Čvn 9, 2023 | Zvířata
Tým Zoo Praha dnes odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího pražské zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat již předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníku U Kamenného stolu v pražské Vinoři.
„Jde nám o navrácení ryby, která byla ještě do minulého století běžná a dnes je téměř vyhynulá, do české přírody, protože se o ní dá mluvit jako o ‚deštníkovém druhu‘. To znamená, když budeme chránit tento druh, budeme chránit takřka celý ekosystém, kde se můžou potom množit čolci, žáby a podobně,“ sdělil mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.
Salvátorský rybník byl doporučen jako jeden z devíti organizací Sdružení místních samospráv, která má mimo jiné k dispozici databázi vodních ploch. Součástí revitalizace rybníka bylo odbahnění, oprava a zpevnění části břehu, výsadba stromů a úprava okolí. Přístup k rybníku je nově bezbariérový. Práce prováděné ve dvou etapách vyšly celkem na 15,5 milionu korun. Většinu hradila obec z vlastního rozpočtu, dva miliony získala z dotace kraje, výsadbu stromů podpořila Nadace ČEZ, starosta obce Jiří Beneš (STAN).
Otevření nově revitalizovaného Salvátorského rybníka se dnes vedle Beneše účastnila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), ředitel pražské zoo Miroslav Bobek a náměstkyně pražského primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti). Karase vypustil kurátor Zoo Praha pro obojživelníky a ryby Petr Velenský. Ryby se podařilo v rámci dlouhodobého projektu rozmnožit přímo v rybníčkách areálu zoologické zahrady.
Experti pražské zoo spolupracují s odborníky Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity. Geneticky zjišťují jestli karasové patří k linii dunajské nebo labské. „Chceme vrátit původní linii, tedy labskou, která se evolučně vyvíjela zde v prostředí střední Evropy. Populace by měla být čistá a životaschopná, aby se linie nekřížily,“ uvedl Mašek. Vyzdvihl také unikátnost aktuálního konání, podle něj není návrat zvířat ze skupiny obratlovců do české přírody úplně běžný.
Autor: Zoo Praha
Zdroj: ČTK
Zdroj FOT: Zahradní jezírka
Kvě 26, 2023 | Zvířata
Ministerstvo zemědělství nabízí farmářům dotaci na odhalení zvířat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení. Každoročně se to týká hlavně srnčat. Zemědělci mohou získat až 48.000 korun na asistenční systém, který se umisťuje na žací lištu strojů a varuje obsluhu. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Upozornilo také na to, že zemědělcům hrozí při sečení luk pokuta až 10.000 korun za nedbalost.
Zemědělci mohou o dotaci na asistenční systém žádat od srpna u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), podpora je součástí nového období Společné zemědělské politiky EU.
„Jednoduchá metoda, jak zabránit zranění nebo usmrcení srnčat, je sklízet tak, aby zemědělský stroj vytlačil zvěř od středu na okraj pole. To ale není vždycky proveditelné,“ uvedl ministr zemědělství
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Poukázal také na dotaci pro myslivce, kteří mohou získat 2000 korun na instalaci jednoho plašiče zvěře a 150 hektarů půdy. Ministerstvo upozornilo na to, že podle zákona o myslivosti mají vlastníci nebo nájemci pozemků dbát na to, aby při sečení luk nebyla zraněna nebo usmrcena zvěř. Zemědělci mají povinnost práce nahlašovat myslivcům, jinak hrozí pokuta až 10.000 Kč.
Stejnou sankci může dostat i myslivec, který neučiní vhodná opatření k záchraně zvěře.
Nekula vyzval zemědělce k tomu, aby byli ke zvěři ohleduplní. Ocenil také práci dobrovolníků, kteří každoročně při sečení procházejí pole a odhalují mláďata skrytá v porostech.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Kvě 25, 2023 | Zvířata
V ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku se poprvé vylíhla dvě mláďata jeřábů popelavých. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Ochranáři žádají návštěvníky lokality, aby se nepokoušeli k jeřábům v tomto období přibližovat. Další novinkou ptačího parku je podle nich také pozorování vzácného kolpíka bílého.
„Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. I přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je to další důkaz toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem,“ sdělil správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Ornitologům se na Josefovských loukách od roku 2006 podařilo vytvořit ideální prostředí pro řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. V posledních letech se tu rozmnožují jinde ubývající mokřadní ptáci, jako například čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo kriticky ohrožení vodouši rudonozí.
„Jeřábi se tu zastavují na tahu již několik let. Vypozorovali jsme, kde se jim v parku nejvíc líbí, a toto místo jsme ochránili ohradníkem před přílišným spásáním koňmi a pratury. Kopytníci nám pomáhají vytvářet ideální prostředí pro luční bahňáky, ale jeřábi potřebují vyšší vegetaci. Ve vysoké trávě vyhnízdili. Mláďata se však hned začala krmit na blízkém nedávno paseném trávníku, kde je dostupnější potrava,“ sdělil Michálek.
Jeřábi jsou s výškou 130 centimetrů nejvyššími ptáky Evropy, jejich početnost ve střední Evropě vzrůstá, stále ale patří mezi vzácné ptačí druhy. „V některých regionech Česka se vůbec nerozmnožují,“ uvedl Michálek.
Na podzim vznikla v lokalitě Josefovské louky tříhektarová soustava tůní, takzvaný centrální ptačník, který letos zažívá svou první hnízdní sezonu. „Ptačník je jeden z hlavních důvodů, proč je letos v parku takové množství ptáků,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO Martin Bacílek.
Nově vytvořený komplex tůní v polovině května poprvé přilákal také ve východních Čechách vzácného kolpíka bílého. „Kolpíky bílé lze pozorovat především na jihu republiky, kde i v malém počtu hnízdí. Pozorování v jiných regionech Česka patří mezi výjimečné. Tím se počet druhů ptáků pozorovaných na Josefovských loukách vyšplhal již na 193,“ uvedl Michálek.
Ptačí park Josefovské louky vzniká od roku 2006 a má rozlohu kolem 85 hektarů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní. Páteří Ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují, zatím se jim podařilo získat přes 57 hektarů.
Mokřad patří s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků k nejvýznamnějším v Královéhradeckém kraji.
Autor: Česká společnosti ornitologická (ČSO)
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: FB ČSO
Kvě 13, 2023 | Zvířata
Ornitologové překonali stometrovou výšku komínu teplárny v petrochemickém závodu Unipetrol u Litvínova a opatřili čtyři mláďata sokola stěhovavého kroužky. Při této aktivitě také zjišťují, čím se dravci živí a třeba i jejich zdravotní stav. Značení pomůže odborníkům do budoucna s identifikací ptáků, mohou sledovat jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí. Dnes to řekli výzkumní pracovníci ze sdružení Alka Wildlife Michal Porteš a Václav Beran, který také působí v Muzeu města Ústí nad Labem.
Dravce hnízdící v Unipetrolu mohou ornitologové pozorovat v podstatě kdykoli. Obě budky v areálu jsou opatřené on-line kamerovým systémem. Letos ale jedna budka k hnízdění zůstala prázdná. Beran má za to, že samici, která měla o hnízdo zájem, vyštvala samice hnízdící na komíně teplárny.
Sokolové pravidelně hnízdí v Unipetrolu od roku 2011, areál byl jeden z prvních v ČR, který tito dravci osídlili. V prvních letech ornitologové neměli o ptácích takový přehled, to přišlo až díky kamerám a fotopastím. Sokolům nicméně většinou chybí označení. „Bez kroužků nejsme schopni bezpečně odlišit, jestli je to stále ten stejný pár nebo ne,“ podotkl Beran, který má za to, že teplárnu obývají stejní sokolové jako v minulosti.
