Led 21, 2024 | Zvířata
Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). Výzkum odhalil, že objevení infikovaného zvířete bývá obtížnější a gorily někdy mohou být chybně diagnostikované s jinou infekcí než s tasemnicí. Poznatky o parazitech podle vědců přispívají ke správným rozhodnutím o použití léčiv pro živočichy ve volné přírodě.
„Zjistili jsme, že v podstatě všechny sledované gorily byly infikovány tasemnicemi, a to již ve věku tří měsíců, a u jednoho mláděte byla zjištěna infekce se dvěma odlišnými druhy tasemnic. Z těchto výsledků vyplývá, že pro gorily horské je normální mít tasemnice a zřejmě jim nepůsobí žádné zdravotní problémy, což je zajímavé, protože příbuzný druh tasemnic u koní způsobuje závažné koliky,“ uvedla Barbora Červená z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Pro vědce bylo překvapivým zjištěním, že vzorky byly nepravidelně pozitivní. Tedy pokud bylo zvíře při jednom z testování negativní, nebylo možné úplně vyloučit přítomnost tasemnice. Studie proto upozornila, že pro správnou diagnózu je potřeba odebrat několik vzorků od jednoho jedince s odstupem několika dní.
„V podstatě všechny gorily mají tasemnice, někdy i ve vysokých počtech. Dle kolegů z Gorilla Doctors ze Rwandy, kteří provádí pitvy uhynulých goril, jich někdy ve střevě bývá i neuvěřitelných několik kilogramů, přičemž zvíře vypadá zdravě,“ poznamenala vědkyně.
Gorily horské jsou jediným druhem lidoopů, jehož populace narůstá, ale jejich životní prostor zůstává stejný, což může ovlivňovat infekce včetně těch parazitárních, upozornila studie. „Jakékoliv informace o parazitech jsou tedy velmi důležité. Navíc ačkoliv jsou to volně žijící zvířata, většina populace je intenzivně opečovávaná, což zahrnuje i podávání léčiv včetně antiparazitik,“ řekla Červená. Zbytky podaných antiparazitik mohou podle Červené ovlivňovat další živé organismy v okolí, proto je podle vědců důležitá správná diagnóza.
Vědci při výzkumu v letech 2018 až 2019 zkoumali přítomnost tasemnic u 18 gorilích skupin. Odebrali trus od 278 zvířat. Některé vzorky pocházely z nočních hnízd, jiné získávali čerstvé přímo od konkrétních goril. Vědci nacházeli jak dospělé tasemnice, tak i jejich vajíčka, někdy je objevovali na základě DNA.
Doposud vědci popsali zhruba 5000 druhů tasemnic, jež parazitují u různých skupin obratlovců. Dospělé tasemnice žijí u hostitele ve střevě, larvy u mezihostitelů se mohou nacházet v různých orgánech. Ve volně žijících populacích primátů obvykle nezpůsobují závažná onemocnění, zatímco u lidí a jiných obratlovců mohou způsobovat například průjem, koliky, bolest břicha, úbytek hmotnosti, zvracení a zácpu.
Autor: Akademie věd ČR
Led 21, 2024 | Zvířata
Na jezeře Most ornitologové více než deset let pozorují a sčítají v zimním období ptáky, kteří tam nacházejí dostatek potravy i úkrytů. „Letos jich napočítali přes 8000, mezi nimi třeba i vzácné severské kachny, potápky a podobně,“ řekl ornitolog a kurátor zoologické sbírky v Oblastním muzeu a galerii v Mostě Jaroslav Bažant.
„Účastníme se takzvaného mezinárodního zimního sčítání vodních ptáků. Máme docela dobré výsledky. Jsou to stabilně vysoké počty a letos jsme jich napočítali přes 8000, a to 25 druhů. Je to přibližně srovnatelné všechny roky, co tam chodíme,“ uvedl ornitolog. Podle něj jezero Most patří k jednomu z nejvýznamnějších zimovišť v ČR.
Kromě několika druhů racků a tisíců lysek je možné na jezeře pozorovat také kachny divoké, poláky i vyloženě vzácné druhy. „Třeba severské kachny, jako je hoholka lední nebo turpan hnědý, vzácné potápky – potápku žlutorohou a potápku rudokrkou,“ zmínil některé raritní druhy Bažant. Kromě nich se mohou návštěvníci jezera při pozorování setkat i s ledňáčky, kteří jsou podle ornitologa v našich končinách poměrně běžnými ptáky. „Je na vodách, které prakticky nezamrznou, kdekoli,“ doplnil.
