Zář 19, 2023 | Zvířata
Vyhlášení lokality Soutok v jihovýchodním cípu České republiky chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) by podle ochránců přírody bylo příležitostí k ukončení komářích kalamit. Dosud se podle ochránců v jejich řešení postupovalo nekoordinovaně. CHKO vyhlašuje vláda, ministerstvo životního prostředí nyní k možnému vyhlášení Soutoku sbírá připomínky. Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.
Při předjednávání CHKO Soutok v první polovině tohoto roku agentura identifikovala několik problémů, kterým je třeba se věnovat, patří mezi ně právě i komáří kalamity. Nyní zásahy proti komárům uskutečňují města a obce v regionu za spolupráce s krajskou hygienickou stanicí, na svých pozemcích zasahuje Lesní závod Židlochovice i agentura ochrany přírody. Doposud však podle ochránců šlo o nekoordinovaný postup, který není pro prevenci kalamit dostačující.
Změnit by se to mohlo vyhlášením CHKO. Agentura uvedla, že má zkušenosti se systematickým řešením komářích kalamit v jiných CHKO, například v Litovelském Pomoraví. Výsledkem na Soutoku by pak mohlo být vytvoření monitorovací sítě a podpora včasného opatření proti komárům za využití moderních technologií.
Nápor komárů v lokalitě lidé pociťovali i letos, vhodné podmínky pro masivní rozvoj komárů způsobily jarní deště a zaplavení částí lužních lesů. „Ačkoli se vyhlášení CHKO Soutok teprve připravuje, začali jsme se kromě komářích kalamit věnovat i řadě dalších témat, která vyžadují koordinovaný přístup. Připravují se například zásahy proti ambrozii peřenolisté. Tato invazní rostlina se na Soutoku a v okolí explozivně šíří a její pyl je pro lidi významným alergenem. Ve spolupráci s hospodáři chystáme systémové změny v péči o nivní louky, aby se zlepšilo jejich druhové složení, zvýšila jejich atraktivita pro opylovače a při senosečích umíralo méně zvířat. I v těchto oblastech bude vyhlášení CHKO přínosem,“ uvedl Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, 140 druhů z nich tam hnízdí, jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2023 | Zvířata
Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včela medonosná nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí. V Česku žije těchto včel přibližně 500 druhů, ale minimálně třetina z nich je dnes ohrožena vymizením.
Na opylení je závislých mnoho zemědělských plodin, proto pěstitelé investují do jeho podpory například tím, že nakupují kolonie čmeláků. Samotářské včely ale mají podle vědců ekonomické i praktické výhody. Experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která zvýší přirozenou opylovací kapacitu agroekosystémů.
Vznikla metodika testování vlivu používání pesticidů na samotářské včely. „V první řadě jsme se zabývali odchovem a podporou hnízdění samotářských včel druhu osmia, dále jsme provedli vyhodnocení efektivity metodiky podpory hnízdění těchto samotářek, a nakonec analýzu vlivu pesticidů na ně,“ řekl Martin Šlachta, vědecký pracovník z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „V České republice nebyla žádná z těchto problematik u samotářských včel dosud řešena. Projekt reagoval na akutní potřebu řešení neuspokojivého trendu úbytku biodiverzity hmyzích opylovačů v Evropě s hrozícími nežádoucími dopady na produkci ekosystémů a zemědělských komodit,“ dodal.
Samotářské včely se usidlují například v zemních dutinách, a to zejména na sušších slunečných místech nebo v dírách vytvořených jiným hmyzem v kůře stromů. Využívají i takzvané hmyzí domečky. Vědci v projektu navrhli uměle vytvořené hnízdiště, které je navíc uzavíratelné v době postřiku pesticidy, aby byly včely ochráněny před jejich vlivem. Důležité jsou pro jejich populaci i takzvané biopásy a travní pásy, vysazované při ovocných sadech.
„Ekonomický přínos výsledků výzkumného projektu pro státní hospodářství a také významný společenský a environmentální přesah s globálními dopady je v tomto případě neoddiskutovatelný. Například výzkumy provedené v USA prokázaly, že druhově bohaté společenství samotářských včel dokáže zajistit produkci jablek bez podílu včely medonosné,“ řekl předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Na čtyřletém projektu spolupracovali odborníci ze Zemědělského výzkumu, ALS Czech republic, Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Projekt finančně podpořila TA ČR v Programu EPSILON.
