovědci chtějí zjistit, zda šlo o migrujícího jedince, nebo se na území národního parku kočky divoké usadily. „V případě trvalého výskytu by se jednalo o významnou událost. Kočky divoké jsou v přírodě České republiky velmi vzácné, v uplynulém desetiletí byly ojediněle zaznamenány pouze v několika oblastech, například na Šumavě, v Beskydech či v Doupovských horách,“ uvedla správa parku České Švýcarsko.
Zoologové nyní umísťují fotopasti cíleně, využívají vnadidlo, které je pro kočky mimořádně atraktivní. Jde o výluh z kozlíku lékařského, kterým je potřísněný dřevěný kolík umístěný před vlastní fotopastí. Pokud se kočka divoká v území vyskytuje trvale, zvýšila by se také šance, že se kromě fotografií podaří časem získat i vzorky srsti a podrobit je analýze DNA. Tato analýza by pak poskytla i bližší informace o původu kočky či míře případného křížení s kočkou domácí. Dosavadní výzkumy ukazují, že tato míra křížení, tedy hybridizace, je u středoevropských populací koček divokých nízká.
Autor: Správa parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2023 | Zvířata
Vědci na třech místech na různých kontinentech nalezli několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.
Vědci zkoumali především oblasti hor a pralesů. Například v Papui šlo o vrchol Mt. Wilhelm a v Keni o Kilimandžáro. „Čím jsme se dostávali do vyšších poloh, tak výskyt doposud neobjevených druhů byl početnější,“ řekl Petr Klimeš z entomologického ústavu biologického centra.
Dodal, že projekt se zaměřil na několik bodů. Jedním z nich bylo například i to, jaké složky potravin jsou pro mravence ve vyšší nadmořské poloze atraktivnější. Na horách umístili několik tisíc lahviček s jednou ze šesti živin, mezi něž patří cukr, sůl, olivový olej, glutamin, medovici a vodu. Každou lahvičku vědci ponechali otevřenou, aby byla volně přístupná.
„V největší míře mravenci chodili na cukr a olej. Zřejmě se jedná o živiny, které jim v těch tropických podmínkách chybí. Jde o zásadní potravinové palivo pro mravence. Je to zajímavé v porovnání s Evropou a obecně severní polokoulí, protože tam třeba mravence olej vůbec neláká. Je možné, že ho pro svůj život v daných podmínkách vůbec nepotřebují hledat v přírodě,“ řekl Klimeš. Dodal, že skladba potravin mravenců na zkoumaných místech se měnila podle nadmořské výšky i podle toho, jaké panovalo počasí.
Na světě je známých kolem 15.000 druhů mravenců. Klimeš nevyloučil, že doposud neobjevené druhy, s nimiž se při výzkumu setkali, se vyskytují pouze na jednom místě na světě, a šlo by tedy o takzvané endemity.
Autor: Entomologický ústav biologického centra
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2023 | Zvířata
Kvůli intenzivnímu odlovu přemnožených divokých prasat uzavře Jablonec nad Nisou v sobotu 11. listopadu lesy v oblasti Srnčího dolu, Rádla a Proseče nad Nisou. Zákaz vstupu do vymezené oblasti bude platit od 07:00 do 15:00, za porušení hrozí pokuta až 10.000 korun, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová. V honitbě se podle ní bude pohybovat kolem 90 střelců a honců a 20 loveckých psů.
„Hranice uzavřené oblasti vede po hraně lesa za zástavbou ulic Panenská, Bousova v jablonecké městské části Žižkův vrch, podél ulice Jateční, kde se odklání jižním směrem podél trasy elektrovodu. Napojuje se na komunikaci I/65, kterou kopíruje až k odbočce silnice na Rádlo. Po pravé straně komunikace kopíruje lesní porost nad zástavbou v severní části Rádla, zde se napojí na vedení vysokého napětí severním směrem, po cca 1,4 km se odklání východním směrem podél tramvajové trati a vrací se zpět na Žižkův vrch,“ popsala vymezenou lokalitu Fričová.
