Dub 1, 2022 | Zvířata
Stádo žiraf v olomoucké zoologické zahradě se ode dneška rozrostlo o nového chovného samce. Jde o téměř tříletého samce Michala, který do zoo přicestoval z polské Opole. Podle chovatelů se téměř okamžitě zařadil ke stádu. Zoo na Svatém Kopečku u Olomouce tak má 11 žiraf, z toho devět samic, řekla její mluvčí Iveta Gronská. Zoo si od jeho příjezdu slibuje pokračování v dlouholetém chovu, k samicím jej totiž nepoutá žádný příbuzenský vztah.
Kromě Michala čítá zdejší stádo žiraf také samce Marka, který je ve svých 17 letech již pomalu za horizontem reprodukčních schopností, navíc ho se spoustou samic již pojí příbuzenská vazba. „Transport proběhl v pořádku. Žirafí samec byl klidný, vše se odehrálo v poklidu, z transportního vozu vystoupil sám a po krátkém pobytu venku se vydal mezi naše samice,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.
Olomoucká zoo je chovem žiraf věhlasná, chovají se zde již od roku 1976, dosud se zde narodilo 71 mláďat.
Zoologická zahrada Olomouc se zapsala do historie chovu žiraf jedinečnou událostí v roce 1999, kdy samice Veronika porodila dvojčata. „Tato dvojčata přežila, což se podařilo pouze čtyřikrát na světě. Veronika byla obdivuhodnou a příkladnou maminkou, na svět přivedla celkem deset mláďat a svým věkem 24 let patřila k nejstarším žirafám v České republice,“ doplnila mluvčí zoo.
Domovinou žiraf jsou africké savany, otevřené pláně s řídkým stromovím. Mláďata se rodí převážně ráno, a to proto, aby stačila nabrat sílu a následovat matku se stádem do bezpečí dříve, než si jich všimne případný predátor. Dospělá žirafa má ve svých končetinách velkou sílu, jedním kopnutím může usmrtit dokonce i lva. Žirafí biorytmus je ojedinělý, žirafám stačí spánek po dobu pouhých 20 minut denně, podotkla mluvčí.
K zajímavostem se řadí jejich jazyk, který dosahuje téměř 40 centimetrů a žirafy ho používají při získávání potravy. Žirafy mají ústní dutinu chráněnou hustými slinami, takže jim nevadí ani velmi pichlavé rostliny. Mezi jejich potravu ve volné přírodě patří akácie. „U nás dostávají okus, ovoce, zeleninu, kaši vymíchanou ruční zednickou míchačkou, kopřivy, ale i svou pochoutku – citrony a cibuli,“ dodala Gronská.
Autor: Olomoucká zoo
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2022 | Zvířata
V Zooparku Chomutov se poprvé podařilo odchovat mláďata rosomáka sibiřského. Narodila se v polovině ledna a zatím není zřejmé, jakého jsou pohlaví, podle zoologa by mohlo jít o dva samce. Odchov rosomáků je i v evropských zoologických zahradách poměrně vzácný. Minulý rok se narodili jen asi ve čtyřech z nich. V tiskové zprávě to uvedl zoolog Miroslav Brtnický.
Mláďata se nedávno zoologům podařilo odchytit kvůli zdravotní prohlídce a preventivnímu odčervení. Potomci rodičů Skadi a Borise prospívají a nemají žádné viditelné zdravotní problémy. Každý z nich váží zhruba 3,5 kilogramu, což je podle zoologů na desetitýdenní rosomáky velmi pěkná váha. Odchyt nebyl podle ředitelky zooparku Věry Fryčové v plánu. „Ošetřovatelé využili momentální situace, kdy byla mláďata v manipulačním prostoru, oddělili na chvíli samici a všechno zvládli za deset minut,“ řekla Fryčová.
V posledních dnech se mláďata začala objevovat ve výběhu častěji, ale spatřit je byla i přesto otázka náhody. Po prohlídce si Skadi své potomky opatrovnicky schovala zpátky do nory a je možné, že je pár dní bude střežit přísněji. „Možná budou chvíli zalezlí. Ale až se zase objeví ve výběhu, budou to pořádní čerti,“ uvedla ředitelka. Návštěvníci mohou pohyb v ubikaci rosomáků sledovat i na webkameře, kterou tam nechal zoopark před pár týdny nainstalovat.