Autor: Technologická agentura
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Zvířata
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
„Většina druhů divokých opylovačů u nás nějakým způsobem ubývá nebo dokonce vymírá, jejich populace se snižují. Máme kvantifikováno, že v některých zemědělsky intenzivních oblastech se počty snižují až o desítky procent jedinců. Úbytek motýlů, včel, brouků, much a dalších skupin v řadě případů rozpozná i laický pozorovatel, protože louky a zahrádky už nejsou tak bohaté na hmyz, jako bývaly,“ řekl. Podle vědce patří množství včelstev v Česku k nejvyšším na světě a míra takzvaného zavčelení u nás neklesá.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ochraně přírody a změnu vyhlášky o zvláště chráněných druzích. „Co se týče ochrany hmyzu, včetně hmyzích opylovačů, tak přesně udeří (novela) hřebík na hlavičku v tom, že v rámci hmyzu nemá příliš smysl chránit jedince,“ řekl vědec. „Problém je právě úbytek nebo degradace prostředí, ve kterém populace hmyzu žijí. Tato stanoviště se velmi zhoršila, proto se populace hmyzu snižují,“ dodal.
Hmyz ohrožuje více faktorů, za většinou z nich ale podle vědce stojí člověk. Největší vliv má podle něj intenzivní zemědělství a lesnictví. „Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí,“ řekl.
Hmyz v posledních 50 až 70 letech ztratil podle vědce vlivem velkoplošného industrializovaného hospodaření, včetně intenzivního hnojení a využívání další chemie, prostor k životu. Přítomnost divokých opylovačů například v ovocných sadech by přitom podle vědce zvýšila jejich výnosnost. „Mnohem efektivnější je, a řada zemědělců to tak dělá, mít sad pestrý, mít tam přirozená stanoviště s dostatečnou diverzitou divoce rostoucích rostlin pro divoké opylovače i pro přirozené nepřátele škůdců. Výnosnost potom stoupá o desítky procent, jak dokazuje řada studií,“ řekl. Jedním z hlavních problémů je podle vědce nedostatečná osvěta mezi zemědělci.
Pokud by byla naše krajina pestrá, zdravá a druhově bohatá, byl by podle Tropka hmyz pravděpodobně méně náchylný i k důsledkům klimatické změny, jakou jsou sucha. Pro ochranu opylovačů by bylo podle vědce potřeba změnit praktiky v zemědělství a dát tak hmyzu prostor, například nechávat zelené květnaté pásy u polí, diverzifikovat sečení luk nebo méně intenzivně využívat pastviny. K ochraně hmyzu může ale podle vědce přispět každý. „Téměř všichni můžeme vytvářet bohaté prostředí například na zahrádkách, ale i ve městech na balkonech nebo v parcích. Můžeme dát prostor například kvetoucím divokým rostlinám, můžeme vytvářet drobná stanoviště, kde mohou samotářské včely hnízdit, třeba písčité stráně, nebo i vhodně vyrobené hmyzí hotely,“ řekl vědec. Přestože tyto kroky nezachrání diverzitu hmyzu v Česku, mohou podle vědce přispět ke zpomalení jejího úbytku.
Autor: Akademie věd UK
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Zvířata
V českobudějovické vodní nádrži Bagr se přemnožují sinice a vyskytuje se v ní také nežádoucí invazivní druh ryby slunečnice pestré. Vychází to z průzkumu vědců, kteří se v těchto dnech na vodní plochu v blízkosti centra Českých Budějovic zaměřili. Výsledky mají poskytnout podklad k tomu, jak nádrž využít.
Cílem projektu je zjistit zejména sezonní vývoj zatížení této nádrže, které má rozhodující vliv na takzvané zelenání vody způsobené rozvojem sinic a řas. Stav nádrže ovlivňuje zejména fosfor, který se do vody dostává nejčastěji z odpadních vod a z uměle hnojených polí. „Na základě získaných výsledků překračuje průměrná koncentrace fosforu v nádrži o více než 20 procent nejvyšší přípustnou koncentraci pro vodárenské a rekreačně využívané nádrže. V případě hlavního přítoku je tento limit překročen v průměru o více než 35 procent,“ řekl Jan Potužák z Povodí Vltavy.
