Led 14, 2024 | Zvířata
Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). O studii dnes v tiskové zprávě informovala mluvčí akademie Eliška Zvolánková. Pro člověka i některá zvířata je vysoká hladina cukru v krvi riziková a způsobuje různá onemocnění včetně cukrovky. Nynější studie, jejíž výsledky zveřejnil vědecký časopis Journal of Experimental Biology, by tak mohla inspirovat medicínský výzkum zaměřený na prevenci a léčbu cukrovky.
Glukóza neboli krevní cukr je klíčový zdroj energie v tělech zvířat i lidí, ale její příliš vysoká hladina, takzvaná hyperglykémie, organismu škodí, protože způsobuje onemocnění. Vědci uvádějí, že ptáci mají za normálního stavu mimořádně vysokou hladinu cukru v krvi, průměrně dvakrát až čtyřikrát vyšší než podobně velcí savci. Ve výzkumu se proto snažili vysvětlit, jak se ptáci chrání před škodlivými účinky vysoké hladiny cukru v krvi.
„Abychom odpověděli na otázku, jak se druhy s vysokým obsahem cukru vypořádávají, změřili jsme hladinu cukru, míru oxidačního poškození způsobeného volnými radikály a hladiny antioxidantů v krvi 51 druhů evropských pěvců, včetně rekordmanů s nejvyššími dávkami cukru v krvi, jako jsou králíček ohnivý či mlynařík dlouhoocasý,“ řekl vedoucí studie Oldřich Tomášek z AV ČR.
Čeští vědci získali data o krevní glukóze od 681 ptáků, oxidační poškození a antioxidanty změřili zahraniční kolegové u dalších 1021 jedinců. Data sbírali devět let. Výsledky výzkumu podporují hypotézu, že druhy ptáků s vysokou hladinou krevního cukru si v evoluci vyvinuly přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Vědci se domnívají, že mechanismy, které ptákům poskytují tuto ochranu, také umožnily evoluci jejich dlouhého života. Už v předchozím výzkumu ukázali, že ptačí druhy s vysokým krevním cukrem mohou být překvapivě dlouhověké a ve srovnání se stejně velkými savci se dožívají vyššího věku.
„Zároveň lze předpokládat, že podobnou přirozenou odolnost vůči poškození si v průběhu evoluce vyvinuly nejen ptáci, ale i dlouhověké druhy savců a jiných obratlovců, které pro svůj životní styl potřebují vysokou hladinu krevního cukru,“ vysvětlil jeden z koordinátorů studie Tomáš Albrecht. Studie by tak mohla inspirovat medicínský výzkum zaměřený na prevenci a léčbu cukrovky.
Autor: Akademie věd ČR
Led 6, 2024 | Zvířata
Návštěvníci brněnských adventních trhů loni již podruhé přispívali na charitativní záměry. Prostřednictvím projektu Daruj kelímek od 17. listopadu do 23. prosince darovali 18 organizacím 3,25 milionu korun. Nejvíce peněz, přes 627.000 korun, získal psí hospic z Bukovinky na Blanensku. Dar využije na zajištění veterinární péče, řekla Eliška Vafková, jež hospic s manželem provozuje.
Spolek Dejte nám šanci funguje asi deset let. V rodinném domě v Bukovince obvykle manželé pečují o 30 až 40 psů. O několik psů a koček se ve svém domě stará i Vafkové matka, některá zvířata dostávají do péče i spolupracovníci hospice. „U většiny zvířat je ale každodenní péče na mě, je to práce na plný úvazek. Nyní máme v domě 38 psů. Většina z nich jsou vyššího věku, 13 let a víc, bývají nemocní i jinak postižení,“ uvedla Vafková. S ohledem na svůj stav nepotřebují tolik pohybu, proto lze hospic provozovat v rodinném domě. „Většinu času prospí. Mohou ale využívat celý dům i zahradu, nemají kotce, jsou v pelíšcích,“ popsala.
