Bře 15, 2022 | Zvířata
Zhruba tři měsíce stráví zavěšeno na své matce mládě lemura kata, které se na začátku března narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Lemuří mládě se nejprve několik týdnů drží na matčině břiše, poté se přesune na její záda. Pohlaví mláděte se zatím nepodařilo ošetřovatelům zjistit, možné ho bude určit až s odstupem doby.
Novinářům to řekla zooložka Jitka Vokurková. „Mládě se narodilo přes 14 dny, jeho pohlaví zatím neznáme. Prozatím se drží pouze u matky a daří se mu dobře,“ uvedla Vokurková, podle které lemuří samice mláďata nosí na břiše první tři až čtyři týdny, poté se malé opičky uvelebí na jejích zádech. „Tam zůstávají až do věku zhruba tří měsíců,“ podotkla Vokurková.
Skupinu lemurů kata zpravidla tvoří jeden samec a několik samic, které jsou v různém příbuzenském vztahu. „Dominantní jsou vždy samice, samci jsou jenom do počtu,“ řekla Vokurková. Zoo lemury kata chová ve výběhu hned u hlavního vchodu. Díky svému skotačení a vizáži se u návštěvníků těší velké oblibě.
Svatokopecká zoo chovala lemury kata v letech 1990 až 1993. V roce 2012 pak otevřela chovné centrum a od té doby se lemuři pravidelně rozmnožují. „K dnešnímu dni se u nás narodilo celkem 38 mláďat,“ řekla.
Lemur kata obývá výhradě ostrov Madagaskar, kde žije v početných skupinách až o 30 členech. Mezi typické znaky tohoto lemura patří dlouhý pruhovaný ocas, kterým udržuje rovnováhu při skocích. Lemur svůj ocas zároveň používá při pohybu ve vysoké trávě jako komunikační prostředek s ostatními členy skupiny.
Autor: ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Zvířata
Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). Ústav biologie obratlovců AV (ÚBO) pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.
„Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem,“ napsal ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.
Ústav spolupracuje i s institucemi na Ukrajině, o dopadech války na tyto projekty se Zukal nezmínil. Ukrajinští vědci a vědkyně se však mohou hlásit na volné pozice, které ÚBO zveřejnil na webu. Zukal podotkl, že kolegové z Ukrajiny, které ústav oslovil napřímo, nabídku odmítli. „Chtějí zůstat na Ukrajině a pomáhat, jak to jen půjde, se zbraní i beze zbraně,“ vysvětlil ředitel.
Více než dekádu spolupracují vědci z Botanického ústavu AV s kolegy ze Státní univerzity v Chersonu, Užhorodské národní univerzity a ukrajinskými ochránci přírody na výzkumu využití lišejníků k monitoringu globálních změn ovlivňujících pralesy ukrajinských Karpat.
V druhém projektu, podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR), pak podle mluvčí ústavu Miroslavy Dvořákové vědci studují ekologii i historii extrémně druhově bohatých stepních luk v Bílých Karpatech, na západní Ukrajině a v rumunské Transylvánii. Na tomto výzkumu se podílí odborníci z univerzit v Černovicích, Lvově, Ukrajinské akademie věd a ze správy Haličského národního přírodního parku.
„Například v projektu GA ČR jsme měli na červen naplánovaný terénní sběr dat na západní Ukrajině, což zřejmě nebude reálné, stejně tak jako přeprava vzorků půdy, které máme uskladněny ve Lvově. Tyto záležitosti sice do jisté míry výzkum komplikují, ale nejdůležitější je pro nás zdraví a bezpečnost našich kolegů,“ řekla k dopadům současné situace Dvořáková.
Dvořáková také sdělila, že vědci z Botanického ústavu jsou s kolegy v kontaktu a nabízejí ji pomoc – včetně stáží a zapojení do různých projektů. „Do této chvíle však nikdo z ukrajinských vědců nabídek nevyužil, nechtějí nebo nemohou opustit zemi,“ uvedla Dvořáková.
