Čvc 6, 2023 | Zvířata
Táborské zoologické zahradě se podařilo rozmnožit sovu pálenou, která patří v Česku mezi silně ohrožené druhy. Chovaný pár vyvedl čtyři mláďata, která už mohou návštěvníci zoo vidět. V chovu zahrady jsou přitom sovy pálené teprve několik měsíců.
„Sovy pálené Leopold a Pálenka rozšířily naši kolekci sov teprve v polovině března a velice rychle se u nás zabydlely. Což dokládá i to, že se v jejich prostorné voliéře poměrně záhy objevila vejce. Ihned jsme jim vytvořili vhodné klidné podmínky, aby se odchov podařil. Hlavním posláním naší zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov tak rychle rozmnožil. Doufáme, že tomu tak bude i v budoucnu,“ uvedl ředitel Zoo Tábor Evžen Korec.
Sovy pálené jsou ve volné přírodě čím dál vzácnější, podle Korce se odhaduje, že na českém území přežívá 150 až 450 párů. Největším nebezpečím je pro ně člověk, často uhynou po srážce s vlakem či autem. Ohrožují je také chemické prostředky používané proti hlodavcům, kterými se sovy živí. Drobní savci tvoří až 95 procent jejich potravy.
Sova pálená má výrazný závoj srdčitého tvaru kolem obličeje a velké černé oči. Spodní strana jejího těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní strana je břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.
Z otevřené krajiny se skálami a světlými lesy se sovy pálené postupně přemístily blíž člověku. Hnízdí hlavně na půdách domů, ve věžích kostelů, na zříceninách či v zemědělských usedlostech.
Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní místu hnízdění. To začíná podle počasí během února či března, první hnízdění nastává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá mláďata pak krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou asi po 60 dnech.
Zoo Tábor chová i další druhy sov – kalouse ušatého, puštíka bradatého, puštíka obecného, sovici sněžní a výra velkého. Rozlohou největší zoologická zahrada v jižních Čechách vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací. V táborské zoo žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů.
Autor: Táborská zoo
Zdroj: ČTK
Čvc 5, 2023 | Zvířata
Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Jde z velké části o hospodářsky nevyužívané území na ploše 100 hektarů, kde se vyskytují černé skládky, staré úložiště kalů a zarůstající zbytky říčních ramen.
Ornitologům se zatím z darů podařilo vykoupit skoro 17 hektarů a pro ptáky a další živočichy tam vytvářejí ideální podmínky hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace. Ptačí park Mnišské louky poskytuje útočiště mnoha skrytě žijícím druhům mokřadních ptáků, řekl vedoucí oddělení ochrany ptáků ČSO Martin Bacílek.
„Letošní jarní sezona byla ve znamení vyššího stavu vody v loukách. Z toho těžily především různé kachny včetně vzácných druhů. Po celé jaro se tu držely až čtyři páry kopřivek, čírky obecné a čírky modré, které patří k cílovým druhům Mnišských luk,“ dodal. Na loukách se také dlouhodobě vyskytují jeřábi popelaví, kteří jsou ale citliví na ruch, takže se skrývají.
„Nevíme jistě, jestli se letos jeřábům podařilo zahnízdit, nicméně jeden pár se tu celé jaro zdržoval a jevil známky hnízdění. Mládě se nám ale zpozorovat nepodařilo. Hnízdění tedy zřejmě nebylo úspěšné,“ uvedl správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.
Pro potravu do této lokality pravidelně létá čáp černý či bílý. „Plánujeme do parku umístit hnízdní podložku pro čápa bílého. V budoucnu by se mohl zařadit mezi pravidelně hnízdící druhy Mnišských luk,“ řekl Bacílek. Kromě čápa sem létá lovit i ledňáček, který hnízdí na řece Šporce. Podle správce parku se tady daří i pěvcům, jako jsou cvrčilky, slavíci nebo bramborníčci. Kromě ptáků se tu vyskytuje i osm druhů obojživelníků a šest druhů plazů. Nejvzácnějšími zástupci jsou blatnice skvrnitá a zmije obecná.
Nejnovějším objevem je želva nádherná, která je ale v české přírodě nepůvodní, a tudíž problematická.
Podle ČSO má Mnišská louka ale i botanický potenciál. Prstenatec májový, ohroženou orchidej, na ní našli ornitologové po téměř desetileté odmlce. Jedním z důvodů jeho vymizení bylo navážení odpadů. Dříve se tu vyskytoval hojně. „Nicméně od 80. let 20. století tu rostly nepravidelně pouze jednotlivé rostliny a posledních téměř deset let nebyl pozorován vůbec. Nález jedné kvetoucí rostliny v centrální části parku nám proto udělal velkou radost. Pokud nalezneme další jedince tohoto druhu, vhodnou péčí se pokusíme o navýšení počtu,“ řekl Bacílek.