Zoologové vystoupali na komín za asistence profesionálních hasičů. Vzácně je možné v budce překvapit a označit i samici, když jsou ale mláďata větší, šance na okroužkování matky se snižuje. Ornitologové mláďatům nasadili dva kroužky, na každou nohu jeden. První slouží pro identifikaci ptáka, druhý má na sobě nápis Národní muzeum Praha, pod které patří kroužkovací stanice.
„Po označení kontrolujeme budku, pravidelně tam sbíráme různé zbytky kořisti, abychom měli přehled o tom, co sokoli jedí, jakou mají složku potravy, což v průmyslových areál bývá rozdílné,“ řekl Porteš. Zajímavostí podle něj je, že se sokoli hnízdící na komínech továren adaptovali na prostředí a využívají i noční umělé osvětlení. Loví tak netopýry či migrující ptáky, kteří létají pouze v noci právě proto, aby se zachránili před dravci. Odborníci během kroužkování také kontrolují zdravotní stav zvířat a v případě Unipetrolu i kamery a fotopasti. „Jde hlavně o to označit mláďata, abychom věděli, co se s nimi děje v dalších letech, abychom mohli vyhodnocovat, kam létají, kde se zahnízdí a jak žijí,“ dodal Porteš.¨
Sokol stěhovavý se dožívá až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a v současnosti je to několik desítek.
Autor: Václav Beran (Alka Wildlife)
Zdroj: ČTK
Kvě 12, 2023 | Zvířata
Most chce motivovat myslivce k odlovu přemnožených divočáků. Za jeden zastřelený kus dostane lovec odměnu 800 korun. Město tak chce ve svém katastru snížit počet divokých prasat, z nichž mají někteří místní obavu. Střílet se bude pouze mimo obydlené čtvrti. Novinářům to dnes řekl primátor Marek Hrvol (ProMOST).
S velkým množstvím černé zvěře bojuje město podle primátora dlouhodobě. Doposud využívalo odchytové klece, nyní chce zkusit odchytové sítě. „Bavili jsme se o částce za odlovený kus, původní návrh byl 500 korun, nakonec jsme se rozhodli částku navýšit na 800 korun, což se setkalo s velkým ohlasem, proto věříme, že poskytování odměny pomůže zvýšit počet odlovených kusů,“ uvedl Hrvol. V rozpočtu má město na odměny 250.000 korun, což odpovídá vyplacení příspěvku za 300 prasat.
Odměna za zastřeleného divočáka platí ode dneška. Primátor upozornil, že ji dostanou pouze ti, kteří mají k takové činnosti oprávnění. Střílet se bude ve vybraných honitbách, popřípadě na nehonebních pozemcích na základě povolení odboru životního prostředí. Nedávno takto odbor umožnil odstřel divočáků na městském hřbitově a u sběrného dvora, kde se skupiny prasat pohybují.
Divočáci ztrácejí plachost a objevují se stále častěji i v centrech měst. Myslivecký spolek Most-Ressl zejména v jarních měsících soustředí veškeré úsilí k odlovu přemnožených divokých prasat, aby ochránil obyvatele a zamezil škodám. Nejoblíbenější lokality divočáků, které přiléhají k honitbě Ressl, jsou podle spolku tenisové kurty, lesopark Hrabák, autodrom, okolí městského starého hřbitova, Souš, Široký vrch a jezero Matylda. Za loňský rok odlovili myslivci na Mostecku 318 divočáků. „Odchytové klece jsou sice účinné, ale myslivcům tento způsob jejich likvidace nepřipadá příliš humánní, proto chceme vyzkoušet odchytové sítě a motivovat k odstřelu příspěvkem,“ uvedl Hrvol.
Odchytové klece na divočáky jsou také v Ústí nad Labem. Tady se bachyně se selaty objevují i v samém centru města. Odstřel za mimořádných opatření se koná občas i v obydlených částech. Příspěvek za jedno zastřelené zvíře je 500 korun. Myslivecké spolky však musí dosáhnout stanoveného minimálního počtu odlovených divočáků.
Autor: Most
Zdroj: ČTK
