Lis 29, 2022 | Zvířata
Lokalitu Plachta na okraji Hradce Králové začnou ještě letos spásat buvoli. Na pastvinu o rozloze 2,5 hektaru opatřenou elektrickým ohradníkem budou převezeni ze Zooparku Stěžery. Půjde o dva jedince, samce a samici, řekl hlavní koordinátor ochranářské Skupiny JARO David Číp. Přírodní památka Na Plachtě o rozloze téměř 60 hektarů leží v těsném sousedství stotisícového Hradce
Od roku 2018 tam celoročně spásají vegetaci divocí koně. Velcí kopytníci mají za úkol pomáhat přirozeným způsobem pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště. „Mělo by jít o pár buvolů domácích, známých také pod názvem buvol vodní. Zpočátku by se měli pást na ploše o rozloze 2,5 hektaru. Na Plachtě by měli být minimálně rok, uvidíme, jak se pastva buvolů osvědčí,“ řekl Číp.
Na Plachtě jsou nyní tři divocí koně, dříve jich bylo více, až sedm. Pastviny jsou rozděleny ohradníky na čtyři části. „Koně jsou na jedné pastvině, nyní je jich tam málo, proto zapojíme buvoly. Podle potřeby budeme pastvu koní a buvolů různě kombinovat, abychom dosáhli potřebného výsledku, vegetace by měla být spasena tak akorát,“ řekl Číp.
Divocí koně, kteří byli na Plachtu vpuštěni na začátku roku 2018, jsou potomky zakládajícího stáda přivezeného do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 v rámci projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí.
Lokalita Plachta byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. Když armáda před více než 20 lety cvičiště opustila, začala Plachta zarůstat náletovými dřevinami. Cílem ekologů je zachovat v lokalitě bezlesí, proto od roku 2003 využívají k údržbě některých míst i těžkou techniku. Ekologové při úpravě Plachty spolupracují s Východočeským klubem přátel vojenské techniky.
V Královéhradeckém kraji ochranáři pečují s pomocí velkých kopytníků také o Ptačí park Josefovské louky u Josefova u Jaroměře na Náchodsku. Od podzimu 2020 tam pomáhají spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři, divocí koně jsou tam od ledna 2018.
Přirozená pastva velkých kopytníků vytváří mozaiku různorodých stanovišť, kterou nedokáže napodobit jiný typ péče, jako je například kosení nebo pastva domácích zvířat. Proto je vhodná pro údržbu rozsáhlejších území, kde pomáhá k návratu kvetoucích bylin a na ně vázaných druhů motýlů a dalších organismů.
Autor: Skupina JARO
Zdroj: ČTK
Lis 14, 2022 | Zvířata
V zoologické zahradě v Ústí nad Labem se narodila dvě koťata gepardů štíhlých. Jde o velký úspěch. Přestože tyto kočkovité šelmy chová 107 institucí, za poslední rok se mláďata narodila pouze ve čtyřech zoo v Evropě.
V zoo jsou tři dospělí jedinci gepardů, dvě samice a jeden samec. Nejrychlejším suchozemským savcům slouží výběhy v horní části areálu. „Chov gepardů v lidské péči je velice náročný. Je nezbytné mít samostatné zařízení pro samce a pro samice, neboť mimo říji musí být zcela odděleni,“ uvedla tisková mluvčí zoo Veronika Schranková. Zásadní je i povaha a kompatibilita jednotlivých zvířat a dobré pozorovací schopnosti chovatelů, kteří musí vystihnout správný okamžik, kdy zvířata spojit. „Náš chovný pár je mladý a nezkušený, v minulém roce se jejich spojení nezdařilo, samec se vůči samici choval agresivně,“ řekla k předchozímu pokusu o páření gepardů jejich chovatelka Věra Malířová.
V letošním roce se chování zvířat zlepšilo a na konci srpna k sobě pár našel cestu. Mláďata se narodila 16. října. Porod byl podle vedoucí zoologického útvaru Petry Padalíkové velmi napínavý. „Při ranní kontrole jsme pozorovali jedno mládě, které dle kamerového systému samice porodila kolem 4:00 ráno. Vše nasvědčovalo tomu, že porod byl ukončen. Přestože bezproblémový porod životaschopného mláděte byl obrovským úspěchem, naše radost byla mírněna faktem, že gepardí jedináček většinou nedokáže udržet laktaci matky,“ řekla Padalíková s tím, že pro gepardy jsou přirozené vícečetné vrhy. Odchov jediného mláděte není efektivní investicí pro samici a pro stimulaci laktace je tak třeba sání více mláďat. „Úleva přišla až po pěti hodinách, kdy samice porodila ještě druhé mládě, což značně zvýšilo šance na přežití obou jedinců. Přestože je to pro samici první zkušenost, stará se o obě mláďata vzorně,“ řekla Malířová.