V dotčené oblasti bude naháňka intenzivní s cílem redukovat počty přemnožených divokých prasat, která škodí v honitbě i na pozemcích mimo ni. Prasata se dostávají až do města. Nad dodržováním zákazu budou bdít státní i městští policisté, hasiči i členové vězeňské služby. Podle ředitele jablonecké policie Michala Švarce by lidé zákaz vstupu neměli porušovat v zájmu vlastního bezpečí. „Lovci budou při střelbě používat výkonné střelivo, které má smrtící účinek po celé dráze letu, smrtelné mohou být i odražené střely,“ varoval Švarc.
„Vymezená část honitby Rádlo se zákazem vstupu se vztahuje převážně na lesní porosty, kde je lov komplikovaný a nesnadný, je tedy potřebné zajistit podmínky pro efektivní a maximálně bezpečný lov,“ doplnila Petra Němečková z oddělení životního prostředí města. S přemnoženou černou zvěří se podle ní Jablonec potýká už od roku 2021, kdy město o prázdninách kvůli odlovu divočáků zavřelo lesy v Srnčím dole. O rok později Jablonec zakázal vstup do lesů v nočních hodinách od prosince a uskutečnily se dvě víkendové naháňky s úplnou uzavírkou na celé dny.
Jablonecký magistrát také pořídil odchytovou klec a instaloval u ní fotopasti, je v ulici Za Plynárnou, která je kvůli tomu v těchto místech uzavřena pro dopravu i pěší. I díky tomu se podařilo výrazně zvýšit množství odlovených divočáků. Letos od dubna do konce října se podle primátora Miloše Veleho (ODS) podařilo odchytit či odlovit 114 divokých prasat, v předešlé sezoně jich bylo 83.
Autor: Jablonec nad Nisou (magistrát)
Zdroj: ČTK
Lis 2, 2023 | Zvířata
Vědci objevili v minulých týdnech v tůni v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku vzácnou perloočku. V Česku je novým druhem, na celém světě jde o jeho druhý nález. Poprvé vzácného korýše objevili před více než 20 lety v bývalém vojenském prostoru na kraji Mnichova.
Perloočka má latinský název Daphnia inopinata, oficiální český název vědci zavedou hrotnatka neočekávaná, uvedl Dostál. Výskyt malého korýše v milovické rezervaci potvrdili hydrobiologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PF UK). „Jeho původním prostředím před příchodem člověka mohla být kaliště a napajedla velkých savců,“ uvedl Adam Petrusek z PF UK.
V původní lokalitě u Mnichova nebyl v posledních letech tento druh znovu potvrzen. „Milovice jsou tak aktuálně jediným místem na světě, kde je výskyt vzácné perloočky potvrzený,“ uvedl Dostál. Objev podle něj potvrzuje význam velkých kopytníků pro návrat vzácných druhů. „Tůně jsme vytvořili při zakládání milovické rezervace v roce 2015 a po celou dobu je udržovali svojí činností výhradně velcí kopytníci,“ doplnil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Vajíčka korýšů, jako jsou perloočky, listonohové nebo žábronožky, mohou podle vědců v krajině přečkat řadu let a čekat na vhodné podmínky k vylíhnutí. „Areály bývalých vojenských prostorů posloužily pro přežívání různých vzácných druhů během dramatických změn kulturní krajiny ve 20. století, jako byla intenzifikace zemědělství, hnojení, pesticidy nebo zánik dočasných vod,“ uvedl Petrusek.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice. Na otevřené stepi tam žije více než stovka zubrů, divokých koní a praturů.
Vzácný druh korýše, listonoha letního, objevili před několika dny také ochránci přírody v tůni nedaleko Vrchbělé na Mladoboleslavsku. V Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: https://aktualnezbrandyska.cz/unikat-v-milovicich-nasli-tam-vzacnou-hrotnatku-ktera-jinde-na-svete-nezije/
