Bře 24, 2022 | Zvířata
Plzeňská zoo má dva nové druhy výjimečných hadů v expozici Království jedu, kterou otevřela v květnu 2015 a teď tam chová přes 20 druhů. Jde o vzácnou zmiji malookou, kterou v ČR nechová žádná zoo a v Evropě do pěti. Zoo získala pár od profesora biologie ze Stockholmu, čtyřletá samice je v expozici a samec zatím v zázemí. V teráriu mohou lidé ode dneška vidět i samici dvoumetrového křovináře černohlavého, která dosud byla v zázemí. Také tento had je v Česku unikátem a v Evropě ho chová pět zoo. Novinářům to řekl chovatel Jan Dohnal, který u obou druhů doufá v mláďata. Příští rok by se chtěl pokusit o první reprodukci zmije, už letos u křovináře.
Zmije malooká se volně vyskytuje pouze v etiopském pohoří Bale Mountains. „Je to super chráněný druh, opravdu hodně speciální zvíře,“ řekl Dohnal. Je náchylná na viry, a také proto populace v soukromých chovech i v zoo, upadá. „I po technické stránce je náročné tyto horské druhy chovat. Musí se vymyslet správná cyklace teplot, aby se zvíře cítilo dobře, aby dlouho žilo a aby se i rozmnožilo. I v Etiopii v horách klesá teplota až na pět stupňů,“ uvedl Dohnal. Zmiji krmí zoo myšmi, které žerou klíčky bohaté na vitaminy. „Had do sebe musí dostat co nejkvalitnější potravu, aby byl co nejvíce reprodukčně schopný, abychom ho drželi v kondici,“ uvedl. Zmije má silně toxický druh jedu, ale vzhledem k tomu, že je tak vzácná, není podle Dohnala její jed stoprocentně probádaný.
Křovinář černohlavý žije pouze v Kostarice v centrálním pohoří poloostrova Osa. Je také velmi vzácný a lze ho těžko objevit, protože 70 procent života tráví v noře. Zoo získala dvě samice a jednoho samce v roce 2017. Dosud je nerozmnožovala, protože nebyli dospělí. „Vzhledem k tomu, že biologie je dost podobná křovináři němému, kterého se nám podařilo rozmnožit už třikrát, tak pevně věřím, že se nám to také podaří i u černohlavého,“ uvedl Dohnal. Křovinář němý, který se vyskytuje v celé Jižní Americe, se zrovna v Plzni páří. Chovatel řekl, že se v těchto dnech pokusí připustit k samici samce křovináře černohlavého.
Dohnal slíbil mláďata do institutu na hadí toxiny v Kostarice, z něhož zoo dostává séra. Tamější institut chová jen jeden exemplář, plzeňská zoo tři. Křovináři jsou nejdelší zmijovití hadi na planetě a dosahují délky až 3,5 metru. „Jsou strašně hodní, mazlíci, super vyklidnění, dobře se s nimi pracuje a jsou zábavní,“ uvedl Dohnal. Zoo je koupila od soukromého chovatele z ČR, který je získal z rakouského odchovu, prvního v Evropě.
V evropských zoo se odchovy podařily v Göteborgu, Záhřebu a snaží se o ně Madrid. „Od doby, kdy se začalo stavět Království jedu, tak byl pro nás křovinář černohlavý absolutní špičkou kolekce, ale bylo problematické se k němu dostat. Až v roce 2017 získal jeden chovatel pro nás tři zvířata, koupili jsme dvě samice a jednoho samce a usilujeme o dalšího samce,“ řekl. Jejich jed není tak toxický, ale problémem je jeho velké množství.
Autor: Plzeňská zoo
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2022 | Zvířata
V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se pase čtveřice krav uherského stepního skotu. Přežvýkavci podle ornitologů spásáním a rozdupáváním luk přispějí k tomu, aby se v lokalitě lépe dařilo jak ptákům, tak i dalším živočichům a vzácným rostlinám. V tiskové zprávě o tom informovala Česká společnost ornitologická (ČSO), která po vykoupení pozemků v nivě říčky Kyjovky park vytváří.
