Kvě 11, 2023 | Zvířata
Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. „Tyto unikátní záběry poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky,“ sdělil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Podle něj by se Správa CHKO Jeseníky měla zasadit o ochranu vlků a rozšířit území vyhrazené pro jesenickou divočinu.
„Jeseníky jsou posledním velkým ostrovem divoké přírody na Moravě. Vlci se do CHKO Jeseníky vrací a dokládají to i první záběry vlčího páru. Žádáme Správu CHKO, aby přijala konkrétní opatření na ochranu vlků,“ uvedl Bačík. Podle něj je třeba vytvořit klidová a bezzásahová území nejméně na deseti procentech plochy CHKO a rozšířit rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku. „Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla. Nebudou ale žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí, co chodí mimo stezky. Žádáme Správu CHKO, aby začala konat a chránila poslední divočinu,“ dodal.
Mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová řekla, že agentura připravuje plán péče o CHKO Jeseníky, který určí priority na dalších deset let. „Tomu samozřejmě předchází i analýza stávajícího stavu a vyhodnocení dosavadního přístupu. Pokud usoudíme, že rozšíření národní přírodní rezervace je vhodné, do plánu jej navrhneme. Rozšíření je samozřejmě možné jen po dohodě s vlastníky, v Jeseníkách mnohdy privátními,“ upozornila Šůlová. Dodala, že 30 procent rozlohy CHKO Jeseníky má už nyní režim nejpřísnější a zvýšené ochrany přírody.
Vlk je podle Bačíka kriticky ohrožený druh a jeho výskyt na území CHKO Jeseníky je vzácný. Vlci by mohli pomoci přirozeně regulovat početní stavy přemnožené spárkaté zvěře, která v Jeseníkách komplikuje obnovu horských lesů, jelikož okusuje mladé stromky. „Lesníci na Šumavě zjišťují, že od roku 2017 jim vlci úspěšně pomáhají s redukcí spárkaté zvěře,“ podotkl Bačík, podle kterého vlci přednostně loví kořist slabší, nemocnou či s nějakým handicapem. „Přispívají tak k udržení zdravější populace zvěře,“ uvedl.
Oblast Jeseníků má podle aktivistů velký potenciál pro rozšiřování divočiny. „Opakované potvrzení výskytu vlků v CHKO Jeseníky je velký úspěch. Pro zdravé fungování horské přírody je důležitý také rys ostrovid. Proto apelujeme na Správu CHKO, aby zahájila projekt návrat rysa do hor,“ řekl koordinátor Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil. Je toho názoru, že ochrana vzácných lokalit před neukázněnými turisty zatím není dostatečná. „Nejlepším řešením pro centrální území CHKO je proto vyhlášení Národního parku Jeseníky,“ míní Dokoupil.
Návrat vlků i dalších chráněných zvířat do Jeseníků je podle Šůlové známkou toho, že zdejší příroda jim má co nabídnout. „To, že se vlci v Jeseníkách a okolí pravidelně objevují, víme již delší dobu. Právě kvůli výskytu vlků jsme například uspořádali setkání s místními zemědělci, kde jsme je informovali o vhodném zabezpečení hospodářských zvířat a možnostech finanční podpory,“ podotkla.
Autor: CHKO Jeseníky; AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 10, 2023 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem se po sedmi letech rozloučila se samcem tapíra čabrakového. Odcestoval do Španělska. V nedávno zrekonstruovaném pavilonu Asijský prales ho nahradí chovný pár tapírů čabrakových.
Tapír čabrakový je jediným asijským druhem tapíra, který žije v jihovýchodních pralesích Asie na území Sumatry, Thajska a Malajsie. Od svých jihoamerických příbuzných se odlišuje černo-bílým zbarvením, které ho v pralese dokonale maskuje. Vyskytuje se často poblíž vody, hledá v ní úkryt, výborně plave a potápí se. Ze všech pěti dosud popsaných druhů tapírů je největší a kvůli lovu a odlesňování, které ho připravuje o jeho přirozené prostředí, je řazen mezi ohrožené druhy. Zástupců tohoto druhu je nedostatek i v populaci evropských zoologických zahrad. Proto je důležité, vytvořit dostatečně velkou a stabilní záložní populaci tapírů čabrakových v lidské péči.
