Srp 11, 2023 | Zvířata
V národním parku České Švýcarsko se narodilo minimálně pět vlčat. Správcům parku se je podařilo na kameru zachytit při jejich hře, video zveřejnili na na sociálních sítích. Vlci se objevují na Děčínsku v posledních letech. První reprodukci vlků obecných v Českém Švýcarsku v novodobé historii doložili vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) na podzim roku 2021.
Vlci se v národním parku objevují již od roku 2016. Zpočátku se pohybovali ve dvou sousedících teritoriích v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Až po pěti letech se jádro jedné smečky přesunulo do samotného národního parku a vlci zde vyvedli mláďata. Klidové a bezzásahové části parku skýtají pro vlky potřebný klid.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec. V sousedním Libereckém kraji jsou vlci už několik let. V roce 2014 je potvrdily fotopasti v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, zhruba ve stejné době se objevily informace o jejich výskytu i v Jizerských horách a u Frýdlantu.
Letos v červenci auto srazilo vlka na silnici první třídy 13 u Cvikova na Českolipsku. Zraněné zvíře odběhlo do lesa, dohledat se ho nepodařilo.
Autor: NP České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Srp 10, 2023 | Zvířata
Syslům, které na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou vypustili ochránci přírody v roce 2017, se daří. Rozmnožují se a v minulém roce jich tam už napočítali 220. Letošní monitoring ještě není u konce, vypadá to ale, že počty opět narostly, řekla koordinátorka záchranného programu Lenka Čolobentičová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Sysli byli na přelomu 40. a 50. let minulého století přemnožení a zemědělci je považovali za škůdce. Malému hlodavci uškodila ale také změna hospodaření, kdy se malá pole spojila do velkých lánů, ubylo ploch s nízkou trávou a ve větší míře se začaly používat chemické prostředky. Dalšími důvody jejich úbytku mohly být ale podle Čolobentičové i změny počasí nebo predátoři. Pro vypouštění syslů do přírody vybírají ochránci přírody vhodná místa nebo jimi posilují již existující populace.
Letiště v Hodkovicích je v Libereckém kraji jedinou oblastí, kde pracovníci AOPK v předchozích letech sysly vypustili. „Zajímavostí je, že je to nejsevernější místo výskytu sysla v Evropě,“ řekla Čolobentičová. V Česku agentura dohlíží na 40 lokalit, ve kterých v minulém roce žilo kolem 6000 syslů. Počty vypouštěných hlodavců se odvíjejí od toho, kolik jich odchovají zoologické zahrady. Letos jich ochránci přírody vypustili 35 na letišti ve Strakonicích a 40 v Českém středohoří.
Syslové vyhledávají udržované kosené nebo pasené plochy. „Oni potřebují ten krátký trávník, aby měli přehled, aby spolu mohli komunikovat a aby stihli včas zaznamenat nebezpečí,“ řekla Čolobentičová. Díky údržbě plochy je tak hodkovické letiště pro sysly vhodné, přestože jsou teplomilní a toto místo je v poměrně velké nadmořské výšce. „Očividně je udržovaná plocha pro ně důležitější,“ dodala koordinátorka.
Lokality, kde sysly vypouštějí, ochránci přírody pravidelně kontrolují. Každá má svého garanta. „Procházíme lokalitu, koukáme, jaké je tam zastoupení nor a dalekohledem pozorujeme zvířata,“ popsala monitoring koordinátorka záchranného programu.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Srp 5, 2023 | Zvířata
V Hrotovicích na Třebíčsku je do neděle k vidění na 150 druhů papoušků a dalších okrasných ptáků. Vystaveni jsou i loriové, chovaní v České republice výjimečně. Výstavu, kterou velikostí předčí jen Exota Olomouc, místní svaz chovatelů pořádá pravidelně od začátku 80. let minulého století. Během dvou dní ji podle předsedy svazu Petra Hedbávného obvykle navštíví více než 2000 lidí.
Obdivovat mohou i drobnější papoušky lori, které chová Jiří Šustr. Byl prvním chovatelem v Česku, který odchoval mláďata loriů mnohobarvých zelenopáskových. Na výstavu do Hrotovic přivezl 12 druhů, dohromady chová asi 80 papoušků. Že loriové nepatří mezi chovateli k nejrozšířenějším druhům, je podle něho dáno hlavně tím, jakou vyžadují stravu. Odrazuje také jejich řídký trus, který komplikuje údržbu voliér. Protože se v přírodě živí nektarem, v zajetí jim ho musejí chovatelé nahrazovat medem.
Šustrův chov spotřebuje asi 180 kilogramů medu ročně. Negativní stránku chovu dokáže Šustr loriům odpustit. Oceňuje na nich pestrost jejich zbarvení i to, že se dají snadno ochočit, jsou kontaktní, nebojí se lidí. „Učarovali mě taky tím, jak jsou pohybliví, pořád se chtějí nějak zaměstnávat,“ řekl Šustr.
Loriů, jejichž domovem je oblast mezi jihovýchodní Asií a Austrálií, je podle Šustra na 60 druhů. Sám jich nejvíc choval přes 20 druhů. Mohou se dožívat až 30 let a některé druhy jsou plodné i ve 20 letech. Druhy žijící ve volné přírodě na menších ostrovech podle Šustra decimují zavlečení potkani, požírají vejce i mláďata.
Hrotovický svaz sdružuje 27 chovatelů z Vysočiny i Jihomoravského kraje. Že se právě chov exotických ptáků v Hrotovicích ujal, je podle Hedbávného zásluha Ferdinanda Fialy, někdejšího ředitele místní základní školy. Pro svoji zálibu dokázal v 70. letech minulého století strhnout mnoho lidí. Svého prvního papouška od něj získal i Šustr.