Uherský stepní skot podle ornitologů významně zefektivní péči o přírodně cenné území. „Spásáním vytvoří skvělé podmínky například pro dudky chocholaté, konipasy luční nebo bekasiny otavní,“ uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
Krávy na Hodonínsko ornitologové přivezli ze slovenské ptačí oblasti Senianske rybníky, kde se přežvýkavci pasou od roku 2014. „Ukázalo se, že spásání luk velkým dobytkem je nejefektivnější a trvale udržitelný nástroj pro péči o chráněná území, který nelze nahradit žádnou mechanizací. Krávy jsou u nás celoročně na pastvě a skvěle zvládají náročné podmínky, jako jsou jarní záplavy, množství komárů, horko a sucho a mrazivá kontinentální zima. Nepotřebují téměř žádnou veterinární péči a skvěle se hodí do polodivokého chovu,“ uvedl Matej Repel ze Slovenské ornitologické společnosti.
V ptačím parku Kosteliska se bude uherský stepní skot pást celoročně. Kosteliska jsou druhým ptačím parkem po Josefovských loukách, kde pastvu velkých kopytníků ornitologové zavádějí. „Pást se bude na 8,5 hektarech. Z vlastních i zahraničních zkušeností víme, že příroda zareaguje velice rychle, vzácné druhy budou čím dál častější a Kosteliska budou ještě atraktivnější pro návštěvníky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Z vzácných druhů lze aktuálně na Kosteliskách pozorovat jeřáby popelavé či orlovce říční, objevil se také kolpík bílý, zpívají tam skřivani lesní. V okolí i přímo na Kosteliskách se vyskytují i tisíce severských hus včetně bernešky rudokrké. Husy velké aktuálně obsazují hnízdiště.
Ještě v roce 2019 bylo území v nivě říčky Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. V roce 2020 ornitologové začali kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. V ptačím parku ornitologové zatím napočítali 170 druhů ptáků. Věří, že díky pastvě uherského stepního skotu a dalším opatřením jejich počet ještě poroste.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Zvířata
Ve Žďáru nad Sázavou rozvěsí pracovníci příští měsíc 35 ptačích budek na 11 místech, které radnice vytipovala s ochránci přírody. U dvou budek budou kamery, které umožní sledovat ptačí osazenstvo v přímém přenosu na internetu. Počty budek by chtěla radnice zvyšovat, výhledově až do čtyř desítek lokalit. Chce přispět k tomu, aby se zpěvným ptákům ve městě dařilo. Novinářům to řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město).
„S odborníky z CHKO jsme pro každou lokalitu určili konkrétní typ ptačí budky,“ řekl starosta. Budky mohou sestavit děti na tvůrčí dílně, která bude 31. března v knihovně. Dostanou polotovary, které město koupilo za 17.000 korun. Budky budou na stromech v parcích, u mateřských škol a domu klidného stáří. Pracovníci je budou zavěšovat pomocí plošiny, až tam budou ošetřovat zeleň.
Budou to typy budek vhodné pro zpěvné ptáky, kteří mohou hnízdit ve městě, řekl Petr Piechula ze Správy CHKO Žďárské vrchy. Budky se liší velikostí i otvorem pro vlet. Menší jsou například pro sýkoru modřinku a o něco málo větší pro sýkory koňadry a další druhy sýkorek. Další typy budek jsou vhodné například pro lejsky, brhlíky nebo rehky.
Piechula upozornil na to, že budky je potřeba pravidelně čistit. „Abychom neudělali víc škody než užitku. Protože potom by se v těch budkách mohli držet paraziti, kteří jsou pro ptáky problémem,“ řekl. Nejlepší je rozmisťovat budky na podzim, aby si na ně ptáci zvykli. Mohou se dávat i na jaře, ale pak není jisté, že budou obsazené, uvedl.
Ve Žďáru nad Sázavou je možné zahlédnout řadu ptačích druhů. Žije tam velká kolonie kavek obecných, které patří mezi ohrožené druhy. Na budově městského úřadu hnízdí rorýs obecný. Někteří ptáci se ve městě zastavují jen krátce při svém přeletu, nyní to jsou tisícihlavá hejna špačků. Odletí, až se oteplí. Asi před třemi dny přiletěli racci bělohlaví, kteří táhnou směrem k Baltskému moři. Ochránci jich na rybnících v okolí napočítali dvě desítky.
