Dub 6, 2023 | Zvířata
Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska. Příběh o jeho putování mohou detailně sledovat díky kroužkování. Jednoho z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy, označili žlutým odečítacím kroužkem původně polští ornitologové v květnu 2012 u města Paczków ležícího 120 kilometrů na sever od Přerova. Od tohoto roku se v Přerově objevuje každoročně, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
„Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU,“ uvedl Šafránek.
„Přerovského“ racka bělohlavého okroužkovali polští ornitologové 2. května 2012, v Přerově byl poté poprvé pozorován 12. prosince téhož roku a od té doby se s ním ornitologové setkávají každoročně během zimy. „Přilétá koncem října a zdržuje se až do poloviny února. Je to dospělý pták, nyní je už na cestě zpět na své hnízdiště, v tuto dobu předpokládáme, že je již v oblasti jižního Polska,“ doplnil ornitolog. Dodal, že během deseti let byl v Přerově pozorován osmatřicetkrát.
Přerov se podle odborníků stal jeho pravidelným zimovištěm, občas se však objevil i na jiných lokalitách v České republice – díky kroužku jej zaznamenali odborníci na Slezské Hartě na Bruntálsku, v Tovačově na Přerovsku, v ale i v Šumvaldu na Šumpersku nebo do konce u obce Skály na Písecku v Jihočeském kraji. „Většina racků bělohlavých se kroužkuje na hnízdištích jako mláďata a díky tomu se ví, odkud pocházejí. Racek PKHU byl ale okroužkován jako dospělý pták a proto nevíme, jak je starý a ani odkud pochází. Což je velká škoda,“ dodal Šafránek.
Na Přerovsku se každoročně vyskytují desítky i stovky racků bělohlavých, výjimečně i rackové středomořští a rackové stříbřití. Díky odečítacím kroužkům se zjistilo, že nepocházejí pouze z Polska, ale i ze Slovenska, Německa, Běloruska, Litvy, Ukrajiny, Ruska a Rumunska.
Autor: Moravský ornitologický spolek
Zdroj: ČTK
Dub 6, 2023 | Zvířata
V plzeňské zoo dnes po tříměsíčním zimním spánku oslavili kulatiny všichni tři medvědi hnědí – brtníci, kteří patří u návštěvníků k nejoblíbenějším zvířatům zahrady. Nejstaršímu Mikymu je 30 let, večerníčkoví Honzík a Eliška jsou o deset let mladší. Oslavy narozenin jsou možné pouze s odkladem, když je v lednu prospí, řekl mluvčí Martin Vobruba.
V hektarovém výběhu, který zoo otevřela před 25 lety, dostali proutěné košíky a koule, upletené zaměstnanci, s kořenovou zeleninou, trávou, borovicí, senem, syrovými „velikonočními“ vejci, kuřaty a ořechy.
„Šli spát mezi 4. a 5. prosincem a letos vstávali přesně na MDŽ 8. března. Jsou ve velmi dobré kondici, zimu snášeli skvěle, i teplý prosinec dali úplně suprově,“ uvedl ošetřovatel Karel Kuneš. Poprvé letos nespali na takzvané dřevitce, ale na slámě a štěpkách. „Udělal jsem jim z toho stoh a tam zalezli jako do hnízda a celou zimu jsme o nich nevěděli,“ řekl. Letos nebušili po zimě na kovové dveře, ale dožadovali se vypuštění funěním.
Podle Kuneše si sami řeknou, jak dlouho chtějí být venku, nyní už se pohybují venku po ránu od 08:00, kdy jsou akčnější, pak jdou ještě domů a znovu vylezou po poledni, kde vydrží do 16:00. Postupně budou ve výběhu po celý den až do 19:00.
Teď se krmí méně, pouze rostlinami, které jsou i ve volné přírodě, což je vlastně nejvíc tráva, seno a větve, občas dostanou jablka a sušené ovoce. Maso zatím jen v malých dávkách, třeba kus hovězích žeber a slepice. Až do května de facto hubnou a mají tukové zásoby ze zimy, uvedl ošetřovatel. Nejběžnější stravou během roku je zelenina a ovoce a asi z 20 procent ryby a kuřata.
„Váhově šli od loňska nahoru nádherně. Vážíme je každý měsíc a povedlo se nám už je na váhu roztrénovat a už se na ni vyloženě těší, protože s nimi víc spolupracujeme,“ řekl Kuneš. Nejtěžší je Honza, který má i po zimě 340 až 350 kilogramů. Medvědi už od října reagují na to, že se krátí den a ochlazuje se. Nejvíc potravy přijímají koncem září. Na zimní spánek se svědomitě připravují a nabírají váhu.