Nejvíce zvířat putuje do hospice z městských útulků z celé země. „Dále se k nám dostávají pejsci, o které se majitelé už nechtějí starat. Bohužel, někteří lidé mají zvíře pro zábavu, a ta, jakmile skončí, pes oslepne nebo je dementní, inkontinentní, tak ho nechtějí. Také se staráme o zvířata, jež nám předá veterinární správa nebo policie, bývají z množíren, nebo týrána. Tito pejsci jsou třeba mladší a více se hýbou, ale mají psychické potíže, tam je to o dlouhých týdnech práce s nimi,“ řekla Vafková. O služby hospice pozoruje stále větší zájem, nyní je na čekací listině osm zvířat.
Darované peníze využije spolek na zajištění půlroční veterinární péče. „Vybraná částka je z našeho pohledu astronomická. Díky ní si budeme moct dovolit akutní zákroky, paliativní péči i fyzioterapeuta, který se psy každý týden rehabilituje. Na opravy a úpravy využíváme peníze našich dlouhodobých podporovatelů, bez nichž bychom nemohli fungovat,“ řekla Vafková.
Charitativní sbírka spočívá v tom, že lidé na adventních trzích po dopití nápoje vrátí zálohovaný obal na stánek Daruj Kelímek a vyberou organizaci, které 50 korun věnují. Projekt vymysleli tři tradiční prodejci nápojů z vánočních trhů Ondřej Šibřina, Adam Vodička a Ondřej Reich. „Sbírku jsme zakládali s tím, že jsme věřili, že dokáže pomoci dobročinným organizacím i díky propojení vánočního času se štědrostí. Na začátku by nás ale nikdy nenapadlo, že dosáhne takových rozměrů,“ uvedl Šibřina. Více než 400.000 korun darovali lidé také Charitativnímu kočičímu spolku Kryšpín a 388.000 na dětský hospic Dům pro Julii.
Autor: Brno
Pro 21, 2023 | Zvířata
Prodejci vánočních kaprů letos nahlásili Státní veterinární správě (SVS) téměř 3000 prodejních míst. Je to zhruba stejný počet jako loni. Novinářům to dnes řekli zástupci SVS při jedné z kontrol prodejních míst v centru Prahy. Veterinární inspektoři se u prodejců zaměřují na životní podmínky živých ryb nebo dodržování hygienických pravidel při jejich prodeji. SVS zákazníkům doporučuje, aby si nechali ryby na místě prodeje usmrtit. Kontroly se zúčastnil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého se neuvažuje o tom, že by se prodej živých ryb zakazoval.
Prodejci mají povinnost prodejní místa nahlašovat veterinární správě sedm dní předem. Ředitel SVS Zbyněk Semerád řekl, že letos by inspektoři měli zkontrolovat 20 až 30 procent prodejních míst. Loni pochybení zjistili zhruba u dvou procent prodejních míst, podle Semeráda ale zjištěných závad každoročně ubývá. Sankce za ně se pohybují v tisících korun. Nejvyšší pokutu ve výši 14.000 Kč dostal prodejce v Praze, dodal.
Snahou ministerstva je podle Výborného zvýšit konzumaci ryb, „Spotřeba se pohybuje kolem pěti až sedmi kilogramů za rok. Sladkovodních je méně, to jsme na necelých dvou kilogramech,“ doplnil. Ministr také vyzval veřejnost, aby si nechala vánoční kapry usmrtit přímo na stáncích. „Je to nejšetrnější způsob, který můžeme zvolit,“ řekl a dodal, že lidé by neměli ani vypouštět ryby zpět například do rybníků, protože jim tak ubližují.
Zákaz prodeje živých ryb požadují aktivisté ze hnutí Compassion in World Farming (CIWF). Začátkem prosince předali poslancům petici s 10.608 podpisy lidí, kteří jejich požadavky podpořili. Piráti uvedli, že k novele veterinárního zákona, která je nyní v připomínkovém řízení, budou prosazovat zákaz prodeje živých ryb.
