Bře 30, 2023 | Zvířata
Zaposlouchat se do pro lidské ucho neslyšitelných echolokačních hlasů netopýrů a vrápenců se budou moci letos návštěvníci Jeskyně Na Špičáku v Supíkovicích na Jesenicku. Ultrazvukové signály místních netopýrů zachytily speciální detektory, které je převedly do podoby slyšitelné člověkem. Jeskyně Na Špičáku bude první v Česku, která turistům nabídne poslech fascinujících signálů netopýrů při standardní prohlídce.
„Přemýšleli jsme o nějaké novince na letošní hlavní sezonu. O novince, která by pomohla labyrint zatraktivnit a posílit návštěvnost zejména mimo letní prázdniny. Zároveň jsme chtěli přijít s něčím, co jinde nemají. Náš podzemní labyrint je tou nejmenší zpřístupněnou jeskyní v zemi, je na poměrně odlehlém místě, má ale své jedinečné kouzlo. A díky tajuplným hlasům netopýrů by mohl ještě více získat na popularitě,“ vedoucí Správy Jeskyně Na Špičáku Andrea Švubová.
Echolokační volání netopýrů od 1. dubna uslyší návštěvníci v Dómu naděje, kde zaměstnanci Správy jeskyní ČR díky výborné akustice jednou za čas pořádají koncerty. Běžní turisté mohli akustiku těchto prostor zatím ocenit pouze při poslechu reprodukované hudby, kterou jim průvodci v závěru trasy pouštěli. Letos přibudou i hlasy netopýrů.
„Vybrali jsme letouny, které v jeskyni pravidelně potkáváme. Na prvním místě je to tedy vrápenec malý, náš nejčastější zimní spáč,“ uvedla Švubová. Další hlasy patří netopýru brvitému, velkému a také rezavému. Netopýr rezavý sice pod Špičákem nehibernuje, ale běžně se pohybuje v okolních lesích. „Každý hlas je originál, každý zní úplně jinak. A lidé si pod nimi mohou představit ledacos, třeba mlaskání, bubnující kapky deště nebo prskavky na narozeninovém dortu,“ podotkla průvodkyně Jeskyně Na Špičáku Soňa Cundrlová.
Reprodukované nahrávky hlasů vrápence a netopýrů se podařilo zaznamenat prostřednictvím takzvaných bat detektorů. „Právě ty převádějí dané zvuky do spektra slyšitelného lidským uchem. Místní letouni je tudíž nebudou vnímat a ani je nebudou nijak rušit v jejich běžných aktivitách,“ řekl Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR)
Detektoring je jedna z metod, kterou odborníci zkoumající netopýry využívají při své práci. „Žádný druh letouna není slepý, přesto hlavním nástrojem orientace v prostoru je echolokace,“ uvedl zoolog Vladimír Hanzal z AOPK ČR. Tuzemští netopýři a vrápenci vydávají chvěním hlasivek v hrtanu série krátkých ultrazvukových signálů, které vysílají otevřenou tlamou či nozdrami. Odrazy zvukových vln od překážek pak zachycují citlivým sluchem. Díky tomu získají ve tmě informaci o okolním prostoru i výskytu potravy, zejména hmyzu.
Jeskyně Na Špičáku je nejstarší písemně doloženou jeskyní v ČR, s historickými nápisy na stěnách datovanými k roku 1519. Jeskyně je turistům přístupná od roku 1885. Z dosud známé celkové délky 410 metrů návštěvníci procházejí 220 metrů chodeb a síní.
Autor: Správa Jeskyně Na Špičáku
Zdroj: ČTK
Bře 29, 2023 | Zvířata
Tělo nosorožce Súdána, který byl posledním samcem svého druhu na světě, bylo vystaveno v muzeu v Nairobi, informovala agentura DPA. Nejslavnější nosorožec severní bílý na světě se vrátil do Keni po pěti letech. Súdán uhynul v Keni v březnu 2018. Následně byl převezen do Česka, kde se odborníci postarali o jeho konzervaci. Od té doby byl vystaven v historické budově Národního muzea, před dvěma týdny ale vycpané tělo Súdána zamířilo zpět do africké země.
„Dermoplastický preparát Súdána nám bude neustále připomínat, že nás budou budoucí generace soudit, pokud nevynaložíme potřebné úsilí pro záchranu ohrožených druhů,“ uvedla keňská ministryně cestovního ruchu Peninah Malonzaová. Jménem keňské vlády poděkovala Česku, Německu i Itálii za spolupráci i za zkoumání nových vědeckých metod, jak zachránit tento druh nosorožce před vyhynutím.
Nosorožec severní bílý je považován za nejvzácnějšího velkého savce na světě. V letech 1975 až 2009 byl Súdán k vidění v Zoo Dvůr Králové. Pak se vrátil do Afriky za účelem dalšího rozmnožení, to se ale nezdařilo. Mezitím uhynula další zvířata včetně Nabiré, jediné samice do té doby žijící ještě v Evropě.
Nyní zůstaly již jen dvě samice, Súdánova dcera Najin a vnučka Fatu. Obě žijí v Keni.
