Pro 22, 2022 | Zvířata
Pardubice musí vyřešit majetkový nárok na pozemcích, kde chtějí stavět zvířecí útulek. Na území jsou staré silážní jámy, přihlásil se člověk, který říká, že je jejich majitelem. Dnes to řekl primátor Jan Nadrchal (ANO). Věcí se podle něj zabývají právníci města. O potřebě nového místa pro útulek se debatuje od roku 2003. Radnice dlouhodobě hledala vhodné místo, zastupitelé po letech schválili prostor po bývalých silážních jámách ve Starých Čivicích. Býval tam zemědělský areál.
„Kdykoliv se nějaké místo pro útulek našlo, posléze se ukázala nepřekonatelná překážka. Přihlásil se nám domnělý majitel nemovitostí s tím, že je získal v insolvenčním řízení. Říká, že betonové panely, kterými jsou jámy vyvložkované, jsou jeho,“ řekl Nadrchal. Právníci zjišťují, jak jeho požadavek vypořádat. Pozemky patří městu. I kdyby radnice měla platit nějaké odškodné, nebude to velká suma, která by záměru stavět útulek měla zabránit, dodal primátor. Spíš jde podle něj o nepříjemné zdržení.
Na umístění útulku je hotová studie, projekt je v začátcích. Místo se ukázalo jako nejvhodnější, v okolí není bytová výstavba, vede tam blízko MHD. Zastupitelé předtím odmítli stavět útulek v lesoparku na Dukle, který je blízko základní školy, nedá se tam parkovat a lidé les využívají pro rekreační aktivity. S využitím druhého pozemku u průmyslové zóny rovněž v Čívicích nesouhlasil majitel blízké obory, kde jsou daňci.
Útulek pro psy a další zvířata je dlouhodobě ve Štrossově ulici, kde je veterinární klinika. Zařízení tam nemá moderní vybavení ani dost místa. V areálu chce město v budoucnu stavět domov pro seniory. Také proto potřebuje útulek mít jinde. Po sanaci silážních jam by tam město chtělo postavit útulek, veterinu a služebnu městské policie. Náklady jsou zatím odhadované na 69 milionů korun.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Pro 21, 2022 | Zvířata
O vánočních svátcích se mohou vlastníci zahrad zapojit do soutěže v pozorování ptáků. V pátek startuje zimní kolo soutěže Živá zahrada, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP).
Smyslem soutěže je obohatit uživatele zahrad o nové poznatky z přírody a života divokých zvířat. Pořadatelé se zároveň snaží vytvořit kvalitnější životní podmínky pro zvířata, třeba pro motýly, žáby, ptáky nebo ježky, kteří na zahradách mohou najít potravu, bezpečný úkryt či místo pro rozmnožování.
Zúčastnit se může kdokoliv se zahradou, například i školy. Těch nyní soutěží více než 50. V předem určené prosincové a květnové dny pak mají účastníci za úkol přilákat na svou zahradu co nejvíce divokých zvířat a svá pozorování zaznamenat do mapovací karty. Na základě shromážděných dat se jim sčítají body. Hodnotí se i snaha zahradu co nejvíce oživit. Titulu Živá zahrada mohou úspěšní soutěžící dosáhnout nejdříve po třech letech.
Soutěž vznikla v roce 2004, jejím zakladatelem je ČSOP. Zájemci se mohou přihlásit na webových stránkách zivazahrada.cz. V minulých kolech se zjistilo, že z ptáků se nejčastěji v zahradách vyskytují sýkory koňadry. Nasbírané informace dále ukazují například návrat vrabce domácího nebo vlaštovky obecné do České republiky a také úbytek zvonka zeleného.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Pro 20, 2022 | Zvířata
Ochránci přírody objevili v trusu velkých kopytníků v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku plasty. Mohou jim způsobit zdravotní komplikace. Plasty se do potravy kopytníků dostaly z nedaleké skládky komunálního odpadu v Benátkách nad Jizerou. Podle starosty Benátek nad Jizerou Karla Bendla (ODS) plasty v rezervaci nepocházejí z benátecké skládky, ale zřejmě jsou z pozůstatků černých skládek v okolí.