Akademie věd v úterý sdělila, že zatím zaměstnala několik ukrajinských badatelů a badatelek. Instituce také spustila program stáží cílený na vědce a vědkyně z Ukrajiny. Podporu odborníkům z napadené země nabízejí i další akademická pracoviště v Česku. Ukrajinští vědci a vědkyně mohou hledat práci ve výzkumu v České republice i přes web www.researchin.cz.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Bře 11, 2022 | Zvířata
Celoplošné mapování výskytu vlka obecného na Broumovsku a okolí potvrdilo výskyt minimálně 14 vlků ve třech předpokládaných teritoriích. Monitoring se uskutečnil v sobotu 19. února a stejně jako loni se do plošného mapování vlků zapojili dobrovolníci Vlčích hlídek, polští i čeští ochránci přírody, myslivci i farmáři. Na akci spolupracovali zástupci Hnutí Duha se Správou CHKO Broumovsko.
Mapování vlků na Broumovsku a v okolí se poprvé v regionu konalo 13. a 14. února 2021, i tehdy byl potvrzen výskyt vlků ve všech třech teritoriích. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami jsou podle ochranářů zaznamenány dvě přeshraniční smečky a jeden pár. Jedna smečka má jádrovou oblast v Javořích horách, druhá ve Vraních horách a vlčí pár v Národním parku Góry Stolowe. Ochranáři předpokládají, že ve Vraních horách by mohli být čtyři jedinci, v Javořích horách osm a v polských Górách Stolowych dva vlci.
„Celkem se během jediného dne podařilo nalézt 54 věrohodných pobytových znaků vlka a potvrdit tak výskyt ve všech třech předpokládaných teritoriích vlků, zasahujících do Broumovské vrchoviny. Stopní dráhy svědčily o přítomnosti minimálně 14 vlků,“ uvedl vedoucí pracovník programu Šelmy v Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal. Předpokládá, že tento počet vlků se významně neliší od skutečného počtu vlků ve sledovaném území, protože v jednotlivých teritoriích byly stejné nebo podobné počty zjištěny během podzimu a zimy i s použitím jiných metod, například pomocí fotopastí.
„Zatímco v Javořích a Vraních horách se jedná o zhruba stejný počet zvířat, jaký výzkumníci odhadovali i v loňském roce, v oblasti Broumovských stěn více než dva vlci nebyli zjištěni ani během léta 2021 a předpokládáme, že zde reprodukce v tomto vlčím roce 2021/2022 neproběhla,“ uvedl Kutal.
Podle zástupců Hnutí Duha bylo smyslem akce zmapovat během jednoho dne co největší území s cílem co nejpřesnějšího možného odhadu počtu vlků, kteří se v oblasti vyskytují. Za tímto účelem organizátoři navrhli projít 24 tras od západní části Krkonoš – Rýchor přes Broumovskou vrchovinu až po Národní park Góry Stolowe a okolí Nového Města nad Metují na Náchodsku.
„Zapojení účastníci obsáhli celkem 17 tras o celkové délce 196 km. Sněhová pokrývka byla souvislá jen v nejvyšších polohách, nižší polohy byly zcela bez sněhu nebo pokryté jen nesouvisle. Minimálně dva dny před mapováním nesněžilo, teplota se pohybovala nad nulou do deseti stupňů Celsia,“ uvedli zástupci Hnutí Duha.
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl po 250 letech zaznamenán v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Důkazy o trvalém pobytu vlků jsou už i z Orlických horách. Například loni na podzim tam lesní pracovník pořídil video s několika vlčaty.
Autor: Hnutí Duha, CHKO Broumovsko
Zdroj: ČTK
Bře 6, 2022 | Zvířata
Vyškovský zoopark se může pochlubit unikátním odchovem, na začátku března se v něm narodila samička jednohrbého velblouda. Podle vyškovského zooparku jde o první mládě tohoto druhu v Unii českých a slovenských zoologických zahrad po 14 letech. Mláděti se daří dobře, matka se o něj vzorně stará, řekl zoolog zařízení Jiří Sekvenc. Návštěvníci mládě zatím neuvidí.
Mládě se narodilo 1. března samici Zafiře. „Je v pořádku, byli jsme připraveni na možné komplikace, ale všechno proběhlo tak, jak mělo,“ uvedl zoolog. Z narození mláděte mají podle něj v zooparku velikou radost, přišlo totiž po dlouhé době čekání. Velbloudy jednohrbé zoopark chová od roku 2014 a dosud se nedařilo, ve Vyškově tak jde o první odchov tohoto druhu velblouda. Sekvenc uvedl, že jde navíc o první mládě jednohrbého velblouda v celé Unii českých a slovenských zoologických zahrad po 14 letech.