Do odchovu tým zoologů a chovatelů zoo nezasahuje, pouze vše monitoruje. Klid je teď pro samici a mláďata zásadní. Za dva měsíce při očkování a čipování chovatelé zjistí pohlaví koťat. Až povyrostou, naskytne se návštěvníkům šance je vidět na vlastní oči, protože se spolu s matkou přestěhují do vnitřní expozice s proskleným průhledem. V Zoo Ústí nad Labem pak zůstanou mláďata gepardů minimálně rok, než budou od matky odstaveny.
Gepardi štíhlí patří podle Červeného seznamu ohrožených druhů mezi zranitelné. Jejich počty ve volné přírodě klesají v důsledku ubývajícího životního prostoru, pytláctví a velmi nízké genetické variability. „Proto je už jen narození gepardů v celosvětovém měřítku obrovským úspěchem,“ uvedla ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková.
Autor: Ústecká zoo
Zdroj: ČTK
Říj 26, 2022 | Zvířata
Na území Česka podle údajů z loňska zasahovalo 24 vlčích teritorií, o dvě víc než o rok dřív. Nové oblasti výskytu vlků dobrovolníci z Hnutí Duha Šelmy zjistili v Orlických horách a Českém lese. Nejméně v polovině teritorií se vlkům narodila mláďata. Dnes o tom informovalo Hnutí Duha Šelmy, které se sledováním šelem v divoké přírodě v ČR zabývá jako pobočný spolek ekologické organizace Hnutí Duha.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2020/2021, což zahrnuje období od května 2020 do konce loňského dubna. Takové období lépe, než kalendářní rok odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků, jejichž mláďata se většinou rodí v dubnu. Některá z teritorií zasahovala do Česka jen nepatrně. V 18 případech šlo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. Smečky obvykle čítají čtyři až šest vlků.
Narození vlčat fotomonitoring Hnutí Duha Šelmy potvrdil zatím u 12 teritorií v osmi různých oblastech ČR. V některých dalších teritoriích rozmnožení vlků zjistili jiní zoologové, například ze správ chráněných území. „Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí,“ uvedl vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal.
Hnutí Duha Šelmy na webu každoročně aktualizuje mapu teritorií vlka obecného v Česku. „Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám odlišeno také v Českém lese,“ uvedlo. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu, ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska vlci přicházejí ze slovenských a polských Karpat.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stop a trusu. Nezahrnuje naopak údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků. Kutal upozornil na to, že mapa nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla.
„Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz,“ podotkl Kutal.
Na Moravě a ve Slezsku se letos vlčata narodila ve čtyřech smečkách. Zdokumentovat se je dobrovolníkům podařilo kromě Slezských Beskyd také v Javorníkách a ve dvou smečkách, které se pohybují v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Potřetí po sobě se rozmnožila smečka v Orlických horách. Na Broumovsku se vlčata narodila ve všech třech tamních teritoriích. „Potřetí v řadě se podařilo terénním mapovatelům potvrdit reprodukci v Lužických horách. Šestým rokem se rozmnožila i smečka na Šluknovsku,“ uvedlo Hnutí Duha Šelmy.
V Krušných horách se mláďata potvrdila u tří smeček. Vlci pohybující se na Kokořínsku a v oblasti Ralska se podle dostupných informací druhým rokem za sebou nerozmnožili. Podle hnutí je možné, že do struktury smečky zasáhlo pytláctví, protože předloni se na Kokořínsku našla zastřelená vlčice.
Hnutí Duha Šelmy zmínilo útoky vlků na hospodářská zvířata na Moravě a ve Slezsku a také na Broumovsku, kde chovatelé požadují snížení počtu vlků. Podle některých tamních farmářů proti vlkům nefungují žádná preventivní opatření, žádají stát o náhrady za hlídače a údržbu ohradníků. Hnutí Duha Šelmy proti tomu uvedlo, že část chovatelů na Broumovsku už svá stáda proti útokům zabezpečila tak, že škody způsobené vlky významně klesly.
Autor: Hnutí Duha Šelmy
Zdroj: ČTK
Říj 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Významnou populaci velmi vzácného brouka kornatce velkého pozorují biologové poslední čtyři roky v Národním parku Šumava, kam se vrátil po víc než sto letech. Mimořádné vzácný živočich se v Česku vyskytuje pouze na několika místech – v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Moravskoslezských Beskydech. Tamní populace mají maximálně stovky jedinců. Šumavská populace se už počítá na tisíce a je jedinečná v celé střední Evropě.