„Zkonzumování plastového sáčku může zhoršit průchodnost trávicího traktu zvířat a způsobit jim závažné zdravotní komplikace,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Plasty objevili ochránci přírody při rozboru trusu kopytníků, který dělají při zjišťování přítomnosti parazitů.
Podle ředitele ochranářské společnosti Česká krajina Dalibora Dostála se plasty do rezervace dostaly ze zhruba kilometr vzdálené skládky komunálního odpadu v Benátkách nad Jizerou, kterou provozuje společnost AVE. „Z té při silnějším větru odlétávají igelitové tašky, mikrotenové sáčky, lehké plastové obaly na spotřební elektroniku, etikety z PET lahví a další plastový odpad,“ uvedl. Stopy plastu podle něj ochránci objevili v menším množství již v předchozích letech, poslední dva až tři roky se ale podle něj kvůli zvětšování skládky situace zhoršuje.
„Skladba skládky probíhá podle povolení, její činnost je monitorována ze strany města, kraje a české inspekce životního prostředí. Její životnost byla stanovena na počátku množstvím uloženého odpadu a poté bude rekultivována,“ uvedl Bendl. Skládka podle něj vznikla, aby zabránila černému skládkování. „Nepokládám za možné, aby se odpad z evidované skládky dostal až do rezervace, naopak to budou plasty právě z pozůstatků těch černých skládek,“ doplnil.
Plast může na zvířata podle Dostála působit dlouhodobě. „Zatím nemáme konkrétní případy zdravotních komplikací, ale to neznamená, že na ně už nepůsobí,“ uvedl. S úklidem rezervace pomáhají ochráncům celoročně dobrovolníci. „Je to práce velmi nepříjemná, protože igelity se zachytávají do trnitých keřů, často několik metrů nad zemí,“ uvedl Dostál. Na skládkách podle něj končí i množství vytříděného odpadu.
Ochránci přírody vyhlásili na úklid rezervace také veřejnou sbírku, doposud se v ní sešlo přes 100.000 korun. Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice. Na otevřené stepi tam žije více než stovka zubrů, divokých koní a praturů.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2022 | Zvířata
Tři vlčí smečky, které zasahují na Broumovsko, se letos rozrostly. Fotopasti zachytily v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami minimálně 20 letošních vlčat. I přes tento přírůstek se na Broumovsku může pohybovat celkem 20 až 30 jedinců, tedy početně se vlčí smečky drží v posledních letech zhruba na stejné úrovni. Vlky na Broumovsku monitoruje především Hnutí Duha ve spolupráci s CHKO Broumovsko a dalšími institucemi. Přibývá také informací o podezřelých poraněních vlků v oblasti.
„Každoročně se tady narodí 15 až 20 vlčat. Počet zjištěných vlčat v letošním roce je tak relativně vysoký. Neznamená to ale, že by jich v oblasti řádově přibývalo. Musí se brát v potaz přirozená úmrtnost vlčat a rozptyl zvířat do širšího okolí,“ řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.
Jedna ze tří vlčích smeček zasahující na Broumovsko má podle ochranářů jádrovou oblast v Javořích horách, druhá v pohraničních Vraních horách a třetí v Národním parku Góry Stolowe. Důkazy o trvalém pobytu vlků jsou i z Orlických hor, podle vědců, ale tato smečka na Broumovsko nezasahuje.
Stabilní populace vlků na Broumovsku doprovázejí útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků. Podle ochranářů byl minulou zimu jeden z vlků prokazatelně upytlačen, v těle mrtvého vlka byly zjištěny zbytky střely.
