Čvn 27, 2023 | Zvířata
Býk zpětně šlechtěného pratura doplnil tento týden skupinu kopytníků v pastevní rezervaci Janovský mokřad u dálnice D5 nedaleko Nýřan na Plzeňsku. Dvouleté zvíře přijelo z Nizozemí. V rezervaci, kterou vytvořil Plzeňský kraj, už žije menší skupina divokých koní a od začátku loňského roku také tři samice praturů. Příjezdem samce vznikla v Česku čtvrtá chovná linie zpětně šlechtěných praturů.
Dvě jsou v rezervaci v Milovicích, jedna u Uherského Hradiště a čtvrtá nově v Nýřanech, řekl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která založila milovickou rezervaci. „Nově zakládaným rezervacím velkých kopytníků poskytujeme naše nejlepší přírůstky. Jde proto o výrazně kvalitnější zvířata, než která v roce 2015 vytvořila základní chovnou skupinu v bývalém vojenském prostoru Milovice. Je velmi důležité, aby se geny zvířat z nově zakládaných rezervací dál podílely na celkovém chovu zpětně šlechtěných praturů v rámci Evropy,“ uvedl Dostál.
Spolu s býkem přijela do Janovického mokřadu také jalovice pratura. Není sice nezbytná přímo pro samotný chov, byla ale důležitá pro dobrý průběh transportu. „Pratuři jako zvířata žijící ve skupině těžce snášejí izolaci od stáda. Společná cesta s jalovičkou, i když byla zvířata umístěna v oddělených sekcích, tak u býka výrazně snížila stres během dlouhé cesty,“ vysvětlil Dostál.
Kraj vyhlásil Janovský mokřad přírodní rezervací 24. května 2021. Vykoupil desítky hektarů pozemků a zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla dálniční odpočívka pro kamiony. Rezervace má rozlohu přes 70 hektarů. Lze tam spatřit vzácné ptačí druhy, jako jsou například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý. Předmětem ochrany jsou převážně mokřadní biotopy – rákosiny, křoviny, rašelinné a podmáčené plochy nebo trvale zaplavené tůně s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů živočichů. Výběhy pro velké kopytníky mají kolem 20 hektarů.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
ZDROJ FOTO: Česká krajina
Čvn 17, 2023 | Zvířata
Stezka, která na Frýdecko-Místecku vede z Dolní Lomné k pralesu Mionší, je dočasně uzavřena. Hrozí tam pád stromů a také tam hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Stromy jsou napadeny kůrovcem a václavkou. „Od 1. srpna bude možné chodník po hranici pralesa prořezat, a pokud to provozovatel naučné stezky a lesníci vyhodnotí jako bezpečné, návštěvníci se budou moci vrátit,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
V místech, kde stezka prochází po hranici národní přírodní rezervace Mionší, odumřela část smrků. „Sníh a vítr je polámaly a chodník je v délce několik set metrů prakticky neprostupný. Větve, a i celé stromy tu mohou padat prakticky neustále, i za bezvětří,“ uvedla Šůlová.
František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny uvedl, že mimořádné situace a klidu využil tetřev hlušec a na jaře se tam usadil. „Jde o kriticky ohrožený druh a zároveň o jeden ze symbolů beskydské přírody. Pro hnízdění potřebuje tento majestátní pták především klid, kterého se mu v Beskydech už bohužel dostává jen na málo místech,“ uvedl Jaskula.
V Beskydech žije jen několik párů tetřevů. „Právě proto jsme na Mionší po dohodě s lesní správou Jablunkov přistoupili k omezení veškerých lesnických činností minimálně do konce července. Až nebude hrozit, že pohyb lesních dělníků hnízdícího tetřeva vyplaší, stezku bude možné prořezat,“ uvedl Jaskula.
Národní přírodní rezervace Mionší má celkovou rozlohu zhruba 170 hektarů. Chrání největší zachovalý jedlobukový prales v České republice. „Přísná ochrana tohoto území má kořeny již v roce 1895 a vstup mimo značené trasy je zakázán,“ uvedla Šulová.
Pralesem nevede žádná stezka, po které by turisté mohli chodit, jen po jeho okraji vede naučná stezka Mionší. Na ni je možné jít od roku 2015, ale jen s průvodcovskou službou, kterou zajišťuje obec Dolní Lomná.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 14, 2023 | Zvířata
Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často a vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
„Jedna z důležitých ploch pro čmeláky klamavé je naštěstí součástí projektu mozaikových sečí budějovických trávníků. Víme o ní, že je druhově bohatá jak na rostliny, tak i na hmyz. K zachování co největší části s kvetoucím jetelem bylo nicméně zapotřebí upravit plán seče, a to doslova ze dne na den. Na naši prosbu zareagoval českobudějovický magistrát i firma Agrien, která v místě trávníky seče, velice vstřícně. Díky jejich rychlé reakci zde zůstala část kvetoucích jetelových porostů neposečená a dál slouží čmelákům jako významná potravní základna,“ uvedla Lenka Štěrbová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
V České republice se vyskytuje asi 30 druhů čmeláků a pačmeláků. Některé z nich jsou naprosto běžné, jiné se dostaly mezi ohrožené druhy a některé druhy už z přírody zmizely úplně. Mezi kriticky ohrožené druhy patří právě i čmelák klamavý, jenž je velmi krátce a rovnoměrně ochlupený.