Letos to je 25 let, co zoo otevřela hektarový lesní výběh s osmi medvědími doupaty zahloubenými do země, jde téměř o přirozený biotop. Výhodou jsou duby, protože medvědi požírají na zimu olejnatá semena, třeba oříšky, bukvice i žaludy. „Máme jeden z největších výběhů v Evropě,“ řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Při otevření výběhu tam bylo sedm medvědů, zoo ale teď rozšíření počtu neplánuje.
„Protože máme dva sourozence a Miky je jejich strejda z jiného kolene,“ uvedl Kuneš. Medvědy chovala plzeňská zoo už od roku 1940 ještě v bývalém areálu v Doudlevcích. „Eliška a Honzík našli v plzeňské zoo domov, který je krásný, je jim tu dobře a perfektně se o ně starají,“ řekl „otec“ večerníčkových medvědů Elišky a Honzíka, režisér a spisovatel Václav Chaloupek z Plzně. Na medvědy, které předal zoo zhruba před 20 lety, volal jmény, ale blíže k němu přišel jen Honzík, který však nakonec dal přednost slavnostní potravě.
Ve volné přírodě žijí brtníci do 30 let, v zoo víc. Zahrada předloni přišla o nejstaršího medvěda v ČR, téměř čtyřicetiletého Pištu. „Ale už ta třicítka je kouzelný věk, takže Miky už je mezi rekordmany,“ řekl ošetřovatel.
Autor: Plzeňská zoo
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: zoodvorec.cz
Dub 5, 2023 | Zvířata
Čeští vědci zatím nechtějí vypouštět do šumavské přírody další rysy. Neuvážený zásah by podle nich mohl narušit křehkou rovnováhu v populaci ohroženého zvířete. Rysové od svého vypuštění v Česku v druhé polovině 20. století sice ztratili zhruba čtvrtinu ze své genetické různorodosti, v poslední době se ale tento pokles zastavil.
Rysové byli v minulosti v Česku zcela vyhubeni. Jejich návratu pak významně pomohlo vypuštění v 70. a 80. letech na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Okraj druhé – původní karpatské – populace v současnosti zasahuje na území CHKO Beskydy na východě republiky. Získat informace o stavu obou populací této vzácné a skrytě žijící šelmy je pro vědce a ochranáře obtížné.
„Česko-bavorsko-rakouská populace byla stejně jako mnohé další reintrodukované populace v západní a střední Evropě založena z poměrně malého počtu vypuštěných rysů a je od ostatních populací izolovaná, což potvrdil náš výzkum,“ uvedla vedoucí genetického monitoringu rysa z AV ČR Jarmila Krojerová. Podle ní to může vést k vyššímu riziku páření mezi blízce příbuznými jedinci, a tedy k projevům škodlivých mutací. Hrozí omezení adaptivního potenciálu populace. Rysové se nebudou umět přizpůsobit změnám prostředí nebo mohou mít sníženou schopnost odolat novým nemocem.
Zásadní je pro vědce sledování genetické variability, která vypovídá o tom, zda je rysí populace aktuálně ohrožena a je potřeba do ní uměle zasahovat. „Ačkoliv naše výsledky potvrdily nízkou genetickou diverzitu populace, překvapivým zjištěním bylo, že ke ztrátě asi 25 procent genetické diverzity došlo v průběhu prvních 15 let po jejím založení a v posledních 20 letech se již populačně-genetické parametry moc nemění,“ uvedla Krojerová.
V západní a střední Evropě sílí snahy posilovat populace vypouštěním nových rysů odchycených v jiných oblastech nebo pocházejících z chovů v zoologických zahradách. Podle vědců ale zatím genetická data neukazují, že by byl takový zásah na Šumavě nutný a populaci by mohl spíše uškodit.
Na české straně hranice bylo v minulosti vypuštěno 17 rysů, na bavorské straně jich bylo méně než deset. Vědci míní, že populace je v lepším stavu než některé jiné, které rovněž vznikly vypouštěním zvířat, například dinárská ve Slovinsku a Chorvatsku. „Zde nízký celkový počet šesti navíc vzájemně příbuzných zakladatelů a legální lov po počátečním růstu populace pravděpodobně způsobil pokles genetické diverzity a velikosti populace pod kritickou hranici. Dostal tak tuto populaci do spirály, která může vést až k jejímu vymření,“ uvedli vědci. Proto jsou nyní ve Slovinsku a Chorvatsku vypouštění rysové odchycení na Slovensku a v Rumunsku.