Dnes se podle Hedbávného chovu exotických ptáků věnují především starší lidé a lidé středního věku. Zřízení chovu podle něho může vyjít na desítky tisíc korun. Ideální jsou venkovní voliéry s krytou a vyhřívanou částí. Hodnota ptáků se liší podle druhu, některé kusy se mohou prodávat i za 70.000 korun.
Autor: Hrotovický svaz
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Wikipedia.org.
Srp 3, 2023 | Zvířata
I přes odpor několika místních obyvatel usiluje brněnský developer Domoplan o stavbu jezdeckého klubu Srpek u stejnojmenného rybníka v Kuřimi na Brněnsku. Před sedmi lety stavbu plánoval místní podnikatel a otec mladé jezdkyně Marian Michlíček. Když se mu nepodařilo získat kvůli odporu místních potřebná povolení, projekt prodal a mezitím postavil zázemí v nedalekých Ostopovicích, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.
Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka, lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu. Opatření se týká 17 honiteb na Trutnovsku. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.
„V našem regionu se vyskytují jedinci, kteří jsou méně plaší, a proto je nutné, aby krajská samospráva byla připravena na situaci, kdy veškeré snahy o zaplašení daného jedince nebudou mít účinek. Případný odstřel bude možný až jako poslední z řady opatření a týká se jen problematických jedinců. Nejedná se o obecnou výjimku k odstřelu vlka,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Krajský úřad v Hradci Králové vydal rozhodnutí 20. července z podnětu Výzkumného institutu ochrany genofondů a Mendelovy univerzity v Brně a vychází z dlouhodobého plánu péče o vlka a z ministerského Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problémovým chováním. Podle hradeckého hejtmanství jde o první takové rozhodnutí v ČR.
„Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, mělo by k tomu dojít v polovině srpna. Není to o redukci stavů, není to o okamžitém odstřelu. Jde o prostředek k eliminaci problematických jedinců, který proběhne na základě vyhodnocení pohotovostního štábu. Odstřel je až poslední možnost. Předcházet bude plašení gumovými projektily, nasazení telemetrických obojků a podobně,“ řekl Lechmann.
Odstřel vlka v Královéhradeckém kraji mimo území Krkonošského národního parku (KRNAP) podle rozhodnutí kraje budou zajišťovat dvě vybrané instituce, a to Výzkumný institut ochrany genofondů a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s uživateli honiteb. „Odstřel proběhne na základě rozhodnutí pohotovostního štábu, tedy krajského úřadu, Policie ČR, veterinární správy, Českomoravské myslivecké jednoty a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR,“ řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Kraj na jaře na základě informací AOPK upozornil v Podkrkonoší na výskyt vlků s menší mírou plachosti. Podle úřadu byli v regionu pozorováni jedinci, kteří se přiblížili do vzdálenosti 30 až 40 metrů od člověka. Ochranáři takové chování přisuzují hlavně mladým vlkům, kteří jsou zvídaví a méně ostražití.
Stabilní populace vlků na Broumovsku a v přilehlých oblastech Trutnovska doprovázejí občasné útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Na Broumovsku jsou zdokumentovány dva případy s podezřením na nelegální usmrcení vlka obecného. V březnu roku 2022 se u Heřmánkovic našly ostatky vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Policie tento případ odložila, protože se nezjistilo, že skutek spáchal konkrétní člověk. Další případ je z letoška. AOPK podala v červnu trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli uhynutí březí vlčice u obce Šonov, nedaleko Heřmánkovic. Případem se policie stále zabývá.
Trvalý výskyt vlků byl v Královéhradeckém kraji potvrzen v pohraničních horách na severu kraje, a to v Krkonoších, na Broumovsku a v Orlických horách. Jde většinou o takzvané přeshraniční vlčí smečky.
Autor: KHK
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2023 | Zvířata
Vědci z několika pracovišť zahájí projekt zaměřený na sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě a okolí. Podílejí se na něm zástupci Česka i Německa. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Vědci to řekli novinářům v Borových Ladách na Prachaticku.
„Začneme v oblasti okolí lipenské přehrady a skončíme u Nýrska. A co se týče druhého směru, tak budeme mapovat lokality od Horažďovic po Grafenau. Každý pojmenovaný potok (z těchto oblastí) bude do projektu zahrnutý,“ řekl Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, který výzkum povede.
Projekt začne v září. Podle Blabolila je unikátní kromě jiného tím, že zahrnuje lokality s různým stupněm ochrany přírody. „Jeho krása je především v tom, že je tam obrovský gradient od národního parku přes chráněnou krajinnou oblast a maloplošné chráněné území až po rybářské revíry, které jsou pod různým stupněm managementu. Některé jsou intenzivně využívané a je tam vysazován nejen pstruh obecný, ale také další pstruzi včetně těch nepůvodních,“ řekl.
Vědci chtějí projektem koordinovaně přistupovat k ochraně pstruha a šumavských vodních ploch na české i bavorské straně. Na výzkumu se podílejí zástupci Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity, Národního parku Bavorský les nebo Národního parku Šumava. „V případě pstruhů obecných se budeme zabývat i genetickou strukturou podle mitochondriální DNA a takzvaných mikrosatelitů. Jde nám především o to, nalézt geneticky původní populace pstruhů, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni místním podmínkám,“ uvedl Vojtěch Kašpar z Jihočeské univerzity.
V minulém století především kvůli kyselým dešťům téměř vyhynuly ryby ve vyšších šumavských polohách. „Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných,“ uvedl Blabolil.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
