Čvc 26, 2023 | Zvířata
V Česku mohou být až desítky velkých kočkovitých šelem bez prokázaného původu. Několik desítek zvířat také nemusí mít zajištěné dobré životní podmínky. Odebrat šelmy chovatelům ale není jednoduché, státu chybějí kapacity pro jejich umístění, řekl Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv a zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Resort pomáhal najít nový domov samici bílého tygra, která byla z nelegálního chovu dočasně umístěna v hodonínské zoo. Dnes ji do Německa převezla mezinárodní organizace na ochranu zvířat Four Paws.
V současnosti je v ČR legální chovat tygra pouze s řádnou dokumentací. Podle národní legislativy CITES musí být všichni tygři registrováni příslušným krajským úřadem. Kromě toho je jejich chov podmíněn povolením, které udělují veterinární orgány. „V Česku víme o chovu asi 150 tygrů, přičemž mimo zoo jich je kolem 120. Většinu představují chovatelé, kteří nejsou problematičtí. Část lidí ale vidí jen byznys, chtějí odchovávat mláďata a dál je přeprodávat. Podle zpřísněné legislativy je rozmnožování velkých kočkovitých šelem (v soukromých chovech) zakázané,“ řekl.
Záleží tak především na kontrolách, které mohou odhalit nelegálně držená zvířata nebo špatné zacházení s nimi. „Odhadujeme jednotky až nižší desítky nelegálně držených velkých kočkovitých šelem. Druhým problémem je, že se v roce 2020 zpřísnila legislativa pro jejich chov a někteří soukromí chovatelé je nesplňují, třeba z hlediska velikosti výběhů. To mohou být desítky případů,“ uvedl Mach.
České úřady od roku 2018 spolupracují s organizací Four Paws, která pomohla Česko identifikovat jako centrum nelegálního obchodu s tygry a odhalila transakce mezi českými obchodníky a vietnamskými překupníky. Vedlo to ke zpřísnění podmínek a poklesu nelegálního obchodu s velkými kočkami. Případ bílé tygřice ale potvrzuje, že stále není vyhráno. Proto se stát snaží zajistit kapacity v záchranných centrech, kde by odebraná zvířata našla dočasný domov.
„V současnosti jich máme nedostatek. Také proto jsme museli samici bílého tygra umístit do hodonínské zoo. Snažíme se to ale změnit, protože už nyní víme o jednotkách případů, kde zřejmě bude nutné zvíře odebrat. Nejedná se ale o týrání, to bychom museli zakročit hned,“ dodal Mach.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Zvířata
Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 42 mláďat, podle ochranářů jde o rekord v novodobé historii. Zahnízdilo zde celkem 23 párů sokolů, je to o dva hnízdící páry a jedno mládě více než v dosud nejúspěšnějším roce 2021. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, například loni jich hnízda opustilo 28. Z pohledu stability populace je ale důležitější počet hnízdících párů, sdělili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V Jeseníkách se první hnízdění v novodobé historii datuje od roku 2001, od té doby tu sokoli vyvedli téměř 400 mláďat.
V Jeseníkách a v Rychlebských horách sokoli opakovaně obsazují dvě desítky skalních lokalit, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech. „Věřím, že i letošní velmi pěkný přírůstek sokoli brzy překonají. Skalnaté území Jeseníků se svým neméně vhodným okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízejí i dostatečnou potravní nabídku,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.
Popsal, že díky fotopastem se ochranářům podařilo zdokumentovat i poměrně dramatický průběh hnízdění jedné sokolí rodiny. „Samice svá vejce nejprve kvůli tenké skořápce rozsedla a sežrala. Z náhradní snůšky se vylíhlo už jen jedno mládě, které ale dlouho nepřežilo. Ve svých 14 dnech se stalo kořistí kuny skalní. Ty jsou v Jeseníkách nejčastějších přirozeným predátorem sokolů. Pozitivní v letošním sokolím roce je, že počet mláďat je tak vysoký přesto, že více než jedna třetina hnízdění nebyla v závěru úspěšná,“ dodal Šaj.