„Naším cílem je pokusit se o odchov tohoto vzácného druhu. O přesunech tapírů rozhoduje koordinátor chovu podle genetických dispozic a podmínek k chovu v jednotlivých zahradách,“ uvedla vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. Samec tapíra, který přicestoval do ústecké zoo v roce 2016 jako téměř dvouletý ze skotské Zoo Edinburgh, se geneticky hodí k samici v Bioparku Fuengirola ve Španělsku, kam 9. května zamířil. Na přesun bylo zvíře trénováno, do transportní bedýnky tak nastoupil samec sám a po pár minutách byl bezpečně naložen do auta přepravce.
Zoologická zahrada adaptovala pro tapíry čabrakové bývalý pavilon slonů. Při zahájení sezony byla slavnostně otevřena expozice Asijský prales, která nyní poskytuje ideální podmínky pro chov tohoto druhu. Evropský chovný program (EEP) se momentálně potýká zejména s nedostatkem samic, které dostanou pouze zahrady s nejlepšími chovatelskými podmínkami. Ústecká zoo nový chovný pár brzy získá. „Přijede k nám samec z Lipska a samice z Dortmundu. Jsem ráda, že koordinátor chovu vybral jako umístění pro nově sestavený pár právě ústeckou zoo. Značí to, že jsme v obtížné zkoušce a přísném hodnocení obstáli,“ řekla ředitelka instituce Ilona Pšenková, která doufá v úspěšný odchov tohoto ohroženého druhu.
Autor: Zoo v Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Autor foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
Kvě 5, 2023 | Zvířata
Sokolí pár, který hnízdí na komíně výtopny českobudějovické teplárny ve Vrátě, má čtyři mláďata. Jsou to zároveň první okroužkovaná mláďata sokola stěhovavého v ČR ze sledovaných hnízdících budek. V průmyslové lokalitě na předměstí Českých Budějovic zahnízdil sokolí pár poprvé v roce 2019. Od té doby se tam každoročně vrací. V tiskové zprávě o tom dnes informovala teplárna. Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem. V České republice se sleduje asi 120 pravidelně hnízdících párů těchto dravců.
„Jde o dva samečky a dvě samičky a jedny z prvních mláďat vylíhlých v hnízdech, která v Česku monitorujeme. A vůbec první okroužkovaná. Jsou zdravá a ve výborné kondici,“ uvedl k novým mláďatům ornitolog Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife. Budka na hnízdění je ve výšce 120 metrů na ochozu komínu teplárenské výtopny Zevo Vráto od roku 2017.
Na předměstí Českých Budějovic zahnízdil sokolí pár poprvé v roce 2019. Letos to bylo od té doby páté hnízdění, od roku 2019 se narodilo 18 mláďat. Jedno z těch předchozích ornitologové nyní monitorovali v Brně, kde samec vytvořil hnízdící pár se samicí pocházející z Německa.
„Sokoly z Vráta sleduji od samotného začátku. Jedná se o velmi kompaktní pár. Samice je viditelně větší než samec, což je běžné. Každoročně je samec schopen partnerku při hnízdění uživit, což se projevuje vylíhnutím celé snůšky a její dobrou kondicí v následujícím období. Většinou jde o první mláďata v republikovém srovnání. Takových párů je málo,“ dodal ornitolog.
Místo ke hnízdění si podle odborníků pár hledá vždy zkraje roku, případná mláďata se kroužkují ve stáří kolem 20 dnů a za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat a budku pomalu opouštět. Zbytek roku žijí ve volné přírodě. Dospělosti se ale dožije jen zhruba třetina nejsilnějších jedinců a postupně se od svého rodiště posouvají desítky kilometrů.
Vrátecký komín je vysoký 160 metrů. Představuje jednu z nejvyšších betonových staveb v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně. Teplárna počítá s tím, že ho využije při budoucím provozu nového zařízení na energetické využití odpadu, jemuž se říká Zevo. Život v hnízdě, kde se sokoli vylíhli v týdnu po Velikonocích, lze sledovat on-line na webu.