„Jednohrbým velbloudům totiž nesvědčí naše klima, jsou zvyklí na větší teplo. Tady ve střední Evropě se z toho důvodu příliš nemnoží,“ uvedl Sekvenc. Vyškovský zoopark v současné době chová kromě mláděte čtyři jednohrbé velbloudy. Od zmíněného roku 2014 samici Zafiru. Ta přišla z Německa do Vyškova tehdy březí, mládě ale bylo podle zoologa příliš veliké a porod se nezdařil. Poté zoopark získal samce, který se ale ukázal být neplodným, nyní je navíc už příliš starý. Chová také další samici, nedávno získal i ročního samce, který zatím potomky mít nemůže. Zoopark tedy Zafiru nechal připouštět k velbloudovi od jiného chovatele.
Pracovníky zooparku zvlášť těší, že na svět přišla právě samička. „Kdyby to byl samec, tak bychom asi řešili, co s ním. Takhle máme ročního nepříbuzného samce, samičku si proto necháme a budeme doufat, že spolu utvoří chovný pár,“ uvedl Sekvenc.
Vzhledem ke klimatickým podmínkám návštěvníci mládě zatím neuvidí, přebývá ve vytápěné stáji. Podle Sekvence by mohlo být k vidění zřejmě v dubnu, určitě ale na hlavní sezonu. Jednohrbí velbloudi pocházejí ze severní Afriky a Malé Asie a lidé je využívali jako své pomocníky už ve čtrnáctém století před naším letopočtem. Velbloudi jsou zvyklí na sucho a teplo, takže jejich chov byl zpočátku komplikovaný. V mrazech musejí pobývat ve vytápěných zimovištích.
Zoopark se specializuje na původní druhy domácích a hospodářských zvířat, návštěvníci v něm však najdou i ta, která patří k ohroženým druhům. Domovem je pro asi 750 zvířat. Na malé ploše byl otevřen ještě jako Koutek živé přírody v srpnu 1965. V roce 2006 se propojil s dinoparkem, který prezentuje asi 50 částečně pohyblivých modelů prehistorických ještěrů. Obě zařízení loni navštívilo zhruba 202.000 lidí, meziročně o 42.000 více.
Autor: Vyškovský zoopark
Zdroj: ČTK
Bře 4, 2022 | Zvířata
V ZOO Dvůr Králové nad Labem se v noci na dnešek narodilo mládě nosorožce černého východního poddruhu, který je ohrožen vyhynutím. Nové mládě je sameček a chovatelé mu na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi dali jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. Dvorský safari park patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.
„Mládě se narodilo v podstatě přesně týden od invaze ruských sil na Ukrajinu. Pojmenování je dalším vyjádřením naší podpory ukrajinským hrdinům,“ uvedl ředitel safari parku Přemysl Rabas. Naposledy se nosorožec dvourohý východní narodil ve Dvoře Králové v prosinci 2018. Kyjev se narodil dnes dvě hodiny po půlnoci samici Evě a již od ní několikrát pil. Otcem je dvorský chovný samec Davu. „Mládě váží zhruba 33 kilogramů a vzrůstem patří k průměru dvorských nosorožčích mláďat. Vše nasvědčuje tomu, že je mládě silné a zdravé,“ uvedli chovatelé. První dny života jsou pro nosorožce podle nich kritické, proto nyní budou ve stáji matky s mládětem ošetřovatelé dodržovat maximální klid.
Mládě se v zoo narodilo po více než tři roky trvající plánované přestávce. Jejím důvodem byly přesuny zvířat ve všech třech stájích pro nosorožce. Změny režimu chovu si vyžádaly přípravy na transport pěti mladých nosorožců zpět do divočiny do africké Rwandy v roce 2019. Šlo tehdy o největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky v dějinách.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20.000.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoologickými zahradami na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně Kyjeva, 47. „Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči,“ uvedla mluvčí zoo Zuzana Boučková
Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu. Někteří se tam opakovaně množí. Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety zvířaty, která z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976. Z 59 dosud narozených nosorožců v zoo bylo 47 dvourohých černých. Dále se narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