Původně přitom žili tito nosorožci i v Súdánu, Ugandě či Čadu. Druh nosorožec severní bílý se tak považuje téměř za vyhynulý a vědci se pokoušejí získat potomky pomocí pohlavních buněk, které pocházejí mimo jiné i od Súdána.
Autor: Agentura DPA
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Flowee.cz
Bře 25, 2023 | Zvířata
Zoopark Chomutov na dnešek připravil oslavu 40. narozenin tuleně kuželozubého. Jde o nejdéle žijícího samce v evropských chovech. Tulení dědeček Kašek si během dne v rámci komentovaného krmení pochutná na svých oblíbených mořských sledích. Zatím se těší dobrému zdraví a nevyžaduje speciální péči.
„Je vedena plemenná kniha nebo přehled o jedincích tuleňů kuželozubých v zoologických zahradách, případně jiných institucích. My víme, že v chovech není samec, který by byl tak starý jako je Kašek,“ uvedl vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Chovatelé nicméně nevědí, kdy přesně se samec narodil. Odhadují to podle období, kdy mláďata tuleňů přicházejí na svět, tedy na přelomu zimy a jara. Kašek se narodil v Polsku, kde ho jako osiřelé mládě našli místní rybáři právě před 40 lety. Krátkou dobu strávil v záchranné stanici, poté našel domov v zoologické zahradě v Katovicích. Od svých 13 let žije v Chomutově. Je také otcem všech osmi mláďat odchovaných v zooparku.
Ve volné přírodě se tuleni i další divoká zvířata většinou tak vysokého věku nedožívají. Důvody jsou například pytláctví a predátoři. „V lidské péči se většina zvířat dožívá vyššího věku než v přírodě, a to se týká i Kaška. Ale tím, že se dožil 40 let, je to ojedinělé nebo výjimečné v tom smyslu, že je nejstarší,“ podotkl Brtnický. „Dožívají se různého věku. Už jsou staří třeba kolem 30 let a pak už je to jen individuální věc,“ doplnil. Kašek kvůli svému pokročilému věku speciální péči nepotřebuje. Věk na něm není podle zoologa vidět. Stále má chuť k jídlu a podle ředitelky zooparku Věry Fryčové si rád přidá, což dává najevo plácáním. Během krmení je tak vždy hlavní hvězdou. Společnost mu dělají ještě dvě samice.
Slavnost se bude odehrávat u bazénů tuleňů, začátek je naplánován na 13:30. Atmosféru návštěvníkům zpříjemní živá hudba. Pro ději jsou připraveny hry i soutěže o drobné ceny. Těšit se mohou na skládání puzzlí i výrobu tulení masky. Komentované krmení bude ve 14:00.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | Zvířata
V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
Tuzemské prostředí vyhledávají podle PřF UK také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v ČR klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. V Česku tak ubývá mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. „Dálková migrace vyšla jako vůbec nesilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků,“ řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.
Dále v ČR podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem z tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.
„Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí,“ zdůraznil Storch.
Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku 80. let.
Autor: PřF UK
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Zvířata
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků a předcházet tak možným kritickým situacím. Koordinaci projektu v Česku bude mít na starosti tým z brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola o tom dnes informovala na svém webu.
Projekt s názvem Life Wild Wolf se uskuteční v osmi zemích, podílí se na něm tým osmnácti partnerů, jde o univerzity, státní instituce a nevládní organizace zabývající se životním prostředím nebo lovem. Projekt má za cíl vytyčit postupy a doporučení ke zvládání konfliktů mezi vlky a lidmi. V některých zemích včetně Česka pak vzniknou zásahové týmy, které budou potenciálně rizikové situace řešit, sdílet zkušenosti a vhodné postupy. Součástí projektu je také výzkum zaměřený na možné rizikové chování vlků a to, jak vůbec lze rizikové chování definovat.
„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pro obyvatele některých regionů jsou setkání s vlky něco zcela nového a mají z nich pochopitelné obavy. Jiná divoká zvířata však naši kulturní krajinu obydlela již dávno. Spolu se zahraničími spolupracovníky se budeme snažit popsat tyto situace a vyhodnotit, nakolik jsou rizikové a v případě nebezpečných situací včas zasáhnout,“ uvedl Miroslav Kutal z univerzity.
Přítomnost volně žijících živočichů v bezprostřední blízkosti lidských sídel je v mnoha zemích Evropské unie běžným jevem, který je stále častější. A stále častěji podle vědců vede ke kritickým situacím domnělého nebo skutečného nebezpečí. Jen málo zemí je ale přitom podle nich připraveno řešit takové situace pomocí jasných a vyzkoušených postupů.
„Přímá setkání vlků a lidí navzdory stoupajícímu počtu zůstávají relativně vzácná, ale je důležité všechny případy sledovat a popsat. Není žádoucí, aby vlci pozbyli své funkční ekologické role tím, že získají přílišnou důvěru k lidskému prostředí. A právě tomu by měl náš projekt předcházet,“ doplnil Kutal.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