Nejvíce prodejních míst s živými kapry je letos v Jihomoravském kraji, zhruba třetina z celkového počtu. Na jižní Moravě se objevují také pojízdné prodejny kaprů, které postupně projedou stovky míst. V počtu prodejních míst je na druhém místě Středočeský kraj a na třetím Moravskoslezský kraj.
Inspektoři se při kontrolách zaměřují na to, zda nejsou kádě s rybami přeplněné, jestli je v nich čerstvá protékající voda a ryby mají dostatek kyslíku. Ředitelka veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví pražské veterinární správy Kateřina Březinová dnes řekla, že v Praze je přes 200 prodejních míst. Mezi zakázané praktiky při prodeji kaprů podle ní patří vtlačování prstů rybám do očnic nebo zbavování šupin či ploutví před omráčení a vykrvením. Podotkla, že lidé by se měli v otázce zabíjení ryb spolehnout na vyškolené pracovníky na stáncích. „Jsou to většinou rybáři, kteří se o ryby umí starat,“ dodala.
Jedním z nejčastějších pochybení při stánkovém prodeji v období Vánoc je to, že obchodníci používají úředně neověřené váhy a další měřidla, řekl mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba. Upozornil také na to, že zákazníci by měli pro případ reklamace od stánkařů písemně dostat informace o názvu nebo jménu a adrese prodávajícího. „Zvláště v případě dražších výrobků doporučujeme spotřebitelům, aby na poskytnutí těchto informací a vydání dokladu o prodeji výrobku důsledně trvali,“ uvedl Kotrba.
Autor: SVS
Zdroj: ČTK
Pro 17, 2023 | Zvířata
Zajíci polní, kterých v české krajině v posledních desetiletích výrazně ubylo, potřebují v intenzivně obhospodařované krajině výrazně větší prostor k životu než v pestré krajině. Pro zvířata je obtížnější mimo jiné shánění potravy. Výzkum vědců Útvaru myslivosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivost (VÚLHM) poukázal na to, že v krajině s menšími půdními bloky a krajinnými prvky stačí zajíci zhruba sedmkrát menší prostor.
Vědci zkoumali vliv hospodaření na zajíce ve Středočeském kraji ve dvou lokalitách, a to jednak v oblasti s pestrou krajinou a průměrnou výměrou půdních bloků 4,31 hektaru, a také v oblasti s konvenčním způsobem hospodaření s průměrnou výměrou půdních bloků 15,11 hektaru. Sledovali takzvané domovské okrsky, tedy prostor, na kterém zvířata žijí.
Z výzkumu vyplynulo, že výměra domovských okrsků zajíce v intenzivně obhospodařované krajině byla zhruba 130 hektarů, naproti tomu v sousední lokalitě s pestrou krajinou to bylo 18,62 hektaru. „V pestré krajině se nachází relativně vysoký podíl obnovených polních cest a polních okrajů mezi menšími celky půdních bloků včetně dalších míst s nezemědělskou vegetací. Procento extenzivně využívané půdy je doplněno biopásy, které jsou cíleně ponechávány k dispozici volně žijícím živočichům,“ uvedli vědci.
Ústav zjistil, že zajíc velmi obtížně nachází v intenzivně obhospodařované krajině v různých částech roku vhodné úkryty nebo zdroje potravy. Poukázal také na to, že samice potřebují v době kojení mláďat potravu bohatou na tuky lipidy, čemuž odpovídají zejména obilniny. Raději si ale vybírají přirozenou potravu, jako jsou různé planě rostoucí byliny, traviny nebo polní plevely, pokud jsou v krajině dostupné. Větší nabídka potravy zkracuje dobu na pastvu, což snižuje riziko, že zajíce uloví predátor. Zajíce lze podle ústavu označit za takzvaný bioindikátorový druh živočicha, jehož populace udává kvalitu prostředí zemědělského ekosystému.