Rosomák je po vydře mořské druhou největší kunovitou šelmou, může dosáhnout až délky jednoho metru. Obývá především území tajgy a tundry severní polokoule, žije v severní Kanadě, na Aljašce či v západním Rusku a na Sibiři. Živí se převážně mršinami a vejci. Je samotář, v lidské péči se může dožít až 19 let.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2022 | Zvířata
Některé části Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských, které decimují včelstva a chovatelům způsobují velké ztráty. S těmito útočnými sršněmi se potýkají například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v Bavorsku. Na území České republiky jejich přítomnost kvůli chladnému zimnímu počasí zatím nebyla zaznamenána, odborníci však vyzývají k obezřetnosti, dnes o tom informovali odborníci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Útočná a dravá sršeň asijská, která se specializuje na lov včel, pochází z jihovýchodu Asie. Do Evropy pronikla v roce 2004, kdy byla poprvé pozorována ve Francii. V následujících letech se rozšířila do dalších zemí. „V roce 2010 byla nalezena na severu Španělska v oblasti Navarra a následně se šířila západně až do oblasti Galicie, kde byla první hnízda objevena v roce 2012. Na území Portugalska asijskou sršeň odhalili v roce 2011,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. V současnosti se sršně asijské šíří hlavně ve Španělsku, Portugalsku a ve Francii, v oblastech blíže Atlantickému oceánu. V Německu či Velké Británii byl jejich výskyt zatím zaznamenán ojediněle a hnízda byla rychle zlikvidována.
Ve španělské Galicii nebo v Portugalsku se výskyt těchto sršní za několik málo let stal významným faktorem úhynu včelstev i nižší produkce medu. „Nálety sršní likvidují celé včelnice, čítající i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a sladiny,“ doplnil Jiří Danihlík z katedry biochemie.
Na území ČR zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí, ostražitost je však podle odborníků na místě. Poukazují na možnost, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Pomoci v boji s tímto invazním druhem sršní mohou podle nich i laici, kteří si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda. „Důležité je tento nález vyfotografovat… Fotografii lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy,“ doplnil Brus.
Hnízda je nutné zlikvidovat dříve, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince. Pro včelaře budou postupně vznikat různé materiály, aby se zvýšila jejich informovanost a nedocházelo k zbytečné likvidaci sršně obecné, která je pro ekosystém prospěšná. Sršeň asijská má spíše černé zbarvení a vyznačuje se širokým oranžovým pruhem na zadečku a tenkým žlutým proužkem na prvním zadečkovém článku. Měří 17 až 32 milimetrů. Naproti tomu sršeň obecná má převážně světle žlutý zadeček s černými pruhy. Hlava je zepředu žlutá a shora červená. Dělnice měří 18 až 23 milimetrů.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK
Bře 24, 2022 | Zvířata
Ostravská zoologická zahrada, která chová největší skupinu hulmanů posvátných na světě, pošle část zvířat do polských zoo. Přestože hulmani mají k dispozici prostorné zázemí, jeho kapacita v zahradě se naplnila. Ostravská zvířata tak najdou nový domov v Katovicích a Lodži. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zoo Šárka Nováková.
Zoo Ostrava chová hulmany posvátné od roku 1980 a za tuto dobu se tam podařilo odchovat přes 70 mláďat. Více než polovinu v moderním chovatelsko-expozičním komplexu Čitván, který zahrada zprovoznila v roce 2010 a jeho součástí je téměř hektarový kus lesa. „Světový primát v počtu hulmanů posvátných drží Zoologická zahrada a botanický park Ostrava již několik let. Dosáhla jej, když počet těchto šedě zbarvených středně velkých primátů překročil dvacítku. V průběhu následujících let se velikost skupiny téměř zdvojnásobila na aktuálních, historicky rekordních 37 jedinců,“ uvedla mluvčí.