Šíření na Šumavě pomohla před 11 lety i blokáda v okolí Modravy, informoval dnes ČTK Vladimír Dvořák ze správy parku. „Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 z oblasti jižní Šumavy – z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ uvedl.
Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je pralesní specialista, který se vyskytuje zejména v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu místa, kde umírá více stromů najednou, uvedl Dvořák.
Přesně takový biotop vznikl také v okolí Modravy, v lokalitách Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka, kde v roce 2011 účastníci blokády vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů napadených kůrovcem. Při monitoringu entomologové letos zjistili, že tento brouk se v této lokalitě vyskytuje právě na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru, upřesnil Dvořák.
První nálezy kornatce z roku 2018 a jeho dnes nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenského pralesa v jižní části parku, v roce 2020 se nejzápadnější nález potvrdil u Borových Lad, loni se první jedinci objevili v okolí Kvildy a také v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati. „V letošním roce jsme pak mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice,“ popsal Dvořák.
Po 113 letech objevili kornatce velkého v roce 2019 entomologové také na území Národního parku Bavorský les. I tam se šíří v bezzásahových smrkových lesích, které před zhruba deseti lety prošly kůrovcovou gradací.
„Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel,“ řekl ředitel správy parku Pavel Hubený. Lesy ponechané přírodním dějům tak podle něj dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti.
Autor: NP Šumava
Zdroj: ČTK
Říj 11, 2022 | Zvířata
Sokoli stěhovaví, kteří zahnízdili v Jeseníkách, letos vyvedli 28 mláďat. Oproti loňské sezoně je jich méně, tehdy jich ochránci přírody napočítali rekordních 41. Počet hnízdících párů je však posledních pět let stabilní a pohybuje se kolem dvou desítek, řekl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách podvaadvacáté. První hnízdění v novodobé historii se datuje do roku 2001, od té doby opustilo hnízda v Jeseníkách na 350 mláďat.
Sokoli se na počátku tohoto století vrátili do Jeseníků po desítkách let, v roce 2001 zde ochranáři doložili první prokázané úspěšné hnízdění. „Od tohoto roku se snažíme o podrobný monitoring a sledujeme, že křivka úspěšně roste. Za těch 22 let se to posunulo na 20 párů, tato populace je stabilní zhruba již pět let v širším okolí Jeseníků, to znamená i v části Rychlebských hor a v části Nízkého Jeseníku,“ uvedl Šaj.
Navzdory nižšímu počtu mláďat hodnotí odborníci i letošní rok jako úspěšný – počet vyvedených ptáků sice meziročně kolísá, ale z pohledu stability populace je pro ně důležitější výrazně neklesající počet hnízdících párů. „Zhruba čtvrtina hnízd v letošním roce byla zpredována kunou, což je přirozený predátor, který se na tom negativně podepíše – může zničit vejce nebo malá mláďata. Je to noční zvíře, kuna se po skále dostane prakticky všude. Další úbytek nebo znehodnocení hnízdění může být i vlivem častého rušení,“ doplnil Šaj.
Podle ornitologa Tomáše Pospíšila, který spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, pomáhají při monitoringu a ostraze sokolích hnízd ochranářům nejen dobrovolníci, ale i fotopasti s okamžitým přenosem. „Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu – na jedno hnízdění je to zhruba 100.000 snímků,“ uvedl ornitolog. Údaje z fotopastí navíc umožňují ochranářům získat informace ze života sokolů, které dosud nejsou ani popsány v literatuře. Týká se to například otázky stability hnízdícího páru. „Například podle snímků z fotopastí máme doloženo, že se během hnízdění vystřídal samec. Po celou dobu měsíce sezení na vejcích se střídal samec se samicí a tři dny před líhnutím mláďat se tam objevil samec jiný,“ doplnil Šaj.
Sokoli si Jeseníky oblíbili především kvůli skalám, nyní jsou tyto hory jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v republice. Při hledání hnízd přitom podle odborníků využívají možnosti v přírodě, ať už jsou to stará krkavčí hnízda či kotlinky na skalních římsách. V Jeseníkách na rozdíl od chráněné krajinné oblasti Broumovsko či národního parku České Švýcarsko většinou nehnízdí na výrazně turisticky či lezecky frekventovaných místech, ochranáři tak nemusejí zásadně omezovat vstup návštěvníků.
Autor: Správa CHKO Jeseníky
Zdroj: ČTK