V Jeseníkách sokoli většinou nehnízdí na výrazně turisticky či lezecky frekventovaných místech. Na rozdíl od chráněné krajinné oblasti Broumovsko či národního parku České Švýcarsko tak státní ochrana přírody nemusí přistupovat k zásadnímu omezování vstupu návštěvníků. „Letos jsme na dvou lokalitách instalovali v nejkritičtějším období hnízdění informační tabule regulující pochyb v daném místě. Všem návštěvníkům, kteří sdělení respektovali, a přispěli tak k úspěšnému vyvedení mláďat, patří poděkování,“ uvedl ornitolog Tomáš Pospíšil.
Jeseníky se svým okolím jsou dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice. Zatímco v některých jiných místech, například na Broumovsku, letos někteří sokoli uhynuli v důsledku ptačí chřipky, v Jeseníkách zaznamenána naštěstí nebyla. Loni zde sokoli vyvedli 28 mláďat, o rok dříve jich bylo 41, v roce 2020 to bylo 29 mláďat. Počet hnízdících párů se podle ochranářů pohybuje od roku 2020 kolem dvou desítek.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do krajiny díky důsledné ochraně vracejí. Loni byl v České republice doložen výskyt 130 párů, z čehož 101 párů prokazatelně hnízdilo, dodali zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2023 | Zvířata
Napichování živých nástražních rybek na háčky je barbarské, obratlovci bolest cítí, píší biologové v otevřeném dopise ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL). O zaslání dopisu informoval spolek obránců zvířat OBRAZ v tiskové zprávě. Biologové a ochránci zvířat požadují, aby ministr podpořil zákaz rybolovu na živou nástražní rybu.
„Považuji za nešťastné, když se taková záležitost musí ještě vůbec v 21. století řešit. A když už k tomu musí dojít, tak je skutečně tragické, že ministerstvo zemědělství používá argumenty, které věda řešila a vyřešila v 19. století. Současné vědecké poznání jasně říká, že obratlovci nejen cítí, ale i do různé míry myslí,“ řekl evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky.
Ministerstvo zemědělství (MZe) pracuje na nové vyhlášce zákona o rybářství. Zařazení zákazu využívání živé nástražní rybky navrhlo v připomínkovém řízení ministerstvo pro místní rozvoj. MZe argumentovalo ve vypořádání připomínek proti návrhu tím, že ryby nemají dostatečně vyvinutý mozek, aby si byly schopny uvědomovat bolest, a nedisponují ani žádným jiným typem vědomí. S tímto tvrzením nesouhlasí ani vědci, ani ochránci zvířat a tvrdí, že se jedná o vědecky nepřesný zastaralý argument.
„Zacházet se zvířaty, která cítí bolest, takovým způsobem, že jsou napichována na háčky, je ve 21. století barbarské. Zvlášť když to vůbec není nezbytné. Lov na živou nástražní rybu se totiž používá zejména při sportovním rybolovu, tedy rybolovu sloužícímu k zábavě a dnes už existují vhodné alternativy, které je možné použít místo živé nástrahy,“ řekl mluvčí OBRAZ Pavel Buršík.
Vědci v dopise upozorňují, že v některých zemích Evropské unie je již lov na živou nástražní rybku zakázaný. Jde například o Německo, spolkové země Rakouska, Švýcarsko, Skotsko a Irsko.
Autor: OBRAZ
Zdroj: ČTK
Čvc 19, 2023 | Zvířata
V chemičce Spolchemie v centru Ústí nad Labem chovají včely. Med od 200.000 včel podrobí detailní analýze. Chemici chtějí zjistit, jaké prvky bude obsahovat. Nepředpokládají, že by to byly těžké kovy či jiné nebezpečné látky. Přímo v areálu je mnoho akátů a v okolí jsou v parcích a na sídlištích lípy. Snůška by mohla být až 30 kilogramů medu, předpokládá Roman Dejmek, který ve Spolchemiii pracuje v oblasti řídících systémů a sám přes deset let včelaří.