Během roku Ostravu opustí 16 hulmanů, první šestičlenná skupina odjede už za několik týdnů. „Po dohodě s koordinátorem Evropského ex situ programu pro hulmany posvátné to bude do dvou polských zoo. Dvě dospělé samice, každá se svými dvěma potomky, najdou svůj nový domov v katovické zoo, deset mladých samců pak v Zoo Lodž. Vícečetné skupiny sociálně žijících zvířat jsou pro převoz a zabydlování se v novém prostředí vhodnější. Zvířata se cítí bezpečněji a snáze se adaptují na změny. Do Katovic by měla skupina odjet v dubnu, o něco později pak samčí skupina. I po odchodu 16 jedinců zůstane ostravská skupina stále největší chovnou skupinou na světě,“ řekla mluvčí.
Základ ostravské chovné skupiny tvoří jeden samec a deset dospělých samic. Zbytek, tedy 26 jedinců, jsou mláďata – 13 samců a 12 samic, u nejmladšího člena skupiny, který přišel na svět 13. března, zatím chovatelé neznají pohlaví. Hulmani posvátní se sdružují do skupin vedených samcem, ve kterých však nevládne přísná hierarchie. Skupiny čítají obvykle pět až 13 jedinců, někdy ale mohou mít až 130 zvířat.
„Převezme-li nový samec vedení tlupy, zabije na matce závislá mláďata patřící jeho předchůdci. Samice pak přijdou brzy do říje a páří se s ním. Tím získá samec výhodu vlastního rychlého rozmnožování. Tento jev známý jako samčí infanticida byl důkladně studován právě u hulmanů posvátných,“ uvedla Nováková. V hinduistických zemích je hulman ztělesněním Hanumana, boha s opičí tváří, a lidé mu prokazují úctu.
Autor: Ostravská zoo
Zdroj: ČTK
Bře 24, 2022 | Zvířata
Letošní ročník výstavy exotických motýlů v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na detaily těla tohoto hmyzu. Návštěvníci výstavy tak například zjistí, jak jsou konstruovaná motýlí křídla a jak vypadají ústa housenky. Devatenáctý ročník výstavy se bude konat od 8. dubna do 22. května. Botanická zahrada hlavního města to uvedla v tiskové zprávě.
Do trojské botanické zahrady postupně dorazí asi 5500 kukel několika desítek druhů motýlů. K vidění budou například motýli druhu Morpho achilles s blankytně modrými křídly, velcí soví motýli rodu Caligo a babočka druhu Methona confusa, která se vyznačuje průsvitnými křídly.
Zájemci se budou moci při přehlídce s názvem „Motýli, zaostřeno na detail“ seznámit také s jedním z největších motýlů na světě, motýlem druhu Attacus atlas. Botanická zahrada letos připravila on-line stream na svém youtube kanálu, kde bude živě přenášeno líhnutí motýlů z kukel. Později se kamera přesune ke krmítkům, k nimž se motýli slétají za potravou.
Tropický skleník Fata Morgana, který se nachází mimo areál venkovních expozic botanické zahrady, bude hostit výstavu motýlů od 8. dubna do 22. května. Prostory jsou pro návštěvníky otevřené od úterý do neděle od 9:00 do 19:00. Mimořádně bude otevřeno i o Velikonočním pondělí, avizovala zahrada.
Vstupenky je možné zakoupit přímo v pokladnách nebo on-line na webu zahrady. Ukrajinci, kteří se prokáží ukrajinskými doklady či jinými doklady udělenými českými úřady, mají podle informací na webu zahrady během výstavy vstup do botanické zahrady za symbolickou jednu korunu. Výstava motýlů patří podle ředitele trojské botanické zahrady Bohumila Černého k nejnavštěvovanějším akcím, kterou zahrada pořádá. Každoročně přiláká tisíce lidí.
V roce 2020 se výstava kvůli pandemii covidu-19 a souvisejícím vládním nařízením nekonala. V roce 2021 ji zahrada z týchž důvodů přesunula na pozdější termín a motýli tak byli v tropickém skleníku k vidění od 9. června do 18. července.
Do botanické zahrady v pražské Troji loni zavítalo asi 315.000 návštěvníků. Zahrada byla pro návštěvníky kvůli pandemii covidu-19 v zemi a souvisejícím vládním nařízením část roku uzavřena. Dosud nejvíce lidí botanickou zahradu hlavního města navštívilo v roce 2019, a to 376.287 lidí.
Autor: Botanická zahrada v pražské Troji
Zdroj: ČTK