„Tito čmeláci vedou velmi zajímavý život. Jejich samečkové jako jediní mezi evropskými druhy čmeláků obhajují teritoria, kde čekají na mladé samičky. Proto mají na čmeláky nápadně velké oči. Pro svůj život potřebují velké množství bobovitých rostlin, pokud možno po celou sezónu. Kromě nevhodných celoplošných sečí trávníků či luk je ohrožuje i používání pesticidů nebo změna klimatu,“ uvedl entomolog Michal Perlík z Biologického centra AV ČR.
V Českých Budějovicích ponechávají pátým rokem některá místa v parcích a některé zatravněné plochy bez sečení. Volný růst pomáhá lepšímu zadržování vody a výskytu některých vzácnějších druhů rostlin i živočichů. Vhodné plochy vybírají přírodovědci ve spolupráci s českobudějovickým magistrátem.
„Teď, když víme, které plochy čmeláci klamaví preferují, můžeme jejich preference zohlednit při návrzích mozaikového sečení v příštích letech. Od začátku našeho projektu kvetoucích trávníků klademe důraz na jejich odborný monitoring, který nám pomáhá péči o ně lépe naplánovat,“ řekl Řehounek.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Čvn 12, 2023 | Zvířata
Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Studie publikovaná v časopise Science ukázala, že zvířata mohou přímo reagovat na změny v lidském chování.
„Zjistili jsme, že během přísných lockdownů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované desetidenní období než rok předtím, kdy žádný lockdown nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lockdownů tišší,“ uvedla Marlee Tuckerová z Univerzity v Radboud v Nizozemsku.
Nepřítomnost lidí v lesích za prvního přísného lockdownu se projevila i na chování zvířat v Česku. „Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Vědci analyzovali data od suchozemských savců, kteří jsou sledovaní přes GPS. Shromáždili data od 43 druhů zvířat. Do výzkumu zahrnuli více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Vědci porovnávali pohyby savců během prvního období covidových restrikcí, od ledna do poloviny května 2020, s jejich pohyby během stejných měsíců o rok dříve.
„Naproti tomu v oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lockdownů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií covidu-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenbergova Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Goethovy Univerzity ve Frankfurtu.
Výsledky studie ukazují, že zvířata umí reagovat na změny v chování lidí. Podle vědců to znamená, že některé úpravy lidského chování mohou mít pozitivní vliv na zvířata.
Autor: ČZU
Zdroj: ČTK
Čvn 10, 2023 | Zvířata
Asi 800 kilogramů ryb dnes uhynulo v rybníku v Drozdicích u Pardubic. Podle policie, která se případem také zabývá, škoda předběžně činí asi 100.000 korun. Příčina znečištění vody a úhynu zatím není známa. Hasiči začali rybník ředit čistou vodou, řekl starosta městského obvodu Pardubice IV Jan Procházka (ANO). Obvodu, jehož jsou Drozdice součástí, rybník patří.
Hasiči do rybníku postupně napustili asi 600 metrů krychlových vody, což kvalitu vody v rybníku zlepšilo a ryby přestaly hynout. Vpodvečer hasiči zásah ukončili. Mrtvé ryby z rybníku vylovili. „Možný zdroj znečištění zjišťuje odbor životního prostředí a policisté,“ uvedli hasiči.
Na úhyn ryb se přišlo dnes ráno. „Při příjezdu hasičů na místo bylo mrtvých ryb jen několik, ale postupně jich přibývalo,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková. Případem se policie zabývá zatím bez konkrétní právní kvalifikace, řekla mluvčí policie Iveta Kopecká. „Čekáme na výsledky chemických rozborů odebrané vody,“ uvedla.
Hasiči na místo povolali odborníky z Institutu ochrany obyvatelstva z Lázní Bohdaneč s laboratoří. „O situaci byl informován zástupce inspekce životního prostředí Hradec Králové,“ uvedla Horáková.
Hasiči uvedli, že v pátek Drozdice a okolí zasáhly silné deště. Nevyloučili, že by rybník mohly znečistit splachy z okolních polí. „Odebrané vzorky potvrdily, že se ve vodě nachází 1,6 amonných iontů, což je ukazatelem znečištění vody,“ uvedla Horáková. Obsah kyslíku ve vodě byl podle rozborů dostatečný.
Desítky hasičů a dalších lidí dnes uhynulé ryby z hladiny rybníka sbíraly. Na prokysličení vody hasiči nasadili čtyři plovoucí čerpadla. Do rybníku začali čerpat vodu z nedaleké řeky Chrudimky. Městský obvod podle starosty také uvolnil peníze na dovoz 150 metrů krychlových čisté vody z pardubických vodáren.
V rybníku podle starosty uhynuli hlavně kapři. „Některé kusy měly i metr. Uhynuli i velcí tolstolobici a další menší ryby,“ řekl starosta. Odhadl, že konečná bilance úhynu by se mohla zvýšit přibližně na jednu tunu. Rybník nebyl chovný a sloužil podle starosty převážně k rekreaci. „Dnes se na rybníku měly konat rybářské závody. Pořadatelé je museli přesunout na jiný rybník,“ dodal starosta.
Autor: Městský obvod Pardubice IV
Zdroj: ČTK