Ptákům se na jezeře daří i díky tomu, že jde o obrovskou vodní plochu, která nikdy zcela nezamrzne. Navíc se mohou vzdálit od břehů dostatečně daleko od lidí. „Mají kam odplout a jsou v komfortní zóně třeba 50 nebo 100 metrů od břehu, a to už je vzdálenost, kdy nereagují na to, že tam někdo chodí kolem,“ popsal ornitolog. Kromě toho je voda v jezeře plná potravy. Ptáci si mohou vybrat mezi různými druhy ryb i bezobratlých živočichů. V blízkosti jezera je navíc skládka komunálního odpadu, kam přilétají za potravou tisíce racků.
Za ptáky vyráží cíleně také řada návštěvníků jezera. Na stromy v okolí věší lojové koule a často krmí i vodní ptáky. Podle Bažanta jsou ideální potravou třeba vařené brambory nebo vařená rýže či zelenina. Zvířatům nevadí ani tvrdé pečivo, musí být v menším množství a nesmí být slané nebo kořeněné. „Pokud je to výjimečně, tak to na ně nemá zásadně negativní vliv,“ podotkl ornitolog.
Kolem jezera jsou umístěné informační tabule, kde se může veřejnost seznámit s obyvateli jezera. Dozví se o rybách, a právě také o ptactvu, které vodní plochy obývá. Kromě jezera Most jsou v okolí ještě jezera Matylda a Benedikt. Bažant dodal, že pro ptáky nejsou tak lákavá, protože jsou menší a také nenabízejí tolik potravy.
Autor: Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Led 14, 2024 | Zvířata
Městská policie v Pardubicích v mrazivých dnech opakovaně přijímá telefonáty o přimrzlých labutích na ledové vodní hladině. Strážníci volajícím musí vysvětlovat, že ptáci na ledu odpočívají a rozhodně nepřimrzají. „Lidé takto v obavách volají každý rok“, řekla mluvčí strážníků Lucie Klementová.
„Labuť velká je náš největší vrubozobý vodní pták. V zimním období se páry i s mláďaty stahují k tekoucím vodám, aby měly přístup k potravě. Pokud se v blízkosti nachází zamrzlá ledová plocha, nepohrdnou malým odpočinkem na ní. Zdravá labuť nepřimrzne a za necelých 30 let odchytů se s tím strážníci ani nesetkali,“ řekla Klementová.
Labutě a kachny jsou běžnou součástí Pardubic. Lidé je často chodí krmit. Zvířata i často opouštějí vodní plochy a vydají se do města za lidmi. Strážníci je pak musí odchytit a vrátit k vodě. Krmení vodního ptactva je vhodné v zimě, kdy nemají přirozenou potravu. Lidé ovšem často nevědí, co je pro ně vhodné. Tvrdý chléb nebo rohlíky by jim dávat neměli.
„Pečivo sice představuje snadný zdroj energie, ale není příliš vhodné. Ideální jsou obiloviny, ve slupce vařené brambory, odřezky nebo slupky ze zeleniny nebo speciální granule pro vodní vrubozobé ptáky. Důležité je také dodržovat pravidlo, že pokud se už v místě vyskytuje větší množství krmiva, tak další není potřeba přihazovat. Škodí to ptactvu i vodě,“ uvedla Klementová.
Autor: Město Pardubice
Led 14, 2024 | Zvířata
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok Rokem motýlů. Po celé republice se budou konat aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této pozoruhodné skupině hmyzu i o možnostech jejich ochrany. Svaz současně nabízí jiným spolkům finanční podporu drobných lokálních projektů na pomoc nejen motýlům, uvedl v tiskové zprávě.
Kromě své krásy hrají motýli podle ochránců v přírodě velmi důležitou roli. Jsou významnými opylovači, na druhou stranu jsou motýli, a to hlavně jejich housenky, důležitou složkou potravy pro řadu dalších živočichů, mimo jiné ptáků.
„Podobně lze mluvit i o dalších skupinách hmyzu. Motýli ale mají tu výhodu, že jsou nápadní. Když začnou mizet řekněme pestřenky, nikdo si toho dlouho nepovšimne. Když mizí z krajiny motýli, všimne si toho každý,“ uvedl svaz.