Nápad na umístění včelstva do chemičky budil nejprve rozpaky mezi zaměstnanci. „Vím, že samotné okolí i náš areál je čistým prostředím. Zajímalo mě ale, jestli se včely nemohou dostat do některých provozů nebo k látkám, které by jim mohly ublížit,“ řekla Lenka Pospíšilová z marketingového oddělení. Výzkumný ústav včelařský ubezpečil chemiky, že v chovu nevidí žádný problém.
Včelstva umístili zaměstnanci na Ovčí vrch, který je na severním okraji rozlehlého areálu. Na louce vedle zásobníků je nyní několik úlů. Letos ale ještě med nebude. „Nejprve musíme dostat včely do formy. Aby zazimovaly, potřebují 15 až 20 kilogramů zásob. Proto je dokrmíme cukerným roztokem, připraveno mám 10 až 15 kilogramů,“ uvedl Dejmek.
Na přelomu července a srpna preventivně včely přeléčí proti varoáze a v lednu je zkontroluje. Mezitím firma proškolí pracovníky, kteří na místo docházejí, ohledně bezpečnosti. „Dříve byla včelstva součástí každého většího hospodářství. Teď se rozrůstá komunitní pěstování, je tu spousta zahrádek a my slýcháme, že opylovačů je málo. Proto je tu máme, navíc lokalita je střežená, takže úly jsou v bezpečí. A zaměstnance naučíme s včelami žít,“ uvedla vedoucí referátu ochrany životního prostředí Spolchemie Iveta Soperová.
Med se za rok ocitne na pásech podobných těm, na kterých je nyní pryskyřice. Následně po mineralizaci vzorku, to znamená po rozkladu medu do podoby anorganických solí v laboratoři, využijí přístroj, na němž nyní stanovují stopová množství nečistot v produkci chemičky. „Při kontrole medu můžeme stanovit stopové množství těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, arsen a podobně. Nečekám, že v něm něco takového bude, ale uvidíme,“ uvedla vedoucí laboratoře Věra Barcalová. „Jsme ale hodně zvědaví, co včeličky nasbírají,“ dodala.
Včely se chovají i na jiných méně obvyklých místech. Na severu Čech je to například v areálu elektrárny Počerady na Mostecku, kde loni na jaře poprvé stočili med.
Autor: Spolchemie
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2023 | Zvířata
Ornitologové v minulých dnech na polích u Ludslavic na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, největšího polního ptáka Evropy. V České republice hnízdil na jihu Moravy do roku 1996, od té doby se v tuzemsku objevuje velmi vzácně a výjimečně, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Drop se na polích u Ludslavic zdržoval několik dní. Objevil jej místní zemědělec, který na něj upozornil ornitology. Samice dropa velkého váží až pět kilogramů, samec až 16 kilogramů. Rozpětí křídel má pták 170 až 240 centimetrů. „Jeho nejbližší hnízdiště jsou v Rakousku a v Maďarsku. Ojediněle hnízdí i na Slovensku. Mladí samci se občas vydávají na potulky mimo hnízdiště a někteří se velmi výjimečně zatoulají i do střední Evropy,“ uvedl Šafránek.
Drop velký od Ludslavic byl naposledy pozorován v pátek 7. července, kdy letěl směrem na Hulín na Kroměřížsku. Od té doby o něm nemají ornitologové žádnou zprávu. Prosí proto veřejnost, zemědělce a myslivce, aby je o jeho případném výskytu informovali na e-mailové adrese mosprerov@seznam.cz.
V srpnu před čtyřmi lety se objevil mladý drop u Hrubčic na Prostějovsku a zůstal tam i přes zimu až do února 2020. „S blížícím se jarem se asi vrátil na hnízdiště do Rakouska,“ uvedl Šafránek.
Výskyt dropa velkého mimo jeho hnízdní areál ornitologové a pozorovatelé ptáků sledují s velkým zájmem. Pravidelně jej podle Šafránka pozorují z uctivé vzdálenosti, aby ptáka nestresovali, protože chtějí, aby zůstal na Moravě co nejdéle.
Autor: Moravský ornitologický spolek
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: wikipedia.org