Autor: Sdružení Alka Wildlife
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2023 | Zvířata
V Zooparku Chomutov se před měsícem vylíhlo mládě orlosupa bradatého, který se možná vrátí do volné přírody. Nový domov by mu mohla poskytnout španělská Andalusie. Šlo by o třetí mládě narozené v Chomutově, které by se do volné přírody vrátilo. Nejde ale o jednoduchý proces, protože se mládě přesouvá ještě v době, kdy neumí létat. Potrava mu bude zajištěna na dálku.
„Jedná se o přirozený odchov na hnízdě. Později se odstaví a pokud se to povede, tak se dopraví do Andalusie a umístní se na vytipované místo,“ uvedl vedoucí zoologie Miroslav Brtnický, podle nějž může jít například o hnízdo na skalní římse. V době převozu dravec ještě nelétá, může se tak s novým prostředím v klidu seznámit.
„Krmení dostává bez kontaktu člověka,“ podotkl Brtnický. Po vylétnutí pracovníci programu ptáky ještě několik dalších měsíců monitorují a přikrmují. Zoolog řekl, že cílem návratu těchto dravců do volné přírody je posílení jejich populace. Mládě, které je teď v zooparku, zatím zoologové jen pozorují, proto ještě nemohli určit, jestli jde o samce nebo samici.
Orlosup bradatý hnízdí na skalních útesech ve vysokých horách na území jižní Evropy, Afriky, Indie a Tibetu. Vedle mršin se jako jediný dravec živí také kostmi, které si rozbíjí o skály. Chomutovská zoo chová pár orlosupů bradatých od roku 1999. První mládě se vylíhlo v umělé líhni a poté odcestovalo za náhradními rodiči do Rakouska.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Zdroj: ZOO Liberec
Dub 14, 2023 | Zvířata
V Podkrkonoší se v posledních týdnech objevili vlci s menší mírou plachosti. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) byli v regionu opakovaně pozorováni jeden až dva vlci, kteří se přiblížili do vzdálenosti 30 až 40 metrů od člověka. Královéhradecký kraj proto upozornil obce a veřejnost na Trutnovsku a také na Rychnovsku na výskyt vlků s menší mírou plachosti.
Atypické chování bylo podle hejtmanství zjištěno u vlka či vlků v katastru obce Arnultovice a v dalších obcích v okolí. Situace proto podle hejtmanství a AOPK vyžaduje zvýšenou pozornost a monitoring oblasti.
„Jedná se o chování zřejmě mladých vlků, kteří jsou zvídaví a méně ostražití. V této situaci lze doporučit jakékoli plašící metody, které napomohou k tomu, aby vlci pochopili, že přibližovat se člověku je nežádoucí,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Lidé by podle něj měli mít psy při procházkách v přírodě na vodítku. V případě setkání by se měli vlka pokusit vyplašit hlukem či házením předmětů. „V každém případě je třeba, aby lidé byli při setkání s vlkem obezřetní. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o krotké a ochočené zvíře. Důrazně nedoporučuji snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla,“ uvedl Bělobrádek, který je původním povoláním veterinář. Chovatelům hejtmanství doporučilo, aby zvýšili ochranu hospodářských zvířat.
Na menší plachost vlků nedávno upozornili i zoologové Správy Krkonošského národního parku. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane, uvedli zástupci Správy KRNAP. Nejčetnější pozorování vlků bylo v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem, jehož součástí jsou i Arnultovice.
Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se do nejvyšších českých hor začíná vracet. Vlčí smečky dále žijí na Broumovsku na severu Královéhradeckého kraje v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami. V únoru tam byl potvrzen výskyt minimálně 18 vlků. Již dříve byl potvrzen trvalý výskyt vlka také v Orlických horách.
Své poznatky o setkání či pozorování vlků mohou lidé nahlásit na e-mail: stopy@selmy.cz nebo na telefonní číslo 728 832 889 Miroslavu Kutalovi z Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