ČSO obnovuje přírodu v ptačích parcích v různých koutech republiky 15 let. Ornitologové vykupují pozemky a vracejí je přírodě obnovováním mokřadů, tůní, sečí nebo pastvin. Na Mniškou louku by chtěli na podzim přivézt i exmoorské pony, kteří zajistí návrat pastviny, jež je zásadní pro rozvoj biodiverzity tohoto parku.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2023 | Zvířata
Policisté zabavili na Lounsku ve spolupráci s krajskou veterinární správou bílého lva. Klec pro chov šelmy po technické stránce nesplňovala podmínky stanovené veterinárním zákonem a šelma nebyla nikde evidována. Informovala o tom dnes policejní mluvčí Ilona Gazdošová.
Policisté zabavili zvíře v nemovitosti. Na případu spolupracovali také s Českou inspekcí životního prostředí. Případ vyšetřují lounští kriminalisté pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Tříletá šelma skončila u chovatele, který má potřebná povolení a podmínky pro chov lvů, v Královehradeckém kraji. Případem se bude nadále zabývat vedle policie i veterinární správa a inspektoři, protože se jedná zvíře podléhající Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).
Na chov lva upozornili podle Macháčka obyvatelé obce. Řev zvířete byl slyšet ve vesnici a lidé vyjadřovali různé obavy. „Nakonec odebrání zvířete proběhlo bez problémů, chovatelka spolupracovala a souhlasila s jeho přesunem do schváleného a kontrolovaného zařízení,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy pro Ústecký kraj Daniel Macháček.
Autor: Policie ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 29, 2023 | Zvířata
Vlk, kterého vypustili zoologové do volné přírody letos v lednu v Krušných horách, se zřejmě usadil v Sasku. Fotograf ho zachytil nedaleko německé Pirny v oblasti mezi Ústím nad Labem a Drážďany, což je vzdušnou čarou asi 90 kilometrů od místa vypuštění.
Vlk byl v péči zoologů poté, co utrpěl vážná zranění při srážce s vozidlem. Teď to vypadá, že se pohybuje v okrese Saské Švýcarsko. Fotograf Gerd Eiselt, od kterého Mendelova univerzita v Brně získala souhlas s publikací snímků, jej zachytil v okolí města Bad Gottleuba-Berggießhübel. Je to druhý potvrzený záznam tohoto jedince ze stejné oblasti během června.
Odborníci z fotografií usuzují, že vlk je v dobré kondici. „Je zřejmé, že mladý samec jednoznačně opustil mateřskou smečku a je ve stádiu rozptylu. Podobně jako jiní jedinci ve stejném věku se může přemisťovat na značné vzdálenosti,“ uvedl zoolog Martin Duľa, který se dlouhodobě věnuje potravní a populační ekologii velkých šelem v podmínkách střední Evropy. „Jestli se mladý samec z Krušných hor usadil u Drážďan trvale, ukáže další období. Osud jedince budeme i nadále sledovat,“ dodal Duľa.
Zdokumentování pohybu je důležité pro vyhodnocení historicky prvního vypouštění zachráněného vlka v Česku. Vzhledem k velké mobilitě vlků musí odborníci spolupracovat s německými organizacemi zabývajícími se monitoringem a výzkumem vlků. „Navzdory spekulacím o tom, že ve volné přírodě vlk živoří, se znovu potvrdilo, že jeho vypuštění bylo nejlepší možné řešení. A svědčí také o dobré přípravě v záchranné stanici v koordinaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,“ řekl zoolog.
Zhruba měsíc po vypuštění vlka do krušnohorské přírody přestal fungovat telemetrický obojek. Vědci proto jeho pohyb nadále sledovali pomocí fotopastí. V únoru jej opakovaně zachytila fotopast v okolí Božího Daru na Karlovarsku, v březnu se objevil na fotopasti myslivců poblíž Karlových Varů. V dalších měsících měli zoologové jen sporadické zprávy o jeho výskytu.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Čvn 28, 2023 | Zvířata
Na zhruba 600 hnízdech čápů letos dobrovolníci zaznamenali mláďata. Do pozorování čapích hnízd se letos zapojilo 933 lidí, připojit se mohou i další. V tiskové zprávě o tom informovala Česká společnost ornitologická (ČSO).
„Loni jsme zažili velmi úspěšnou sezonu – zapojilo se 924 dobrovolníků, kteří spočítali 1687 vzletných mláďat, což bylo nejvíc v historii programu. Zatím doufáme, že letošní sezona bude podobně úspěšná,“ uvedla Gabriela Dobruská z ČSO.
Dobrovolníci, kteří čapí hnízda sledují, zadávají informace na web. Díky nim získají ornitologové přehled o tom, kolik je na jednotlivých hnízdech mláďat. Informace o vzrostlých mláďatech jsou pro odborníky důležité k vyhodnocení úspěšnosti čapí sezony. „I nadále vyzýváme veřejnost ke kontrole čapích hnízd. Právě v tomto období mladí čápi na hnízdě postávají, trénují let a komunikují s rodiči i mezi sebou. Je proto snadné je spočítat a zadat pozorování do databáze birdlife.cz/capi,“ vysvětlila Dobruská. Zapojit se podle ornitologů může každý. Důležité jsou pro odborníky informace i o tom, že na hnízdě žádný čáp spatřen nebyl.
Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s více než 1500 hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů, či zda je potřeba kontrola hnízda.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