Lovecká sezona zajíce polního začala 1. listopadu a potrvá do konce roku. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich lovci ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33.691. V loňské sezoně chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182.261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Jako hlavní důvod klesajícího počtu uvádí i myslivci změnu životního prostředí.
Například na Žďársku lovili myslivci v 70. a 80. letech minulého století přes 20.000 zajíců za sezonu, nyní se roční odlov ve 120 honitbách v okrese pohybuje mezi 1200 až 1600 zajíci. „A to ještě nejsme v rámci Vysočiny nejhorší,“ řekl na začátku sezony Oldřich Sedlář, který tři desetiletí vedl okresní myslivecký spolek.
Autor: VÚLHM
Zdroj: ČTK
Lis 28, 2023 | Zvířata
Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku letos přijme rekordní množství zvířat, od ledna jich zatím bylo 2464. Je to zhruba o 400 víc než za celý loňský rok a nejvíc v historii stanice, která příští rok oslaví 40. výročí svého vzniku. Kvůli narůstajícím počtům zvířat chce příští rok stanice začít s rekonstrukcí areálu za 19 milionů korun, přibýt by měly například nové voliéry. Stanice dnes také spustila veřejnou sbírku na pořízení auta, které bude sloužit k vyzvedávání zraněných živočichů.
Pracovníci stanice pečují o zraněná zvířata nebo mláďata, která se o sebe nedokážou postarat. Dvě třetiny z celkového počtu přijmou na jaře a v létě. Na podzim je nejčastějším druhem ježek západní a východní. „Na podzim je každé druhé zvíře ježek, i těch je letos víc, měli jsme i hodně mláďat, která přišla o matku v důsledku srážky s automobilem, napadení psem, posekáním nebo mohla být otrávena jedem,“ řekla mluvčí stanice Marta Kroča Bryndová.
Od začátku srpna přijali ve stanici 342 ježků, zhruba o třetinu víc než loni. Z dalších zvířat jsou častí například netopýři, poštolky nebo káně lesní, zranění jsou nejčastěji po střetu s dopravním prostředkem. Mezi přijatými ptáky letos byli také dva orli mořští a několik luňáků červených, kteří se popálili na sloupech elektrického vedení. Ve stanici se postarali rovněž o sedm sov pálených, většina utrpěla zranění po nárazu. Do stanice se letos poprvé dostal i vzácný jeřáb popelavý.
Většinu zvířat se podaří vypustit zpět do přírody. Při rekonstrukci, která začne příští rok, by se stanice měla rozšířit. Na investici za 19 milionů korun požádala stanice o evropské dotace, nyní čeká na rozhodnutí. „Součástí budou nové voliéry, například vypouštěcí voliéra, a upravíme i ty stávající, v plánu je také v jedné z budov vytvořit zázemí pro zaměstnance,“ řekla Kroča Bryndová. Částku 3,8 milionu korun musí stanice uhradit z vlastních zdrojů.
Záchranná stanice vznikla v roce 1984 v Pátku na Poděbradsku. Z původních provizorních prostor se v roce 2005 přestěhovala do Klicperovy hájenky na Huslíku u Poděbrad. Peníze na provoz má z darů, přispívá také Středočeský kraj a zhruba 30 procent nákladů kryje dotace od ministerstva životního prostředí z programu péče o krajinu.
Pracovníci stanice přijímají zvířata sedm dní v týdnu. Součástí aktivit je ekocentrum, které se věnuje vzdělávacím aktivitám, a veřejnosti přístupná expozice. Lidé se mohou zúčastnit i vypouštění některých zvířat zpět do přírody nebo přijít na komentované prohlídky.
Autor: ZS Huslík
Zdroj: ČTK