V česko-bavorsko-rakouské populaci žije podle posledního sčítání zhruba 120 zvířat. Ohrožuje je pytláctví i stále častější srážky s auty. „Pro udržení dlouhodobé životaschopnosti populace v takto geograficky limitovaném prostředí, je třeba zlepšit průchodnost krajiny a pomoci tak přirozenému propojení s okolními populacemi, aby došlo k přirozenému genovému toku, a tím ke zvýšení genetické diverzity. Tak by se populace mohla stát zcela soběstačnou a dobře fungující,“ dodala Josefa Volfová z Hnutí DUHA Šelmy.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má také výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Dub 3, 2023 | Zvířata
Zoologové Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) prověřují údajná pozorování vlků, která lidé v poslední době začali ve větší míře zveřejňovat. Řadu lidí zaráží, že se někteří vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane. Zoologové národního parku na ověřování svědectví spolupracují s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně.
„Před měsícem jsme informovali, že se Krkonoše opět stávají domovem vlka obecného. Díky médiím a sociálním sítím se nám za uplynulé čtyři týdny podařilo získat celou řadu pozorování jednotlivců nebo menších skupin vlků. Nejčetnější pozorování jsou v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Připomněl, že na blízká setkání vlků s lidmi je zaměřen mezinárodní projekt Life Wild Wolf. V ČR projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, který posuzoval i aktuální pozorování. „Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí. Setkání lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pozorování vlků na 30 až 40 metrů nejsou zcela běžná, proto je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost,“ uvedl Kutal.
V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně, například proto, že u člověka očekávají potravu, šlo by podle něj o potenciálně rizikové chování. „V takových případech jsme připraveni zasáhnout. V případě vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že to skutečně jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají, jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti. V okolí míst pozorování jsme dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se živí svou přirozenou potravou,“ uvedl Kutal. Zoologové upozorňují, že lidé by měli být při setkání s vlkem obezřetní. Snížená míra plachosti podle nich neznamená, že jde o krotké a ochočené zvíře. Podle zoologů není ale strach na místě.
„Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psy na vodítku, a důrazně nedoporučujeme snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla,“ uvedl Drahný. Jednou z hlavních zásad při setkání s vlkem je ponechat mu únikový prostor. „Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk,“ uvedl Drahný.
Správa KRNAP žádá veřejnost o hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších. Důležité je poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování pozorovaného vlka. Takové hlášení lze zasílat emailem na info@krnap.cz nebo přes facebook jako zprávu na spravakrnap.
Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se do nejvyšších českých hor začíná vracet.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2023 | Zvířata
V papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku letos odchovali zatím 60 mláďat, například amazónky černotemenné či ary žlutokrké. Některé z nich už návštěvníci mohou vidět v expozicích. Zoo letos slaví 15. výročí založení. V sobotu je v plánu program ke dni ptactva. Zahradu tvoří kolem 110 prostorných voliér, k vidění je kolem 350 opeřenců v téměř 60 druzích. Převážnou část tvoří jihoameričtí papoušci, ale jsou tu také papoušci z Afriky či Austrálie.
„V loňském roce se nám podařilo odchovat od 30 druhů kolem 180 mláďat. Letos máme zatím 60 odchovaných mláďat,“ uvedl zakladatel zařízení Škrhák. Jde například o amazónky černotemenné, ary žlutokrké, ary malé, ary marakány či papouška senegalského.
Zoo láká například na nejmenší druhy papoušků – papoušíčky, chová jich šest druhů. „Návštěvníci mohou vidět nejmenšího papoušíčka na světě, což je papoušíček vrabčí velikosti krabičky od sirek, až po největší druh v zoo, což jsou metrové ary,“ uvedl Škrhák. Doplnil, že jako jediná zoo na světě odchovávají amazoňana nádherného.
Na sobotu ke dni ptactva chystají v zoo program pro návštěvníky, lidé s ptačím jménem budou mít vstup zdarma. V plánu je například vernisáž obrazů od dinosaurů k ptákům, kdy bude poprvé vystaven obraz prapapouška třetihorního, který létal na našem území před osmi miliony let. Pro sběratele bude k dispozici příležitostní poštovní razítko k 15. výročí založení zoo a příležitostní poštovní přepážka. V odpoledních hodinách je v plánu přednáška s názvem Opeření a inteligentní dinosauři.
Zoo leží asi 25 kilometrů od Brna. Jako zoologická zahrada dostala licenci pro činnost v roce 2008, pro veřejnost byla otevřena v létě 2011. Jejím přirozeným předchůdcem byla Farma Ara, kterou Škrhák založil v 80. letech. V loňském roce přivítala 300.000 návštěvníka.
Autor: Papouščí zoo v Bošovicích
Zdroj: ČTK