Motýli tak podle něho fungují jako určitý varovný maják, že něco v krajině není v pořádku. Řada druhů motýlů je velmi náročná na pestrost prostředí – ke svému složitému vývoji potřebují různé druhy rostlin, místa k odpočinku, zdroje vody, některé druhy i mravence. Nevyhovuje jim neudržovaná krajina plná keřů, ale ani rozlehlé plochy stejného charakteru, byť by to byla louka. „Budeme-li se snažit, aby v našem okolí bylo hodně motýlů, bude se tam dařit i spoustě dalších rostlin a živočichů,“ dodal ČSOP.
Český svaz ochránců přírody pečuje o řadu míst důležitých pro ochranu motýlů, například květnaté louky, světlé lesy nebo staré sady. Nabízí také finanční pomoc dalším subjektům, které by se chtěly do ochrany, a to nejen motýlů, zapojit. Spolky mohou požádat o finanční podporu na mapování vzácnějších druhů motýlů či na drobnější praktická opatření v terénu. Ti, kteří se chtějí starat o některé přírodně cenné lokality dlouhodobě, se mohou zapojit do dalšího programu ČSOP a založit takzvaný pozemkový spolek. To jsou neziskové organizace, které chrání přírodu a pečují o ní na základě vlastnického či smluvního vztahu k pozemkům. ČSOP nabízí zájemcům o založení pozemkového spolku pomoc finanční, metodickou, odbornou i právní.
Bližší informace o obou programech ČSOP i o aktuálně vyhlášených výzvách, jejichž uzávěrka je na konci února, najdou zájemci na webu svazu www.csop.cz.
Tematické roky vyhlašuje svaz ochránců přírody od roku 2020. Jejich cílem je upozornit veřejnost na ohrožení konkrétní skupiny rostlin či živočichů a vyzvat ji k zapojení do její ochrany. Po orchidejích, vážkách, netopýrech a koniklecích se tak letošek stal Rokem motýlů. V nadcházejících měsících se budou konat komentované vycházky ukazující v terénu tajemství motýlů, výstavy, přednášky, soutěže o motýlech a další akce.
Český svaz ochránců přírody funguje přes 44 let. Členy spolku spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny, nyní je jich zhruba 7000 – odborníků, dobrovolníků a dalších milovníků přírody.
Autor: Český svaz ochránců přírody
Led 14, 2024 | Zvířata
Chovatelé by měli v době, kdy teploty padají pod mrazu, dbát na životní podmínky zvířat. Zejména o ty, která jsou ve venkovních výbězích nebo na pastvinách. V tiskové zprávě na to upozornila Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři se v těchto dnech zároveň zaměřují na dodržování povinností chovatelů, kteří musí zvířatům zajistit dostatečné napájení, vhodné krmení a přiměřenou ochranu před mrazem.
Ústřední ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád uvedl, že při silných mrazech mohou například slepicím omrznout hřebínky. Pozornost životním podmínkám by měli věnovat lidé i zvířatům v zájmových chovech. „Především menší plemena psů se mohou nachladit, koně, kteří nejsou zvyklí na pobyt venku, by se měli ve výbězích dekovat,“ doplnil.
Veterinární správa uvedla, že kontroly se zaměří například na to, zda zvířatům nezamrzá voda určená k napájení a mají přístup k vhodnému krmivu, což chovatelům hospodářských zvířat ukládá platná legislativa. V mrazivém počasí také mohou být velmi rizikové porody na pastvinách, protože chladné počasí má výraznější vliv na mláďata. Týká se to hlavně ovcí a skotu, uvedla SVS. Doporučuje také upravit krmné dávky, aby měla zvířata dostatek energie. V chlévech je vhodné větrat. Veterinární správa upozornila také na to, že zvířatům suchá zima nevadí tolik jako vlhké klima.
Psům by podle veterinářů měli lidé hlavně ve městech kontrolovat tlapky, protože se solí kvůli mrazům chodníky. Problémy mohou mít i kočky, které se pohybují venku.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že v jihovýchodní polovině Česka budou noc na čtvrtek a ráno ještě hodně chladné, teploty klesnou pod minus 12 stupňů Celsia, na severovýchodě ojediněle spadnou i zhruba na minus 15 stupňů. V další dny bude mráz, který se v ČR drží od počátku týdne, zmírňovat.
Autor: Státní veterinární správa (SVS)