„Na Broumovsku se letos vlčata narodila opět ve všech smečkách, které se na česko-polském území na Broumovsku pohybují. Nejsou ale jen dobré zprávy. Lesníci z Nadleśnictwo Wałbrzych, Lasy Państwowe během října zjistili, že jednomu z mláďat z Javořích hor, kde pohyb smečky sledují na polské straně, chybí kus přední nohy. Jak k zranění přišlo nevíme, ale bohužel nelze vyloučit, že za něj může člověk,“ uvedli na webu zástupci Hnutí Duha.
I v tomto případě ochranáři podávali trestní oznámení na neznámého pachatele. „Případy pytláctví se ale v Česku dlouhodobě nedaří řešit,“ uvedli ochranáři. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl po 250 letech zaznamenán v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování.
Podle ochranářů vlci plní v přírodě v ČR důležitou roli, pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta. Ochranáři opakovaně uvádějí i to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Autor: CHKO Broumovsko
Zdroj: ČTK
Pro 10, 2022 | Zvířata
Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.
Jde o součást mezinárodního projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Vědci získali primordiální zárodečné buňky ze severní samice Nabiré, která uhynula ve Dvoře Králové v roce 2015. „Naším cílem je vytvořit vajíčka a spermie v laboratoři, díky tomu budeme mít v budoucnu dostupnější mnohem širší genetickou variabilitu nosorožců bílých severních pro založení nové populace. Vytvoření primordiálních zárodečných buněk je významným a náročným krokem k tomuto cíli,“ řekl dnes Jan Stejskal z dvorské zoo.
Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu, třiatřicetiletá Nájin a její dcera Fatu, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří dvorské zoo. „Jsme nadšeni, že se vědcům z BioRescue tento průlom podařil a že Nabiré je stále součástí mise na záchranu svého druhu. Během svého života nepřivedla na svět žádného potomka, nicméně vzhledem k nedávným úspěchům spojeným s kmenovými buňkami se zdá být zcela reálné, že se někdy v budoucnu přímý potomek Nabiré ještě narodí a sehraje důležitou roli při znovuosídlení střední Afriky severními bílými nosorožci,“ uvedl ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Tým BioRescue se pomocí pokročilých metod umělé reprodukce snaží zachránit nosorožce bílé severní před vyhynutím. Vědci postup popsali poprvé tento týden v časopisu Science Advances.
„Vědci z BioRescue produkují embrya severních bílých nosorožců oplodněním oocytů (vaječných buněk) spermiemi v laboratoři. Embrya jsou poté určena k tomu, aby je odnosily náhradní matky jižních bílých nosorožců. Rozhodující pro produkci embryí je dostupnost oocytů a spermií,“ uvedli zástupci dvorské zoo.
Samice Fatu je podle nich jedinou dárkyní přirozených oocytů a program má k dispozici zmrazené sperma pouze od čtyř samců, přičemž někteří z nich jsou s Fatu blízce příbuzní. Pomocí technik spojených s kmenovými buňkami se vědci snaží tento problém překonat.
„Z živé tkáně, například z kůže nosorožců, je postupně možné vytvořit tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky, následně primordiální zárodečné buňky, a nakonec umělé gamety (pohlavní buňky), tedy oocyty a spermie. Tím by se zvýšil počet jedinců, z nichž bude možné založit novou populaci, až na 12 zvířat,“ uvedli zástupci zoo.
Vědci vycházeli z poznatků získaných při práci s myšmi. V roce 2016 vytvořili primordiální zárodečné buňky, a nakonec zárodečné buňky myší, které byly oplodněny v laboratoři, a narodili se z nich zdraví potomci. V případě bílých nosorožců japonští vědci spolupracují s kolegy z několika evropských vědeckých institucí.
Podle vědců, jakmile bude vytvoření umělých gamet úspěšné, se spojí tento plán s postupy, které provádějí s přirozenými gametami. Stejně jako v případě oocytů získaných z Fatu a spermií rozmražených ze zmrazených vzorků, budou uměle vytvořená vajíčka a spermie oplodněny in vitro v laboratoři. Vytvořená embrya budou uložena v tekutém dusíku, než bude možný jejich přenos do náhradní matky.
Autor: Safari Park Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