Kromě toho je podle vědců důležité odstranění ryb, které konzumují zooplankton, jehož nedostatek následně vede k přemnožení sinic a řas. Kvalitě vody podle vědců současná skladba ryb neprospívá. „Doposud nejhojněji zjištěným druhem byl okoun říční do velikosti 10 centimetrů. Byl tu potvrzen i výskyt populace invazivní slunečnice pestré, což je ryba původem ze Severní Ameriky šířící se po Evropě, která figuruje na takzvaném černém unijním seznamu a nesmí se vypouštět do volných vod. Ve společenstvu zcela chyběli vrcholoví predátoři, jako je štika nebo candát,“ řekl Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity.
Výsledky vědeckého průzkumu mají městu pomoci stanovit, jak postupovat, aby se kvalita vody v Bagru zvýšila. Rybník vznikl v minulém století poté, kdy se v místě těžil štěrk a plochu pak po skončení prací zalila voda. Bagr s plochou přibližně 2,6 hektaru je v parku Stromovka. „Tato akce je pro mne významná hned v několika rovinách. Samozřejmě jako obyvatelka (Českých) Budějovic vítám všechny kroky, které povedou k vyčištění Bagru a jeho širší využitelnosti. Jako politička si velmi vážím synergie a spolupráce mezi magistrátem, vědeckou obcí a veřejností. A v neposlední řadě jako Pirátka oceňuji rozhodování na základě dat a podložených informací, nikoliv dojmů. Informace, které získáme, budou využity k výběru nejvhodnějších opatření jak po stránce finanční i odborné, tak i z hlediska prospěchu veřejnosti,“ uvedla náměstkyně českobudějovické primátorky Zuzana Kudláčková (Piráti).
Autor a zdroj: ČTK
Srp 11, 2023 | Zvířata
V obnoveném mokřadu V Krejdách nedaleko Žďáru nad Sázavou žije rak říční. Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Podle Vojtěcha Kodeta ze spolku Gallinago, který o mokřad pečuje, se výskyt raků podařilo potvrdit letos při pravidelné kontrole obojživelníků. Mokřad byl obnovený díky kampani Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody.
„Jedná se chráněný silně ohrožený druh a každá nově zjištěná lokalita je pro nás významná. Netroufnu si říct, jak často se nové lokality objevují, pro nás to ale byla radost. Raci v krajině ubývají, problémem je šíření račího moru i šíření invazivních druhů raků, kteří se v naší krajině vyskytují. Trend v republice je tedy spíš ten, že míst s raky říčními ubývá,“ řekl Kodet.
Český svaz ochránců přírody zanedbaný pozemek s rozlohou 1,1 hektaru, který býval mokřadní loukou, získal pře třemi lety. Postupně na něm obnovil tůňky a drobný potok, který plochou meandruje. Odborníci očekávali hlavně výskyt obojživelníků, vážek a ptáků.
O pozemek se stará spolek Gallinago, který na Vysočině pečuje o více než 20 především mokřadních lokalit. „V Krejdách provádíme mozaikovou seč kolem tůní. Na část prací máme dotaci z norských fondů, ale není jednoduché na to sehnat lidi, kteří by práce prováděli. Uvítáme další, kteří by byli ochotni tam dobrovolnicky nebo brigádnicky pracovat,“ řekl Kodet.
„Výkupy pozemků a jejich následná údržba či revitalizace jsou jednou z cest, jak v naší krajině udržet, respektive obnovit co největší druhovu pestrost,“ uvedl Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. Místa pro přírodu vznikají už 20 let. Díky dárcům se pro ně podařilo získat téměř 200 hektarů pozemků.
Rak říční je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Může být velký až 25 centimetrů. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Račí mor do Česka zavlekly americké druhy raků, které jejich chovatelé vypustili do volné přírody. Druhým původním tuzemským druhem je rak kamenáč.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