Autor: Žďár nad Sázavou
Zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Zvířata
Samečkovi vzácného nosorožce, který se v zoo ve Dvoře Králové nad Labem narodil 4. března, se daří dobře. Od narození mládě zvýšilo váhu přibližně o polovinu na zhruba 50 kilogramů. Mládě na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi nese jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. Mládě je nosorožec černý východního poddruhu, který je v přírodě ohrožen vyhynutím. „Sameček pravidelně saje mléko od matky, každý den přibírá asi jeden kilogram,“ uvedla mluvčí zoo Zuzana Boučková.
Chovatelé nyní začínají mládě přikrmovat senem. Mateřské mléko však ještě bude od matky sát možná i déle než rok. Mládě s matkou jsou nyní v zázemí zoo. „Návštěvníci zoo by mládě poprvé mohli vidět se zahájením hlavní letní sezony, záležet však bude na stavu matky a mláděte,“ uvedla mluvčí.
Od matky se chovatelům daří odebírat mléko navíc. V budoucnu toto mléko mohou použít k chovu nosorožců chovatelé ve Dvoře Králové i v zoo jinde na světě.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoo na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně Kyjeva, 47. Naposledy se nosorožec dvourohý východní narodil ve Dvoře Králové v prosinci 2018. „Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči,“ uvedla mluvčí.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20.000. Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu. Někteří se tam opakovaně množí.
Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety zvířaty, která z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976, celkem se v zoo narodilo 59 nosorožců. Kromě 47 dvourohých černých se dále narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Bře 15, 2022 | Zvířata
Zlínská zoologická zahrada dnes spustila projekt na podporu zahrad na Ukrajině. Lidé budou moci koupit krmení pro vybrané skupiny zvířat, sdělila mluvčí zlínské zahrady Romana Mikešová. Za peníze zlínská zoo nakoupí krmení a vybavení a předá pro doručení zoologickým zahradám na Ukrajinu.
Zájemci mohou vybírat z pěti druhů poukazů, jejich zakoupením přispějí na krmení pro slony, žirafy, opice, papoušky nebo šelmy. „Situace v ukrajinských zoologických zahradách je opravdu vážná, trpí zvířata i jejich chovatelé. Rozhodli jsme se podat další pomocnou ruku, a kromě podpory finanční sbírky, která probíhá pod záštitou pražské zoo, přicházíme s vlastním projektem. Volně navazuje na oblíbený poukaz Mám zvíře na víkend, tentokrát však lidé podpoří nakrmení vybraných skupin zvířat v ukrajinských zoo,“ uvedla Mikešová.
Příspěvek na krmení se pohybuje od 200 korun do tisíce korun a souvisí s náklady na výživu zvířete nebo dané skupiny. Například tisíc korun zajistí krmení pro jednoho slona na pět dnů. „Všechny takto získané finanční prostředky poputují na speciální účet naší sbírky 4Nature. Nakoupíme za ně krmení, veterinární přípravky a další potřebné vybavení a zajistíme odvoz do polské Zoo Varšava. Nadace pro rozvoj varšavské zoo Panda organizuje pomoc ukrajinským chovatelským zařízením, přes Lvov zprostředkuje distribuci dál na Ukrajinu. Takto se podařilo dovézt i první pomoc až do Zoo Charkov,“ uvedla Mikešová.
Zlínská zahrada věří, že se nový projekt u veřejnosti setká s úspěchem. „Zoologické zahrady celého světa mají společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Bez společné mezinárodní spolupráce by žádná zoo nemohla plnohodnotně plnit své poslání. A právě v těchto nelehkých časech je vzájemná pomoc důležitější než kdy předtím. Věříme, že stejně jako vloni lidé pomohli zlínské zoo, podpoří letos i ty ukrajinské,“ uvedla Mikešová. Loňský projekt Mám zvíře na víkend pomohl zlínské zahradě v období epidemie koronaviru.
Autor: Zlínská zoo
Zdroj: ČTK
